![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 44/96) Jak vyzrát na hypertextPavel Houser
I jestliže nevlastníte HTML Transit ani žádný z produktů testovaných v tématu týdne v čísle 42 letošního roku, můžete ovšem HTML formátu ukázat, že pánem jste Vy. Nenechte se zbytečně zastrašit. Při tvorbě WWW máte v takovém případě několik možností:
--můžete psát rovnou v HTML formátu Prostý text lze prostě napsat ve formátu MS Word a potom použít program MS-Internet-Assistant, jež je plně kompatibilní pouze s vyššími verzemi Wordu. Internet-Assistant sice nenajdete přímo ve wordovském softwaru, ale můžete si ho stáhnout ze sítě. Navíc, firma Microsoft poskytuje na Internetu vše zdarma, což je součástí její strategie boje proti konkurenčnímu Netscapu. Základním rozdílem HTML formátu oproti klasickým textovým editorům je systém aktivních odkazů, tedy skutečnost, že v případě kliknutí myší na příslušné místo dojde ke spuštění programu. Teoretickými úvahami na téma, "co se vlastně při kliknutí myší děje," se ovšem uživatel nemusí v zásadě vůbec zabývat. Příznak aktivních odkazů může prostě brát jako jeden z atributů textu, stejně, jako jsou např. barva, velikost a typ písma a nebo styl odstavců. Vlastní přenos textu se pak realizuje tak, že s Internet-Assistantem máte ve Wordu speciální makra, která Vás navádějí. V našich podmínkách se rovněž lze setkat se softwarem HotMetal, který pracuje v zásadě podobně. Tímto způsobem můžete do HTML formátu přetáhnout bez větších problémů text, obrázek (formátu .gif a .jpg) nebo zvukový záznam. Problém ovšem nastává, jestliže příznak aktivních odkazů má už váš původní dokument. To je samozřejmě případ tabulek a grafů, kde jednotlivé hodnoty závisejí na těch druhých, software provádí výpočty a změnou jednoho parametru dojde rázem k nutnosti přepočítat všechny veličiny na něm závislé. Jestliže si do Wordu přetáhnete tabulku nebo graf třeba z Excelu, celý konverzní přechod se nejspíš zhroutí (v angličtině se pro tyto situace používá hezkého spojení "make or break"). Ostatně, podobná situace se stala i autorům ústředního článku. I v případě, že všechno dopadne dobře, musíte ale většinou leccos dodělat přímo v HTML ručně. Druhá možnost, pracovat rovnou v hypertextu, je ovšem pro člověka neznalého poměrně obtížně zvládnutelná, poněvadž při psaní musíte text rovnou doplňovat příslušnými řídicími znaky. Rozhodně ne každý zná příslušné syntaxy. Nicméně zkušenější tvůrci Webů postupují právě takto. Text HTML je složen z hlavičky řídících znaků a vlastního těla. Řídicí znaky v úvodu určují rovněž jazyk textu a mají pro nás speciální význam v případě, že vyžadujeme podporu češtiny. Diakritika závisí ovšem ještě na dalším parametru a tím je statičnost, eventuálně dynamičnost stránky.
Statické a dynamické hypertextové stránky O tom, co toto téma vlastně obnáší, se můžete dočíst třeba na http://amber.feld.cvut.cz//Amberzine v kolonce technologie AmberWall, verze AV2. Základním rozdílem je odlišný systém komunikace WWW klientu přes HTTP server až k výslednému hypertextovému dokumentu HTML, který se v případě dynamických stránek tvoří za použití hypertextových šablon, rovněž komunikace s lokálními databázemi se neodehrává přímo v HTML, ale v jazyce SQL. Zatímco statické stránky v zásadě neumožňují používání češtiny a mají řadu dalších nevýhod, u dynamických, jež jsou vývojově mladší, je situace opačná. Dynamické stránky jsou budovány prostřednictvím tzv. CGI vrtsvy, což je v podstatě speciální program napsaný v jazyce perl nebo C/C++. Obsah stránky se automaticky tvoří těsně předtím, než ji klient zobrazí, aplikace provede kódování znaků vyžadované konkrétním prohlížečem. Technologie AmberWall potom nabízí prakticky všechna existující kódování češtiny a dále podle svých tvůrců umožňuje:
-- počítadla a statistiky přístupu | <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |