Zbyšek Bahenský
Zdá se, že lidová moudrost platí i v oboru informačních technologií. Otázkou zůstává, kdo bude zmíněným "třetím" a také, co soubojem dvou firem získá nebo ztratí zákazník. Ale buďme konkrétní - řeč bude o docela malém příkladu toho, jak se k sobě stavějí zády společnosti Iomega a Microsoft a nechají klidně zákazníka na holičkách. Technologie výměnných disků ZIP od společnosti Iomega si po světě získala nemálo příznivců. Mimo jiné i proto, že (zatím - po dobu zhruba půl roku od uvedení na trh) funguje poměrně spolehlivě a že neklade nějaké zvláštní nároky na hardware počítače ani znalosti uživatele. Zatím nemá ZIP ve své cenové hladině konkurenci, ale to se může velmi rychle změnit. My novináři jsme si museli zvyknout na to, že společnost Iomega stejně jako většina firem, které mají v rukou novou vynikající technologii, má poněkud zaostalý marketing, o nějaké spolupráci s tiskem ani nemluvě.
Když si koupíte mechaniku ZIP, dozvíte se, že jste se právě stali majitelem přístroje, který vám bude plnit hned tři funkce: Za prvé - máte možnost neomezeně rozšířit váš pevný disk, za druhé - můžete přenášet až 100 megabajtů na jedné disketě a konečně za třetí - můžete výhodně zálohovat svá data. Tyto sliby jsou ve čtyřech jazycích uvedeny na každém obalu ZIP-diskety. A právě poslední ze tří funkcí ZIPu - backupu nebo chcete-li zálohování dat - je věnován tento článek.
Dokud na scénu nevstoupily Windows 95, zdálo se být vše v pořádku. Zálohování probíhalo bez problémů jak z DOSu, tak z Windows 3.11. S příchodem Windows 95 však nastaly naprosto nečekané problémy. V čem vlastně spočívaly? Představte si, že máte v počítači pevný disk - řekněme 500 megabajtů. To už snad není v dnešní době přehnaná představa. Spustíte Microsoft Backup, označíte data určená k zálohování, nastavíte cílový adresář pro zálohu na ZIP. A spustíte zálohu... Vše začne probíhat normálně, žádné varování směřující k nedostatku místa na cílovém disku (tj. na 100megabajtové disketě v mechanice ZIP). Jako naivní a Murphyho zákony nepoznamenaný uživatel se necháte ukolébat bezproblémovým průběhem zálohování a optimisticky očekáváte věci příští. Po nějaké době, která odpovídá zazálohování prvních cca. 150 megabajtů a tedy při kompresním poměru 1,5 naplnění první stomegabajtové diskety, se však místo požadavku "vložte další disk do mechaniky D: a stiskněte klávesu" dočkáte hlášení:
"Došlo ke dvěma chybám a backup byl ukončen."
"Co se děje?", vyděsíte se a požádáte o bližší specifikaci chyb. Dozvíte se zdrcující novinku: Microsoft Backup vám hlásí, že došlo k naplnění zálohovacího média a že se tedy backup nepovedl a tudíž byl vymazán. Předpokládám, že nyní se začnete zběsile pokoušet nakonfigurovat MS-Backup tak, aby "pochopil", že má co dělat s výměnným médiem. Touto bohulibou činností a dalšími pokusy strávíte několik hodin až dní, přesněji nocí. Zadržte proto včas! Cílem tohoto článku je - ušetřit vám čas a na závěr vám nabídnout jedno řešení. Ne sice nejpohodlnější, ale přece jen řešení. Ale nejprve pojďme hledat řešení tohoto problému oficiální cestou, to je u Iomegy a u Microsoftu.
Co na to Iomega
U Iomegy byla cesta k informacím velmi trnitá a přinesla užitek především Telecomu v telefonních poplatcích. Vzhledem k tomu, že tuzemský distributor AXIOM má centrálu ve Zlíně, a dovolat se tam z Prahy není nejjednodušší, zkusil jsem nejprve štěstí na Internetu. Na webu www.iomega.com se dozvíte leccos, ale o problému "multivolume backup" se tam decentně mlčí. V diskuzních konferencích Usenetu se na toto téma vedou diskuze končící "v mlze". Místo odpovědi se nakonec někdo z diskutujících zeptá, zda ZIP je totéž co PKZIP a v nastalém vyjasňování pojmů se původní problém naprosto ztratí.
Zvedám telefon a volám na centrálu společnosti Iomega do Utahu ve Spojených státech. V Praze je pokročilý večer, dovolám se téměř okamžitě. Stručně vysvětluji svůj problém a spojovatelka mě přepojí do oddělení uživatelské podpory. Ocitám se v chaosu - v USA velmi oblíbené hlasové pošty, ze které vede cesta jen pomocí tonové volby. Pípám do telefonu svým palmtopem. Po několika dalších voláních a ve chvíli, kdy už ztrácím naději, že na hotline Iomega jsou nějací živí lidé, se na druhé straně ozve ženský hlas. Vysvětlím svůj problém a dozvídám se, že na tento druh problémů nebyla slečna z hotline vyškolena. Vzdávám to, házím telefon do vidlice a jdu se na to vyspat.
Druhého dne si beru na mušku zastoupení společnosti Iomega v Německu. Dozvídám se, že tam vůbec nemají oddělení zákaznické podpory a že celá podpora pro Evropu je centralizována do Irska. Kdybych byl z Německa, z Velké Británie či Rakouska, mohl bych volat zdarma na zvláštní číslo. Bohužel z České republiky budu muset volat na svůj účet. Co se dá dělat, s povzdechem vytáčím číslo. Po krátké informaci mi Iomega hraje do ucha příjemnou hudbu, aby mi čekání na volného operátora technické podpory lépe uběhlo. Po deseti minutách hudby to vzdávám, nemám strýčka u Telecomu.
Nakonec se dovolám k AXIOMu a z pražské pobočky získám doporučení, abych místo Windows 95 používal Windows 3.11, tam prý funguje zálohování zcela bez problémů. A konečně na stánku Iomegy na hannoverském CeBITu mi bodrý technik doporučí stáhnout si z německé BBS novou verzi podpůrného softwaru Iomega Tools pro Windows 95. Na Internetu prý není. Nakonec ji přece jen na Internetu najdu na Webu jednoho jihoafrického dealera. Řešení stejně nepřináší.
Co na to Microsoft
U Microsoftu byla situace o mnoho jednodušší. Pražské zastoupení požádalo o vyjádření kolegů z Německa a ti se vyjádřili se sebejistotou (citlivější jedinci tomu říkají arogance) velké firmy: Microsoft Backup nepodporuje jiné výměnné médium než klasické diskety! A prý to není chyba, ale součást koncepce tohoto programu, který je vlastně dodáván zdarma spolu s Windows. Laskavému uživateli ZIPu pak Microsoft doporučuje, aby si zálohu ručně rozdělil tak, aby se jednotlivé části vešly vždy na jeden stomegabajtový disk. Skutečně rada hodná Microsoftu! Trochu mi to připomíná, jak Vlasta Burian v roli detektiva Babočky radí do telefonu neodbytnému klientovi: "Cože? Že vám ukradli peřiny? Tak se přikryjte dekou!"
Přece jen řešení
Oficiální cesta neuspěla - Microsoft považuje speciální zálohovací program za věc Iomegy, Iomega zase ukazuje prstem na Microsoft, jehož Backup ve Windows 95 nefunguje se ZIPem tak jak má. A uživatel se jako Robinson ocitá na pustém ostrově bez pomoci. Opravdu? Výše uvedený problém nastává pouze v MS-Windows 95. Starý dobrý MS-Backup z MS-DOSu, který je k dispozici i v dosovském režimu Windows 95, tímto problémem netrpí. Když backup dosáhne kapacity výměnného média, poslušně zálohování přeruší a požádá o další médium. Po stisku klávesy pak pokračuje v backupu dál. Na backup většího disku, na mechaniku ZIP připojenou přes paralelní port, je lépe si vzít dovolenou nebo začínat zálohování v pátek na noc a na dobrých pár hodin se s počítačem rozloučit. Backup totiž trvá příšerně dlouho, nicméně funguje bez problémů.
Uvažujme dál: Jak zazálohovat obsah disku s Windows 95 pomocí DOSu? Neměl by to být problém, až na jednu věc a tou jsou dlouhá jména souborů. Ty MS-DOS, ani ten pětadevadesátkový "nevidí" a také nezazálohuje. A to by mohla být pohroma. Přece jen existuje pomoc, v podobě docela nenápadného programu DOSLFNBK (čti DOS long filenames backup, česky záloha dlouhých jmen z DOSu). Autorem je pan Duncan Murdoch z Kingstonu v kanadském Ontariu. Pod názvem doslfn10.zip najdete program na mnoha místech na Internetu, můžete jej vyhledat např. pomocí hledače www.shareware.com. Pan Murdoch napsal tento program v Borland Pascalu 7.01 a považuje jej v podstatě za shareware, ve verzi 1.0 zatím bez poplatků.
Co vlastně program DOSLFNBK umí? Není na tom nic světoborného - zazálohuje všechna dlouhá jména souborů z celého disku do jednoho souboru BACKUP.LFN. Ten je normálním pro MS-DOS viditelným souborem, takže stačí ho zazálohovat spolu s obsahem disku a při obnově dat zase pomocí programu DOSLFNBK vrátit všem souborům původní dlouhá jména. Předtím však musíte odemknout ochranu dlouhých jmen souborů dosovským příkazem LOCK. Jednoduché, což? Nezapomeňte však, že program DOSLFNBK i dosovský MS-Backup je třeba spouštět z prostředí MS-DOSu, nikoli z grafického režimu Windows 95.
Závěr
Co zbývá dodat na závěr? Technologie ZIP je dobrá ba výborná technologie a je škoda, že si Iomega podobnými "drobnostmi" kazí reputaci u zákazníků. Věřím, že tento článek ušetří mnoha majitelům ZIPů jak čas, tak nervy. A kdyby snad firma Microsoft nebo Iomega chtěla uvádět toto řešení jako "své" oficiální, dejte nám vědět do redakce, budeme informovat pana Murdocha. Ten pak jistě obratně využije situace a požádá o tučný honorář.
ZIP - technologie firmy Iomega - magnetický záznam dat na diskety formátu 3,5", na pohled jen nepatrně odlišné od klasických "třiapůlek". Přeneseně se název ZIP používá i pro mechaniku, případně 100megabajtovou disketu. Název ZIP pravděpodobně vznikl jako označení pro mnohem rychlejší manipulaci s daty ve srovnání s disketami, stejně jako zip - zdrhovadlo urychlil oblékání ve srovnání se zapínáním knoflíků a ZIP (= směrovací číslo v USA) urychluje dodání poštovních zásilek.
PkZIP - známý kompresní software firmy PkWare. Kromě shody v názvu (PkZIP se někdy zkráceně zve ZIP a vytváří archivní soubory s příponou ZIP) spolu nemají Iomega ZIP a PkZIP nic společného.
Backup - zálohování dat. Smyslem backupu je vytvořit kopii všech (nebo vybraných) dat z pevného disku počítače na jiné médium. Tato kopie je pak použita pro obnovení dat po případné havárii, nebo úmyslném smazání disku.
Dlouhá jména souborů - novinka ve Windows 95. Konečně můžete soubor nazvat jak je potřeba až do délky názvu 80 znaků (???? kolik opravit upřesnit). Soubor tedy klidně nazveme "Dopis tetičce z dovolené na Šumavě, aby jí v Praze nebylo smutno". A je to! Jenže MS-DOS neumí s těmito dlouhými jmény pracovat. Zobrazí místo nich jen osmiznaková jména, v nichž osmým znakem bude "~" (tzv. tilda, ASCII kód 126). Z důvodů zpětné kompatibility neumí s dlouhými jmény pracovat ani MS-DOS ve Windows 95, jen tato jména vypíše jako komentáře k souborům při výpisu adresáře, např. "dir".
Postup zálohování dat pod Windows 95 na diskety Iomega ZIP
1. Připojte mechaniku Iomega ZIP kabelem k počítači.
2. Restartujte počítač v režimu MS-DOS. Tuto volbu najdete v menu Start-Vypnout, případně musíte po zapnutí počítače stisknout F8 a poté z menu vybrat spuštění režimu MS-DOS (nikoli minulé verze DOSu).
3. Nainstalujte program DOSLFNBK např. do adresáře C:/DOSLFN/
4. Nainstalujte dosovský ovladač pro mechaniku ZIP. Z diskety dodávané spolu se ZIPem nebo z kopie na pevném disku spusťte program GUEST.EXE. Správná funkce ovladače se projeví tak, že program ohlásí, pod kterým písmenem je ZIP připojen (např. D:).
5. Spusťte program DOSLFNBK a jako parametr zadejte do příkazové řádky kořenový adresář stromu, v němž chcete zálohovat dlouhá jména. Např. chcete-li zazálohovat dlouhá jména souborů na celém disku C:, zadejte "DOSLFNBK C:\". Program zahájí zálohování dlouhých jmen a uloží je do souboru BACKUP.LFN v aktuálním adresáři.
6. Spusťte BACKUP.EXE v adresáři C:\DOS. Nechte MS-Backup vykonat vše, co bude považovat za nutné (např. kalibraci diskety v mechanice A:) a nakonec mu zadejte zálohovací cestu do hlavního adresáře na ZIPu, např. D:\. Pak trpělivě vykonejte zálohování. Na požádání programu pozorně vyměňte plný disk za prázdný a stiskněte klávesu pro pokračování. Za několik hodin, podle velikosti vašeho disku a počtu souborů máte vyhráno. Spolu s ostatními soubory je na ZIPu uložen i soubor BACKUP.LFN, takže dlouhá jména souborů jsou zachráněna.
Postup obnovení dat ze ZIPu na pevný disk:
1. Připojte ZIP k počítači, restartujte počítač v MS-DOSu.
2. Spusťte BACKUP.EXE v adresáři C:\DOS. Zadejte volbu Restore (obnova dat) a vyberte, které soubory chcete obnovit. Spolu s nimi obnovte i soubor BACKUP.LFN, a samozřejmě i samotný program DOSLFNBK.EXE, pokud již není na vašem disku.
3. Odemkněte přístup k dlouhým jménům. Příkazem LOCK C:(????), umožníte systému zápis do dlouhých jmen souborů.
4. Spusťte program DOSLFNBK s parametrem /r, tedy opět restore neboli obnova. Samozřejmě můžete zadat adresář, v němž mají být dlouhá jména obnovena.