Ji°φ Peterka

Zamysleli jste se n∞kdy nad tφm, odkud se bere p°esn² grafick² tvar jednotliv²ch pφsmen, Φφslic a dalÜφch znak∙, kterΘ vßm tiskne vaÜe tiskßrna?

Mo₧nosti jsou dv∞ a liÜφ se podle toho, jak²m zp∙sobem je vaÜe tiskßrna prßv∞ pou₧φvßna. Program, kter² s tiskßrnou pracuje, m∙₧e sßm ovlßdat p°φmo tisk jednotliv²ch bod∙, ze kter²ch je v²sledn² tisk slo₧en (jde-li o tiskßrnu bodovou). Pak si o tvaru vÜech znak∙ rozhoduje tento program sßm a m∙₧e nap°. vytisknout i libovoln² grafick² obrßzek (proto se takΘ tomuto re₧imu tisku °φkß grafick²).

Druhou mo₧nostφ je takov² re₧im, p°i kterΘm tiskßrna dostßvß pouze ΦφselnΘ k≤dy t∞ch znak∙, kterΘ mß vytisknout, a jejich grafickou podobu urΦuje sama (pak jde o tzv. znakov² re₧im). K tomu ovÜem tiskßrna pot°ebuje mφt vlastnφ tabulku, ve kterΘ jsou grafickΘ tvary jednotliv²ch znak∙ vyjßd°eny.

Tato tabulka se naz²vß generßtor znak∙ a jejφ obsah vlastn∞ urΦuje druh pφsma, kter²m tiskßrna ve znakovΘm re₧imu tiskne. Generßtor znak∙ m∙₧e obsahovat vφce druh∙ pφsma (sprßvn∞ji: °ez∙, lidov∞: font∙), mezi nimi₧ lze volit nap°. tlaΦφtky na panelu tiskßrny.

Generßtor znak∙ m∙₧e b²t realizovßn prost°ednictvφm pam∞ti, ze kterΘ lze pouze Φφst (tj. pam∞ti typu ROM). Pak nemßme ₧ßdnou mo₧nost obsah tΘto pam∞ti, a tφm i grafick² tvar jednotliv²ch znak∙ jakkoli m∞nit (pokud pam∞¥ nevym∞nφme celou).

Jde-li vÜak o pam∞¥, kterß umo₧≥uje i zßpis, a je-li mo₧nΘ jej provΘst "za chodu" z poΦφtaΦe, k n∞mu₧ je tiskßrna p°ipojena, mßme mo₧nost obsah generßtoru znak∙ podle pot°eby m∞nit. Prost°ednictvφm vhodnΘho programu m∙₧eme p°enΘst do tiskßrny nov² obsah generßtoru znak∙, a tφm vlastn∞ nadefinovat druh pφsma, kter²m bude tiskßrna nadßle tisknout ve znakovΘm re₧imu. V angliΦtin∞ se tomuto ·konu °φkß download.

Termφn "download" se vÜak pou₧φvß i v jin²ch souvislostech, nap°. i pro zm∞nu obsahu generßtoru znak∙ videoadaptΘru (Φφm₧ se pak urΦuje tvar znak∙ zobrazovan²ch ve znakovΘm re₧imu na displeji). V obecnΘm p°φpad∞ se termφnem "download" oznaΦuje jednosm∞rn² p°enos program∙ Φi dat z mφsta, kde jsou uchovßvßny, do mφsta, kde jsou po₧adovßny - nap°φklad z centrßlnφho serveru sφt∞ do uzlovΘho poΦφtaΦe, ze stanice BBS do poΦφtaΦe, kter² se na ni p°ipojil p°es modem apod.