Pavel Houser
Existuje řada zásad, co dělat, respektive čemu se vyhnout při tvorbě WWW stránek. Přesto jsem se během svého pobytu v moři Internetu setkal s řadou nectností, které uživatele (nebo alespoň mě osobně) vysloveně odpuzují a nemusí být na první pohled zcela zřejmé. Pravděpodobně se vaše stránka kvůli nim neocitne v nějaké kategorii typu "The Worse of WWW", ale otrávit návštěvníka mohou stejně.
Často zmiňované chyby
Řada přehmatů je v odborné literatuře i tisku zdůrazňována poměrně často. Sem patří např. nefunkční odkazy, velký objem stránek či zločiny proti estetickému cítění (barvy, příliš mnoho typů používaného písma) návštěvníka či proti jeho očím (množství animací unavujících zrak). Je jasné, že omyly se dají v zásadě rozdělit na dvě kategorie. Do první patří nedopatření, které se na stránku vloudilo jaksi proti vůli jejího tvůrce či správce (nefunkční externí odkazy, chybějící obrázky). Je asi zřejmé, že stránka hemžící se po načtení do prohlížeče červenými křížky nebyla záměrem.
Do druhé kategorie patří chyby, které jejich tvůrci podle všeho tak ani nevnímají. Soustředím se právě na tuto druhou skupinu, přičemž se budu snažit vyhnout se chybám často zmiňovaným.
JavaScript
Nápis projíždějící ve stavovém řádku prohlížeče způsobuje, že zde uživatel nevidí adresy, na než je z dokumentu odkazováno. Doporučuji JavaScript tímto způsobem vůbec nepoužívat a nebo nechat nápis ve stavovém řádku pouze během načítání stránky.
Odkazy
Často se stává, že tvůrce stránky (zřejmě oslněný nabytou znalostí atributu HREF) každý název (nejlépe firmy) změní na odkaz. To má však opodstatnění pouze někdy, je-li text na stránce plný podtržítek, velmi to ruší při jeho čtení. To platí především pro dokumenty literárnějšího charakteru, kde je jistá monotónnost textu naopak žádaná (odpovídá papírové knize).
Každopádně by odkaz na jednu firmu měl být uveden pouze jednou, když je v textu poprvé zmíněna. Otázkou vůbec je, kam by takový odkaz měl vést. Pokud píšete např. o Microsoftu, Netscapu či jiných společnostech pyšnících se mnohavrstvou úrovní svých WWW serverů, má odkaz na hlavní stránku sotva smysl. Odkazy vedoucí do hlouby struktury Webu je samozřejmě poněkud obtížnější aktualizovat, časem se zřejmě stanou nefunkční. Nicméně na rozdíl od těch prvních mají opodstatnění.
Protože aktivní odkaz láká návštěvníka k přeskoku, stojí možná za to vůbec odkazy nepoužívat a snažit se čtenáře zadržet (pokud např. server žije z reklamy). Varianta otevírající nové okno WWW prohlížeče není příliš vhodná (běh aplikace je zpomalen, uživatel ztrácí další čas zavíráním jednoho z oken), načítání cizích stránek do rámečků lze pak zavrhnout zcela (ztěžuje to orientaci, navíc pravděpodobně také porušuje autorská práva).
Dole schází navigační lišta
U dlouhých stránek by uživatel měl mít možnost vidět alespoň základní menu i na spodním okraji stránky, aby ji nemusel odrolovat opět až vzhůru (respektive je řešením odkaz typu "Zpět na začátek stránky"). Rámečky tento problém sice částešně řeší, nicméně jsem proti nim osobně z řady jiných důvodů velmi zaujat. Tzv. rámy bez rámů, popisované i ve WWW dílně v Computerworldu (CW číslo 35 loňského ročníku) jsou ideálním řešením a většina "lepších" serverů volí toto řešení.
Neuvážení velikosti písma
Obtékání obrázků textem a řadu dalších grafických vlastností stránky je vhodné zařídit tak, aby zobrazení nezáviselo na velikosti navoleného písma (a obsah nepřetékal ani v horizontálním směru mimo obrazovku). Řada uživatelů si nastavuje největší možné písmo: estetický dojem to sice zhorší prakticky vždy, ale šetří to podstatně oči. Návrháři stránky by s touto skutečností měli rozhodně počítat.
Zejména u stránek plných rámečků dojde při nastavení největšího písma často k tomu, že se jeden z rámečků ocitne mimo obrazovku a pokud není vybaven skrolovací lištou, nemá ho uživatel vůbec šanci celý vidět.
Neuměřenost obsahu a formy
Textové editory, nástroje pro práci s grafikou a téměř WYSIWYG nástroje pro tvorbu Webu umožňují vytvořit formálně dokonalý dokument, který ovšem po stránce obsahové může stejně být naprostým blábolem.
Neobratně stylizované věty či hrubé pravopisné chyby jsou jistě akceptovatelné na zmačkaném papíru pohozeném na pracovním stole, kam si autor poznamenává telefononické vzkazy. Pokud je však text takovýchto "kvalit" zalomen podle typografických zásad a nachází se v excelentní grafické úpravě, působí to alespoň na mě strašně právě pro jakousi schizofrenní nepřiměřenost.
Angličtina
Protože angličtina je považována za jazyk Internetu, kdo chce být "in", uvádí svoji stránku také v anglické verzi. Mnohdy je ovšem výsledek dosti příšerný (konec konců, u někoho, kdo není schopen kultivovaně používat jazyk mateřský, se dá těžko očekávat příliš mnoho v oblasti jazyka cizího).
Doporučuji však nezaměňovat tento neduh se snahou tvůrců řady zahraničních stránek používat jazyk v co nejjednodušší podobě (protože si uvědomují, že je čte řada lidí, pro něž angličtina mateřským jazykem není).
Ve výstavbě
Označování stránek za "under construction" není zrovna omluvou pro jejich nedostatky. Předně, všechny lepší stránky jsou neustále aktualizovány a proto jsou ve výstavbě vlastně neustále. Takovéto označení spíše poukazuje na horečnatou potřebu autora mít svoji WWW stránku za každou cenu a dál na její obsah kašlat. Ostatně, dělal jsem si statistiku a většina stránek ve výstavbě, které jsem na českém Internetu potkal, byla naposledy aktualizována před více než půl rokem. Označení spíše dělá dojem, že autor chtěl horečnatě svět se svojí stránkou seznámit, ale pak ho její vytváření přestalo bavit.
Formuláře
Řada webových formulářů je udělána tak nešťastně, že se "nulují". Co to znamená? Řekněme, že si ve formuláři vyplníte dvě stanice, mezi kterými se chcete dopravit vlakem a potom kliknete na položku "najdi přímý spoj". Ten ovšem neexistuje, což vám program také sdělí. Potom vám nabídne možnost vrátit se na předcházející stránku, což učiníte (nebo zvolíte tlačítko Zpět). K vašemu znechucení však bude formulář prázdný a vy jej budete muset vyplňovat znova, což jistě nepotěší. Zdaleka ne všechny servery jsou schopné zachovat uživateli jeho předcházející nastavení.
Závěr
Až nashromáždím dostatek dalších zločinů, dočkáte se pokračování tohoto článku. Na adrese pavel_houser@idg.cz uvítám vaše tipy na věci, které vás při brouzdání Webem nejvíce obtěžují. Jenom upozorňuji, že mi nejde ani tak o elementární postřehy (jako chybějící obrázky či nefunkční odkazy), jako spíše o zločiny skrytější.