COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 17/97)

Peníze v pavučině: kdo a kde tahá za vlákna?

Pavel Houser

Internet a celá virtuální realita nestojí ve vzduchoprázdnu, naopak, musí za ní stát realita "další". V tomto článku mi však nepůjde o hardware a komunikační sítě, ale o finance. Síť (nebo alespoň její významná část) se změnila z akademického média v komerční prostředí. Kdo však na ní dnes vydělává? Jak si stojí společnosti zabývající se Interntem na burze? Jak dosáhnout toho, aby na vaši stránku přistupovalo co možná nejvíce uživatelů? Vyplatí se na Internetu inzerovat a jaké zákonitosti internetová reklama má? Pokusíme se najít odpovědi na tyto otázky.

Elektronický obchod

Ačkoliv v tomto článku se nejedná přímo o obchodování na Internetu, je jisté, že transakční aplikace se významně podílejí na příjmech provozovatelů těchto služeb i výrobců podpůrného softwaru. Pro značnou část provozovatelů (např. stránek médií, sharewarových serverů) je "obchodem" míněn už přístup k informacím na serveru. Zde je velký význam přikládán programu Millicent od společnosti Digital, který umožní i průběh transakcí ve zlomcích centů. Odstraní se tím stávající dilema: má být služba placená a nebo bezplatná? Řešení v podobě minimálních poplatků "za jedno kliknutí myší" je nejspíš to pravé.

Inzerce

Na posledním Internet Worldu hodnotili zástupci IBM velmi pozitivně marketingový význam Internetu. 40 % lidí uvedlo, že dávají přednost nákupu produktu, o kterém už předtím něco našli na Webu. Údajně je už dnes Internet pro některé produkty příznivějším médiem než např. rozhlas.

Regionální rozdíly

Inzerce na WWW je dnes hlavním tokem peněz, který přes Internet prochází. Při výzkumu společností Jupiter a Mila, který se zabýval regionálním rozdělením plateb, se jasně projevila zaostalost Evropy za USA. Na USA připadne dnes 98 % všech příjmů. Roku 1996 to podle odhadu společnosti Jupiter činilo 301 milionů dolarů. Z toho 260 milionů připadlo na inzerci na WWW, 41 milionů na inzerci v sítích jako je America Online nebo v technologiích typu PointCast. Mimo USA dosáhly příjmy z internetové inzerce pouhých 6,1 milionu dolarů a na tento rok počítá prognóza s 25 miliony. Úhrně se příjmy z inzerce roku 2000 odhadují na částku okolo 5 milionů dolarů.

Východní Asie

První asijská služba, která umožňuje platbu kreditními kartami, se dočkala spuštění v Singapuru. Na vzniku spolupracovaly gigant mezi výrobci kraditních karet, společnost Visa International a firma IBM. Služba by měla běžet na bázi protokolu SET (Secure Electronic Transaction). Pro vývoj ve východní Asii budou mít velký význam změny, k nimž dojde v souvislosti s připojením Hong-Kongu k Číně. Jak se toto datum blíží, rostou obavy, že komunistické úřady přikročí k nějaké formě regulace Internetu. Hongkongské stránky se přesouvají na WWW servery fyzicky umístěné v zahraničí a současně vzrůstá počet stránek s politickou tematikou.

Zrcadlení WWW: Svět je propojen

Nová služba společnosti NETouch Communications (http://www.netouc.com/mirrors.html) umožňuje společnostem sídlícím v USA automaticky zrcadlit své stránky na serverech strategicky rozmístěných po celém světě -- rozmístění mirrorů odpovídá konkrétní obchodní politice firmy. Službu zřejmě využijí společnosti, které distribuují software nebo provozují elektronický obchod. Stránky v dané zemi jsou přitom maximálně lokalizovány, včetně jazykových mutací. Překlady se mají realizovat prostřednictvím spolupráce s firmou Globallink. Navíc se sníží zatížení jediného -- např. FTP serveru, které je dnes mnohdy neúměrné. Službu lze využít i k přístupu do firemních Intranetů. Navíc, vše je provázané a pokud jeden server bude nedostupný, přistupující bude automaticky přesměrován na nejbližší server přístupný. Regionální stránky se samozřejmě mohou lišit i obsahem. Na celém projektu spolupracuje ještě společnost StarBase, jejíž technologie StarTeam je v celé záležitosti použita. Analytici firmy Zona Research přikládají projektu dobré vyhlídky na uplatnění.

Jazyky

Ačkoliv jazykem Sítě je angličtina, na Internetu přibývá lidí, kteří ovládají angličtinu pouze jako svůj "druhý" jazyk, jsou schopni číst jednoduché informace a porozumět předpovědi počasí, ale detaily nebo diskuse už požadují ve svém rodném jazyce. Angličtina tedy dnes tvoří spíše svrchní slupku Internetu. Existuje řada programů, které fungují dvojjazyčně. Podle Bruna Oudeta ze Scientific American je jedním z nejrozšířenějším program Unicode, který má význam i z hlediska lidí, kteří nepoužívají naši abecedu.

Evropská komise a další mezinárodní organizace, jež poskytují své stránky ve více jazycích, užívají obvykle překladač Systran, jehož dlouhá historie sahá až do roku 1983.

Vícejazyčnost je nutná zejména v případě vyhledávacích služeb, ale netýká se jenom jich. Např. společnost Cyberian (http://www.cybout.com), která prodává hardware, software i periferie, má již připravené mutace své stránky v sedmi evropských jazycích, korejštině, japonštině, čínštině a plánuje i přidání arabštiny.

Ostatně, i v samotných v USA je dnes angličtina zvolna vytlačována španělštinou, eventuálně se hovoří o vzniku hybridního jazyka. Lokalizované verze mají navíc význam tam, kde existuje vůči angloamerické kultuře nedůvěra (např. ve Francii).

Dražba inzerce

Společnost FlyCast dokončuje projekt, který umožní pojmout trh s inzercí na WWW podobně jako burzu. Přitom se bude pracovat jak s cenou, tak i s požadavky inzerenta na obsah stránky, kde bude jeho inzerát umístěn. Zájemce zadá požadovaný obsah stránky a cenu, kterou je ochoten zaplatit, potom svůj požadavek zadá majitel stránky a nakonec na ni bude umístěn inzerát, který vyhovuje jeho požadavkům a nabízí největší částku. Na stránce http://www.flycast.com najdeme řadu informací týkajících se problematiky reklamy na WWW. Program, jejž zde můžeme přímo vyzkoušet, patří k typu nástrojů, jejichž význam zřejmě poroste.

Trocha elitářství

Lidé kolem počítačů jsou svým okolím mnohdy obviňováni z neoprávněných pocitů vlastní výjimečnosti (viz obviňování počítačové komunity po nedávné hromadné sebevraždě členů sekty Nebeská brána).

Výzkumy Network Europe však opravdu ukázaly, že inzerce na Internetu se řídí jinými zákonitostmi, než inzerce v papírových médiích. Reklamní proužek by neměl přímo nabízet prodej, ale spíše informace o produktu.

Uživatel Internetu patří dnes k poněkud jiné vrstvě než průměrný divák TV a "běžná" reklama jej mnohdy spíše rozzuří. Mimořádně zápornou reakci vzbuzují stránky plné reklamy, které překážejí uživateli v jiné aktivitě. Ovšem na adersu autorů průzkumu bych dodal: Network Europe je součástí agentury Ogilvy & Mather, přesně té, která při posledních parlamentních volbách udělala pro ODS takovou volební kampaň, že ji zřejmě připravila o výraznější volební vítězství.

Vzájemná podpora

Důležitým rysem současného světa IT jsou strategické aliance. Kromě AltaVisty, přímo spadající pod firmu Digital, jsou tak dnes nuceny pracovat téměř všechny vyhledávací služby (a další servery přímo závislé na reklamě). Excite je v tímto způsobem spojen s Americou Online a Yahoo s Netscapem. Ačkoliv např. firmy, zabývající se průzkumem trhu, statistickými výzkumy a prognózami, nutně potřebují budit dojem jisté nezávislosti, i zde často existuje řada více či méně skrytých vazeb, které deklarovanou nezávislost problematizují.

Burza jako měřítko

Přestože na Internetu dnes téměř nikdo nevydělává (respektive účetně nevykazuje zisk, protože vše pohltí další investice), zbývá jako kritérium úspěšnosti té které firmy hodnota jejích akcií na burze. Tak např. známé on-line knihkupectví Amazon.com má dnes hodnotu odhadovanou na 300 milionů dolarů. Zatím ale roku 1995 prodělala 303 000, roku minulého ztráta činila 5,8 milionu dolarů. Přesto se mnohdy uvádí, že vynaložené investice by se mohly ukázat jako nedostatečné.

Ani burza však samozřejmě není neomylná, a tak lze dnes jen těžko odhadnout, jak bude vypadat budoucnost mnoha ambiciózních projektů.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |