COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 19/97)

Program proti internetové cenzuře

Na ochranu (nebo "ochranu") dětí a mládeže existuje řada programů, které filtrují obsah Internetu a k tzv. závadným místům uživatele vůbec nepustí. Není proto vlastně ani divu, že se naopak objevují produkty, které mají za cíl blokádu rozbít -- přinejmenším proto, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Jedním z takových nově se objevivších programů je i CYBERsitter codebreaker, jenž zpřístupňuje seznam stránek blokovaným často užívaným programem Cybersitter z dílny společnosti Solid Oaks.

Celá věc má samozřejmě celou řadu rovin. Je povolené udělat program, jehož cílem je blokování jiného softwaru? Nejedná se přitom o čin, který je v rozporu s autorským právem a dalšími ustanoveními směřujícími k ochraně duševního vlastnictví?

Cybersitter může ovšem těžko získat naše sympatie. Blokuje i stránky, které nemají nic společného s pornografií, pouze se zabývají problematikou menšinové sexuální orientace. Seznam závadných serverů zahruje stránky jako PlanetOut (na http://www.planetout.com, kde jsou nejzávadnější informací rozhovory s herci a dalšími známými osobnostmi, jež se hlásí k homosexualitě) a dokonce i National Organization for Women, protože na ní byly informace s lesbickou tematikou. Blokována byla i virtuální města (např. http://www.well.com). Ta jsou ovšem "závadná" jaksi od podstaty a široké spektrum názorů a postojů patří přímo k jejich životu. Dokonce i stránky, které by na univerzitách nebyly trpěny, zde najdou azyl (např. na http://www.geocities.com je prakticky jediná mně známá česká WWW stránka prosazující legalizaci marihuany).

Cybersitter na "dekódovací" program zareagoval mj. i tím, že začal blokovat všechny stránky obsahující jméno tvůrce programu, Benetta Haseltona.

Těžko říct, zda si idea programů blokujících přístup k určitým informacím zaslouží zavržení sama o sobě (zaměstnavatel má určitě právo regulovat internetové surfování svých podřízených), každopádně se ale vytváří situace, kdy někdo posuzuje obsah a určuje, zda k němu někdo jiný může přistupovat, aniž by mu to přineslo jakousi hypotetickou újmu. Se samotnou myšlenkou Internetu je tento přístup do značné míry v rozporu.

V případě programů na ochranu mládeže se nelze zároveň ubránit podezření, že současně s ochranou před pornografií brání i v přístupu k informacím o jakékoliv minoritní kultuře. Nakonec by se Internet v tomto podání přelil do podoby nikoho nepobuřujících rodinných seriálů. Přitom právě ve věku dospívání, kdy je jedinec tzv. chráněn, by si měl vytvářet své vlastní názory na náboženství, sociální otázky a další problematiku, říká tvůrce programu CYBERsitter codebreaker.

Je třeba zdůraznit, že při vytváření jakýchkoliv blokačních programů mohou navíc stát v pozadí i přísně ekonomické zájmy. Obávám se, že tvůrce seznamu bude ve velkém pokušení do někoho zařadit např. i jméno firmy či jejího produktu, pokud dostane patřičnou protihodnotu od konkurence. Kdo tomu zabrání?

Důležitý pro další vývoj otázek kolem regulace Internetu bude osud návrhu zákona německé vlády, který byl již předložen Spolkovému sněmu. Opět se v něm spojují dvě dle mého názoru zcela rozdílné věci, sporné požadavky na "ochranu" mládeže před škodlivými informacemi a pochopitelné a potřebné požadavky na vytvoření bezpečného prostředí např. pro bankovní služby. Podobně se argumentovalo v Singapuru, jedné ze zemí, které Internet bez milosti cenzurují.

Informace o problematice blokačních programů lze nalézt mj. na stránce http://www.peacefire.org.

(pah)


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |