slovník
pro každého
Internet
Internet je, jak lze z různých míst nejčastěji slyšet "Síť sítí" nikoliv však ve významu nejlepší či jedinečná mezi všemi počítačovými sítěmi, ale opravdu celá soustava vzájemně propojených sítí, které jsou založeny na stejné filosofii a používají stejné komunikační protokoly. Protože stupeň propojení a možnosti vzájemné součinnosti jednotlivých sítí jsou poměrně vysoké, ve svém výsledku se Internet chová jako jedna celistvá síť, nebo spíše jedno konzistentní prostředí, v němž může uživatel používat nejrůznější síťové aplikace a jejich prostřednictvím komunikovat s jinými uživateli či přistupovat k jiným počítačům a jejich archivům po celém světě.
Za "pramáti" Internetu je obecně považována síť ARPANET (Advanced Research Projects Agency NETwork), jejíž filosofie komunikace a přenosový protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) jsou dnes využívány v celém Internetu. Práce na vývoji komunikačních prostředků sítě ARPANET byly zahájeny začátkem sedmdesátých let na předních výzkumných pracoviš-tích v USA a sponzorovány účelovou agenturou DARPA (Defense Advanced Research Project Agency) amerického ministerstva obrany. Hlavním cílem bylo vytvoření počítačové sítě, kterou by v případě vojenského napadení bylo nemožné zcela ochromit. Vlastnosti, které díky tomuto požadavku síť dostala, se ukázaly jako mimořádně vhodné pro realizaci celosvětové sítě propojující různé počítačové architektury, jíž je možné bez problémů využívat jako jednolitou počítačovou síť.
Co se týče vlastnictví a správy Internetu, pak se dá říci, že obojí je v největší možné míře decentralizované. Každý ze subjektů, připojených k síti vlastní, spravuje a financuje právě tu svoji část sítě (například firma, jejíž lokální síť je připojena vyhrazenou linkou, je vlastníkem a provozovatelem té části Internetu, kterou představuje její síť a linka nebo linky, které ji spojují s dalšími uzly sítě). Po stránce technického rozvoje a standardizace řídí Internet společnost ISOC (Internet SOCiety), což je dobrovolná zájmová organizace, jejímž cílem je podpora globální výměny informací pomocí Internetu.
Na závěr je třeba ještě podotknout, že výše uvedená fakta se týkají pojmu Internet s velkým počátečním I, protože internet je v počítačové angličtině běžné označení pro jakékoliv spojení dvou či více počítačových sítí dohromady.
Intranet
Intranet, slovo které by nezasvěcený čtenář mohl snadno považovat za překlep, je pojem, který vznikl v důsledku rozvoje komerčního využívání Internetu v posledních letech a označuje něco jako malý vnitropodnikový Internet, provozovaný úplně nebo částečně odděleně od veřejné části Internetu.
Hlavní výhodou intranetu je, že nabízí možnost připravovat a zveřejňovat informace interně v rámci podniku nebo jeho jednotlivých pracovišť stejným způsobem a za využití stejných prostředků, jako v Internetu. Kromě možnosti tyto informace kdykoliv rychle zpřístupnit komukoliv na světě prostřednictvím přístupu přes Internet, je hlavním důvodem fakt, že technologie pro přístup k informacím používané v Internetu (zejména na bázi www) z něj udělaly uživatelsky velmi příjemnou informační síť, kterou může využívat každý bez speciálních znalostí. V intranetu může každý pracovník najít potřebné informace, aniž by musel vědět, na kterém serveru se tyto informace nacházejí a jaký program potřebuje pro práci s nimi na všechno totiž stačí www prohlížeč a znalost několika jednoduše zapamatovatelných adres. U elektronické pošty je pak možná práce s jedinou schránkou a poštovním programem jak pro vnitropodnikovou, tak pro vnější komunikaci, takže odpadá nutnost kontrolovat několik účtů v různých sítích.
Pro zavedení Internetu navíc není třeba nijak zvlášť investovat do stávající počítačové sítě, ale postačuje nasadit odpovídající software, který je zčásti nový (například intranet server) a zčásti jej firma, pracující s Internetem již stejně využívá (klientské programy jako www prohlížeč či program pro elektronickou poštu).
Extranet
Extranet, ještě "čerstvější" termín než intranet. Jeho vznik lze patrně přisuzovat určité nerovnováze, kterou způsobilo rozšíření pojmu intranet (ve významu části Internetu sloužící ke komerčním účelům), který rozdělil Internet na "to uvnitř firmy" a nepojmenovaný zbytek. Extranet je pak logickým označením, vytvořeným negací významu intranetu (extra vně opakem intra uvnitř) a obecně se používá ve dvou základních významových odstínech.
Prvním je význam pojmu extranet jako označení pro technologie či mechanismy, jejichž využití přesahuje rámec jednoho podniku, kam patří zejména veškeré technologie pro obchodování prostřednictvím Internetu, protože jejich základní funkcí je oslovit potenciální zákazníky mimo mateřskou organizaci.
Druhý význam označuje využití Internetu k vnitropodnikové komunikaci mezi vzdálenými pobočkami či závody patřícími k jediné organizaci, což je z hlediska nákladů na přenos dat bezkonkurenční řešení. Hlavním úkolem produktů pro extranet je kromě zajištění uživatelsky přijatelného přístupu (například aby se síť tří vzdálených poboček chovala jako jejich společná lokální síť) stoprocentní ochrana před únikem a následně možným zneužitím interních firemních informací.
BITNET ("Because It\s Time Network")
BITNET je název jedné z nejstarších akademických sítí, která dnes propojuje počítače více než 10 000 akademických a výzkumných institucí v Severní Americe a Evropě. Síť BITNET byla v USA ustavena neziskovým vzdělávacím sdružením EDUCOM (jeho členy jsou především vysoké školy) v roce 1981, stejně jako její kanadská větev, síť NETNORTH. Evropská větev sítě BITNET, nazvaná EARN (European Academic and Research Network), byla uvedena do provozu o dva roky později, v roce 1983.
BITNET, jejíž doslovný hanlivý název mají patrně na svědomí průtahy předcházející jejímu zřízení, je sítí typu store-and-forward, tedy síť zaměřená na uchovávání a výměnu informací podobně jako síť stanic BBS (Bulletin Board System) FIDONET, spravující především archivy souborů, či o dva roky starší USENET, shromažďující příspěvky k různým tématům posílané elektronickou poštou (elektronické konference). BITNET rozšiřuje jednotlivé zprávy prostřednictvím specializovaných serverů nazvaných LISTSERV a na rozdíl od USENETu, kde si uživatel po dobu připojení může prostřednictvím speciálního čtecího programu pročítat zprávy z několika konferencí, zprávy z BITNETu chodí odběrateli jako balík elektronické pošty, přičemž jejím odesílatelem je server LISTSERV jakožto administrátor konference, do níž se uživatel přihlásil.
V současnosti je síť BITNET již na ústupu (počet uživatelů dosáhl maxima v roce 1990 a od té doby soustavně klesá). Důvodem je zejména poněkud svazující způsob adresování v síti, její poměrně malá výkonnost (ve srovnání se sítěmi USENET a Internetem) a její hlavní výhoda že k jejímu využívání stačí přístup ke službám elektronické pošty není již dnes podstatná. V době svého rozkvětu (která se kryje s dobou připojení naší země) však byla síť EARN díky existenci oficiální brány mezi BITNETem a Internetem, která se nazývá Interbit, jednou z vítaných příležitostí k alespoň omezenému přístupu do Internetu.
Jan Čáp