| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 39/91 |
| RoΦnφk: | 1991 |
| Rubrika/kategorie: | Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch |
| Dφl: | 1 |
Pod pojmem poΦφtaΦovß sφ¥ si snad ka₧d² dokß₧e p°edstavit soustavu vzßjemn∞ propojen²ch poΦφtaΦ∙. P°esto se v odborn²ch Φlßncφch objevujφ dva pojmy oznaΦujφcφ totΘ₧ - LAN a WAN. Nebo to nenφ totΘ₧? Jak² je vlastn∞ rozdφl mezi "lokßlnφ" a "rozlehlou" poΦφtaΦovou sφtφ?
O p°esnΘ formßlnφ vymezenφ t∞chto dvou pojm∙ se rad∞ji nebudeme pokouÜet. Jde toti₧ o dv∞ kategorie, do kter²ch se dnes poΦφtaΦovΘ sφt∞ rozd∞lujφ spφÜe intuitivnφm zp∙sobem, nebo¥ mezi nimi neexistujφ p°esn∞ definovanΘ hranice. Soust°edφme se proto spφÜe na typickΘ odliÜnosti obou kategoriφ.
Hlavnφm rozliÜujφcφm kritΘriem, jak ostatn∞ napovφdajφ slovφΦka "lokßlnφ" a "rozlehlß", je p°edevÜφm geografickß oblast, na kterΘ jsou jednotlivΘ uzlovΘ poΦφtaΦe rozmφst∞ny.
Lokßlnφ poΦφtaΦovß sφ¥ se nejΦast∞ji rozklßdß v jedinΘ mφstnosti, v n∞kolika mφstnostech, v jednΘ budov∞, p°φpadn∞ v rßmci n∞kolika sousednφch budov nebo nap°. v rßmci areßlu univerzity. Vzdßlenost mezi jednotliv²mi uzlov²mi poΦφtaΦi lokßlnφ sφt∞ je tedy nejΦast∞ji v °ßdu jednotek a₧ stovek metr∙, vhodn²mi technick²mi prost°edky ji vÜak lze zv²Üit i nap°. na n∞kolik kilometr∙.
Naproti tomu uzlovΘ poΦφtaΦe rozlehlΘ sφt∞ b²vajφ rozmφst∞ny ve v∞tÜφm regionu, nap°. mezi r∙zn²mi m∞sty, nebo dokonce kontinenty.
DalÜφ odliÜnostφ mezi lokßlnφ a rozlehlou poΦφtaΦovou sφtφ b²vß takΘ druh uzlov²ch poΦφtaΦ∙.
U lokßlnφch sφtφ jde obvykle o osobnφ poΦφtaΦe a o tzv. pracovnφ stanice, tedy o poΦφtaΦe, kterΘ jsou urΦeny vesm∞s pro jedinΘho u₧ivatele a jsou v provozu jen tehdy, kdy₧ je u₧ivatel skuteΦn∞ pot°ebuje.
Naopak uzlov²mi poΦφtaΦi rozlehl²ch sφtφ b²vajφ nejΦast∞ji za°φzenφ z kategorie st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙, p°φpadn∞ minipoΦφtaΦe, tedy stroje, vybavenΘ sφtφ terminßl∙, schopnΘ slou₧it v∞tÜφmu poΦtu u₧ivatel∙ souΦasn∞ a pracujφcφ nep°etr₧it∞.
S tφm takΘ souvisφ odliÜn² osud zprßv, kterΘ nelze v sφti ihned p°edat jejφm adresßt∙m. V rozlehlΘ sφti je zprßva doruΦena a₧ do p°φsluÜnΘho uzlovΘho poΦφtaΦe (kter² je trvale v provozu) a zde se uchovßvß a₧ do doby, ne₧ si jejφ adresßt sedne k terminßlu, p°ihlßsφ se do systΘmu a zprßvu si p°evezme. Naopak v lokßlnφ sφti se zprßva obvykle ztrßcφ (o Φem₧ je jejφ odesφlatel zpravidla zp∞tn∞ informovßn), nebo¥ poΦφtaΦ, na kter² by m∞la b²t doruΦena, nenφ prßv∞ v provozu.
Rozdφl b²vß takΘ ve zp∙sobu, jak²m jsou uzlovΘ poΦφtaΦe lokßlnφ a rozlehlΘ poΦφtaΦe propojeny.
U lokßlnφch sφtφ si veÜker² hardware, pot°ebn² k propojenφ poΦφtaΦ∙ (tj. kabelß₧, rozboΦovaΦe apod.), kupuje majitel, resp. provozovatel sφt∞ sßm. Velmi Φasto jsou vÜechny uzlovΘ poΦφtaΦe p°ipojeny na jedinΘ spoleΦnΘ komunikaΦnφ mΘdium (kterΘ pak funguje jako tzv. sb∞rnice). Ka₧d² uzlov² poΦφtaΦ m∙₧e tak mφt p°φmΘ spojenφ s kter²mkoli jin²m poΦφtaΦem v lokßlnφ sφti. Oba poΦφtaΦe mohou spolu komunikovat p°φmo, bez jak²chkoli prost°ednφk∙.
Naopak u rozlehl²ch sφtφ jsou jednotlivΘ uzlovΘ poΦφtaΦe rozmφst∞ny ve v∞tÜφch vzdßlenostech od sebe a propojeny pomocφ p°enosov²ch kanßl∙. Tyto kanßly si majitel, resp. provozovatel sφt∞ nejΦast∞ji pouze pronajφmß od spojov²ch organizacφ; nejsou tedy jeho majetkem. Pronßjem b²vß znaΦn∞ nßkladn²; nenφ proto u rozlehl²ch sφtφ ·nosnΘ propojovat jednotlivΘ poΦφtaΦe tak, aby ka₧d² z nich mohl mφt p°φmΘ spojenφ s kter²mkoli jin²m. Dva uzlovΘ poΦφtaΦe rozlehlΘ sφt∞ tedy mohou b²t pro vzßjemnou komunikaci odkßzßny na n∞kolik prost°ednφk∙, tj. na n∞kolik mezilehl²ch uzlov²ch poΦφtaΦ∙.
DalÜφ odliÜnostφ mezi lokßlnφ a rozlehlou sφtφ b²vß takΘ ·Φel, k n∞mu₧ je sφ¥ z°izovßna.
V p°φpad∞ lokßlnφch sφtφch jde obvykle o mo₧nost sdφlenφ nßkladn²ch perifΘriφ (nap°. kvalitnφch tiskßren, velkokapacitnφch zßlo₧nφch pam∞tφ), o mo₧nost sdφlenφ soubor∙ a o p°φstup do spoleΦn²ch databßzφ.
U rozlehl²ch sφtφ b²vß hlavnφm cφlem umo₧nit p°enos zprßv a datov²ch soubor∙ na v∞tÜφ vzdßlenosti, mo₧nost zφskat p°φm² p°φstup na vzdßlen² poΦφtaΦ, vyu₧itφ v²poΦetnφ kapacity jinΘho poΦφtaΦe v sφti (nap°. superpoΦφtaΦe), mo₧nost p°φstupu do rozsßhl²ch centrßlnφch databßzφ apod.
Z pohledu u₧ivatele rozliÜovßnφ mezi lokßlnφ a rozlehlou sφtφ postupn∞ ztrßcφ v²znam. Stßle Φast∞ji toti₧ dochßzφ k vzßjemnΘmu propojovßnφ rozlehl²ch a lokßlnφch sφtφ. Jednφm z mechanism∙, kter²m se tak d∞je, je vzßjemnΘ propojovßnφ jednotliv²ch lokßlnφch sφtφ prost°ednictvφm sφtφ rozlehl²ch - lokßlnφ sφt∞ zde vlastn∞ zaΦφnajφ vystupovat v roli uzlov²ch (koncov²ch) poΦφtaΦ∙ rozlehl²ch sφtφ.
Navzßjem se vÜak propojujφ i jednotlivΘ rozlehlΘ sφt∞. Vznikß cel² konglomerßt vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, ve kterΘm se pro u₧ivatele zcela ztrßcφ rozdφl mezi lokßlnφ a rozlehlou sφtφ - vÜechny propojenΘ poΦφtaΦe se pro u₧ivatele stßvajφ z hlediska p°φstupu k sφti rovnocennΘ a nabφzejφ mu stejnΘ mo₧nosti vyu₧itφ vÜech zdroj∙, slu₧eb a prost°edk∙, kterΘ sφ¥, resp. celΘ "sousφtφ" nabφzφ.