VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
╚φslo: | 18/92 |
RoΦnφk: | 1992 |
Rubrika/kategorie: | Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch |
Dφl: | 29 |
Fyzickß vrstva vÜak nijak nerozliÜuje jednotlivΘ bity, kterΘ p°enßÜφ. Je proto na linkovΘ vrstv∞, aby sama zajistila jejich sprßvnou interpretaci - aby dokßzala rozpoznat, kterΘ bity resp. skupiny bit∙ p°edstavujφ °φdφcφ informace (nap°. signalizujφ zaΦßtek Φi konec bloku, udßvajφ jeho dΘlku apod.), a kterΘ bity p°edstavujφ vlastnφ "u₧iteΦnß" data.
V p°φpad∞ asynchronnφho p°enosu - viz 2. dφl naÜeho serißlu - jsou p°enßÜenß data Φlen∞na na znaky (stejn∞ velkΘ skupiny bit∙). Tyto jsou pak pro pot°eby p°enosu "obaleny" tzv. start a stop bity, kterΘ p°φjemci umo₧≥ujφ sprßvn∞ rozpoznat zaΦßtek a konec znaku. Pot°ebujeme-li pak p°enßÜet data, tvo°enß posloupnostmi b∞₧n²ch (tj. tisknuteln²ch) ASCII znak∙, je nejjednoduÜÜφ metodou vlo₧it cel² blok znak∙ mezi dvojici specißlnφch (tj. netisknuteln²ch znak∙): STX (Start of TeXt, zaΦßtek textu) a ETX (End of TeXt, konec textu), kterΘ jsou pro svou funkci oznaΦovßny jako °φdφcφ znaky p°enosu (transmission control characters). Tφm se dosßhne pot°ebnΘ synchronizace na ·rovni rßmc∙ (frame synchronization), nebo¥ znaky STX a ETX umo₧≥ujφ p°φjemci sprßvn∞ rozpoznat zaΦßtek a konec rßmce (zatφmco jednotlivΘ znaky rßmce rozpoznßvß p°i asynchronnφm p°enosu dφky zmφn∞n²m start a stop bit∙m) - viz obr. 29.1. a/.
Jednou z nev²hod asynchronnφho zp∙sobu p°enosu je vklßdßnφ nezbytn²ch start a stop bit∙, Φφm₧ se dosti podstatn∞ sni₧uje efektivnφ p°enosovß rychlost. Pro vyÜÜφ p°enosovΘ rychlosti se proto pou₧φvß spφÜe p°enos synchronnφ (viz 2. dφl serißlu).
Synchronizace na ·rovni rßmc∙ (tj. sprßvnΘ rozpoznßnφ zaΦßtku a konce rßmce) se p°i synchronnφm p°enosu m∙₧e dosahovat stejn∞, jako p°i p°enosu asynchronnφm - pomocφ °φdφcφch znak∙ p°enosu. Pak jde o tzv. znakov∞ orientovan² p°enos (character-oriented transmission).
Vklßdßnφ cel²ch °φdφcφch znak∙ do p°enßÜen²ch dat a jejich nezbytnΘ zdvojovßnφ p°i p°enosu binßrnφch dat ale op∞t p°inßÜφ snφ₧enφ efektivnφ p°enosovΘ rychlosti. Proto se dnes stßle vφce uplat≥uje bitov∞ orientovan² p°enos (bit-oriented transmission). Je zalo₧en na myÜlence indikovat zaΦßtek a konec rßmc∙ nikoli °φdφcφm znakem, ale skupinou bit∙. OznaΦenφ "bitov∞ orientovan²" p°itom zd∙raz≥uje skuteΦnost, ₧e p°enßÜenß data jsou vyhodnocovßna bit po bitu, dokud nenφ nalezena hledanß skupina bit∙, indikujφcφ zaΦßtek rßmce resp. jeho konec. PoΦet bit∙, kterΘ tvo°φ vlastnφ obsah rßmce, pak nemusφ nutn∞ b²t nßsobkem osmi.
Jednou z mo₧nostφ pro bitov∞ orientovan² p°enos je pou₧φt stejnou skupinu bit∙, tzv. k°φdlovou znaΦku (flag) pro uvozenφ i zakonΦenφ rßmce - viz obr. 29.3. a/. Tato k°φdlovß znaΦka se pak ovÜem nesmφ vyskytovat "uvnit°" vlastnφho rßmce. Obvykle je k°φdlovß znaΦka tvo°ena posloupnostφ "01111110", a pot°ebnß transparence dat se zajiÜ¥uje vklßdßnφm bit∙ (bit stuffing), p°i kterΘm je za ka₧d²ch p∞t po sob∞ jdoucφch jedniΦkov²ch datov²ch bit∙ automaticky vlo₧en jeden nulov² bit (kter² p°φjemce zase automaticky odstra≥uje) - viz obr. 29.3. b/.
DalÜφ mo₧nostφ je uvozenφ celΘho rßmce (po tzv. preambuli neboli synchronizaΦnφm poli) tzv. p°φznakem zaΦßtku rßmce (start-of-frame delimiter), za kter²m nßsleduje hlaviΦka (header) p°edem stanovenΘho formßtu, a ·daj o dΘlce rßmce - viz obr. 29.3. c/. Tato varianta se pou₧φvß p°edevÜφm u lokßlnφch sφtφ.
Podle pou₧φvanΘho zp∙sobu p°enosu lze protokoly, pou₧φvanΘ na ·rovni linkovΘ vrstvy ISO/OSI modelu, rozd∞lit do dvou velk²ch skupin: na znakov∞ orientovanΘ protokoly (character-oriented protocols) a bitov∞ orientovanΘ protokoly (bit-oriented protocols).
Mezi znakov∞ orientovanΘ protokoly pat°φ p°edevÜφm protokol, vyvinut² firmou IBM pod oznaΦenφm Binary Synchronous Protocol, zkrßcen∞ naz²van² Bisync, Φi jen BSC. V poslednφ dob∞ se vÜak stßle vφce prosazujφ spφÜe bitov∞ orientovanΘ linkovΘ protokoly. Nejv²znamn∞jÜφm p°edstavitelem tΘto skupiny je op∞t protokol, vyvinut² firmou IBM pro jejφ sφ¥ovou architekturu SNA - protokol SDLC (Synchronous Data Link Control). Od tohoto protokolu jsou pak odvozeny tΘm∞° vÜechny ostatnφ pou₧φvanΘ bitov∞ orientovanΘ protokoly - HDLC (High-Level Data Link Control), pochßzejφcφ od organizace ISO, LAP (Link Access Procedure) a jeho r∙znΘ varianty od CCITT, Φi ADCCP (Advanced Data Communications Control Procedure), kter² je standardem ANSI.