Poslední dobou se počet nejrůznějších výstav a konferencí neuvěřitelně množí a jedinec není schopen navštívit ani ty, které se přímo vztahují k jeho oboru. Často je to dáno tím, že několik podobně zaměřených konferencí se koná ve stejném čase na různých místech, mnohdy velmi vzdálených. A to úplně opomíjím zahraniční a zejména zámořské akce, které našinec navštěvuje opravdu zřídka. Dobře je tedy je zapotřebí vybrat si ty nejvýznamnější, které za to stojí. Rada je to dobrá, ale které to jsou? Nemáme žádnou záruku, že maličká konference vedená v Rožnově pod Radhoští nebude daleko zajímavější než její bratříček v Praze. Takže určitá selekce je možná, ale není definitivní a všeřešící.
Možná, že informační věk s sebou přinese další vymoženost - virtuální konference pořádané na Internetu a přístupné širokému publiku. Takové konference řeší většinu z uvedených problémů a dokonce ještě nějaké další. Nemalé problémy ovšem přinášejí a navíc jejich pořádání je zatím v plenkách a neexistují potřebné zkušenosti.
Tak tedy, taková konference není nijak místně omezena, a kdokoliv z celého světa ji může navštívit v pohodlí své kanceláře nebo domova. Má u sebe k dispozici veškeré dokumenty, které by mohl potřebovat pro přednášku nebo naopak diskuzi s návštěvníky. Všichni značně ušetří poplatky za ubytování a cestu, navíc mohou při průběhu konference pracovat. Kromě toho je možné udržovat obsah přednášek přístupný po nedefinovaně dlouhou dobu, takže i ti, kteří se přece jen nemohli zúčastnit skutečné akce, nejsou o výsledek ochuzeni. Po kladech přijde také pár záporů.
Virtuální konferenci schází ona atmosféra, která ty lepší doprovází. Nic totiž nenahradí osobní kontakt, gesta a způsob projevu. Jistě, časem bude díky posílené struktuře možné přenášet video a kompletní zvukový doprovod, ale neosobnost bude stále zážitek z jinak perfektní prezentace trochu kalit. A to už nemluvím o společenských večerech, které podobné události doprovází. Zde se často člověk dozví více než při vlastních prezentacích, osobně pozná význačné a zajímavé osobnosti. Tento handicap akce pořádané na Internetu nikdy nedoženou, a to je jedině dobře, neboť je zde alespoň jeden důvod, proč se setkávat tváří v tvář.
Jak na to?
Vytváření virtuálních konferencí a v podstatě i výstav je stále na začátku své zřejmě světlé budoucnosti. Několik pokusů, částečně úspěšných proběhlo a další se chystají. V současné době se používá především kombinace dvou základních technik - WWW a diskusních skupin v reálném čase. Na Webu je vstupní bod pro registraci, nejrůznější dokumenty a samozřejmě také časový plán vlastní konference. Ta probíhá jako diskuse v reálném čase, kterou řídí moderátor. Protože neexistují zatím pořádné aplikace pro pořádání takových diskusí, je to celé trochu těžkopádné a také nepřehledné. Určitý podíl má také nepropustnost Internetu, kdy se můžete dostat do situace odpojení od serveru. Ć propos servery. Některé konference provázelo neustálé padání serveru, který ji hostil, protože ten nebyl na nápor uživatelů připraven.
Postupně však určitě speciální nástroje vzniknou a kapacita přenosových linek Internetu se zvětší na přijatelnou míru. Předverze některých aplikací můžete najít na Webu a vypadají opravdu slibně. Nejnovější verze dokáží současně přenášet psaný text, obrázky a další, často i multimediální data. To vnáší do virtuální konference nový rozměr, protože možnosti prezentace jsou v takovém případě téměř neomezené. Mluvčí svým posluchačům zároveň s vlastním výkladem ukazuje obrazový doprovod propojený hyperlinky na další stránky a pokud se použije např. Java, vše se rozhýbe a otevře další obzory. S příchodem videokonferencí na Internet se virtuální akce zřejmě bezuzdně rozjedou.
Dnešní virtuální konference jsou většinou zaměřeny na Internet, případně na počítače. V budoucnosti by se jejich pořádání mělo rozšířit i do dalších oborů. Je téměř jisté, že pro akce s větší návštěvností je stále vhodnější klasická forma, protože ani Internet, ani servery nejsou schopny takový nápor zatím zvládnout. Ale menší akce, které jsou úzce zaměřeny, budou doménou Internetu, který dokáže spojit odborníky celého světa.
Internet výstavnictví přeje
O mnoho veselejší je situace v oblasti virtuálních výstav, kde v mnoha oborech jasně převažují klady nad zápory. Výsledkem je existence tisíců serverů, které buď kopírují reálné stálé či prozatímní expozice, nebo jsou dokonce jedinou prezentací. V první případě jsou to především klasické obrazové galerie, které můžete takto navšívit, byť jejich sídlo je na druhé straně zeměkoule. Je nutné si přiznat, že přes vysokou kvalitu obrázků to není jaksi ono. Vrcholný obraz je nutné zažít, a ne jen tak v "cuku-letu" vidět na nějaké webovské stránce. Takže v tomto případě slouží výstava jako upoutávka na svou skutečnou sestřičku.
Vznikají výstavy digitálních obrazů, které vznikly za pomoci počítače nebo dokonce jako jejich samostatná tvorba. Zde neexistují téměř nikdy reálné předlohy výstav, a jediné místo, kde lze tyto skvosty moderní techniky spatřit, jsou právě webovské stránky.
Nastupující věk VRML, jazyka pro vytváření skutečných virtuálních 3D prostorů, přináší elektronickému výstavnictví skvělý nástroj. Nyní je možné vytvářet skutečné virtuální prostory, kde na zdech mohou viset obrazy nebo jiná díla světových mistrů. Možnosti současného VRML nestačí sice pro všechny představy, ale v průběhu velmi krátké doby se budete moci procházet virtuálními domy od základů naplněných uměním.