| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/92 |
| RoΦnφk: | 1992 |
| Rubrika/kategorie: | Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch |
| Dφl: | 16 |
Telefonnφ sφ¥ byla po vφce ne₧ sto let hlavnφ komunikaΦnφ infrastrukturou, vytvo°enou s ohledem na pot°eby analogovΘho p°enosu lidskΘho hlasu. U₧ivatelΘ vÜak dnes po₧adujφ nejen vyÜÜφ kvalitu hlasov²ch p°enos∙, ne₧ pro jakΘ je stßvajφcφ telefonnφ sφ¥ koncipovßna, ale takΘ zaΦlen∞nφ dalÜφch nov²ch slu₧eb. Jak by se vßm lφbil nap°φklad telefon, kter² by krom∞ vyzvßn∞nφ ukazoval takΘ nap°. Φφslo toho ·Φastnφka, kter² vßs prßv∞ volß? Nebo rychlejÜφ a kvalitn∞jÜφ faksimilnφ p°enos (skupiny IV - viz 13. dφl naÜeho serißlu), kter² zvlßdne p°enos jednΘ strßnky A4 do p∞ti sekund? Co takhle mo₧nost normalizovanΘho p°ipojenφ terminßlu nebo poΦφtaΦe p°φmo na ve°ejnou p°enosovu sφ¥?
Jak jsme se ji₧ zmφnili minule, spojovΘ organizace samy z technick²ch d∙vod∙ p°echßzφ na digitßlnφ telefonnφ ·st°edny a jejich vzßjemnΘ propojenφ pomocφ digitßlnφch p°enosov²ch cest. V²Üe naznaΦenΘ po₧adavky u₧ivatel∙ tento p°echod o to vφce motivujφ, po₧adujφ jeho rozÜφ°enφ a₧ ke koncov²m u₧ivatel∙m, a p°idßvajφ jeÜt∞ po₧adavek dalÜφch nov²ch slu₧eb. V²sledkem je snaha o p°em∞nu celΘ nyn∞jÜφ analogovΘ telefonnφ sφt∞ na sφ¥ digitßlnφ, kterß by integrovala jak hlasovΘ, tak i dalÜφ p°enosovΘ slu₧by. Nov² jednotn² systΘm, ke kterΘmu by m∞l tento v²voj sm∞°ovat, se naz²vß ISDN (Integrated Services Digital Network resp. Digitßlnφ telekomunikaΦnφ sφ¥ s integrovan²mi slu₧bami), a je koordinovßn mezinßrodnφ organizacφ CCITT formou jejφch doporuΦenφ.
Koncepce ISDN p°edpoklßdß, ₧e bude sv²m u₧ivatel∙m poskytovat r∙znΘ druhy p°enosov²ch kanßl∙ resp. okruh∙. Existuje pro n∞ i jednotnΘ oznaΦenφ:
Koncepce ISDN vÜak nep°edpoklßdß libovolnou skladbu t∞chto kanßl∙. DoporuΦenφ CCITT zatφm standardizuje t°i r∙znΘ kombinace t∞chto kanßl∙, oznaΦovanΘ jako:
Smyslem poslednφ z uveden²ch kombinacφ (hybrid) je umo₧nit p°ipojenφ stßvajφcφch analogov²ch telefon∙ na sφ¥ ISDN. Jde vÜak spφÜe o jakΘsi nouzovΘ °eÜenφ. Mnohem zajφmav∞jÜφ jsou zb²vajφcφ dv∞ mo₧nosti. Prvnφ z nich (Basic rate) je zam²Ülena jako nßhrada stßvajφcφ ·ΦastnickΘ telefonnφ p°φpojky do domßcnostφ, mal²ch kancelß°φ nebo nap°. k pracovnφm stol∙m jednotliv²ch zam∞stnanc∙ v rßmci v∞tÜφch organizacφ. Ka₧d² z obou kanßl∙ B je schopen p°enßÜet jeden telefonnφ hovor s k≤dovßnφm PCM (viz minule), nebo data rychlostφ 64 kbit/sekundu, p°iΦem₧ pro veÜkerΘ °φzenφ (nap°. "vytßΦenφ" hovor∙, p°enos ·daj∙ o ·ΦastnickΘm Φφsle volajφcφho, o poplatcφch za spojenφ apod.) slou₧φ slu₧ebnφ kanßl D s p°enosovou rychlostφ 16 kbit/sekundu.
