Pavel Houser

Když se hovoří o trendu síťových počítačů, zmiňují se často ušetřené poplatky za práci a nervy administrátorů sítí. Obávám se však, že se poněkud zapomíná na nervy uživatelů. Nedávno jsem sledoval, jak se dva lidé se zjevným zaujetím baví o tom, jak přivedli svého správce sítě téměř k slzám. Z tónu jejich řeči bylo patrné, že je tato skutečnost v podstatě velmi těší, ba co víc, že to bylo vítané zpestření jinak poněkud šedé pracovní náplně.

Lidé (nebo alespoň někteří lidé) nemají radost, pokud se jim brání dělat chyby. Paradoxně právě možnost destrukce dává člověku pocit kontroly nad hmotou (operačním systémem). Co zbude, jestliže uživatel o tuto možnost přijde? Kdo mu vynahradí radost nad očima správce obrácenýma v sloup? O čem se budou lidé bavit po práci, na co budou nadávat (skvělý způsob katarze)? "Mně Windows včera ztuhly dvakrát." "To nic není, já si stáhnul takový malý program, potom ho spustil a..."

Dovolím si uvést příklad z poněkud jiného oboru. Dnes už podle všeho není problém vyrobit zcela automatizované kuchyňské spotřebiče (možná by to šlo i u automobilů). Uživatel nebude muset dělat prakticky nic. Nicméně, hospodyňky nemají údajně podobná zařízení v žádné zvláštní lásce, protože jim neumožňují uplatnit jejich kuchařskou invenci.

Celá záležitost lze však realizovat velice šalamounským způsobem -- a skutečně se tak i mnohdy řeší. Protože výrobce garantuje vysokou spolehlivost zařízení, nechá uživatele navolit veškeré parametry ("peč dort při 20 000 stupních po dobu 17 hodin") a potom, bez ohledu na momentální nastavení, stejně udělá to, k čemu je naprogramován. Dort bude zachráněn a všichni budou spokojení. Pocit kontroly nad hmotou trvá.

Domnívám se, že toto je i zatím poněkud opomíjená cesta network computingu: nechat uživateli jistou iluzi svobody, včetně svobody způsobit bankrot systému. Destrukce bude samozřejmě pouze fiktivní. V této souvislosti by možná stála za to i speciální instruktáž správců sítě. Administrátor by se zoufalým výrazem přišel, díval by se na JavaStation a ptal se: "Proboha, člověče, co jste s tím dělal? Jak se vám to podařilo? Vy jste do úplně zničil!" Potom by s krčením ramen odešel a systém by se sám uvedl do původního stavu.

Jak se mi to jeví, byli by s tímto řešením všichni spokojeni.