Pavel Houser
O internetovém bankovnictví dnes hovoříme s Tomášem Kalou, ředitelem divize informačních technologií ve finanční společnosti Expandia Holding, a. s.
Pokud se hovoří o on-line bankovnictví, uvádějí se obvykle následující (a již v podstatě notoricky známé) důvody: Chodit do banky je nepříjemné. Proč by nešlo vše vyřídit kdykoli a odkudkoli pomocí telefonu, faxu či počítače? Proč bychom si sami nemohli pomocí elektronického diáře nastavit, že okamžitě, jakmile bude určitá platba přeúčtována na náš účet, dostaneme na svůj telefon SMS zprávu a že stejná zpráva má být doručena e-mailem nebo faxem dalším osobám? Stejně pohodlně bychom si mohli z domova nastavit, že pokud zůstatek na běžném účtu překročí určitou částku, má se automaticky založit termínovaný vklad o určité hodnotě.
Nelze však nevidět ani to, že častým užíváním získaly tyto argumenty dnes již téměř pachuť frází. Neustále se opakují, ale více v teorii než v praxi.
Myslíte si, že argumenty pro on-line bankovnictví jsou pouhými frázemi, které nemají žádnou vazbu k realitě?
Právě naopak. Chci říci, že záleží jen na bankách, zda si skutečně položí otázky typu "Co klient ocení?" a "Jsme mu to schopni nabídnout?" a zda jsou schopny podle pravdivých odpovědí i jednat. Já jsem přesvědčen, že on-line bankovnictví je ta správná "klientská" cesta.
Podívejme se na to i z druhé strany. Co to znamená pro banku z hlediska její stability a příjmů, jestliže se rozhodne pro nabídnout klientům přímé bankovní služby?
Asi bude nejlepší začít u otázky: "Z čeho banka žije?" Její příjmy plynou v podstatě ze dvou stran. Jednak ve formě úrokové marže, jednak ve formě poplatků za služby. Za ideální poměr těchto příjmů se ve světě považuje 1 : 1. To je však snem i zahraničních bank, natož našich. Příjmy z poplatků totiž dosahují mnohem nižší úrovně, pohybují se okolo 20--35 % z celkových příjmů. Tyto příjmy jsou přitom pro banku velmi žádoucí. Nepodléhají výkyvům kurzů a úrokových sazeb a jsou tudíž mnohem bezpečnější. Pokud však chce banka klientovi účtovat poplatky, musí mu za ně nabídnout kvalitní služby.
A zde přichází ke slovu internetové a telefonní bankovnictví či bankovnictví využívající faxu nebo pošty. Náklady banky na tyto služby jsou podstatně nižší. Proto je on-line banka schopná poskytovat podstatně kvalitnější služby za poplatky obvyklé v běžném bankovnictví. Proti stejným příjmů má totiž postaveny nižší náklady a struktura příjmů se tím překlápí ve prospěch bezpečného poměru 1 : 1. Díky stabilitě svých příjmů je potom banka celkově stabilnější, a tím i bezpečnější.
Řekl jste bezpečnější. Bezpečnost je asi nejčastěji skloňované slovo v souvislosti s on-line bankovnictvím ...
Řada lidí si myslí, že používat Internet v bankovnictví je cosi nebezpečného, hraničícího s hazardem. Není to však pravda. Technologická bezpečnost souvisí se třemi ve světě IT zcela standardními problémy, jakými jsou důvěrnost, autentizace a zajištění prokazatelnosti.
Zajímavé je srovnání, jak jsou tyto problémy řešeny v běžných on-line bankách v USA a jak se k těmto problémům stavíme u nás např. my. Nemyslím si, že bychom byli nějak pozadu.
Problém on-line bankovnictví nespočívá podle mého názoru v technologiích a v bezpečnosti, ale v PR a marketingu.
Pojďme tedy k otázce public relations...
Veřejnost by měla být obeznámena s následujícími zásadami: Pokud dodržujeme určitá pravidla, je pohyb po Internetu bezpečný. Poskytovatelé služeb by měli na možná rizika upozorňovat a poskytnout klientovi prostředky a návod k ochraně. Má-li klient v úmyslu, ať už z nevědomosti či pohodlnosti, tato pravidla porušit, poskytovatel by mu to zkrátka neměl dovolit. Pojem "bezpečnost" by se měl vnímat jako něco relativního. Vždyť pokud si chceme koupit bezpečné auto, koupíme si ho přesto, že se o žádné značce nedá říct, že vůz je 100% bezpečný. V každém se zabíjejí lidé. "Bezpečnost" je třeba posuzovat v adekvátním srovnání a v případě on-line bankingu může otázka znít: "Je snadnější napodobit podpis na papírovém platebním příkazu nebo prolomit technologii digitálního podpisu u elektronického platebního příkazu?" A objektivně je třeba přiznat, že na některé otázky nemusí odpověď vyznět jednoznačně ve prospěch internetového bankovnictví. Například: "Je ve větší anonymitě lupič s pistolí stojící u pokladny, nebo hacker v klidu domova?"
K dalším aspektům on-line bankovnictví může patřit skutečnost, že řada uživatelů má dnes přístup k Internetu ze zaměstnání. Jak se na celou záležitost dívají zaměstnavatelé, respektive management?
Známé virtuální knihkupectví http://www.Amazon.com uvádí ve svých statistikách, že nakupování má dvě stejně velké špičky -- kolem oběda a po 9 hodině večer. Z toho jasně vyplývá, že nakupování z domova a ze zaměstnání je zhruba na stejné úrovni. Otázka "Jak se budou tvářit zaměstnavatelé na zneužívání počítače a linky jejich zaměstnancem?" je proto zcela legitimní.
Nicméně, když jsme ji položili několika managerům, odpovědi si byly podobné jak vejce vejci: "Budeme raději, když budou naši zaměstnanci klienty on-line banky. Pro nás je totiž mnohem výhodnější, když si každý vyřídí své záležitosti po pracovní době, byť třeba pomocí firemního připojení a počítače, než když si po cestě z oběda stoupne do půlhodinové fronty nebo odejde dříve z práce, protože jeho banka zavírá již v pět."
Jak jste se v Expandii k internetovému bankovnictví vlastně dostali?
Na počátku projektu byla vytvořena vize banky, kterou tvořili v drtivé většině lidé, jenž s bankovnictvím neměli nic společného. Výsledkem byla definice služeb, které si "pro sebe tvořili klienti". V této fázi se uvažovalo o bance čistě internetové. Dalším krokem bylo provedení prvních marketingových průzkumů a zároveň zkoumání zasaditelnosti takovéto banky do právního rámce. Z průzkumů velice jasně vyplynulo, že čistě internetová banka nemá na trhu velikosti ČR šanci, nicméně že směr je správný. Projekt byl natočen k přímému bankovnictví, ve kterém rozhodující roli bude hrát přístup pomocí telefonu.
Co váš systém dnes umí?
Náš je stavěný jako systém nezávislý na přístupových kanálech a veškerá funkčnost, umožňující customizaci účtů (např. automatické hlídání zůstatků na účtu a ukládání přebytků na termínovaný vklad, nebo naopak dotování účtu z termínovaného vkladu) je zabudována již v jádru systému. Nejedná se tedy o různé "nalepené" nadstavby.
Tyto služby jste již začali nabízet nebo se k tomu teprve chystáte?
Do letošního dubna běžel ověřovací provoz, který byl plně funční, včetně napojení na clearing a výkaznictví ČNB. Zapojilo se zhruba 100 klientů. Veřejný provoz Expandia Banky byl spuštěn 4. května a každý týden zaznamenáváme kolem stovky nových klientů.
Jak jsou takové služby pro zákazníka drahé?
Zřízení je bez poplatků, vedení je placeno odstupňovanými měsíčními paušály. Měsíční poplatek pro běžného "uživatele" internetové banky činí 220 Kč. V těchto poplatcích je v každém případě zahrnuto zapůjčení elektronického klíče, mezinárodní platební karta a časově neomezený přístup do banky všemi komunikačními kanály. Poplatky jsou stavěny tak, aby běžný klient vystačil s paušálem. Práce s termínovanými vklady je zdarma.
Myslíte si, že tímto způsobem získáte na českém bankovním trhu výraznou konkurenční výhodu?
Určitě, protože v této podobě takové služby neposkytuje žádná další banka. Dají se najít náhražky, ale pak se dostáváme do řádově jiných poplatkových pásem. Vždy jsou tyto služby určeny pro top klientelu a pro private banking. My je posouváme do segmentu, který je velice zajímavý a přitom v bankách hodně opomíjený.
Děkuji za rozhovor.
Pod pokličku informačního systému Expandia Banky mohli nahlédnout účastníci semináře o počítačové bezpečnosti, který Expandia pořádala spolu se společnostmi Corpus a Sun. Ze semináře vyplynuly pro elektronické bankovnictví následující závěry:
- Potřeba komunikace převažuje nad riziky. Ani na první pohled rizikovým produktům a službám se dnes nesmí peněžní ústav vyhýbat, neboť by to vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti. Zatímco dříve bezpečnostní administrátor rozhodoval ze svého pohledu o zavedení služby, nyní musí pouze navrhnout, jak zvládnout příslušná rizika.
- Ekonomickou nutností se stává, aby lokálně uzavřené systémy spolu komunikovaly přes otevřená prostředí.
Tomáš Kala a Jan Kubálek z Expandia Banky představili i topologii sítě skupiny Expandia ve střední a východní Evropě. Základem systému Expandie je satelitní síť WAN.