MyÜlenka poskytnout ·Φastnφkovi dva datovΘ p°enosovΘ kanßly mφsto jednoho je sama o sob∞ zajφmavß. V pozadφ z°ejm∞ stojφ d∙vody sna₧Üφho prosazenφ a marketingu tΘto novΘ technologie, kterß sv²mi dv∞ma p°enosov²mi kanßly nabφzφ ji₧ na prvnφ pohled z°ejmΘ vylepÜenφ oproti stßvajφcφmu stavu. Typick²m zp∙sobem vyu₧itφ mß b²t jeden telefonnφ hovor mezi dv∞ma ·Φastnφky (po jednom z obou kanßl∙ B), kter² m∙₧e b²t dopln∞n nap°. p°enosem dat mezi stejn²mi ·Φastnφky po druhΘm kanßlu B. P°edstavte si nap°φklad, ₧e se sv²m kolegou p°ipravujete spoleΦn² Φlßnek. VaÜe poΦφtaΦe, na kter²ch dokument p°ipravujete, jsou navzßjem propojeny jednφm datov²m kanßlem a oba vidφte p°φmo p°ed sebou stejnou verzi dokumentu, do kterΘ se vßm ihned promφtajφ vÜechny pr∙b∞₧n∞ provßd∞nΘ zm∞ny. Dφky prvnφmu kanßlu B se m∙₧ete se sv²m kolegou domlouvat vedle toho jeÜt∞ i hlasem - co vφce si p°ßt?
Dva kanßly B a jeden kanßl D, to je 2 * 64 + 16 = 144 kbit∙ za sekundu, s re₧iφ 48 kbit/sekundu na multiplex vÜech t°φ kanßl∙ pak celkem 192 kbit/sekundu. Otßzkou je, kde vzφt takto rychlou p°enosovu cestu od koncovΘho u₧ivatele a₧ k telefonnφ ·st°edn∞? Odpov∞∩ je jednoduchß - lze vyu₧φt ji₧ existujφcφ ·ΦastnickΘ p°φpojky pro stßvajφcφ analogovou telefonnφ sφ¥. P°ibli₧n∞ 80 procent ·Φastnick²ch p°φpojek je toti₧ kratÜφch ne₧ 7 - 8 kilometr∙, a lze na nich dosßhnout p°enosovΘ rychlosti a₧ 2 Mbity/sekundu. Na t∞ch zb²vajφcφch pak o n∞co mΘn∞.
|
 |
Pro ty u₧ivatele, kter²m nestaΦφ ISDN p°φpojka typu Basic rate (nap°. pro organizace), je urΦena p°φpojka Primary rate s vyÜÜφm poΦtem datov²ch kanßl∙ B a slu₧ebnφm kanßlem D s p°enosovou rychlostφ 64 kbit/sekundu. P°edpoklßdß se, ₧e koncov² u₧ivatel (organizace) si k tΘto p°φpojce p°ipojφ vlastnφ digitßlnφ poboΦkovou ·st°ednu pro ISDN, ke kterΘ si pak m∙₧e p°ipojovat v∞tÜφ poΦet r∙zn²ch za°φzenφ se standardizovan²m ISDN rozhranφm, a p°es vhodnΘ adaptΘry i za°φzenφ s jin²m rozhranφm, nap°. RS-232-C. V terminologii ISDN je tato ·st°edna oznaΦovßna jako za°φzenφ NT2, a p°ipojuje se k ukonΦujφcφmu za°φzeni NT1 - viz obr. 16.2.
OdliÜnost v poΦtu kanßl∙ B v USA a v Evrop∞ je u p°φpojky Primary rate dßna odliÜn²m standardem pro spoje T1, kterΘ se pro tyto p°φpojky pou₧φvajφ nejΦast∞ji. 23 kanßl∙ B a jeden kanßl D p°edstavuje celkem 23 * 64 + 64 = 1536 kbit/sekundu, co₧ se prßv∞ "vejde" na jeden spoj T1 dle severoamerickΘho standardu, kter² mß p°enosovou rychlost 1,544 Mbit/sekundu (viz minule), zatφmco evropsk² spoj T1 nabφzφ 2,048 Mbit/sekundu, a krom∞ jednoho kanßlu D po n∞m lze tedy p°enΘst jeÜt∞ 31 kanßl∙ B, z nich₧ je ovÜem jeden vyhra₧en pro pot°eby °φzenφ a sprßvy.
Zßkladnφ doporuΦenφ k ISDN byla organizacφ CCITT vydßna ji₧ v roce 1984, do praktickΘho ₧ivota se vÜak tato novß technologie prosazuje relativn∞ pomalu. Rozhodn∞ pomaleji, ne₧ jejφ zastßnci p∙vodn∞ p°edpoklßdali. Snad za to m∙₧e i p°etrvßvajφcφ nedostateΦnß informovanost a nevyjasn∞nost n∞kter²ch koncepΦnφch otßzek. V dob∞ vzniku celΘ koncepce zlΘ jazyky tvrdily, ₧e ISDN sprßvn∞ znamenß "I Sure Don't kNow", tedy doslova "opravdu nevφm", zatφmco dnes to pr² znamenß "I Still Don't kNow", neboli "stßle jeÜt∞ nevφm". JinΘ prameny zase uvßdφ, ₧e jde o zkratku: "I Sure Don't Need it", neboli "opravdu to nepot°ebuji". Kdo vφ.