Ne₧ se setmφ
" Krutost, pravdivost, konΦe i dojemnost, "Ne₧ spadne noc" tohle vÜechno mß."

Kdy₧ se ve filmovΘm klubu ΦeskΘ televize objevil snφmek Ne₧ se setmφ, byl jsem ji₧ v jistot∞, nebo¥ jsem film p°edtφm vid∞l. Zaujal m∞, n∞Φφm si zkazil reputaci, ale jinak jsem byl snφmkem opravdu pot∞Üen. Ne₧ se setmφ ...

P°φb∞hovß strßnka je stejnß, jakou nßm p°edstavila stejnojmΘnß kniha. Podle romßnu Reinalda Arenase vznikl tedy film. A ne jen tak ledajak². Reinaldo Arenas byl nadan²m spisovatelem a bßsnφkem, jen₧ se ve sv²ch mlad²ch letech p°idal na stranu revolucionß°∙. Pozd∞ji takΘ vydal knihu, lΘpe °eΦeno romßn Celestino Antes del Alba. Kniha byla ·sp∞Ünß a tak za ni zφskal i kubßsnkΘ literßrnφ ocen∞nφ. TakΘ zφskal prßci v nßrodnφ knihovn∞, mohl si tak Φφst tΘm∞° vÜe, zdß se tedy, ₧e je to jeho ₧ivotnφ idylka. Omyl. Reinaldo, jako₧to homosexußl zaΦne v pozd∞jÜφch letech b²ti kubßnsk²m re₧imem pronßsledovnß a zastraÜovßn. Jenom₧e Reinaldo nenφ jen tak obyΦejnß ovce, kterß se nechß armßdou, policiφ a v∙dci dovΘst a₧ k soudu (v lepÜφm p°φpad∞). Stßle pφÜe knihy, kterΘ ale vychßzejφ v zahraniΦφ (Francii), pon∞vad₧ z°ejm∞ nejsou ji₧ tak mocensky a slovn∞ p°izp∙sobivΘ, a takΘ zaΦφnß proti re₧imu urΦit²mi zp∙soby bojovat. Jenom₧e velice mu to znesnad≥uje jeho sexußlnφ orientace, a tak se Reinaldo ocitß v nebezpeΦn²ch situacφch, kdy jsou p°ßtelΘ zat²kßni, odp∙rci odvezeni do v∞zenφ, mnozφ tφhu ani neunesou (co je pak si asi ka₧d² domyslφ), Reinaldo zaΦφnß chßpat, ₧e v tomhle systΘmu se nedß ₧φt, nedß se provozovat d∙stojn² ₧ivot, navφc nenφ pro homosexußly na Kub∞ ₧ßdnΘ pochopenφ. A zaΦφnß tak dalÜφ, novß cesta ...

..........

Snφmek je p∙sobiv∞ natoΦen, chvφlemi jkao dokument, do n∞ho₧ se prolφnajφ opravdovΘ a skuteΦnΘ zßb∞ry z Kuby. Celß atomsfΘra je navφc oko°en∞na autentiΦnostφ, kterß jenom pot∞Üφ. Co naopak zprvu m∙₧e vadit, je jazykovß, dalo by se °φci bariΘra (v jistΘm slova smyslu). Ne₧ se setmφ je toti₧ film, kter² nabφzφ hned dv∞ °eΦi, co₧ nenφ nic podivuhodnΘho, ale angliΦtina se Üpan∞lsk²m p°φzvukem se v n∞kter²ch pasß₧φch do filmu prost∞ nehodφ. NaÜt∞stφ mßme uvnit° snφmku i "originßlnφ" zn∞nφ, kterΘ je samoz°ejm∞ ve Üpan∞lÜtin∞.

Na celΘm dφle takΘ zaujmou lidskΘ osudy a vnit°nφ vlastnosti. Ve vß₧nΘm snφmku je tak°ka ji₧ tradicφ (nepravidelnou), ₧e mßme lidi hodnΘ, a mßme lidi zlΘ. Tady nehledejme v²jimku, nebo¥ nenφ. Ale mßme tu hodnΘ i zlΘ lidi pon∞kud jinΘho ra₧enφ. Mnozφ, co jsou sice hned od zaΦßtku pro divßka urΦit²m zp∙sobem nep°ijatelnφ, se t°eba zm∞nφ v absolutn∞ nesnesitelnou osobu. TakΘ se lidΘ ztrßcejφ, p°ßtelΘ (jest-li m∙₧eme n∞kdy toto slovo pou₧φt) odchßzejφ, a takΘ p°ichßzejφ. Krutost vlßdy je prost∞ pro Kubu ohromnß Ükoda, nejen₧e brzdφ lidsk², ale i takΘ materißlnφ rozvoj, ale takΘ zasahuje do ₧ivota ka₧dΘho, ·pln∞ ka₧dΘho, pro Φlov∞ka kter² chce ₧φt urΦit²m zp∙sobem ₧ivota, kter² bere jako pro₧itek, je prost∞ v²skyt "u nßs" nemysliteln². Ho°kosladkost filmu je prost∞ zjevnß, chvφlemi se m∙₧e zdßt, ₧e ₧ivot "tam", m∙₧e p°inßÜet svΘ vlastnφ ovoce. Ale hned v zßp∞tφ pochopφte, ₧e to ₧ßdnΘ ovoce nenφ, jen Φßsti shnilΘ a Φervi prolezlΘ zbytky Φehosi, co spadlo ze stromu. TehdejÜφ atomsfΘra Kuby je tady zachycena v²born∞, korupce, revoluce, homosexualita (jen₧ postupuje jako nov² trend, kter² vlßda dßva na triΦko kapitalistick²m imperialist∙m), ustiskovßnφ a ₧ivot ve strachu, prosazovßnφ re₧imu jak²mkoli zp∙sobem, a tenhle kolotoΦ po°ßd dokola. Ne₧ se setmφ vßm tohle p°inese dosova na st°φbrnΘm podnose. Jen Ükoda n∞kter²ch mal²ch v∞cφ (mo₧nß dφky tomu, ₧e film natoΦil "americk²" re₧isΘr). Jenom₧e slovo "americk²" neznamenß americk². Na filmu tak°ka filmovou americkost nepoznßte, co₧ m∙₧e b²t dob°e, alespo≥ v naÜem p°φpad∞.

..........

Reinaldo je ji₧ na pokraji sv²ch sil, a¥ u₧ bude ve v∞zenφ, Φi na ÜirΘm mo°i, u₧ je na pokraji sv²ch sil. Äivot se mu hroutφ p°ed oΦima (pokud n∞jak² ₧ivot m∞l), ze znßm²ch se stßvajφ kolaboranti, z Reinalda se stßvß chudß troska. A¥ u₧ duÜevn∞, Φi fyzicky. Ale nebudeme dßle odkr²vat tajemstvφ filmu, tahle cesta do "cφle", je toti₧ vφce ne₧ zajφmavß, a mnohdy i p°ekvapivß.

Film je to dojemn², emoΦnφ, a vadit vßm snad nebude ani ta zmφn∞nß homosexualita. To neberte jako vtφpek, nebo¥ je film zΦßsti (velkΘ) i o tom. A¥ se vßm to lφbφ, nebo ne, prost∞ to ke knize, a i filmu pat°φ, neodmysliteln∞. Filmu tak tento aspekt dodßvß jak²si nov² rozm∞r. A¥ u₧ dobr², Φi Üpatn². Tak Φi onak, homosexualita by asi nem∞la b²t kdovφjak odsuzovßna, p°irovnal bych to k jakΘsi "mutaci", ve slovnφm p°ejmutφ by se dalo hovo°it o mutaci fyzickΘ, ale samoz°ejm∞ i psychickΘ. Mo₧nß je psychika ten nejd∙le₧it∞jÜφ faktor. No ale pryΦ odsud, tohle nenφ mß parketa :-), filmu ale sedφ. Drama je pak zajφmav∞jÜφ.

Jak u₧ to u mnoh²ch film∙ b²vß, hereck² v²kon je p°isuzovßn jednΘ, dvoum postavßm. AΦ hraje ve filmu kvantum lidφ, a ka₧d² mß svou ·lohu kterou plnφ naprosto p°esn∞, tak tady vyΦnφvß jak²si osten. Osten v podob∞ lidskΘ. O n∞m za chvφli, mo₧nß by bylo mφstnΘ zmφnit se i o r∙zn²ch dalÜφch hercφch, kte°φ ve filmu vystupovali (bez n∞jakΘho v∞tÜφho p°ihlΘdnutφ k d∙le₧itosti). Äe je to snφmek mezinßrodnφ, mohou symbolizovat i hereckß obsazenφ. Najdeme zde èpan∞ly, mo₧nß i opravdovΘ Kubßnce (co₧ bych ale na jsito netvrdil), mo₧nß i n∞jakΘ ty mexiaΦany (film byl toti₧ z velkΘ Φßsti toΦen prßv∞ v Mexiku) a takΘ n∞jakΘ ty americkΘ hv∞zdy. Ve filmu m∙₧eme nap°φklad zahlΘdnout herce, kte°φ se jmenujφ Sean Penn, nebo t°eba Johny Depp. Pokud vylo₧en∞ podobnΘ herce hledat nebudete, mohlo by se vßm stßt, ₧e z∙stanou zahaleni a vy je nenajdete. Slad∞nφ s okolφm bylo prost∞ dobrΘ. Ale ten osten je samoz°ejm∞ p°edstavitel hlavnφ role, Javier Bardem, jen₧ byl za sv∙j hereck² v²kon nominovßn na presti₧nφho Oscara. Nenφ se n∞jak divit. èpan∞lsk² herec svou ·lohu literßrn∞ velice nadanΘho a schopnΘho homosexußla, bojujφcφho za pravdu a za lepÜφ ₧ivot, ovlßdl (doslova) jednoznaΦn∞. Nenajdete prost∞ pasß₧, kdy je Javier Üpatn². Nenφ nijak t∞₧kΘ tedy Javiera zaÜkatulkovat do krabiΦky s p°φznaΦn²m nßzvem "Homosexuals". Popravd∞ jest-li opravdu je i v normßlnφm ₧ivot∞ "jin²", pak bych se moc nedivil, ale je t∞₧kΘ n∞co takovΘho °φkat, p°eci jenom to je role. Asi by bylo vφce ne₧ troufalΘ ho do n∞jakΘ takovΘ skupiny °adit. Vrcholem sledovßnφ jeho hereckΘho p°edstavenφ asi nejlΘpe vystihuje jedna scΘna, kterou vßm nijak moc nep°ilbφ₧φm, nebo¥ by jste v∞d∞li co se stane. Ale kdy₧ padß snφh, Reinaldo se sv²m p°φtelem na korb∞ pick-upu, kdy₧ hraje orientßlnφ a dojemnß hudba, kdy₧ vidφte ₧e je cφl spln∞n, budete si p°ipadat u sledovßnφ ·₧asn∞, opravdu. Asi nejlepÜφ moment z celΘho sledovßnφ.

..........

Pokud by jsme nemuseli opomenout hudbu, tak by jsme jφ neopomenuli, pon∞vda₧ n∞kterΘ skladby, a¥ u₧ jde o typickou kubßnskou rytmiku, orientßlnφ metody k slzßm (viz. v²Üe), nebo t°eba jen o bßjeΦnou symfonii, tak°ka poka₧dΘ to dotvß°φ celou tu atmosfΘru dokonale. Nem∙₧u tvrdit, ₧e by film bez hudby nemohl ₧φt, ale bez hudby je ka₧d² film filmem t°φ-Φtvrtinov²m, Ne₧ se setmφ sßzφ velice p°esn∞ na divßk∙v vkus, a navφc p°idßvß i n∞co navφc.

Ne₧ se setmφ je film osudov² a zvratov² ji₧ od zaΦßtku (by¥ n∞kdy se dß d∞j dop°edu vysledovat), do samotnΘho konce, a je to takΘ film, po jeho₧ shlΘdnutφ si budete p°em²lat jednotlivΘ scΘny kv∙li tomu, ₧e vßm r∙znΘ momenty z∙staly v pam∞ti pon∞kud "v²razn∞ji", ne₧-li cokoli jinΘho. I to se cenφ. Ale i tenhle snφmek n∞co postrßdß. T∞₧ko specifikovatelnΘ, ale n∞co ano. V n∞kter²ch chvφlφch je vid∞t mo₧nß a₧ p°φliÜnß snaha ud∞lat ze snφmku opravdu jedno velkΘ nekonvenΦφ festivalovΘ dφlo, kterΘ nadchne a zaujme. Jest-li je to zßm∞rn² ·tok na urΦitΘ spektrum "sledujφcφch" lidφ, nebo a¥ u₧ je to jen vyplynulΘ z celΘ tΘ atmosfΘry a filma°skΘho um∞nφ, t∞₧ko posoudit. Tak jako tak to je film dobr², ale mφnusy zkrßtka mß, a oko nezkuÜenΘho divßka je m∙₧e snadno p°ehlΘdnout. Ale nenechme se tφm strhnout, mo₧nß to vÜechno ₧ßdn² "urΦujφcφ" ·Φel nenφ. Ne₧ se setmφ je celkov∞ toti₧ snφmek originßlnφ (v n∞Φem), a bezesporu kvalitnφ. Pokud se vßm to bude lφbit a budete jednotliv²mi scΘnami, ale i celkem nadÜeni, pak teprve hledejte v Φem byl film jen lehce nadpr∙m∞rn² (pokud ovÜem n∞co takovΘho najdete). NejspφÜe ani ne.

Text :: Speedy Daniel


Hrajφ ::
Javier Bardem, Olivier Martinez, Andrea Di Stefano, Johnny Depp, Michael Wincott, Carmen Beato, Sean Penn, Hector Babenco, Najwa Nimri a dalÜφ ...

Before Night Falls (USA 2000)
Äßnr Drama
Re₧ie Julian Schnabel
ScΘnß° J. Schnabel, L. G. Carriles, C. O┤Keefe
Kamera X. P. Grobet, G. Rosas
Hudba Carter Burwell
DΘlka 133 min
Verdikt: Krut² a bohu₧el pravdiv² film o realit∞, kterß byla, je a bude. V²teΦn² snφmek, kter² mß svΘ pro a mailnkΘ proti, jenom₧e ta "proti" jsou peΦliv∞ skryta. Ne₧ se setmφ je ale snφmek vynikajφcφ, a pokud pat°φte mezi ty, jen₧ si podobnΘ filmy nenechajφ ujφt, dφlo Ne₧ se setmφ by vßm nem∞lo uniknout. ZajφmavΘ a poetizujφcφ drama se spoustou pravdy.