![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 21/97) Efektivní využívání Internetu
K Internetu chce mít přístup téměř každý, ale ne každý je už ochoten zaplatit cenu, která často z různých důvodů významně převyšuje reálnou hodnotu přínosu pro firmu. Řešení však existuje.
Problém Poskytnutí Internetu zaměstnancům je obdobné jako kráčení po tenkém ledě -- je třeba opatrně našlapovat. V rámci celofiremního nasazení Internetu to například znamená průběžné zjišťování nároků na síť, zdali není potřeba zvýšit šířku přenosového pásma. Je zde také další aspekt -- při vyšším počtu zaměstnanců se z jejich hlediska stává provoz více anonymní, takže si klidně dovolí větší aktivitu při surfování, která často vybočuje z rámce jejich pracovní náplně, a to může být u velkých firem opravdu problém fatální. Přetížení sítě, ke kterému tak může dojít, totiž zasáhne úplně všechny, tedy i pracovníky, kteří zrovna pracují na něčem důležitém. Nabízí se tedy otázka, jak přimět zaměstnance, aby trávili čas na Internetu pouze za účelem práce a nikoliv své osobní zábavy a aby to ještě navíc činili efektivně. S tím přímo souvisí politika využívání firemních zdrojů, která by měla být jasně stanovena a neměla by být příliš represivní (zaměstnanci se potom obávají využívat zdroje i k činnostem pro firmu ve chvílích, kdy by se jim těžko dokazovalo, že to pro firmu skutečně je). V případě silné represe se tak napáchá více škody než užitku. Kromě jasného a oficiálního ustanovení využívání firemních zdrojů je také namístě zavést kontrolní, popřípadě omezující mechanismy pro využívání sítě. Mnoho lidí totiž nedokáže podřizovat svoji mysl kázni a tak jim nejen myšlenky plynou, jak se jim zachce a nebývají příliš kontrolovány, kam směřují, ale ve chvíli připojení se k Internetu dochází k jakési akceleraci tohoto nekontrolovaného procesu -- možnosti snadné realizace zpětné vazby s okolní realitou. Dochází tak k jevu, kdy se sny začínají jakoby naplňovat. Ne sice úplně, ale částečně ano. V nepřeberných informačních studnicích Internetu se totiž nacházejí tematické okruhy, které uspokojí lidi téměř všech zájmů a mnoho lidí prostě neodolá. Internet se tak stává jakousi vábničkou. Uživatel se na něj vydá jenom proto, aby si našel nějaký dokument, který potřebuje pro konkrétní pracovní činnost a cestou potká takové množství odkazů na zdroje zajímavé z pracovního či osobního hlediska, že v mnoha případech neodolá a přímo se na ně podívá. Tím se sice silně rozšiřuje jeho obzor, ale na druhou stranu se drasticky snižuje efektivita práce a stoupají nároky na internetové připojení. Nejzrádnější na tom je, že stačí klepnout myší na odkaz, strávit pár minut tím, co danou osobu zajímá a poté pokračovat v práci. V největším ohrožení neefektivity využití sítě jsou společnosti, které mají k Internetu připojený velký počet zaměstnanců.
Kroky směřující k řešení Předně je nutné dobře promyslet, zanalyzovat a odhadnout, jaké budou celkové nároky na šířku pásma a aplikovat metody pro kontrolu efektivního využití. Nikdo nechce stále upgradovat síťové připojení jenom proto, že uživatelé jsou stále nenasytnější a zvyšuje se jejich neefektivita práce. Velmi silnou hrází pro zamezení nežádoucích jevů je monitoring používání sítě. Ten má dvojí efekt. Předně lze jeho informace použít pro analýzu provozu sítě z hlediska využití šířky pásma a dalším vlivem je odstranění anonymity surfování uživatelů. To umožňují produkty pro detailní monitoring s možností vytváření reportů pro jednotlivé uživatele a jejich přístup ke konkrétním stránkám WWW. Dobré monitorovací nástroje poskytnou informace nejen o tom, které stránky byly kým navštíveny, ale také jak často, kdy a jak dlouho. Pokud je takový monitorovací systém aplikován, bývá nejvhodnější upozornit všechny zaměstnance. Už samotná existence takového systému ve firmě může výrazně usměrnit jejich uživatelské aktivity, a to přestože by takový systém nebyl vůbec využíván. (JAP) | <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |