![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 6/97) Internet jako fenomén doby
Internet není pouze záležitostí technologie či ekonomie, v jeho případě jde rovněž o fenomén "společenský". Ačkoliv to nemusí být zdaleka každému příjemné, pravdou je, že se alespoň z části posunul do roviny módních trendů. Zřejmě se s tím nedá nic dělat, ale Pavučina se bude asi čím dál častěji objevovat ve společnosti rychlých automobilů, kosmetiky, manekýnek a receptů na to, jak zhubnout nebo si udržet partnera. Kdoví, kdy se dočkáme prvních reklam typu "mé vlasy se krásně lesknou, protože mám rychlý modem". Zatím má vše naštěstí podobu přece jenom vkusnější a decentnější. Úsměvná poznámka: podle tvrzení představitelů jisté společnosti je mezi jejich zákazníky čím dál víc počítačových ignorantů, kteří mnohdy zapomenou i na to, že mají nějaký e-mail a schránku si sami od sebe nevybírají, pokud jim to někdo nepřipomene.
Internetové kavárny
Už před více než rokem se ve Štěpánské ulici objevila Cybeteria, první internetová kavárna v naší republice. Postupně ji následovala řada dalších zařízení podobného typu, takže internetovou kavárnu (respektive klub) má už řada dalších českých měst. V Praze nebo Brně je podobných zařízení již několik a další přibývají tak rychle, že ani často aktualizovaný Seznam s nimi nedokáže držet krok. Nemám k dispozici statistiky ze západoevrpoských zemí, nicméně se mi zdá, že alespoň v počtu internetových kaváren na jednoho obyvatele Česká republika pomalu dosahuje jejich úrovně. Konec konců, pokud u nás existuje tradice kaváren literárních, je možné, že i k Internetu si nakonec řada lidí najde přístup tímto (typicky českým?) způsobem. Zařízení se od sebe obvykle mírně odlišují podle toho, na jaký typ zákazníků se přednostně zaměřují (hoteloví hosté, studenti, anglicky hovořící cizinci, hráči počítačových her). Tomu odpovídají i mírně rozdílné ceny (obvykle okolo 40 Kč za 30 minut s odchylkami na obě strany). Provozovatel se zpravidla neomezuje pouze na přístup k Internetu, ale má pro zájemce přichystané další nabídky (odborná asistence, půjčování literatury, kopírování, tisk, stahování informací ze sítě, prodej mobilních telefonů...). Zvláštním případem je pražská Najáda, kde je internetová kavárna součástí rozsáhlejšího komplexu zahrnujícího sci-fi knihkupectví a hernu karetních fantasy her. Internetové kavárny neslouží pouze surfařům, ale stávají se i místem pro pořádání tiskových konferencí, prezentací firem ze světa IT apod.
Navigator prováděl hosty džunglí
Příkladem takovéto akce byl vánoční večírek Infimy, distributora produktů společnosti Netscape. Navigator však hosty tentokrát neprovázel širým oceánem webových stránek, ale tropickou džunglí plnou řvoucích lvů a úpění nočních zebounů. Tato slova berte jako lehkou nadsázku. Vůbec je nemíním jako kritiku koled doprovázejících průběh celé akce, nicméně do jisté míry se pražská Cybeteria v tropickou džungli opravdu proměnila. Prales to byl ovšem velmi přívětivý a poskytl návštěvníkům hojnost svých plodů, aniž by je přitom trýznil vedrem či bodavým hmyzem. Večírek totiž doprovázelo představení exotických druhů ovoce, které nabídla firma Atlanta, dovážející podobné pochoutky i na náš trh. Nebudu se pokoušet o výčet, ani o popis chuti těchto laskomin; některé z nich jsou relativně známější, alespoň podle jména (papája, avocado, granátové jablko), o jiných jsem ještě nikdy neslyšel. Šokoval mě zejména podivný kříženec hrušky a jablka. Mým tipem pro mlsné jazýčky je ovšem ovoce zvané khakikurma. Možná jste na něj narazili ještě před Revolucí, nicméně potom z našeho trhu zmizelo a já jej znovu ochutnal teprve nyní. Vypadá trochu jako pomeranč a trochu jako rajče a chutná jako něco mezi banánem, citronem, ananasem a švestkou (zkuste si to představit a pokud vás tento popis natolik zaujal, že si khakikurmu koupíte, dáte mi, doufám, za pravdu). Veselým zpestřením večírku byl moment, kdy kdosi z obsluhujícího personálu pustil televizi, kde zrovna moderátor četl zprávu o odstoupení Jana Kalvody. Všichni přítomní si vzpomněli na hereckou kariéru ředitele společnosti QED (která vlastní Cybeterii) Romana Čady coby dětského hrdiny několika filmů a ocenili nadání, se kterým nechal onen mystifikační šot sestříhat a namluvit. Teprve dodatečně se ukázalo, že zpravodajství není trikem pana Čady, ale realitou. Večírek přesvědčil o tom, že Navigator v rukách Infimy si stále zachovává své kvality. Ukázal návštěvníkům netoliko jednu tropickou zemi, ale vedl je pralesy africkými, jihoamerickými i asijskými, aniž by jeho lodi hrozilo ztroskotání na záludných útesech. Podobné cesty, omezené na to příjemnější, co nás okolo rovníku může potkat, sice nemohou konkurovat dobrodružným výpravám konaným na vlastní pěst, ale uznejte -- přinejmenším v čase vánočním i klidná bezpečná procházka se spolehlivým průvodcem hosty potěšila.
Soutěže o všemožné Miss
Jakmile se v jakémkoliv oboru objeví určité množství lidí, začnou mezi sebou soutěžit. Žebříčky nejlepších WWW stránek existují na celém světě a mají různou výpovědní hodnotu (a pochopitelně také různou porotu -- od uživatelů hlasujících prostřednictvím e-mailu až po vývojáře). U nás je jednou z takových soutěží Miss Page, jejiž poslední výsledky z konce roku 1996 vypadají následovně:
1. místo: http://demeter.zcu.cz/bbs/ 2. místo: http://www.inext.cz/astrologician/ 3. místo: http://pes.eunet.cz
Stránka na zlatém místě je přitom seznamem českých BBSek propojených na Internet. Vaše hodnocení se samozřejmě projeví už v odkazech, které dáte na svoji stránku. Server Seznam dokonce propůjčuje oceněným Webům jakési certifikáty (Top Seznam). Další "misáckou" akcí byla Miss Internet pořádaná Janem Fikáčkem. Hodnotily se přitom WWW stránky zúčastněných dívek a v kole druhém se rozhodování přesunulo do rukou odborné poroty. Ovšem přísloví "někdo holky, někdo vdolky" platí i zde, a tak chvíli po Miss Internet se objevila i Miss Restaurace. V tomto případě byl ovšem internetový charakter akce poněkud zmírněn skutečností, že se nehodnotili WWW stránky restaurací a už vůbec ne obsluha on-line. V okamžiku, kdy čtete tento příspěvek, je už znám i výsledek.
Hackeři
Hackeři jsou vděčným tématem kyberpunkových příběhů, tu do nebes vynášení hrdinové, tu proklínaní zločinci. Sbírka českých stránek, které se staly obětí hackingu, se nachází na Neviditelném psu, kde vyšel i rozhovor s člověkem, jenž se přihlásil k pozměnění několika vstupních obrazovek. To je právě základní rys těch několika případů, k nimž v naší republice došlo -- "vtipálci" pozměnili Web, ale o nic jiného jim nešlo. To na Západě jsou prý hackeři výhradně profesionálové pracující za peníze. Motivace českých hackerů (podle známých případů) je zatím zřejmě jiná. Podle CzERTa (vlastní přezdívka člověka, který se sám přiznal k likvidaci stránky české armády) mu mj. jde také o to, aby upozornil na stávající nedostatky v zabezpečení a přiměl administrátory chybu odstranit -- neboť by se v budoucnu mohli stát obětí útoku mnohem ničivějšího, jehož autor by se neomezil na pozměnění jediné obrazovky. Ke cti CzERTA je třeba říci, že jím pozměněné stránky jsou v celku vtipné (linky "jak vyrobit semtex" na stránce armády, "Suicide How-To" na ministerstvu zdravotnictví) a kromě toho si za terč svého útoku zvolil (přinejmenším v případě Armády České republiky) instituce natolik neoblíbené, že řadu lidí asi spíše pobavil. Doprovodnou otázkou je potom existence samotné sbírky hacknutých stránek na Neviditelném psu, která hackerům vlastně dělá (vzhledem k popularitě tohoto čistě internetového deníku) reklamu.
| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |