Charles Bukowski

" PortrΘt vynikajφcφho spisovatele, kter² opravdu um∞l -chlastat- a -psßt- ... "

Charles Bukowski se narodil 16. 8. 1920 v Andernachu v N∞mecku jako Heinrich Karl Bukowski. Kdy₧ mu byli t°i roky, rodiΦe (otec slou₧il u americkΘ okupaΦnφ armßdy, matka byla rodilß N∞mka) se dφky zhroucenφ n∞meckΘ ekonomiky p°est∞hovali do USA. Po p°φjezdu se z malΘho Heinricha stal ameriΦt∞jÜφ Henry. Usadili se v Los Angeles, kterΘmu z∙stal v∞rn² bezmßla padesßt let. D∞tstvφ bylo velmi problematickΘ, zejmΘna vztah s otcem, kter² ho Φasto bil. M∞l to komplikovanΘ. V roce 1936 nastoupil na vyÜÜφ st°ednφ Ükolu, zaΦal navÜt∞vovat mφstnφ knihovnu a zaΦal takΘ, ze zaΦßtku potajφ, pφt po barech - dφky svΘmu aknΘ ("v°edy velikosti jablek" akne vulgaris) vypadal starÜφ a proto mu asi nalφvali. Maturoval v roce 1939. Blφ₧e se o BukowskΘho, a hlavn∞ veseleji, drsnΘm d∞tstvφ m∙₧eme dozv∞d∞t v knize èunkov² nß°ez (Ham on Rye).

"Ach bo₧e. No rodiΦe byli p∙vodem N∞mci. Matka se tam narodila; a rodina mΘho otce byli N∞mci i on pochßzel z Pasadeny. Tßta m∞ mlßtil °emenem na ost°enφ b°itvy. A matka ho v tom podporovala. Tak₧e tvrdß kßze≥ po celou dobu, ale skoro ₧ßdnß lßska mezi nßmi. Ale byl to dobr² trΘnink, p°ipravil m∞ na to, jak² sv∞t je. Kdy₧ se dneska dφvßm na jinΘ d∞ti, °ekl bych, ₧e m∞ nauΦili jednu v∞c - moc nebreΦet kdy₧ se n∞co neda°φ."

Svoji prvnφ bßse≥ napsal ve dvaceti letech, ale pak psanφ bßsnφ na Φas nechal. Vyst°φdal mnoho zam∞stnßnφ, byl dokonce vzat do vazby pro podez°enφ, ₧e se vyh²bß vojenskΘ slu₧b∞. Seznßmil se takΘ se sv²m "alkoholick²m osudem" Jane (byla o 11 let starÜφ). PotΘ nßsledovala prßce na PoÜtovnφm ·°ad∞, kde nakonec z∙stal cel²ch deset let. Po deseti letech celodennφho chlastßnφ a intelektußlnφho ·padku Bukowski odeÜel od PoÜty a b∞hem nßsledujφcφch t°φ t²dn∙ napsal patrn∞ svoji nejznßm∞jÜφ novelu Post Office (1971). Nynφ se stal spisovatelem.

Bukowski je n∞kdy obecn∞ pova₧ovßn za "beatnickΘho spisovatele", aΦkoliv se nikdy nespojoval s p°edstaviteli "beatnik∙" jak²mi byl Jack Kerouc, Allen Ginsberg. Jeho styl, kter² se vyznaΦoval smyslem pro bezprost°ednost a odmφtßnφm standardnφch struktur, mu vynesl p°φze≥ v °adßch Φtenß°∙ "beatnik∙" a takΘ ho "dostal" do diskusnφ skupiny alt.books.beatgeneration. Bukowski byl velmi plodn² spisovatel. Nenφ p°esn∞ znßmo kolik toho p°esn∞ napsal; mnoho napsan²ch v∞cφ neposlal vydavateli v∙bec, anebo se n∞kde ztratili. Doslova chrlil bßsn∞, mnohdy r∙znΘ kvality, posφlal je do vÜech mo₧n²ch novin a Φasopis∙, hodn∞ z∙stalo neotiÜt∞no a nevrßceno.

"Alkohol je asi jedna z nejv∞tÜφch v∞cφ, kterΘ se kdy na zemi zrodily - krom∞ m∞. Alkohol mi dovoluje b²t tφm hrdinou, kter² si vykraΦuje prostorem a Φasem a provßdφ vÜechno, po Φem tou₧φ. Tak₧e ho mßm rßd ... jo."

V∞tÜina BukowskΘho pracφ je napsßna na zßklad∞ vlastnφch zkuÜenostφ. Nap°φklad v èunkovΘm nß°ezu (Ham on Rye) autobiograficky popisuje svoje d∞tstvφ, dospφvßnφ a takΘ sv∙j vlastnφ charakter. Autobiografickou postavou v∞tÜiny jeho novel je Henry Chinaski, jen₧ je jakΘsi alter ego Charlese BukowskΘho.

Bukowski zaΦal b²t vφce znßm a₧ po promφtßnφ filmu Barfly (Ütamgast), o kterΘm bohu₧el u nßs nenφ vidu ani slechu. Film m∞l b²t odvysφlßn na jednΘ Φesk² televizi, ale bohu₧el nebyl. Bukowski napsal scΘnß°, a dokonce se podφlel na produkci filmu, ve kterΘm hrßli Mickey Rourke v roli Henry Chinaski/Bukowski a Fay Dunaway v roli BukowskΘho dlouholetΘ, pijßckΘ p°φtelkyn∞ Jane C. Barker. Film byl produkovßn Francisem Fordem Coppolou.

Bukowski byl znßm mezi ÜirÜφ ve°ejnostφ hlavn∞ dφky filmu a takΘ nejslavn∞jÜφ knize PoÜtovnφ ·°ad, obecn∞ je nejvφce znßm jako bßsnφk. Poezie byla vydßna v n∞kolika knihßch, u nßs byla pouze p°elo₧ena kniha Bßsn∞ 1974-1978.

Je z°ejmΘ, ₧e Bukowski byl dφky svΘ prßci velk²m milovnφkem hudby. Je zde zajφmav² kontrast mezi jeho realistick²m pohledem na sv∞t o kterΘm psal, o sv∞t∞ plnΘm chlastu, ₧en, dostihov²ch sßzek a Klasickou a Romantickou hudbou, kterß byla jak²msi pozadφm kdy₧ psal. I kdyby niΦφm jin²m tak alespo≥ oblφben²m hudebnφm ₧ßnrem se Bukowski liÜil od ostatnφch "beatnik∙". BukowskΘho nejvφce zaujala romantickß hudba, zvlßÜt∞ pak Mahler a Brahms. ZajimavΘ je, ₧e v noci, kdy v∞tÜinou tvo°il a pil, poslouchal rßdio v nad∞ji, ₧e uslyÜφ Mahlera. OvÜem celΘ symfonie se v rßdiu asi zrovna Φasto nehrajφ ...

Charles Bukowski zem°el 9. b°ezna 1994 v San Pedru v Californi, krßtce po tom co dokonΦil svoji poslednφ novelu.

"A pak um°eme. Ale smrt si nßs nevyslou₧ila. Neukßzala ₧ßdnΘ pov∞°ovacφ listiny - ty jsme vÜechny ukßzali my."

Jan Krumphanzl