| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | |
| Datum: | |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o historii Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 37/91.
P°i jeho Φtenφ m∞jte prosφm na pam∞ti, ₧e byl psßn koncem roku 1991, kdy
globßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ u nßs teprve zaΦφnaly. Od tΘ doby se mnohΘ zm∞nilo,
a tak tento dokument chßpejte spφÜe jako historickΘ sv∞dectvφ.
Ji°φ Peterka
Ve sv∞t∞ i v Evrop∞ vedle sebe existuje a bude existovat celß °ada r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ pro v∞du, v²zkum a vysokΘ Ükoly, s r∙zn²mi architekturami, protokoly, poskytovan²mi slu₧bami, i zp∙sobem °φzenφ a financovßnφ. VÜechny ke svΘmu fungovßnφ vy₧adujφ nßkladnou komunikaΦnφ infrastrukturu, kterß je tφm efektivn∞jÜφ, Φφm lΘpe je vyu₧φvßna, a Φφm lΘpe je mo₧nΘ ji navßzat na jinΘ komunikaΦnφ infrastruktury a tφm napojit na jinΘ sφt∞. V poslednφ dob∞ se proto mno₧φ snahy o sjednocenφ t∞chto komunikaΦnφch infrastruktur pro akademickΘ a v∞deckov²zkumnΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞.
Tyto snahy jsou nejvφce aktußlnφ prßv∞ v Evrop∞, kde je nejednotnost komunikaΦnφch infrastruktur relativn∞ nejv∞tÜφ. Je proto vcelku p°irozenΘ, ₧e otßzku sjednocenφ komunikaΦnφch infrastruktur si vzala za svΘ prßv∞ ta organizace, kterß zast°eÜuje veÜkerΘ aktivity v oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ pro v∞du, v²zkum a vysokΘ Ükoly v Evrop∞ - organizace RARE (Reseaux Academiques et de Recherche Europeens).
RARE si za ·Φelem vypracovßnφ podklad∙ pro nßslednΘ rozhodnutφ vytvo°ila koncem roku 1990 jedenßctiΦlennou odbornou skupinu, kterß dostala jmΘno EEPG (European Engineering Planning Group), a byla pov∞°ena nßsledujφcφmi ·koly:
Skupina EEPG shrnula v²sledky svΘ prßce v zßv∞reΦnΘ zprßv∞, kterß byla vydßna v kv∞tnu 1991.
Informace, kterΘ skupina EEPG p°i svΘ prßci shromß₧dila, a hodnocenφ a zßv∞ry, ke kter²m doÜla, budou jist∞ zajφmavΘ i pro naÜi ÜirÜφ odbornou ve°ejnost. NeuÜkodφ proto seznßmit se s n∞kter²mi zajφmavostmi, kterΘ zßv∞reΦnß zprßva EEPG obsahuje.
Anal²za souΦasnΘho stavu a odhad dalÜφho v²voje
Prvnφm zajφmav²m momentem, kter² se objevil hned na zaΦßtku zprßvy, bylo novΘ stanovenφ kritΘriφ pro odhad poΦtu u₧ivatel∙ poΦφtaΦov²ch sφtφ pro v∞du, v²zkum a vysokΘ Ükoly. Doposud se toti₧ p°i podobn²ch odhadech poΦφtalo pouze s v∞dci "technickΘho" zam∞°enφ, p°esn∞ji t∞mi, jejich₧ v∞dnφ obory poΦφtaΦe intenzivn∞ vyu₧φvajφ. P°i takto stanovenΘm kritΘriu se obvykle dochßzelo k poΦt∙m p°ibli₧n∞ 225 000 u₧ivatel∙ v rßmci celΘ Evropy. Nynφ se ovÜem zjistilo, ₧e toto kritΘrium ji₧ p°estßvß b²t sm∞rodatnΘ - s Üirok²m nasazenφm osobnφch poΦφtaΦ∙ a pracovnφch stanic se dramaticky zv²Üil poΦet t∞ch, kte°φ poΦφtaΦe ke svΘ prßci vyu₧φvajφ, a kte°φ prost°ednictvφm sφtφ komunikujφ se sv²mi kolegy a vyu₧φvajφ i dalÜφ slu₧by poΦφtaΦov²ch sφtφ. Odhad poΦtu u₧ivatel∙ z °ad vysokoÜkolsk²ch uΦitel∙, v∞deck²ch pracovnφk∙ a v²zkumnφk∙ v celΘ Evrop∞ se pak rßzem zvyÜuje na 1 000 000, v rßmci asi 2 500 institucφ. Budoucφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ budou muset vychßzet vst°φc skuteΦn∞ vÜem u₧ivatel∙m - nejen t∞m, kterΘ lze oznaΦit za "poΦφtaΦov∞ gramotnΘ".
