Ji°φ Peterka

Ne nadarmo se °φkß, ₧e majφ-li si dva porozum∞t, musφ mluvit stejnou °eΦφ. Jde-li nap°. o poΦφtaΦ a tiskßrnu, je touto jejich spoleΦnou °eΦφ stejn² typ pou₧φvan²ch konektor∙, stejnΘ zapojenφ signßl∙ na t∞chto konektorech, stejn² v²znam, p°isuzovan² jednotliv²m signßl∙m, stejn² formßt p°enßÜen²ch dat apod. Obecn∞ stejnΘ konvence, kterΘ definujφ zp∙sob propojenφ a vzßjemnou komunikaci dvou celk∙.

Pokud se dva celky dohodnou na spoleΦn²ch konvencφch a zaΦnou je p°i svΘm vzßjemnΘm styku uplat≥ovat, lze si to p°edstavit takΘ tak, ₧e se na sebe "stejn∞ tvß°φ", nebo ₧e si "nastavujφ stejnou tvß°". Prßv∞ tato p°edstava se z°ejm∞ stala zßkladem anglickΘho termφnu interface, kter² oznaΦuje prßv∞ ony spoleΦnΘ konvence, pravidla Φi postupy, t²kajφcφ se vzßjemnΘho propojenφ a vzßjemnΘ komunikace dvou celk∙.

Doslovn² Φesk² p°eklad "meziksicht" se pro svou zlidov∞lost neujal, a tak se do naÜich nßzvoslovn²ch norem prosadil ekvivalent "rozhranφ". Sice mΘn∞ v²sti₧n², po jazykovΘ strßnce ale z°ejm∞ pln∞ vyhovujφcφ.

Pojem "interface" resp. "rozhranφ" se net²kß jen hardwaru, jako nap°. v²Üe naznaΦenΘ rozhranφ mezi poΦφtaΦem a tiskßrnou. Cht∞jφ-li spolu komunikovat nap°. dva programy, takΘ musφ mezi nimi existovat spoleΦnß dohoda o tom, jak to budou d∞lat. Tedy vhodnΘ rozhranφ. Stejn∞ tak se pojem rozhranφ pou₧φvß i pro "tvß°", kterou svΘmu u₧ivateli p°edklßdß aplikaΦnφ program - mnohΘ programy se dnes pyÜnφ sv²m grafick²m u₧ivatelsk²m rozhranφm (GUI - Graphical User Interface).

Jde-li vÜak o vzßjemnΘ propojenφ dvou hardwarov²ch celk∙, obvykle se pod pojem rozhranφ zahrnujφ takΘ technickΘ prost°edky, kterΘ toto propojenφ realizujφ - nap°. deska sΘriovΘho rozhranφ (sΘriov² interface) apod.