![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 26/97) Síť TEN-34 CZ zahájila provozPavel Houser
Řečníci hovořili především o významu informačních a komunikačních technologií pro informační společnost v demokratických státech, tedy, že start TEN-34 CZ není zdaleka jen záležitostí IT a věcí pouze technickou (Internet jako určitá záruka proti pádu nové železné opony, účast ČR v tomto projektu jako součást našich širších integračních snah v evropském i světovém rámci). Ředitel Cesnetu Jan Gruntorád doplnil úvodní proslovy stručným výkladem o historii Internetu v ČR (od připojení k EARNu roku 1990), speciálně pak celého projektu vysokorychlostní sítě. Pavel Bratinka nakonec odklepnutím klávesy Enter celý projekt spustil.
Cíle projektu Cílem projektu TEN-34 je vybudovat vysokorychlostní meziměstskou infrastrukturu akademických a nekomerčních (škol, vědeckých ústavů, knihoven podporovaných státem...) institucí a napojit ji na celoevropskou páteř TEN-34 (Trans European Network at 34 Mb/s). Pro účely vědy a výzkumu je totiž stávající Internet, zaplavený nabídkami zboží a služeb, médiem s až příliš nedefinovanými parametry. Požadavky tohoto odvětví se podstatně liší od komerční sféry a vysokorychlostní síť najde využití v celé řadě aplikací, o nichž vás budeme samozřejmě informovat. V průběhu tohoto roku by postupně měla být nasazována celá řada projektů a bude monitorována kvalita toku dat i jeho rozsah.
Vraťme se na začátek Projekt TEN-34 se zrodil roku 1994. Návrh vypracovala skupina zvaná Euro CAIRN prostřednictvím firmy Dante (Delivery to Advanced Network to Europe) a jeho cílem je vybudovat celoevropskou síť -- propojující jednotlivé národní vědecké a univerzitní sítě rychlostí 34 Mb/s -- a zmenšit tak rozdíl v kvalitě komunikací mezi Evropou a USA. V průběhu roku 1995 bylo založeno konsorcium, jehož členy se staly národní akademické síťové organizace z 18 evropských zemí, včetně ČR. Na rozdíl od obdobného projektu Internet II v USA se přitom problémem ukázala především určitá těžkopádnost Evropské unie, kdy je rozhodovací proces několikastupňový a tudíž patřičně pomalejší. Už na počátku budování sítě došlo např. ke sporu, zda má být základní protokol přímo charakteru IP a nebo zda má být IP provozován na síti ATM (Zařízení pro ATM se vyrábí hlavně v Evropě, instituce Evropské unie proto chtěly v rámci podpory domácího průmyslu zvolit toto řešení, ale současně narazila na odpor komunity, pro níž je celá infrastruktura určena). Díky podobným problémům by finální fáze procesu, koordinovaného firmou Dante, měla být realizována až roku 1998.
Co to znamenalo pro ČR? Národní síť, realizovaná v rámci projektu TEN-34, je budována na technologii IP/ATM. Situace ostatně v tomto ohledu byla pro ČR příznivá, protože ve Frankfurtu, kde je naše přípojné místo, se obě dvě sítě stýkají. Česká republika měla zájem o účast v projektu. K tomu musela mj. splnit následující tři podmínky: -- musela být k dispozici služba na metropolitní nebo národní úrovni, pracující o přenosové rychlosti 34 Mb/s, -- musely být k dispozici nezbytné finanční prostředky z národních zdrojů (EU bude náklady z části hradit -- ale až zpětně), -- musel být předložen závazek příslušného národního telekomunikačního operátora poskytnout nezbytnou mezinárodní linku (v definovaném termínu a za "přijatelnou cenu").
Dnešní situace V našich podmínkách spojí síť TEN 34 CZ česká univerzitní města: Prahu, Brno, Olomouc, Ostravu, Hradec Králové, Pardubice, Liberec, Plzeň a České Budějovice. Provoz prvního spoje 34 Mb/s Praha--Brno byl zahájen na konci roku 1996 a na konci března byla do provozu uvedena téměř celá infrastruktura sítě TEN-34 CZ. Realizátorem celé akce na úrovni naší republiky je Cesnet; na finančním zajištění akce se podílí ministerstvo školství a částečně i školy a další instituce, které budou vysokorychlostní síť využívat. Ve výběrovém řízení na dodávku aktivních prvků pro tuto vysokorychlostní síť zvítězila společnost Intercom Systems, jejíž nabídka byla založena na produktech firmy Cisco Systems. Na projektu se dále podílejí České radiokomunikace (dodavatel národních okruhů), SPT Telecom a Global One. Pokud se na chvíli zastavíme u situace samotného Cesnetu, je jasné, že značná část jeho současných zákazníků přejde do sítě TEN-34 CZ. Nekope tak Cesnet sám sobě hrob? Jeho představitelé tvrdí, že ne. Spekulovat na téma, co bude r. 1998, se jim nechce. Každopádně se pak Cesnet octne v poněkud zamotaném postavení, kdy bude jeden subjekt provozovat dvě navzájem si v jistém smyslu konkurující sítě.
Problémy Možná nejtěžší okamžiky zažívala česká účast na celoevropském projektu v březnu. Do 17. 3. musely být splněny všechny tři podmínky, stanovené Evropskou unií, ale dlouho se zdálo, že se nikdo nepřihlásí do výběrového řízení vypsaného na realizaci třetího bodu (mezinárodní linka). Telecom např. údajně v tuto chvíli vůbec nehodlal nabízet služby s přenosovou rychlostí nad 2 Mb/s. Tím byla situace ČR např. v porovnání se sousedním Maďarskem (které všechny podmínky splnilo již roku 1996) komplikovanější. Mezinárodní okruh Praha--Frankfurt o kapacitě 34 Mb/s nakonec zřizuje společnost Global One. Další informace k projektu jsou mj. dostupné i na Internetu na http://www.ten34.ces.net.
| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |