Proneste ve společnosti slovo Internet a pokračujte nějakou pěkně košatou větou o tom, jak je užitečný a brzo bude součástí všedního života. Ostatní vás budou mít za odborníka, který se vyzná. Zkuste do zmíněné věty přidat něco o velkých penězích, které lze na Internetu vydělat a společnost si pomyslí něco o nedostatku vašeho zdravého rozumu. Zkráceně řečeno, Internet je sice stále všudypřítomnější (rozumějte-je přítomen na stále více místech), ale nějak se z něj nedaří udělat oslíčka, z kterého by padaly dukáty nebo alespoň dolary.
Podle nepřesně přesných čísel společnosti Forrester Research se firmám prodávajícím aplikace pro Internet, podařilo vytěžit něco málo přes 100 milionů dolarů, což není nejpřívětivější číslo, pokud si spočítame, kolik firem se o tento koláč muselo dělit. Do příštích let však tato výzkumná společnost počítá s daleko větším růstem a ke konci roku 1999 by koláč měl být pořádným zákuskem. Objem se bude blížit 10 miliardám dolarů, což je zajisté suma, o kterou stojí za to se trochu poprat. Otázkou je, jestli k tak masovému nárůstu opravdu dojde, protože ten je podmíněn spoustou nepředvídatelných okolností. Pokud se totiž dostatečně rychle nepodaří posílit fyzickou infrastrukturu, nebudou mít uživatelé z Internetu příliš radosti a asi na něj sice úplně nezanevřou, ale rozhodně nebudou chtít investovat velké peníze.
Společně s růstem celé internetovské ekonomiky se začne měnit i struktura nejvíce výdělečných oblastí. Zatímco v současné době jednoznačně vládnou příjmy z prodeje licencí na prohlížeče pro WWW, v budoucím kybersvětě budou nejvíce ceněny servery. Vzniknou dokonce dvě oblasti příjmu s nemalým podílem na celkovém objemu. Prodávat se budou Java a ActiveX applety, ať už jako produkt nebo formou pronájmu za použití. Oblast pronájmu a tvorby speciálních aplikací pro Internet se rozroste dokonce ještě větším tempem a bude se na příjmech firem významně podílet. Nástroje pro tvorbu obsahu webovských stránek zůstanou asi na stejné úrovnim jako dnes.
Ústup prohlížečů je patrný již dnes, protože několik firem nabízí své poměrně kvalitní produkty uživatelům zadarmo. Tento trend postoupí ještě dále a v budoucnosti by podle představ vedoucích firem počítačového průmyslu mělo dojít k opravdu těsné integraci prohlížeče s operačním systémem. Ostatně tomu tak bude i u dalších segmentů webovských aplikací, které již dnes prostupují klasické, např. databázové, produkty. Je tedy těžké odhadovat celkový objem prodeje internetovských aplikací.
Jisté je, že číslo, které předpovídá nejen Forrester Research, jsou především přáním mnoha firem, které nyní do vývoje aplikací pro Internet investují nemalé částky. Nic zatím neodpovídá tomu, že by se uživatelé hromadně chystali otevřít své sejfy a nakupovat servery, aplikace a platit za použití appletů. Hlavní vlna nákupní horečky je také očekávána v poněkud jiném segmentu, a to u dodavatelů služeb na Internetu. Tito poskytovatelé obsahu budou (a někteří tak činí již dnes) kupovat nové technologie a svým uživatelům je budou zdarma poskytovat.
Odhadnout, které firmy jednotlivé segmenty trhu ovládnou, je velice těžké. Je téměř jisté, že velký podíl si ukousne Microsoft a Netscape, případně několik dalších firem, které se nyní nejvíce podílejí na vývoji technologií pro Internet. Před vypuknutím opravdové zlaté horečky je ještě nutné investovat pěkný balík do infrastruktury a zlevnit přístup pro malé uživatele. Problém vysokých poplatků za přístup padá především na hlavu evropských telekomunikačních monopolů. Ty si účtují téměř nehorázné částky za lokální přístup do své sítě a uživatel nemá jinou variantu připojení na Internet. Přesto se určitě kola internetovského byznysu pomalu roztočí.
Rok 1995 | Rok 1996
| |
---|---|---|
Prohlížeče: | 55,9 % | 5,3 %
|
Servery: | 32,3 % | 52,1 %
|
Nástroje: | 11,8 % | 14,5 %
|
Applety: | 7,4 %
| |
Aplikace: | 20,7 %
| |
Celkový objem: | 127 mil. dolarů | 8 500 mil. dolarů
|