BezpeΦnost poΦφtaΦe je ₧ivotn∞ d∙le₧itß pro ka₧dΘho jednotlivce i pro ka₧dou organizaci, kterß pracuje s poΦφtaΦi. V dneÜnφm sv∞t∞ informacφ je zdrojem sφly i majetku. P°ijφt o informace znamenß p°ijφt o penφze a konkurenΦnφ v²hody. To bylo jasn∞ prokßzßno nedßvn²m pr∙zkumem spoleΦnosti Ernst & Young's zam∞°en²m na poΦφtaΦovou bezpeΦnost.

Jak² typ dat je nutnΘ chrßnit?

1. CitlivΘ obchodnφ informace.
   Jestli₧e n∞kter² vßÜ zam∞stnanec odejde s databßzφ klient∙ vaÜφ spoleΦnosti nebo s plßny na v²voj nov²ch produkt∙, pak se jist∞ vaÜe spoleΦnost bude v budoucnu pot²kat s vß₧n²mi problΘmy, pokud tyto informace padnou do rukou konkurence. Jeden d∙e₧it² papφr se dß ukrßst za vte°inu, ale informace, kterΘ na n∞m jsou, mohou p°edstavovat roky prßce °ady odbornφk∙ a statisφce nebo i vφce investovan²ch prost°edk∙.
   
2. Informace o klientech.
   Jestli₧e mßte n∞jakß data o klientech, a tato budou ukradena, dostßvßte se do velmi trapnΘ situace. V²sledkem m∙₧e b²t nejen to, ₧e ztratφte svΘ souΦasnΘ klienty, ale mnohdy i d∙v∞ru a s nφ i svΘ budoucφ klienty.
3. Osobnφ informace.
   V∞tÜina organizacφ dnes musφ podle zßkona bezpeΦn∞ uchovßvat data o jednotliv²ch osobßch. Jestli₧e se tato data ztratφ nebo jsou zneu₧ita, bude to vaÜe spoleΦnost, kdo bude moci b²t soudn∞ pronßsledovßna a p°φpadn∞ m∙₧e b²t vaÜe spoleΦnost i donucena k platb∞ soudnφch v²daj∙ a p°φpadn²ch kompenzacφ.

JakΘ hrozby jsou ve vaÜφ organizaci, kterΘ by mohly vΘst ke kompromitaci vaÜich poΦφtaΦov²ch dat?

Tisk rßd zd∙raz≥uje p°edevÜφm vn∞jÜφ hrozby jako jsou poΦφtaΦovΘ viry a hacke°i; pr∙zkum vÜak ukazuje, ₧e nejv∞tÜφ hrozby poΦφtaΦov²ch systΘm∙ jsou vnit°nφ. Ka₧dß osoba, kterß mß p°φstup k nezajiÜt∞n²m poΦφtaΦov²m dat∙m, je hrozbou, i kdy₧ si to Φasto ani neuv∞domuje. Po ka₧dΘ, kdy₧ jde n∞kter² vßÜ zam∞stnanec ven s notebookem, existuje tu riziko, ₧e notebook bude ukraden vΦetn∞ vÜech dat.

Jestli₧e mß vaÜe spoleΦnost poΦφtaΦe napojenΘ na vn∞jÜφ sv∞t, je tu stßle mo₧nost, ₧e n∞jak² pr∙nikß° m∙₧e zφskat p°φstup k nezajiÜt∞n²m dat∙m, ani₧ musφ v∙bec vstoupit do vaÜich kancelß°φ. Äe se tomu tak skuteΦn∞ d∞je, u₧ vφme:

..... v Internetu je ka₧d²ch 20 sekund proveden neautorizovan² vstup do jednoho poΦφtaΦe.....

Financial Times, 15. duben 1996

Jestli₧e si stßle jeÜt∞ myslφte, ₧e se vßs poΦφtaΦovß bezpeΦnost net²kß, uva₧ujte o t∞chto faktech:

• Ükoda zp∙sobenß poΦφtaΦov ²mi podvody ve VelkΘ Britßnii se odhaduje na vφce ne₧ 2.5 bilion∙ liber za rok
• odhaleno je mΘn∞ ne₧ 1% vÜech poΦφtaΦov²ch podvod∙
• vφce ne₧ 90% vÜech poΦφtaΦov²ch zloΦin∙ nenφ v∙bec nahlßÜeno

To °φkß nedßvn² pr∙zkum proveden² spoleΦnostφ Ernst & Young ve spoluprßci s magazφnem Information Week. Pr∙zkumu se z·Φastnilo celkem 1320 spoleΦnostφ, kterΘ deklarovaly nßsledujφcφ p°φΦiny pro ztrßtu sv²ch dat:

P°φΦina byla zjiÜt∞na (% korespondent∙ pr∙zkumu)

NahodilΘ p°φpady	65
PoΦφtaΦovΘ viry	63
Ztrßta p°φstupovΘho kanßlu	51
Internφ krßde₧	32
Externφ krßde₧	18
P°φrodnφ katastrofy	25
Neidentifikovanß p°φΦina	15
Pr∙myslovß Üpionß₧	6

Je nemo₧nΘ ignorovat skuteΦnost, ₧e potencißlnφ riziko ztrßty nezajiÜt∞n²ch poΦφtaΦov²ch dat je ohromnΘ; souΦasn∞ investice, kterß je nutnß pro eliminovßnφ tohoto rizika, je minimßlnφ. SpoleΦnost AEC je vedoucφ silou v oblasti poskytovßnφ softwarov²ch bezpeΦnostnφch °eÜenφ, kterΘ skuteΦn∞ odpovφdajφ vaÜim pot°ebßm.

Investice do bezpeΦnostnφch produkt∙ spoleΦnosti AEC se m∙₧e ukßzat jako jedna z nejlepÜφch investic, kterΘ jste kdy ud∞lali.