P°φb∞h z Bronxu

" Robert De Niro mß zkrßtka mafißnskΘ filmy rßd ... "

 

AmerickΘ nezßvislΘ lΘto uvedenΘ Φeskou televizφ nabφzφ rozmanitou nabφdku film∙. Nechci tady zaΦφnat dalÜφ neoficißlnφ prology k tΘto sΘrii americk²ch film∙, v tuto chvφli bych rßd cht∞l °φci jenom to, ₧e se v tΘto filmovΘ "sekci" vyskytujφ snφmky, kterΘ jsou z v∞tÜiny od ostatnφch n∞jak odliÜnΘ (bereme jako v∞tÜinu). Najdou se zde filmovΘ klenoty, nezßvisl² stabilizaΦnφ pr∙m∞r, nebo t°eba snφmky kterΘ nemusejφ zß°nou kvalitou opl²vat, ale jsou zkrßtka p°ita₧livΘ Φi n∞Φφm zajφmavΘ. Bohu₧el, aΦ bych tady rßd toto Φi podobnΘ spojenφ rßd vyu₧il, nestane se. P°φb∞h z Bronxu je toti₧ nezßvisl²m pr∙m∞rem vφce ne₧ Φφmkoli jin²m. Robert De Niro rozhodn∞ nenatoΦil vylo₧en∞ Üpatnou podφvanou a uvnit° mß snφmek, dalo by se °φci nevyu₧it² potencißl, ale v²sledek nep∙sobφ v ₧ßdnΘm sm∞ru ·chvatn∞. ╚φm jsou ale v∞ci dßny?

Prvnφm subjektivnφm negativem, kterΘ jsem naÜel a rozpoznal, byla p°φb∞hovß slo₧ka se vÜφm co k tomu pat°φ. Ne snad ₧e by byly veÜkerΘ v∞ci dßny Üpatn∞, ale na jednu stranu je patrnß nßklonnost k opravdu vrchol∙m tvorby s tΘmaty podsv∞tφ a mafie, na stranu druhou neschopnost vytvo°it n∞co, o Φem budete dlouho p°em²Ület a co vßm z∙stane dlouho ve vaÜφ hlav∞. Ale nenφ to a₧ tφm, ₧e se Robert De Niro za re₧isΘrsk²m k°eslem nesna₧φ, on je problΘm v celku jako takovΘm. A m∞rou se na pr∙m∞rnΘm zev°enφ podφlφ i tak trochu nudn² a nijak zßsadnφ scΘnß°, kter² za celou dobu p°edvede dva opravdu v²teΦnΘ momenty (°φkßm ironicky). A opravdu vßm nepovφm jakß je ona divadelnφ hra, podle nφ₧ film vznikl. Jejφ autor Chazze Palminteri vÜak m∞l na starosti i scΘnß° (a takΘ hlavnφ roli bosse Sonnyho). A i kdy₧ m∙₧u b²t mo₧nß trochu ne·prosn² a p°φliÜ tvrd² na v²Üe zmφn∞nΘ, v²sledek nem∙₧u p°iΦφst jen jim.

..........

P°φb∞h je to prost², v zßsad∞ jen pou₧φvß starΘ dobrΘ taktiky, ke kterΘ nemß velk² vztah. Je to cφtit. Ale ne₧ vylo₧φm dalÜφ prost°edky k negaci celΘho filmu, povφm vßm p°φb∞h. Je to o postav∞ zprvu jeÜt∞ dφt∞te, nesoucφ jmΘno Calogero. Neustßle hledß ·toΦiÜt∞ venku a velice rßd a neskr²van∞ obdivuje ÜΘfy mφstnφho podsv∞tφ. VÜichni se obΦas potßcejφ venku, proto k nim Calogero nemß nijak daleko. Hned vedle svΘho bydliÜt∞ je takΘ jeden bar, kde se "smetßnka" i s "p°isluhovaΦi" st²kß. Calogero obdivuje p°edevÜφm hlavnφ postavu celΘho ilegßlnφho d∞nφ, Sonnyho (podobnost se synem Vita Corleoneho z Kmotra Φist∞ nßhodnß, vß₧n∞ nemß cenu n∞co v tom hledat). A jak to tak b²vß, nenßsilnΘ okolφ se s mafiφ dostane do konfliktu. V naÜem p°φpad∞ dostal kdesi na ulici jeden chlßpek za vyuΦenou, nejd°φve to m∞lo b²t kv∙li mφstu na parkovßnφ (pokud jsem dob°e sledoval, d∙vod se nedozvφme). Ale a¥ to bylo jakkoli, dotyΦn² dostal pßr ran jak p∞stmi, tak pozd∞ji i st°elnou zbranφ. Calogero samoz°ejm∞ byl u toho v bezprost°ednφ blφzkosti. I Sonny ho zahlΘdl. Toto poΦφnßnφ vÜak spat°ila policie a dßl? Calogero korunnφ sv∞dek, Sonny ob∞tnφ berßnek. Ale Calogero je Φestn² mu₧, kter² svΘ "p°ßtele" p°eci neprßskne à

M∙₧e se to zdßt jako dobrß zßminka pro zab∞hlou d∞jovou lokomotivu, ale p°φb∞h p∙sobφ v padesßti procentech naivn∞ a jednoduÜe. ╚as plyne, Calogero (pozd∞ji p°ejmenovßn na C) dospφvß, Sonny je mu zavßzßn, jsou p°ßtelΘ. Taky vyvstßvß jeden otaznφk. Jak ₧e vlastn∞ to cht∞l Robet De Niro coby re₧isΘr. Sßm si polo₧il p°ed sebe roli mφstnφho °idiΦe autobusu, otce Calogera. Jeho postava opl²vß konflikty a bo₧φ ctnostφ a takΘ oddanostφ zßkon∙m, naproti n∞mu v∞Φn² konflikt v podob∞ ne zrovna zßkon∙m podlΘhajφcφho Sonnyho. SluÜnost versus opak. Nejednou si polo₧φte otßzku, kdo je prav²m otcem. Samoz°ejm∞ ₧e biologie je ne·prosnß, tak₧e vφte, ale z tΘ duÜevnφ strßnky si Calogero bere od jednoho to, od druhΘho ono. Nechci b²t zlomysln², ale v∞ci Üly ud∞lat zcela jinak a zajφmav∞ji.

..........

Robert De Niro mß gangsterskΘ, Φi jen se zßjmy podsv∞tφ napln∞nΘ filmy asi rßd. Pßr rolφ si u₧ v podobn²m filmech vyst°ihl, a nebylo to v₧dy ÜpatnΘ. Jeho role ve filmech Martina Schorseseho byly vφcemΘn∞ kladn∞ branΘ, mo₧nß i dφky Mafißn∙m z roku 1990 dostal na P°φb∞h z Bronxu chu¥ (uvßdφm proto₧e je P°φb∞h z Bronxu jen o t°i roky nov∞jÜφ). ProΦ ne, holywoodsk² ji₧ ne tak mlad² herec a nezßvisl² film, to nenφ ₧ßdnß nereßlnost. Ono je ale t∞₧kΘ, kdy₧ chce herec (m∙₧e to b²t i v²born² herec) vytvo°it skv∞l² nezßvisl² film. K re₧isΘrskΘmu °emeslu nepot°ebujete p°φruΦky a knihy poukazujφcφ na to, jak dob°e a kvalitn∞ toΦit, p°iznßvßm ₧e se dß lecΦemu p°iuΦit, ale rozhodn∞ musφ mφt dan² Φlov∞k k toΦenφ filmu vlohy, re₧φrovßnφ se nedß uΦit jako scΘnß° nazpam∞¥ (ka₧dopßdn∞ kter² herec se uΦφ cel² scΘnß° nazpam∞¥). Ne ₧e by snad De Niro d∞lal jednu chybu za druhou, ale spφÜe se povrchn∞ zaobφrß ve svΘm filmu mnoha v∞cmi a neustßle se sna₧φ p°esv∞dΦit, ₧e kvalita a rozum je na jeho stran∞ (i co se t²Φe jeho postavy). P°φb∞h z Bronxu, situovan² do Üedesßt²ch let nßm ukazuje socißlnφ problΘmy v celΘ svΘ krßse, a m∙₧e to n∞kdo p°ijφmat kladn∞, proΦ ne. Ale a¥ u₧ to jsou morßlnφ konflikty Φi konflikty s ΦernoÜsk²m obyvatelstvem ob²vajφcφm Φßst m∞sta nedaleko tΘ "talißnskΘ", tΘm∞° v₧dy je v²sledek spφÜe naivnφ. De Niro se sna₧φ o autentiΦnost, ale v ka₧dΘ t°etφ scΘn∞ budou v∞ci p°ipadat spφÜe p°ibarvenΘ nebo zkrßtka neÜetrn∞ smyÜlenΘ. A celkem velkou m∞rou Üpatn²ch v∞cφ bych p°iΦetl tentokrßte i herc∙m, kte°φ m∞ nijak zvlßÜt∞ neoslovili a jejich v²kony m∞ nechßvali spφÜe chladn²m. A¥ Ülo o ·st°ednφ postavu Calogera (L. Brancato), o jeho afroamerickou p°φtelkyni (rozporuplnß volba), o jeho otci (Robert de Niro), Φi snad o postavu lokßlnφho bosse Sonnyho (Chazze Palminteri), ani jednou jsem nebyl nijak zvlßÜt∞ nadÜen². Nejsem p°esv∞dΦen², ₧e n∞kte°φ herci, jen₧ si podmanili v∞tÜinu filmu, jsou zde opravdu tak p°esv∞dΦivφ a opravdu tak skv∞lφ (ti ostatnφ byli spφÜe neviditelnφ, ale nem∙₧u zase o ka₧dΘm °φci, ₧e hrßl vylo₧en∞ Üpatn∞ - mezi Üpatn∞ a dob°e je velikß mezera). Na druhou stranu nenφ zde ani takov² dostatek moment∙, kterΘ vy₧adujφ mimo°ßdnou hereckou poctu danΘ situaci, tak₧e i tady je chyba.

..........

Vφce ji₧ nemßm co bych k P°φb∞hu z Bronxu dodal. Snad hudebnφ slo₧ka stßla za pozornost, ale i tam s ve v²sledku objevilo um∞lΘ aran₧mß (ale nikterak ÜpatnΘ skladby, to podot²kßm), tak₧e ani zde nebudu p∞t ≤dy. P°φb∞h z Bronxu si vzal velkΘ sousto. Pro pravov∞rnΘ p°φvr₧ence knih Maria Puza a film∙ mistra Coppoly zde nenajdete nic vylo₧en∞ p°elomovΘho a krßsnΘho (ale naÜt∞stφ nenφ P°φb∞h z Bronxu ani tak brßn). VφcemΘn∞ jde o podßvßnφ znßm²ch situacφ trochu odliÜn²m zp∙sobem (anebo v n∞kter²ch fßzφch zcela toto₧n²m), ale bohu₧el film nedosahuje takov²ch kvalit, abych podobnΘ tahy chvßlil (kdo vφ jest-li bych v∙bec chvßlil). Nelze hovo°it o kopφrovßnφ, to rozhodn∞ ne, ale film zdaleka nesahß na vrcholy, kterΘ jsou pro m∞ onφm pomysln²m m∞°φtkem. Mo₧nß by vÜe lΘpe fungovalo jako kniha, nikoli jako film, nevφm. To by ale musela b²t kvalita rozkreslenφ charakter∙ podstatn∞ vyÜÜφ, ale kde to vlastn∞ jsme? Jsme na konci jednΘ recenze, kterß rozhodn∞ nemß b²t literßrnφ.

Speedy Daniel

Hrajφ: Ch. Palminteri, R. De Niro, L. Brancato, F. Capra, T. Hicks, J. Pesci a dalÜφ ...

Bronx tale - USA 1993