COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 31/97)

Umožní Internet pracovat doma?

Pavel Houser

V angličtině existuje několik výrazů např. homeworking, telecommuting, telework, virtual office které se snad v určitých detailech liší, ale v zásadě znamenají totéž: práci doma. Proto v dalším průběhu budu tyto pojmy užívat jako volně zaměnitelné.

Je třeba uvážit, nakolik toto téma vůbec souvisí s Internetem a proč se mu vlastně věnujeme v souvislosti s analýzou ekonomických dopadů Internetu. Je jistě myslitelné si představit, že doma pracující zaměstnanci se spolu budou spojovat libovolnou komunikační technologií faxem, telefonem, prostřednictvím modemové sítě. Přesto však teprve s rozvojem Internetu získal telecommuting šanci, aby se stal záležitostí skutečně masově rozšířenou. Má to několik příčin: aplikace na bázi WWW nabízejí přátelské uživatelské rozhraní, snadno přístupné i lidem mimo oblast IT. E-mailoví klienti dnes nabízejí širokou řadu funkcí. Navíc, jazyk Java umožňuje pracovníkům vzdálený přístup k aplikacím, které nezávisejí na konkrétní platformě PC, díky čemuž si spolu mohou rozumět téměř všechny počítače. Ačkoliv videokonference nemusí být výlučně internetovou záležitostí, přesto i tady představuje Síť sítí významný krok vpřed a lze předpokládat, že v dalším průběhu bude videokonference běžnou součástí telecommutingu. Internet představuje rovněž revoluci co se týče široké dostupnosti dat a je schopen do sebe integrovat i zbylé komunikační technologie jako fax či telefon. Síť lze využít např. i tak, že práce na nějakém úkolu bude probíhat nonstop v časových pásmech, rozprostřených po celé zeměkouli (vývoj aplikací Javy u společnosti IBM). Tato varianta je ovšem použitelná pouze pro největší firmy, homeworking je však samozřejmě možný i jinak.

Dnes se odhaduje, že v USA takto pracuje téměř 10 milionů lidí a toto číslo neustále roste. Kromě USA je homeworking rozšířen i v Kanadě, částečně také v západní Evropě a východní Asii. U nás je zatím omezen víceméně na několik jednotlivců a spíše na kvalifikované zaměstnace pracující s textem či počítači, než na zaměstnance ve službách a na státních úřadech. Je však zjevné, že počet lidí, kteří budou docházet do úřadu pět dní v týdnu, bude i u nás v příštích letech postupně klesat na úkor pracovníků, docházejících do zaměstnání jeden až dva dny týdně.

Na Internetu existuje k celé problematice řada textů, z nichž jsem při psaní tohoto článku čerpal. Pokud chcete začít hledat, vhodnou startovací stránkou je např. http://www.mother.com/~dfleming/dmflinks.htm, kde najdete přehledně uspořádané odkazy na zdroje další. Mimo jiné se dozvíte adresy relevantních elektronických konferencí a stránky organizací, které se homeworkingem zabývají.

Homeworking a bezpečnost

Existuje jistě řada profesí, které nelze vykonávat prostřednictvím vzdáleného přístupu. Pokud se však uvažuje o tom, zda je homeworking použitelný např. pro většinu pracovníků bank, pak odpověď zní spíše ano pokud se týká nebezpečí, které pro firmu představuje vlastní zaměstnanec. Konec konců, obvykle nikdo stejně zaměstnance nekontroluje, zda z banky nevynášejí nějakou dokumentaci, disketu apod. Jiná věc samozřejmě je, zda se firmě vyplatí investovat do zajištění bezpečnosti pracovníků u nich do-ma. Nejdůležitější v tomto ohledu je zřejmě bezpečnost počítačová, tedy softwarové a hardwarové prostředky, zajišťující bezpečný vzdálený přístup do firemní sítě LAN nebo Intranetu.

Jaký je vlastně význam telecommutingu?

V zásadě dvojí: prospěch firmy i prospěch zaměstnanců. Často se uvádí i ekologie, zde se ale jedná spíše o nedorozumění. Je sice nesporné, že pokud nebudete používat své auto každý den k dopravě do zaměstnání, životnímu prostředí prospějete ovšem to jistě není pro firmu motivace k rozhodnutí, aby tento druh práce zavedla. Ekologie je tedy až příjemným důsledkem, nikoliv prvotní příčinou.

Příčinou prospěchu firmy z homeworkingu jsou ušetřené náklady za provoz a vybavení kanceláří (v budoucnu zřejmě typická situace, kdy se v jedné kanceláři bude několik společností střídat den ode dne), mnohdy i větší produktivita zaměstnanců pracujících doma.

Konkrétní podoba homeworkingu

Konkrétní podoba homeworkingu je samozřejmě různá a nelze dát nějakou jednoznačnou odpověď na otázku, kolikrát týdně by se vaši zaměstnanci měli scházet tváří v tvář. Navíc, i ve vaší organizaci se tato doba bude zřejmě lišit podle aktuální situace a lze ji stanovit pouze rámcově.

Homeworking a lidé

Častým důvodem, proč zaměstanci mají z tohoto druhu práce obavy, je fakt, že by se profesionálně "odepsali" a v oboru by se víceméně zapomnělo na jejich existenci. V angličtině existuje k vyvrácení této představy hezká slovní hříčka: "not out of mind, but out of sight".

Naopak manažeři mají pocit, že pokud od nich jejich zaměstnanci budou na míle daleko, ztratí nad nimi vedení jakoukoliv kontrolu. Odborníci radí: existují sice data, svědčící o opaku, ale pokud management vaší firmy takto soudí (poměrně častý případ), těžko dosáhnete změny jejich pohledu na věc. Zkuste dosáhnout povolení na několik dní v měsíci pro několik málo zaměstanců pokud nebudete úspěšní, nepomohou vám žádná fakta ani obsáhlé statistiky. Doporučuje se argumentovat způsobem, že homeworking prospěje především společnosti ne zaměstnancům.

Někteří zaměstnanci se domnívají, že na ně budou v případě práce doma kladeny mnohem větší požadavky, co se týče jejich produktivity. Vzhledem k tomu, že ve většině profesí je práce doma podstatně efektivnější, firma se nemusí k tomuto kroku uchylovat a i bez toho je pro ni homeworking přínosem.

Často se lze rovněž setkat s obavou zaměstnanců, že bez ohledu na produkované výsledky budou neustále v podezření, že se v pracovní době stále jenom dívají na televizi. Zde lze pouze poradit odchod od firmy, jejíž management nedokáže posoudit množství skutečné práce produkované jednotlivými zaměstnanci.

Psychosociální dopad práce doma

Speciální kapitolou je psychosociální dopad telecommutingu např. u lidí se sklonem k workoholismu může při práci doma tento problém vyvstat v rozměrech, které již hrozí bezprostředně ohrozit jejich zdravotní stav. To souvisí i s tím, že někdo při práci doma stále zvyšuje dávky potenciálně rizikových návyků pití extrémně vysokého množství kávy, kouření, alkoholismus, přejídání nebo jinak nezdravý způsob stravování... Příliš času, tráveného ve společnosti vlastní rodiny, mnohdy také neprospěje vztahům uvnitř ní samé. Mnozí lidé (zejména muži) se proto snaží telecommutingu vyhnout a argumentují tím, že si do zaměstnání chodí stejně spíše odpočinout.

Homeworking je navíc příčinou častých nedorozumění, když se spolubydlící či členové rodiny domnívají, že protože nejste v zaměstnání, máte stále čas s nimi konverzovat, vykonávat domácí práce atd. Důsledkem někdy bývá i stav, kdy klid na vlastní práci má zaměstnanec pouze v noci.

U lidí svobodných, kteří žijí sami, zase hrozí ztráta jakéhokoliv sociálního kontaktu s okolím což ovšem pro leckoho nemusí být nijak nepříjemné a lidé určitých povahových rysů v zaměstnání spíše trpí a cítí se být svými spolupracovníky (např. i jejich pouhou přítomností) permanentně obtěžováni. V podobném případě je pro vás jistě lepší, pokud se tomuto vyhnete a budete se stýkat spíše s přáteli než s lidmi, s nimiž se stýkat musíte.

I přes veškeré potíže však výhody telecommutingu jasně převládají. Základní předností pro zaměstnance je čas a finance ušetřené díky omezení cestování do zaměstnání, mnohdy zvýšení platu (např. příspěvek na provoz vašeho osobního počítače) a v případě některých profesí větší svoboda dělat věci v pořadí, které vám vyhovuje a v neposlední řadě také v čase, kterému dáváte přednost. To samozřejmě platí spíše pro lidi vykonávající kvalifikovanou práci, než pro zaměstnance virtual office.

Problémy

Existuje samozřejmě řada praktických problémů, které práce doma vyvolává. Pokusím se uvést několik otázek i načrtnout odpovědi.

Jak je homeworkig použitelný pro lidi, kteří jsou placeni "od hodiny"? Odpověď je zřejmě v tom, že zrušíte vůbec odměňování od časové jednotky a nahradíte je odměňováním podle úkolu. Kvalifikovaní lidé tak už pracují stejně a lidé ve službách mohou být placeni mj. za to, že jsou po určitý počet hodin "na drátě".

Dalším problémem je samozřejmě legislativa. Pokud pracujete v jiném státě, než je sídlo vašeho zaměstnavatele, jaká je adresa vašeho zaměstnání, jaké pro vás platí daňové předpisy atd.? Tento problém je zvlášť palčivý v USA, kde se podobné zákony navíc liší stát od státu.

Mnohdy vznikají problémy s obchodními partnery, kteří se zdráhají kontaktovat vás doma, neboť to považují za obtěžování. V krajním případě můžete mít i doma dvě telefonní linky a jednu používat jako soukromou a jednu jako pracovní se vším, co k tomu patří např. na jedné zapínat mimo pracovní dobu záznamník, abyste se z hlediska svých obchodních partnerů maximálně přiblížili původní situaci. Tato varianta má výhodu i v případě právě opačných potíží, když jste naopak "otravováni" i pozdě večer.

Někteří zaměstnanci se rovněž obávají, že pokud se jejich pracoviště alespoň částečně přemístí domů, budou sem za nimi přicházet klienti, partneři a nadřízení a oni tak ztratí všechny zbytky soukromí. K řešení nezbytných osobních kontaktů by ovšem měly sloužit dny, kdy docházíte do zaměstnání jen opravdu výjimečně se z člověka stává 100% homeworker.

Telecommuting a jednotlivé profese

Z relativně méně odborných profesí je tento druh práce dobře využitelný v kategorii služeb. Problémem je samozřejmě rychlost odezvy, aby se komunikace stala pro zákazníka snesitelnou.

Často se uvažuje o možnosti, zda by i sami manažeři měli pracovat doma. Odpověď je spíše kladná, protože hlavně v okamžicích přípravy důležitých dokumentů potřebují klid. Nicméně, v případě manažerů se už stejně předpokládá, že si formu své pracovní doby regulují sami, takže telecommuting pro ně nepředstavuje žádnou revoluční změnu pracovních podmínek.

Telecommuting je použitelný jak ve variantě, kdy pracovník bude mít pevně stanovenou pracovní dobu, kterou musí trávit on-line, tak i v případě, kdy své problémy řeší podle časového rozvrhu, jejž si sám stanovil.

Jak vybrat pracovníky "vhodné" pro homeworking?

Předně by k tomuto druhu práce neměl být nucen někdo, kdo o něj nestojí. Jak už bylo řečeno, je řada lidí, kteří pro práci doma nemají podmínky. V důsledku těchto obtíží existuje řada zaměstnanců, kteří po počátečním nadšení pro homeworking žádají o návrat zpět do "normálního" pracovního procesu.

Navíc je třeba při výběru pracovníků pro homeworking přihlédnout k místu bydliště zaměstnanců, k tomu, zda vlastní automobil a mají doma svůj osobní počítač.

Často se diskutuje i otázka, zda by zaměstnanec, než bude převeden na homeworking, neměl v organizaci trávit nějaký minimální čas a nebo zda se práce doma může týkat i nově přijatých pracovníků. I zde závisí především na dohodě se zaměstnancem a na konkrétním charakteru příslušné profese.

Existuje nějaké doporučení, které by svědčilo pro to, aby manažer z domova pracující pracovníky měnil a pokud ano, po jaké době?

Žádný obecně platný recept zřejmě neexistuje. Řada zaměstnanců se po několika měsících vrací zase do "normálního" zaměstnání, ale není to pravidlem a rotace lidí takto pracujících není podle všeho obecně nutná. Vše samozřejmě závisí na konkrétní podobě vaší společnosti.

Se zaměstnanci se obvykle uzavírá dodatek k pracovní smlouvě v tom smyslu, že jejich nadřízení mají právo tuto formu práce zrušit a nechat pracovníka docházet opět denně do zaměstnání, uznají-li to za vhodné. Totéž právo se většinou dává zaměstnanci.

Závěrem

Protože Internet a komunikační technologie již dnes vytvořily nezbytné technické předpoklady, je homeworking jistě perspektivní podobou uspořádání pracovních vztahů.

Jeho další rozvoj bude spojen jednak s dalším pokrokem na poli technologie, tak i s tím, nakolik si zaměstnavatelé i zaměstnanci uvědomí jeho přednosti a nakolik budou vytvořeny i příslušné podmínky v pracovně-právní legislativě.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |