![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 31/97) Malý pel-mel z čísel, statistik a prognózPavel Houser
Existuje samozřejmě řada průpovídek o významu statistiky a prognóz, ale přesto si několik z nich uveďme. Hledání nejperspektivnějšího směru Můžeme sice tvrdit, že Internet změní společnost jako celek, přesto však bezesporu i v rámci jeho užití existují odvětví perspektivnější více než jiné. To platí i pro úroveň využití Internetu v podnikové sféře. Společnost ActivMedia (http://www.activmedia.com) zveřejnila nedávno prognózu, která se zabývá otázkou, zda Internet bude důležitější pro komunikaci podniku s partnery nebo zákazníky. Na rozdíl od předpovědí z úst Forrester Research a IDC, jež předpokládají, že hlavní zdroj příjmů budou na Internetu představovat business-to-business transakce, ActivMedia předpokládá rozhodující podíl z prodeje produktů a služeb koncovým uživatelům (v případě "prodeje" služeb se mnohdy jedná o z hlediska uživatele bezpatné poskytování služby hrazené z on-line inzerce). Rychlý nárůst by se měl týkat především stránek, nabízejících průmyslové zboží a dále i těch, které se zabývají prodejem či pronájmem nemovitostí (vzestup z 2 % na 6 % všech komerčních serverů) a poskytováním hypoték. Mezi množstvím stránek, orientovaných na oblast cestovního ruchu, by se prodej letenek měl snížit na úkor služeb, umožňujících určení cíle cesty a poskytování podobných informací maximálně interaktivní formou. Tematika cestování by si měla stabilně udržet mezi komerčními servery 6% zastoupení. Význam služeb, souvisejících s médii, se sníží z 13 % na začátku letošného roku na 8 % na konci. Stránky nabízející bankovní a s kapitálovým trhem související služby, zůstanou asi na 4 %. Uvedená čísla se vztahují k celkovému množství stránek (respektive, abychom učinili zadost terminologii, virtuálních či reálných serverů s koncovkou .com). Porozumět současnému trendu můžeme ve chvíli, kdy si uvědomíme stáří komerčních WWW stránek. Zatímco nejstarší jsou obvykle stránky médií (respektive, mezi stránkami médií je největší podíl stránek starších než 1 rok), nejmladší je nabídka zboží od distributorů a konečných prodejců. Z tohoto důvodu bude nejrychlejší procentuální nárůst mezi službami, které začínají Internet využívat až v poslední době. Regionální rozdělení internetových trhů Řada studií se zabývá regionálním rozdělením komerčního dopadu aktivit souvisejících s Internetem. Na počátku příštího tisíciletí by ještě 78 % z on-line inzerce mělo připadnout na USA (r. 2001 46 miliard dolarů zde, 59 miliard celosvětově jiné předpovědi poskytují ovšem údaje nižší, např. 704 milionů dolarů pro on-line inzerci mimo USA roku 2000). O významu amerického náskoku se můžeme nejlépe přesvědčit na základě prognózy firmy O\Reilly & Associates, kde se předpokládá, že roku 2001 budou příjmy z reklamy na WWW představovat již 11 % veškerých z reklamy pocházejících příjmů. Americký náskok je patrný i z faktu, že již na jaře roku 1996 mělo přístup na Internet 50 % podniků nad 1 000 zaměstnanců, přičemž roku 2001 to bude 92 % veškerých amerických firem. Evropa, a to včetně té západní, bude výrazně zaostávat a tato skutečnost se v dohledné době může těžko změnit. IDC předpokládá, že největší trh vznikne v Německu, Británii a hlavně skandinávských zemích, kde je dnes nasycení Internetem v porovnání na jednoho obyvatele srovnatelné s USA. Největší množství individuálních uživatelů bude v Německu. Hlavní podíl na tom má služba T-Online, kterou začal poskytovat Deutsche Telekom. Perspektivní a rychle se rozvíjející je trh i ve Španělsku. V Německu a Španělsku jsou zatím podle všeho nejlépe akceptovány služby, jako je internetový obchod a bankovnictví. Naproti tomu s USA bude schopné držet krok Japonsko (kde IDC předpokládá každoroční růst počtu uživatelů okolo 100 % a 32 milionů uživatelů roku 2000), Kanada a Austrálie. Dokonce, jestliže se podíváme na implementaci internetových bankovních transakcí, podle studií společností Booz-Allen & Hamilton a Ernst & Young je vůle finančních domů poskytovat tyto transakce co nejrychleji v Kanadě, Japonsku a Austrálii ještě větší než 87 %, odpovídajících stavu v USA. Jako jedna z dosud nezmíněných prognostických společností stojí za zmínku i Simba. Ta rovněž předpokládá, že podíl USA na celosvětovém on-line trhu bude klesat pouze velmi zvolna (z 85 % roku 1995 na 70 % roku 2000). Průvodní jevy dalšího rozvoje v Evropě Další vývoj Internetu v Evropě bude provázen deregulací telekomunikací, zvýšením počtu PC vybavených modemy a větší ochotou přijímat nové služby, jako je nakupování a bankovní transakce v prostředí Internetu. Zatímco v USA má dnes modem 40 % osobních počítačů v domácnostech, v Evropě je toto číslo mnohem menší (i V Británii, kde je počet domácností s PC největší a dosahuje okolo 28 %, má jen 10 % těchto počítačů modem nebo ISDN). V následujících pěti letech by proto trh modemů měl být v Evropě jednou z nejvýnosnějších oblastí. Mezi léty 1995 a 2000 by růst tohoto segmentu v zemích EU měl dosahovat okolo 735 % (kokrétně v Německu 472 %, v Británii 840 %, ve Francii neuvěřitelných 2 700 %, v Italii 588 %), alespoň to předpovídá analytická firma Hambrecht & Quist. Trend, kdy jsou stará PC postupně nahrazována PC vybavenými modemy, je podobný tomu, co se v USA dělo v posledních třech letech. V zemích Evropské unie by objem trhu s on-line reklamou měl vzrůst z 20 milionů dolarů na 40 milionů dolarů roku 1997, což je ovšem v porovnání s USA směšné číslo. Prodej přes Internet by podle Dataminoru měl v Evropě roku 2001 dosáhnout 3,2 miliardy dolarů. Manažeři firem z oboru IT v této souvilosti varují, aby se v Evropě Internet nereguloval, což by zaostávání starého kontinentu nepochybně ještě prohloubilo. Vytvoření globálního trhu Zejména americkým společnostem se díky zavádění Internetu otevírají trhy na celém světě. America Online získala během 18měsíční expanze do zahraničí již 750 000 předplatitelů služby mimo severomamerický kontinent a v blízké budoucnosti plánuje zvýšit tento počet na 1 milion. Se službami založenými na WWW expandují nyní i společnosti zabývající se televizním vysíláním nebo kabelovou televizí (CNN, NBC, ABC News). Rovněž prestižní americké deníky nyní získají možnost širšího záběru (viz již existující lokální služby vyhledávacích strojů, kde je obsah zpravodajství vytvářen pouze částečně z lokálních zdrojů). Po deregulaci telekomunikací v příštím roce proniknou na evropský trh i americké telekomunikační společnosti. Americké firmy mohou využít zkušeností on-line služeb, které se již jednou o celosvětovou expanzi pokusily. CompuServe zahájil toku 1987 své služby v Japonsku a roku 1991 vstoupil na evropský trh. Služby byly přitom nabízeny samozřejmě v místních jazycích. Reakce tehdy stejně jako dnes byly různé od přijetí v Japonsku po rezistenci ve Francii. Další výhodou Američanů je geografická rozlehlost USA, takže např. Yahoo provedlo první lokalizaci svých služeb už v USA (v New Yorku, Kalifornii a Texasu). Důležitá je přitom opravdová lokalizace, nikoliv pouhé zrcadlo, které pouze urychlí spojení. Největšími konkurenty Američanů budou podle všeho domácí telekomunikační firmy, zvláště v případě, kdy již tradičně poskytují interaktivní služby, jak to činí např. francouzský Minitel. Kromě nedůvěry k americké kultuře může být příčinou problémů i naprostá jazyková odlišnost a z toho vyplývající problémy. Firma Coca-Cola se např. při expanzi v Číně dopustila té chyby, že nápoj inzerovala ve znění "Kekoukela", což v čínštině znamenalo přibližně "Kousej voskového pulce". Firma posléze musela změnit výslovnost produktu pro čínský trh na "kokoukole". Řada podobných nedopatření se přitom nikdy nezjistí a nenapraví, ale mohou mít osudné následky. Přes tyto potíže se však předpokládá, že Internet přinese v blízké budoucnosti zřejmě největší prospěch firmám, které své zboží nabízejí po celém světě (i když naopak existuje i prognóza opačná, podle které by Internet měl umnožnit i malým firmám konkurovat celosvětovým gigantům) analytici zmiňují zejména firmy Coca-Cola, Nestle, Procter & Gamble, Sony a McDonald. Závěr: Přijetí jasných pravidel Síť stejně nemine Ačkoliv sousloví jako cenzura Internetu či jeho regulace neznějí pěkně a populárně, přinejmenším k tomu druhému vývoj nutně směřuje. Je snadné si domyslet stav, kdy budou veškeré transakce prováděny např. na Bahamách, vzhledem k tamnějšímu daňovému zatížení. Přijetí pravidel by ovšem nemělo znamenat žádnou speciálně internetovou daň navíc, jak ostatně doporučuje i rámcový plán Bílého domu k akceleraci elektronické komerce. Je třeba si také uvědomit, že pokud by bankovní operace probíhaly prostřednictvím toho současného Internetu, bylo by obtížné provádět politiku národních bank, jako byla např. nedávná snaha ČNB o záchranu koruny. Internet bude bezesporu nějak regulován ve chvíli, kdy objem prostředků jím tekoucích nabude takového rozsahu, že by svojí nestabilitou dokázal podstatně rozkolísat mezinárodní finanční trhy.
| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |