![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 18/97) Leo nad Zemí: Nová přenosová média pro Internet
Jiří T. Pelech
Současný stav Výhodou stacionárních oběžnic jsou zejména nízké nároky na technické vybavení pozemní stanice. Tu totiž stačí zaměřit na pevný bod na nebi a spojení je trvale navázáno. Z dnešního hlediska už ovšem začínají převažovat nevýhody nad výhodami. Oběžná dráha nad rovníkem není nafukovací a počet družic je tudíž omezen. Dalším problémem je, že většina satelitů "visí" nad nejrozvinutějšími částmi světa a ty chudší země pak paradoxně potřebují mnohem nákladnější vybavení, aby zachytily slabší signál, který zasahuje nad jejich území. A to nemluvím ani o pólech, kam nedosáhne signál žádné ze stacionárních družic. Další nevýhodou je poměrně dlouhá doba nutná k překonání vzdálenosti mezi družicí a dvěma pozemními body, které se jejím prostřednictvím spojují. Signál vyslaný ze zdroje musí vyletět vysoko nad Zem, kde se "odrazí" od družice a vrací se zpět. Poslední nevýhodou jsou velké náklady a rizika spojená s vynesením družice na vysokou oběžnou dráhu. Právě proto začaly v podstatě souběžně vznikat dva projekty, které satelity sešlou na nižší oběžnou dráhu. Zjevnou nevýhodou je malá plocha, kterou je schopna pokrýt jedna stanice, a tak již nebudou stát na jednom místě, ale poletovat na různě nakloněných drahách. Úkolem sítě pozemních stanic potom bude zaměřit si vždy nejbližší družici a využívat ji po dobu, kdy bude viditelná.
MEO Mezičlánkem k LEO je střední oběžná dráha (Middle Earth Orbit). V současné době se podobných družic využívá ke snímkování země a také k propojování s polárními oblastmi. Počet družic je však zatím omezen, takže polárníci mohou vysílat jen v předem určených dobách, kdy se některá z oběžnic nachází v jejich zorném poli. Tyto družice se pohybují ve výšce zhruba 10 000 km a k pokrytí celé země jich stačí 10 až 12 a 2 až 3 záložní, které mohou v případě potřeby nahradit některou z porouchaných kolegyň. Každá družice bude vysílat více svazků (60 až 160), takže bude schopna pokrýt plochu v průměru zhruba 10 000 km. Jejich oběžná dráha je plánována na 6 hodin. Jedna družice bude z jednoho místa na zemi viditelná zhruba po dobu 90 až 120 minut a zpoždění signálu mezi pozemními stanicemi by nemělo překročit 44 ms. Celková hmotnost jednoho stroje se pohybuje kolem 2 tun. První celoplanetární sítě MEO by měly vznikat ještě v tomto století, možná už v roce 1998.
LEO Na přelomu tisíciletí by mělo vzniknout i několik telekomunikačních sítí na principu LEO. Jednou z nich (a zároveň tou nejgrandióznější) je Teledisc, ve které má významný podíl Bill Gates. Šéf Microsoftu ovšem prohlašuje, že tato aktivita nemá s jeho softwarovým gigantem nic společného, takže se není třeba bát světovlády jedné firmy. Až budoucnost ukáže, nakolik byla jeho slova pravdivá. Nyní k faktům, která známe dnes. Družice -- v celkovém počtu 50 až 850 (!) kusů (plus několik desítek záložních) -- by měly poletovat ve výšce 700 až 1 400 metrů nad Zemí s oběžnou dobou přibližně 100 minut. Při pokrytí pouhých 1 400 až 5 800 kilometrů v průměru budou družice viditelné z jednoho místa jen 3,5 až 16 minut. Hmotnost jedné stanice bude 450 až 700 kilogramů. Zpoždění signálu se rapidně sníží, na hodnotu 3,4 (což je už srovnatelné s dnešními světlovodnými kabely) až 11,5 ms. Přenosová kapacita jedné takové sítě je plánována na 1,2 Gb/s, což je z dnešního hlediska poměrně hodně; s výhledem do budoucnosti, kdy určitě dále porostou nároky na přenosové kapacity, to zase tolik není. Vždyť dnes jsou již celkem běžně využívány linky do 2 Mb/s a v rámci Internetu II se testují možnosti propojení rychlostí 34 Mb/s (což je jen 36x méně). V globálním měřítku to tedy pravděpodobně dlouho nevydrží.
Závěrem Je vidět, že pozemní spoje již nestačí rostoucím nárokům na objemy (nejen) Internetem přenesených dat, a tak nám nezbývá nic jiného, než zvednout hlavu a poohlédnout se někde jinde. MEO a LEO by mohly být dobrým řešením pro začátek příštího tisíciletí. Pokud budeme předpokládat, že technologická úroveň lidstva dále poroste, mohly by nám nízko obíhající družice vydržet celkem dlouho. Na druhou stranu -- prohlédneme-li si například model plánované datové sítě společnosti Teledisc, nemůžeme se nezamyslet nad ztížením našich cest do vesmíru. Proletět poměrně hustými oky síťovky, která -- v podobě LEO -- obepne naši planetu, bude pravděpodobně pro kosmonauty i astronauty stále obtížnější.
| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |