"S příchodem nového tisíciletí potřebujeme i nové ideje, jak uživit sebe a svět. Jsme přesvědčeni, že nejlepší ze známých a dostupných nápadů je rozhodnutí stát se vegetariánem!"
Tímto citátem Lindy a Paula McCartneyových začíná oficiální stránka "Vegetariánské společnosti ve Spojeném království". Slavný "brouk" je jejím patronem, dávajícím do služeb světového nemasného tažení svou popularitu již od dob svého proslulého, silně emocionálně působivého prohlášení, jímž veřejnosti zdůvodnil své vegetariánství: "Nemohl bych pozřít nic, co mělo zaživa obličej!"
Životy zvířat a ty naše
Oddanost myšlenkám hnutí za práva zvířat je skutečně hlavním popudem pro mnohé definitivně se zříci jedné z odvěkých tradičních složek lidské potravy, není však zdaleka důvodem hlavním a jediným. Asi neobligátnější souvislostí, která se většině z nás vybaví při vyslovení slova vegetariánství, je, jak jinak, sobecká úvaha o případné zhoubnosti či prospěšnosti praktikování této teorie výživy pro vlastní organismus. Jinak samozřejmě na věc nahlížejí jedinci kypící zdravím, kteří neznají a nezajímají se o význam slov jako aterioskleroza a diabetes melitus, jedinci, kteří by se nikdy nevzdali gurmánské složky své osobnosti, jinak pak zbytek smolařů surově životem přitlačených potýkat se s věcmi jako revma nebo, nedej bože, rakovina střev. Ano, tohle všechno má údajně na svědomí styl stravování.
Teorie, co je zdravé a co škodlivé, se různí a odborné i šarlatánské publikace na téma: "Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, jak dlouho budeš žít", neberou konce. Zdravá strava se stala novým elixírem mládí našeho věku. Alespoň slabému náznaku zájmu už propadl kdekdo střízlivější učinili svou biblí knihu doktora Jonáše "Křížovka života", toužící po spiritualismu se vrhli do studia věčných protikladných principů JIN a JANG aplikovaných na potravu. Tak například vše kladné, zdravé a tělu prospěšné je jan g, většinou rostlinného původu, vše ostatní je bleh!, respektive jin. A jsme u toho otázka, co jíst a co už ne, rozdělila vyznavače zdravé a tudíž bezmasé (to mají společné) stravy na mnoho skupin. Ještě tak se dokáží shodnout na zaklínadle: Hlavně vlákniny!, ale zbytek už závisí na míře metabolického asketismu.
Kromě nejznámějších vegetariánů existují dále tzv. vegani a frutariáni. Na rozdíl od klasického vegetariánství, vegani se živí čistě rostlinnou stravou. Souvisí to s jejich odporem k jakémukoliv využívání zvířat, nejedí tudíž ani vejce a mléčné výrobky, někteří ani med. Frutariáni dokonce omezili paletu poživatin na plody a semena, jejich filozofie totiž nečiní rozdíl mezi živočichy a rostlinami, žádné živé organismy nejsou podle nich určeny k zabíjení, natož konzumování.
Všem přesvědčeným bez výjimky slouží "Vegetariánská společnost", na jejíž oficiální stránku můžete zabrousit na internetové adrese: http://www.veg.org/veg/orgs/VegSocUK/info. Můžete zde nalézt kontakt na síť vybraných restaurací, v nichž poskytují vegetariánům slevy, školu vaření, recepty, ale především přesvědčující, a uznávám i poměrně přesvědčivé, analýzy vegetariánské diety, jejichž účelem je vědecká polemika s opozičním názory o nutriční nedostatečnosti výhradně rostlinné stravy. V radách, jak nahradit tradiční zdroje vitamínů a minerálů, se například v pojednání o vitamínu D dostaneme až k řešení problému, co s arabskými ženami, jimž náboženství znemožňuje využít slunečních paprsků jako alternativního zdroje. Myslím, že člověk nemusí být arabská žena, aby měl k této zdravovědné radě výhrady co UV záření a jiní dermatologičtí strašáci? Já vím, že ozónová díra se zvolna zaceluje, ale přece...
Trocha chemie nikoho nezabije?
Za vyloženou přeháňku je pak možno považovat radu, že vejce nutná do receptů, k pečení a podobně lze nahradit speciálními, "nezdravá" vejce suplujícími továrními výrobky. A zde je, podle mne, kámen úrazu celého vegetariánského hnutí v naší industriální společnosti. Trh a všudypřítomné technologie poháněné jeho neviditelnou rukou prokázaly totiž daleko větší přizpůsobivost, než lidstvo mající z teorií o zdravé výživě těžit především. Požívání živočišných produktů je podle některých militantních názor ů přežitek tradičního pojetí výživy (s masem jako zdrojem nenahraditelných bílkovin v centru pozornosti), který se udržuje ve vědomí veřejnosti, a z přímé odpovědnosti viní mocenské složky korumpované potravinářskými lobby. Ve skutečnosti výrobci zareagovali pružně na popularitu teorií o omezování tuků a cukrů atd. a vytvořili hit současnosti "light" potraviny, zajisté nejúspěšnější švindl v dějinách potravinářství, který nejenže nemá nic společného s koncepcemi ozdravění populace prostřednictvím zm ěny stravovacích návyků, ale naopak dále škodí. Lidé omráčení reklamou a bezbolestnými recepty na zdraví a krásu cpou do sebe zcela dobrovolně ještě více chemie než předtím. Nevěříte přeci, že "fat-free", "sugar-free" zmrzlina může být z něčeho jiného, než ze svinstva nahrazujícího jinak používanou sladkou a tučnou smetanu, že ne? Prostá a neatraktivní teorie požadující střídmost ustoupila masové kampani, masírující především ženy, už ne ve jménu zdraví, ale designu podle komerčních představ "dokona lého" těla. Vegetariánství jako způsob života s duchovním rozměrem nemá šanci v souboji s módními dietami.
Vepřo-péčo a ekologická hrozba
Tudy tedy cesta nevede, hlasatelé vegetariánského evangelia si nevystačí s apelováním na zdraví. Vegetariáni však mají daleko důležitější a altruističtější důvody k přesvědčování lidstva o nutnosti zavrhnout konzumaci masa. Přinejmenším. Jejich stručné shrnutí poskytuje působivý esej "Proč jsem se stal vegetariánem", který můžete nalézt na adrese: http://www.phred.org/~clark/beliefs/froshveg.html. Kromě již zmíněné motivace egoistické ohledy na vlastní zdraví, a humánní ohledy na "zdraví" ostatních živých tvorů, zde nalezneme rozsáhlý materiál s mnoha zajímavými, a obecně ne příliš známými fakty o zhoubném vlivu pěstování dobytka na životní prostředí. Skleníkový efekt, rozšiřování pouští, kácení deštných pralesů a všeobecné znečištění to vše prý nějak souvisí s neblahým zvykem jíst maso. Studie také podrobně rozvádí aspekt úplně neznámý, tvrdí, že konzumování masa vede ke světovému hladomoru. Autor Clark Freifeld neváhá obvinit každého "všežravého" Američana z odpovědnosti za hladovění 21 např íklad Somálců. Čísla u jiných výpočtů tohoto druhu se liší, nicméně údaj, že stejný díl půdy, který je nutný k vyživení jednoho "normálně" se stravujícího jedince, by uživil 15 vegetariánů a 60! veganů, na mne osobně zapůsobil deprimujícím dojmem jako na rozežraného plýtvače. Věc jistě stojící za úvahu, zejména pokud uvěříme deklaraci nedávno proběhnuvší konference FAO, uvádějící požadavek na zvýšení světové produkce potravin o 75%. Jen tak prý bude omezena podvýživa stávající populace a zajištěny n ové zdroje pro plánované 3 miliardy nově přibyvších.
Pozice opozice
Výhodou poučení na Internetu je, že zde k danému tématu vegetariánství můžete nalézt i opoziční, polemické názory, od vědecky brilantních, vyvracejících na první pohled neotřesitelné důkazy náhledem z opačné strany, až po stránky zájmových skupin, které spontánně a emocionálně hájí právo na život s jeho rozkošemi, k nimž vedle jídla řadí např. i oblékání kožešin, lov apod., vše, co popuzuje obhájce práv zvířat. Polemici odsuzují tzv. militantní vegetariánství a vytýkají mu nedůslednost, říkají, že s i nelze odporovat protichůdnými tvrzeními. Pokud je člověk přirozenou součástí přírody, ne lepší než zvířata, nelze mu vytýkat přirozené chování, počítaje v to i jedení masa, a obdobně, nemají-li lidé žádnou vrozenou morální převahu, která by je opravňovala rozhodovat o ostatních stvořeních, nelze se jí dovolávat ve jménu humánního zacházení se zvířaty, lepšího, než je možné očekávat od nich samých k nám či k sobě navzájem. Odpůrci dále tvrdí, že humánními aspekty celé věci motivovaní vegetariáni ne jsou s to sestavit seznam živoucích organismů, které jsou ještě citlivé a vnímající, nejsou ani schopni definovat, co vlastně živočich je. Dovedeno ad absurdum, je možné tvrdit, že používáním zvířat jako potravy ušetříme zabíjení rostliny. Podobně se staví k ekologickým momentům celé věci: chov zvířat je sice škodlivější pro prostředí, než pěstování rostlin, ale jejich lov naopak. Tak ekologické a humánní pohnutky vegetariánství mohou stát i proti sobě.
Pro ty, kteří by se rádi dověděli více o praktické stránce vegetariánského způsobu života, je na síti stránka pro vegetariány-začátečníky NewVeg pod adresou http://www.newveg.av.org/intro.html. Těm, kteří zájem nemají, nebo celou věc považují za úplný nesmysl, lze jen popřát: Dobrou chuť o vánočním hodokvasu!
@