![]() pondělí 26.5.97
Jak jistě tušíte, povíme si dnes něco o tzv. šachových počítačích. Začneme ale krátkým přehledem novinek světa elektroniky a výpočetní techniky: Společnost Digital podala žalobu na Intel za údajné porušení jejích patentů při výrobě procesorů Pentium. Představitelé Intelu toto obvinění jednoznačně odmítají. Nový digitální fotoaparát, který je schopen snímat obrázky až do rozlišení 1 280 x 960 bodů ve 24bitové barvě, uvedl na trh Eastman Kodak. Malý digitální diktafon, umožňující v závislosti na velikosti paměti zaznamenat až 16, resp. 34 minut hovoru, představila firma Olympus. Barevnou inkoustovou tiskárnu pro digitální fotografii Stylus Photo představila firma Epson. Tiskne v rozlišení 720 x 720 dpi a zvládne obrázek 10 x 15 cm za 2 minuty. Intergraph představil monitor s formátem obrazu 16 : 9, který tak poskytuje o polovinu větší plochu, než 21" monitory s klasickým formátem. S Internetem se v USA počítá opravdu všude. Dokazuje to i skutečnost, že součástí nejnovějšího pittsburghského telefonního seznamu je průvodce touto mezinárodní sítí.
Lidé a počítače - kdo je chytřejší? Ne, nemějte obavy - rozhodně nebudeme rozebírat hlubší filosofické otázky, ani časté náměty románů science-fiction. Řeč bude, jak jsme ostatně už avizovali, o šachových programech. Původně byly šachové programy jednoduché a mohly pracovat na kdejakém počítači. Vyráběly se také produkty jednoúčelové - šachovnice s klasickými figurkami, klávesnicí a displejem. Velký rozvoj výpočetní techniky se projevil i zde: Zatímco první šachové systémy byly poráženy i úplnými začátečníky, dnešní počítače porážejí i nejlepší světové šachisty. Možnost hrát šachy s počítačem fascinovala odedávna nadšence počítačové i šachové a zájem o ni se nevyhnul ani úplným laikům v obou oborech. Je jasné, že utkání člověka proti stroji vždy vyvolávalo otázky, kde všude může výpočetní technika lidi nahradit a jaké obory naopak zůstanou pro příštích několik let, eventuálně navždy, doménou jen nás lidí. Zápasy nejlepších světových hráčů s šachovými programy nejsou záležitostí zdaleka novou, ale teprve v posledních dvou letech získaly na dramatičnosti - až do té doby byla převaha velmistrů nesporná, třebaže nad šachisty průměrnými již nejlepší počítače jasně triumfovaly. Letos proti sobě v New Yorku zasedli Garry Kasparov a šachový počítač Deep Blue. Jak už by se z názvu dalo odhadnout, Deep Blue pochází z dílny společnosti IBM, která se vývojem šachových počítačů zabývá od roku 1989. Už před rokem se stroj stejného jména s Kasparovem utkal a odešel poražen v poměru 4 : 2. Výhra člověka už tehdy nebyla příliš přesvědčivá. IBM ovšem svého "jezdce" během roku podstatně vylepšila a letos byl Kasparovovým soupeřem počítač víceméně nový, byť vystupující navenek pod stejným jménem jako jeho předchůdce. Nejlepší šachové počítače dnes už nejsou žádné programy běžící na každém počítači PC. O těch dřívějších, pracujících na osmibitových počítačích, ani nemluvě. Deep Blue je typu RS/6000, na kterém se obvykle provozují unixové stanice a je vybaven optimalizací pro řešení variant a modelových situací. Kromě šachů jej tedy lze použít i k seriózní práci - například k odhadu vlastností zatím nikdy nevytvořených molekul, což lze využít zejména při vývoji nových léků. Operačním systémem však už letos není Unix, ale RS/6000SP. Samotný šachový program byl napsán v jazyce C a počítač Deep Blue je schopen propočítat více než 200 milionů pozic za sekundu. To je zdánlivě neuvěřitelné číslo, ale vzhledem k tomu, že lidský mozek pracuje mnohem efektivněji a selektivněji, nemusíme se podobnou hodnotou v žádném případě nechat ohromit. V průběhu roku se vylepšováním programu zabýval vývojářský tým, se kterým spolupracoval i šachový velmistr Joel Benjamin, který se pokusil programátorům co nejvíce přiblížit způsob, jakým řeší šachové problémy člověk. A jaký tedy byl průběh boje? Hrálo se na šest partií a hrací tempo pro oba hráče bylo 2 hodiny na 40 tahů. Utkání bylo dokonce možné sledovat na Internetu v reálném čase. Téměř nikdo nepochyboval o Kasparovově vítězství a průběh první partie v tom pozorovatele ještě výrazně utvrdil. Kasparov vnutil počítači svůj styl a Deep Blue se dopustil několika tahů, za které sklidil od komentátorů téměř posměch. Ovšem už ve druhé partii předvedl počítač po strategické i taktické stránce velmi vyzrálý výkon a svého soupeře rozdrtil. Třetí a čtvrtá partie pak skončily remízou. Už v této fázi se z části potvrdily a z části zpochybnily zákonitosti, které až dosud v počítačovém šachu platily. Kasparov byl lepší stratég, lépe hrál zavřené pozice, jeho soupeř postrádal cit pro situace, které nebylo možno propočítat. Deep Blue se však podstatně zlepšil ve hře koncovek, které byly až dosud považovány za výraznou slabinu šachových počítačů. Když skončila remízou i partie pátá, bylo napětí vybičované na nejvyšší možnou míru. Poslední partie zápasu se však uzavřela velice rychle, když Kasparov odbočil z teoretických variant a dovolil velmi nebezpečnou oběť jezdce; Deep Blue pak svého soupeře bílými kameny doslova smetl, vyhrál partii v 19 tazích a zvítězil tak v poměru 3,5 : 2,5 i v celém zápase.
| MEGABYTE | IDG CZ homepage | |