Vcelku oΦekßvan² je asi v²Φet aplikacφ, kterΘ se v souΦasnΘ dob∞ nejvφce podφlejφ na provozu v evropsk²ch v∞deckov²zkumn²ch sφtφch:
P°i ·vahßch o komunikaΦnφch infrastrukturßch a rozlehl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφch nebylo mo₧nΘ nevzφt do ·vahy takΘ sφt∞ lokßlnφ (LAN). Zßv∞reΦnß zprßva EEPG si vÜφmß faktu, ₧e rozlehlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ jsou mo₧nostmi a schopnostmi lokßlnφch sφtφ znaΦn∞ handicapovßny - obvyklΘ po₧adavky, jako je rychl² p°enos velk²ch objem∙ dat, centralizovanß sprßva, snadnß a rychlß dostupnost r∙zn²ch zdroj∙ a prost°edk∙ i ochrana proti neoprßvn∞nΘmu p°φstupu a neoprßvn∞nΘmu kopφrovßnφ, se dajφ ekonomicky ·nosn²m a u₧ivatelsky p°φv∞tiv²m zp∙sobem realizovat pouze v p°φpad∞, ₧e to nebude na ·kor dlouh²ch dob odezvy a dlouh²ch dob p°enosu po₧adovan²ch dat. To je dnes mo₧nΘ zajistit jen na lokßlnφch sφtφ, kterΘ na rozdφl od sv²ch rozlehl²ch prot∞jÜk∙ pou₧φvajφ °ßdov∞ vyÜÜφ p°enosovΘ rychlosti, a to navφc s menÜφmi nßklady a v∞tÜφ spolehlivostφ - ovÜem jen na malΘ vzdßlenosti. Pro srovnßnφ: p°enosovΘ rychlosti rozlehl²ch sφtφ jsou zßvislΘ na pou₧it²ch pevn²ch spojφch, a v Evrop∞ se pohybujφ v rozmezφ od 9,6 kbit/sekundu a₧ po 2 Mbity/sekundu. P°enosovΘ rychlosti, dosahovanΘ r∙zn²mi druhy lokßlnφch sφtφ, uvßdφ nßsledujφcφ tabulka:
SpecifickΘ po₧adavky na vlastnosti a schopnosti akademick²ch a v∞deckov²zkumn²ch sφtφ v Evrop∞ dnes p°ichßzφ p°edevÜφm z obou krajnφch Φßstφ ÜirokΘho spektra u₧ivatel∙. Z jednΘ strany od tradiΦnφch u₧ivatel∙ rozlehl²ch sφtφ, kte°φ jsou schopni vyu₧φt veÜkerΘ dneÜnφ mo₧nosti rozlehl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ a volajφ po zv²Üenφ t∞chto schopnostφ. Z druhΘ strany spektra p°ichßzφ snaha o zapojenφ co nejÜirÜφho okruhu potencißlnφch u₧ivatel∙. V souΦasnΘ dob∞ jsou po₧adavky tΘto strany jeÜt∞ pom∞rn∞ skromnΘ - spolehlivß a snadno dostupnß elektronickß poÜta. Doba je zralß pro zm∞nu, a technologie pro ni existuje. Chyb∞jφcφm Φlßnkem °et∞zu bude efektivnφ a cenov∞ p°ijatelnΘ vzßjemnΘ propojenφ rozlehl²ch a lokßlnφch sφtφ.
Hnacφmi silami v²voje rozlehl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ v devadesßt²ch letech budou po₧adavky na vyÜÜφ dostupnost nejr∙zn∞jÜφch dat a slu₧eb, po₧adavky koncov²ch u₧ivatel∙ na rychlejÜφ p°φstup a vyÜÜφ rychlosti zpracovßnφ jejich po₧adavk∙, a takΘ zapojenφ stßle vφce "ne-technicky zam∞°en²ch" u₧ivatel∙, kte°φ pot°ebujφ p°φstup k informacφm nejr∙zn∞jÜφho charakteru. V d∙sledku t∞chto po₧adavk∙ bude nutnΘ takovΘ vzßjemnΘ propojenφ vÜech poΦφtaΦ∙ a jejich periferiφ, kterΘ p°esahuje hranice jednotliv²ch sφtφ, a kterΘ je pro koncovΘho u₧ivatele zcela transparentnφ.
Je vcelku p°irozenΘ oΦekßvat, ₧e u₧ivatelΘ budou brzy po₧adovat stejnou rychlost p°φstupu, jakou dosahujφ u svΘho lokßlnφho sφ¥ovΘho serveru, i p°i p°φstupu "za hranice" svΘ lokßlnφ sφt∞, do r∙zn²ch vzdßlen²ch server∙, databßzφ apod., se zachovßnφm interaktivnφho zp∙sobu prßce. Tφm samoz°ejm∞ dßle porostou po₧adavky na rychlost pßte°nφch spoj∙ rozlehl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ, a tφm i na p°enosovou kapacitu komunikaΦnφ infrastruktury, na kterΘ jsou tyto pßte°nφ sφt∞ vybudovßny.
Po₧adavky na pr∙chodnost pßte°nφch sφtφ bude dßle zvyÜovat i poptßvka po nßsledujφcφch slu₧bßch, kterΘ majφ velkΘ nßroky na p°enosovΘ kapacity, a u nich₧ lze v budoucnu oΦekßvat velk² nßr∙st:
Technickß skupina EEPG doÜla k zßv∞ru, ₧e v dneÜnφ dob∞ je minimßlnφ po₧adavek na rychlost celoevropskΘ pßte°nφ sφt∞ 2 Mbity/sekundu. Takovß p°enosovß rychlost je v souΦasnosti v Evrop∞ dostupnß jen velmi omezen∞, v rßmci n∞kter²ch nßrodnφch sφtφ. Novß pßte°nφ sφ¥ musφ ale dop°edu poΦφtat s rychl²m v²vojem dneÜnφch poΦφtaΦ∙ a r∙stem jejich schopnostφ, a sna₧it se mu vyrovnat. Budovßnφ novΘ pßte°nφ sφt∞ tedy musφ b²t inkrementßlnφm procesem, kter² zajistφ, aby u₧ivatelΘ nep°ichßzeli o ty mo₧nosti a slu₧by, kterΘ ji₧ majφ k dispozici. To nutn∞ znamenß respektovat souΦasnou existenci r∙zn²ch p°enosov²ch protokol∙, a soust°edit maximßlnφ ·silφ na to nejd∙le₧it∞jÜφ, tedy poskytovßnφ takov²ch aplikacφ, jakΘ u₧ivatelΘ po₧adujφ.
Prvnφ Φßst zßv∞reΦnΘ zprßvy skupiny EEPG konΦφ konstatovßnφm, ₧e v porovnßnφ s USA Evrop∞ neschßzφ technologie, znalosti a schopnosti lidφ. To co chybφ je jednotnost, centrßlnφ hnacφ sφla a neexistence takov²ch regulaΦnφch mechanism∙, jakΘ existujφ v USA.
P°ehled existujφcφch mezinßrodnφch linek a prost°edk∙
V °φjnu 1990 rozeslala technickß skupina EEPG dotaznφky do celΘ Evropy, ve kter²ch po₧ßdala o poskytnutφ p°esn²ch informacφ o vÜech mezinßrodnφch a mezikontinentßlnφch linkßch, ji₧ existujφcφch nebo ji₧ objednan²ch, ale jeÜt∞ nezprovozn∞n²ch. Odpov∞di p°iÜly prakticky ze vÜech v²znaΦn∞jÜφch st°edisek poΦφtaΦov²ch sφtφ v Evrop∞, a na zßklad∞ t∞chto odpov∞dφ mohla b²t sestavena databßze, s popisy vÜech znßm²ch linek.
V ·vahu vÜak byly brßny pouze mezinßrodnφ linky, kterΘ skuteΦn∞ p°echßzφ
p°es hranice jednotliv²ch stßt∙, a linky mezikontinentßlnφ. CERN byl p°itom
pova₧ovßn za samostatn² stßt (viz samostatn² Φlßnek: Co je CERN?). PoΦty
mezinßrodnφch a mezikontinentßlnφch linek, kterΘ vedou z jednotliv²ch evropsk²ch
stßt∙, a jejich celkovou Üφ°ku pßsma uvßdφ tabulka Φ. 1. Zajφmav² je jist∞
i obrßzek Φ. 2, kter² ukazuje rozlo₧enφ poΦtu linek podle jejich p°enosovΘ
rychlosti.
Na zßklad∞ shromß₧d∞n²ch informacφ mohla skupina EEPG takΘ vypoΦφtat celkovΘ nßklady na komunikaΦnφ linky. Uva₧ovßny vÜak byly pouze ceny za vlastnφ pronßjem linek, nikoli za nejr∙zn∞jÜφ technickß za°φzenφ na koncφch t∞chto linek, a uva₧ovßny nebyly takΘ dalÜφ nßklady, souvisejφcφ s provozovßnφm t∞chto linek.
RoΦnφ nßklady na mezinßrodnφ linky v rßmci Evropy byly odhadnuty na p°ibli₧n∞ 5,5 MECU (cca 7,59 milionu USD), a na mezikontinentßlnφ linky vedoucφ z/do Evropy 2,5 MECU (cca 3,45 milionu USD) - zde se ovÜem uva₧ovala jen poloviΦnφ cena za evropskou Φßst t∞chto mezikontinentßlnφch linek.
Skupina EEPG vÜak nem∞la k dispozici ·daje o cenßch za pronßjem linek ve v²chodnφ Evrop∞, a tak musela nßklady na tyto linky odhadnout. Ze zßv∞reΦnΘ zprßvy bohu₧el nevypl²vß, jak² odhad pou₧ila.
Za ╚SFR vÜak m∙₧eme ·daje snadno doplnit: pronßjem jedinΘ mezinßrodnφ linky, kterß je uvßd∞na v tabulce Φ. 1 pro ╚eskoslovensko, a kterß ve skuteΦnost vede z Prahy do rakouskΘho Lince (a spojuje nßÜ nßrodnφ uzel sφt∞ EARN s rakousk²m nßrodnφm uzlem AEARN), p°ijde m∞sφΦn∞ na 169 000,- KΦs. Lze dokonce doplnit i srovnßnφ stßvajφcφch tarif∙ za pronßjem mezinßrodnφch linek - p°i dneÜnφch devizov²ch kurzech si naÜe spoje ·Φtujφ n∞kolikanßsobek evropskΘho pr∙m∞ru.
DostupnΘ technologie pro celoevropskou pßte°nφ sφ¥
Skupina EEPG byla vytvo°ena z expert∙, schopn²ch posoudit a zhodnotit technickΘ aspekty vytvo°enφ pßte°nφ komunikaΦnφ sφt∞ jak v krßtkodobΘm ΦasovΘm v²hledu, tak i z hlediska oΦekßvanΘho budoucφho v²voje. Jakmile ale skupina dosp∞la k celkem oΦekßvanΘmu zßv∞ru, ₧e celoevropskou pßte°nφ sφ¥ bude nutnΘ budovat inkrementßln∞ a respektovat p°itom stßvajφcφ existenci r∙zn²ch protokol∙ a slu₧eb (viz prvnφ Φßst zprßvy), musela nejprve zmapovat po₧adavky jednotliv²ch budoucφch u₧ivatel∙, pokud jde o po₧adovanß rozhranφ, protokoly a p°enosovΘ kapacity. Op∞t se tato otßzka °eÜila formou dotaznφk∙ - vyhodnocenφm odpov∞dφ skupina EEPG zjistila, ₧e v∞tÜina mezinßrodnφch linek dnes p°enßÜφ vφce ne₧ jeden protokol. NejΦast∞ji jsou t∞mito protokoly TCP/IP, DECnet, X.25 a SNA. Technikou, pou₧φvanou k implementaci t∞chto multiprotokolov²ch linek, je nejΦast∞ji 'd∞lenφ pßsma', zalo₧enΘ na ΦasovΘm multiplexu (TDM - Time Division Multiplexing). Pokud jde o nßroky do budoucna, nejΦast∞ji se objevovaly po₧adavky na:
VÜechny odpov∞di shodn∞ vyjad°ovaly po₧adavek na multiprotokolovΘ schopnosti sφtφ. Skupina EEPG si k tomu jeÜt∞ sama p°idala nßsledujφcφ po₧adavky:
Skupina EEPG potom navrhla celkem Φty°i r∙znß °eÜenφ - dv∞ realizovatelnß v relativn∞ krßtkΘ dob∞ a dv∞ v²hledovß.
Koncepce prvnφho navrhovanΘho °eÜenφ z obou "krßtkodob²ch" °eÜenφ je zalo₧ena na pou₧itφ jedinΘho zßkladnφho protokolu (implementovanΘho a₧ do vrstvy t°i vΦetn∞) s tφm, ₧e ostatnφ protokoly budou implementovßny nad tφmto hostitelsk²m sφ¥ov²m protokolem. Tφmto zßkladnφm hostitelsk²m protokolem p°itom m∙₧e b²t kter²koli z trojice X.25, DoD-IP A ISO-CLNP. Skupina EEPG doporuΦila za zßkladnφ protokol celoevropskΘ pßte°nφ sφt∞ X.25, co₧ mj. umo₧nφ snadnou nßvaznost na existujφcφ sφ¥ IXI (International X.25 Infrastructure) i na ΦetnΘ nßrodnφ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, kterΘ jsou takΘ zalo₧eny na X.25.
DruhΘ navrhovanΘ "krßtkodobΘ" °eÜenφ stavφ na myÜlence ponechat spoleΦnou jen nejni₧Üφ protokolovou vrstvu Φφslo 1, a tu zalo₧it na tzv. ΦasovΘm multiplexu TDM (Time Division Multiplexing). Nad touto spoleΦnou nejni₧Üφ vrstvou by pak byly paraleln∞ provozovßny jednotlivΘ protokoly na ·rovni vrstvy 3 - minimßln∞ DoD-IP, ISO-CLNP, DECnet IV a X.25. Tento p°φstup, kter² ostatn∞ pou₧φvß nßrodnφch sprßv spoj∙, se zdß b²t v²hodn∞jÜφ, pokud jde o organizaΦnφ a provoznφ zajiÜt∞nφ. P°φpadnΘ v²padky, experimenty Φi jinΘ ·pravy v rßmci jednΘ ze slu₧eb (jednoho protokolu) nemajφ vliv na poskytovßnφ ostatnφch slu₧eb (na provoz ostatnφch protokol∙). ╚asov² multiplex v∙bec nevyluΦuje pou₧itφ multiprotokolov²ch router∙, ale sßm nenφ na t∞chto nßroΦn²ch za°φzenφch zßvisl². Naopak, pot°ebnß technologie pro TDM je vcelku b∞₧n∞ dostupnß, v praxi ov∞°enß a snadno provozovatelnß.
╚asov² multiplex vÜak mß samoz°ejm∞ takΘ svΘ nev²hody oproti pou₧itφ jedinΘho hostitelskΘho protokolu. P°edn∞ Φasov² multiplex ji₧ svou podstatou nem∙₧e nikdy 100% vyu₧φt celkovou kapacitu p°enosov²ch cest, proto₧e mß urΦitou vlastnφ re₧ii. DalÜφ nev²hodou je skuteΦnost, ₧e kdy₧ n∞kterß slu₧ba dostane p°id∞lenou urΦitou Üφ°ku pßsmu a nepou₧φvß ji, z∙stßvß tato p°enosovß kapacita nevyu₧ita. P°i delÜφm nevyu₧φvßnφ p°id∞lenΘ Üφ°ky pßsma je mo₧nΘ ji z·₧it, ale nenφ to v∞tÜinou mo₧nΘ d∞lat dynamicky, tedy "za chodu". Multiplexory, kterΘ jsou schopny rozd∞lovat kapacity jednotliv²ch kanßl∙ podle okam₧it²ch pot°eb sice ji₧ existujφ, ale jsou zatφm p°φliÜ nßkladnΘ.
Skupina EEPG uva₧ovala jeÜt∞ o dvou dalÜφch variantßch, kterΘ jsou v zßv∞reΦnΘ zprßv∞ klasifikovßny jako "budoucφ" °eÜenφ. Prvnφ z nich je zalo₧ena na pou₧itφ tzv. asynchronnφho p°enosovΘho re₧imu (ATM - Asynchronous Transmission Mode), s jeho₧ pou₧itφm se poΦφtß pro tzv. ÜirokopßsmovΘ sφt∞ ISDN (B-ISDN resp. Broadband ISDN, rozsßhl² Φlßnek v∞novan² tΘto problematice byl publikovßn v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 24 ze dne 21.6.1991). Lze oΦekßvat, ₧e v nadchßzejφcφch letech na ATM p°ejdou jednotlivΘ nßrodnφ sprßvy spoj∙, zatφm vÜak skupina EEPG shledala tuto technologii jeÜt∞ nedostateΦn∞ p°ipravenou na to, aby na nφ mohla b²t ji₧ nynφ budovßna celoevropskß pßte°nφ sφ¥.
Druhou "budoucφ" variantou, kterou se skupina EEPG zab²vala, byla technologie tzv. p°enosu rßmc∙ (Frame Relay). Ta by mohla b²t velmi dob°e vyu₧ita pro realizaci multiprotokolovΘ pßte°nφ sφt∞, avÜak je stßle jeÜt∞ ve fßzi standardizace. TakΘ pro tuto technologii skupina EEPG dosp∞la k zßv∞ru, ₧e na nφ jeÜt∞ nenφ mo₧nΘ stav∞t celoevropskou pßte°nφ sφ¥.
Zßv∞reΦnß zprßva skupiny EEPG proto doporuΦuje svΘmu z°izovateli p°ijmout za zßklad pro budovßnφ celoevropskΘ pßte°nφ sφt∞ jednu z prvnφch dvou variant, tedy bu∩
Dßle se na konci t°etφ Φßsti zßv∞reΦnΘ zprßvy EEPG pravφ, ₧e a¥ bude vybrßna kterßkoli z doporuΦen²ch variant, je nutnΘ se p°ipravit i na budoucφ vysokorychlostnφ technologie. Skupina pova₧uje za nutnΘ okam₧it∞ zahßjit p°φpravu alespo≥ jednoho pilotnφho projektu technologie ATM.
OrganizaΦnφ zajiÜt∞nφ pßte°nφ sφt∞
Organizace, kterß by m∞la provozovat celoevropskou pßte°nφ sφ¥, by podle nßzor∙ skupiny EEPG m∞la plnit p°edevÜφm tyto zßkladnφ ·koly:
A jeliko₧ ve sv∞t∞ poΦφtaΦov²ch sφtφ je snad vÜechno rozd∞leno na vrstvy, navrhla i zde skupina EEPG t°φvrstvov² model organizaΦnφ struktury pro zabezpeΦenφ provozu celoevropskΘ pßte°nφ sφt∞:
Jak²m zp∙sobem nalo₧φ organizace RARE se zßv∞ry skupiny EEPG, na to si musφme poΦkat a₧ do p°φÜtφho zasedßnφ RARE, kterΘ se bude konat v kv∞tnu 1992 v rakouskΘm Salzburgu.
V rßmci p°φprav na plnohodnotnΘ p°ipojenφ ╚eskoslovenska do evropsk²ch v∞deckov²zkumn²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ se p°ipravuje realizace multiprotokolovΘ pßte°nφ sφt∞ Praha - Brno - Bratislava (v rßmci projektu FESNet - Federal Educational and Scientific Network). Plßnovanß p°enosovß rychlost je 64 kbit/sekundu a jako zßkladnφ p°enosov² protokol se plßnuje pou₧φt X.25 nebo IP.