![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 6/97) "Bude pokračovat to, co vidíme už dnes."Pavel Houser
V "hlavním stanu" českého Eunetu jsme zastihli obchodního ředitele firmy ing. Michaela Hartmana, který byl tak laskav, že se ujal poněkud nevděčné role odpovědět na otázky ne zrovna na tělo, ale naopak velice obecné. Prognostika je totiž věc velice ošemetná, pokud má zůstat v seriózní rovině a vyhnout se laciné honbě za senzacemi.
Začneme trochu zeširoka. Co si myslíte, že přinese rok 1997 pro český Internet? Především dojde, s velmi vysokou pravděpodobností, ke zdvojnásobení stávajícího počtu uživatelů Internetu u nás. Naše zkušenosti z českého trhu ukazují, že Internet roste geometrickou řadou, charakterizovanou 100% nárůstu každých zhruba 12 měsíců. Využití Internetu roste pak za stejný časový úsek dokonce čtyřnásobně. V tomto ohledu můžeme očekávat silný rozvoj informačních zdrojů, objeví se řada nových technologií od nejrůznějších výrobců využívajících Internetu jako univerzálního přenosového media. Pro tento rok jsou již ohlášeny stovky nových produktů pro Internet. Ruku v ruce s tím půjde také významné posilování infrastruktury Internetu.
Pokud byste měl trochu konkretizovat čísla o růstu: kolik vlastně bude uživatelů? Přesný počet uživatelů vám nesdělím a pochybuji, že ho někdo zná alespoň přibližně. Masové nasazení Internetu přineslo řadu trendů a technologií, které s cílem ušetřit adresní prostor nebo zvýšit bezpečnost připojených sítí principiálně znemožnily zjištění skutečného počtu připojených počítačů k Internetu na základě prostého součtu těch registrovaných. Budeme si muset postupně zvykat na odhady nejrůznějších organizací, zabývajících se průzkumy trhu. U nás zatím reprezentativní průzkumy chybí. Pokud však vyjdeme ze zkušeností v USA, kde takové průzkumy existují a podobným způsobem budeme interpretovat česká data, můžeme koncem roku 1997 očekávat 350 až 700 tisíc uživatelů Internetu. Počet technicky registrovaných počítačů by se mohl pohybovat někde nad hranicí 100 tisíc.
Ukázalo se, že už teď většina českých uživatelů Internetu nejsou studenti, ale přistupující na síť v zaměstnání. Která odvětví Internet zasáhne v příštím roce? To je těžké říci předem. Jasné je, že nejrychleji se snaží využít informační technologii Internetu právě společnosti, jejichž jádrem podnikání jsou informace. Je to většina SW i HW počítačových firem, konzultační firmy, tiskové a informační agentury nebo velká vydavatelství. Letošní rok bude, myslím, provázen postupným startem ostatních odvětví, od cestovních kanceláří a obchodních organizací až po výrobní podniky, u nichž nejsou informace hlavním artiklem a Internet pro ně bude pomocnou technologií pro zvýšení konkurenceschopnosti. Přibude také státní správa a státní instituce. Těsně před koncem loňského roku byl například spuštěn oficiální veřejně přistupný server státní správy.
Domníváte se tudíž, že od Internetu, jako zábavy domácího surfaře, povede vývoj směrem k firmám? Rád bych upřesnil, že český trh Internetu za poslední tři roky, kdy naše firma nabízí uživatelům připojení, doménou surfařovy zábavy nikdy nebyl. Ani světový Internet, vzniklý z nekomerčních vědeckých a výzkumných sítí, nebyl ve svém základě "surfaře ráj". Teprve v posledním období došlo na americkém trhu k výrazné orientaci na trh domácího vzdělávání a zábavy. Ceny připojení jediného počítače po komutované lince jsou však konkurencí stlačeny na takovou úroveň, že je již nelze považovat za profitabilní a mnozí američtí poskytovatelé tento trh opět opouštějí. U nás bude, alespoň se domnívám, stále výrazně převažovat pojetí Internetu jako významného pracovního komunikačního nástroje.
Pokud by zákazník žádal řešení na klíč, a byl ochoten za něj zaplatit, přineslo by to jistě výhodu Eunetu... S tím samozřejmě rád souhlasím. Je to oblast, na kterou se naše společnost dlouhodobě soustřeďuje. Řešení na klíč je v oblasti Internetu asi nejlepším způsobem, jak zabezpečit nejrůznější funkce systému včetně zpětné kompatibility, stejně jako možnost budoucího plynulého rozvoje s ochranou vložených investic. Důležitá je také otázka bezpečnosti nebo spolehlivost. A protože Internet není nic statického, ale je možné mu zcela rozumět jen v jeho vývoji, mají tady výhodu firmy s větší zkušeností.
Když je řeč o bezpečnosti, zpravidla se v zápětí dojde na transakční aplikace... Transakčními aplikacemi myslíte obchodování na Internetu?
Ano. Samozřejmě, zde je stále řada "děr". K nejpodstatnějším problémům ovšem patří spíše neexistence standardů -- nebo, přesně řečeno, standardů, které by byly obecně rozšířeny tak, aby bylo možné spolehlivě provádět podobné obchodní úkony jako v dnes běžném obchodním styku.
Když slyším o bezpečnosti obchodování na Internetu, mám v poslední době tak trochu pocit, že se jedná o velký humbuk. Lidé se nebojí sdělovat důvěrné údaje telefonem, ale k Internetu panuje stále určitá nedůvěra. Máte i nemáte pravdu. Na jedné straně je bezpečnost opravdu problémem a většina WWW serverů není dostatečně chráněna. Možná jste slyšel o testech, které provedl Američan Dan Farmer svým programem, na vyhledávání bezpečnostních děr. Ukázalo se, že více než polovinu serverů, a to i těch nejvýznamnějších společností, by nebylo problémem prolomit nebo dokonce zničit. Přičinou byla ve vetšině případů uspěchaná a neprofesionální nasazení serveru. Použití kreditních karet na Internetu je podle téhož odborníka pořád méně rizikové než jimi platit třeba v některých obchodech a restauracích. Je však pochopitelné, že i v USA má zákazník k Internetu jako k relativně novému médiu ještě trochu nedůvěru a žádá větší záruku ochrany.
U nás ovšem přinejmenším chybí ony kreditní karty... Jistě, a právě proto v Čechách v příštím roce po Internetu ještě peníze nepotečou. Navíc obchodování na Internetu je i záležitost odpovídající legislativy. A ta zatím chybí. Start komerce na Internetu je u nás vůbec pomalý. A ne jen u nás. Nedávno v této souvislosti označil Microsoft ústy Bernarda Vergnese, prezidenta pro Evropu, celou Evropu jako zaostávající. Neschopnost rychle využít potenciálu, který přináší Internet, prý podle Microsoftu může vést i k podlomení konkurenceschopnosti Evropy na celosvětovém trhu.
Mám dojem, že existující české virtuální obchodní domy fungují spíše jako místa sloužící k navázání kontaktu než k uskutečnění vlastního obchodu. Je to tak? Dochází zde k jakémusi rozdělení obchodu na fázi dohody a vlastní realizaci. Zboží si vyberete a objednáte po Internetu, například e-mailem. I objednávky e-mailem nebo z WWW stránky jsou pak někdy dodatečně potvrzovány faxem, protože jinak vyvstává otázka právní závaznosti a prokazatelnosti provedeného úkonu. Význam závaznosti a prokazatelnosti samozřejmě roste s finančním objemem obchodu. U nás zatím platí jako doklad pouze papír. Takže nad určité částky se zpravidla ani neobchoduje. Nejběžnějším obchodním artiklem Internetu jsou věci relativně levné, jako třeba knihy nebo cédéčka. Také placení stále funguje zcela klasickým způsobem, doručením zboží na dobírku, fakturou nebo někdy i složenkou.
Pokud tedy nepředpokládáte transakční aplikace, jakých nových služeb se český uživatel dočká? Ony už i ty stávající by v zásadě postačovaly, kdyby se zvedla kvalita a objem jejich informací. V tomto duchu se domnívám, že půjde zejména o zušlechtování služeb WWW, objeví se spolehlivé informační servery, oficiální servery institucí, plánují se systémy pro rezervace jízdenek nebo zájezdů do zahraničí. Co se těch zbrusu nových služeb týče: dáme k dispozici službu EUnet FAX, která zákazníkům ušetří prostředky při posílání faxů do zahraničí. Kromě toho také usnadní práci při odesílání, protože budete moci faxovat přímo z počítače připojeného do Internetu stejně snadno, jako tisknete na tiskárně. Správce faxů v centru sítě EUnet pak rozhodne o nejvhodnější trase -- i s přihlédnutím k ceně komunikačních poplatků a okamžité průchodnosti jednotlivých faxových uzlů. Správce předá váš fax některému z uzlů na celém světě a odtud bude běžným způsobem odfaxován na místo určení, ovšem za místní telefonní poplatek.
Když slyším o podobných kombinacích, musím se zeptat na váš názor na v poslední době se objevující krabičky, jako je např. WebTV. Uplatní se nějak významněji i u nás? Kdybych měl odpovědět co nejstručněji, řekl bych: Ano, ale ne nyní. Nedovedu si představit, že by u nás měli o něco podobného zájem uživatelé, kteří doma nemají ani PCéčko. Jisté však je, že specifický charakter jednotlivých druhů komunikace se stírá a není už jednoznačné co je fax, co je zobrazovací zařízení, co počítač a co telefon. Trendem jsou hybridní produkty, multimediální PC. Počítají, a když všechno funguje, někdy i telefonují, faxují, komunikují po Internetu a ještě vám k tomu přehrávají vaše oblíbené CD. Podívejte se třeba i na to, co nabízí dnes firma Nokia. Je to mobilní telefon GSM a když ho "otevřete", najdete v něm počítač, který umí číst a posílat e-mail a také grafické surfování na Webu.
Víte, přesto si stále myslím, že Internet má dnes v sobě něco jiného. Když to řeknu trochu nadneseně, stává se symbolem životního stylu. Myslíte si, že to tak vydrží, anebo se po čase promění v ničím nezajímavý způsob přenosu dat? To, co jste nastínil, má několik rovin. Předně, když jste řekl, že Internet se promění ve způsob přenosu dat, opomněl jste, že takový už několik let byl. A po tu dobu zůstal omezený na akademickou půdu a širší veřejnost příliš nezaujal. Teprve po objevení Webu v jeho současné podobě začal jeho boom. Takže, jak vidíte, Internet není jen datový kanál a přímo životně závisí na poskytování určitých "nadstandardních" služeb. To, co k Internetu láká intelektuály, je příchuť svobody bez omezení, kterou přináší. Zase jsou tu "postřižiny", jestli znáte ten film, doba, kdy se zkracují vzdálenosti, boří hranice... Ti, kdo Internet už zkusili, vědí o čem mluvím. Také o obchodu se mnozí domnívají, že díky Internetu se v jistém smyslu znovu rozdávají karty. Co se pak týče módnosti, může být zajímavé srovnání s faxem. Po počáteční nedůvěře začíná, podobně jako dříve fax, patřit e-mailová adresa na vizitce jaksi k dobrému tónu prestižní firmy. Bylo by hrubým zjednodušením vidět to tak, že firmy z oblasti IT vyvolaly hlad po Internetu, nebo jak říkáte módu, díky obratnému marketingu. Ona tahle "móda" má přece jenom racionální základ. A z toho bych vycházel i při předpovědi na příští rok: bude přibývat lidí, kteří Internet používají proto, že ho ke své práci opravdu potřebují.
Projekt Internet II? Myslíte si, že opravdová informační dálnice vznikne až na troskách současného Internetu? V žádném případě nemyslím, že by situace byla tak dramatická, aby mělo smysl hovořit o "budování na troskách". Internet II je spíše zájmem společností vyrábějících hardware. Mám velmi intenzivní pocit, že zatím jsme ještě nedošli ani na dohled vrcholu a že to nejzajímavější nás i s Internetem I teprve čeká.
Vraťme se na chvíli k věcem přece jen konkrétnějším. Některá témata se v tisku neustále opakují, přesto si neodpustím zeptat se na ně. První věcí je peering. Mají větší poskytovatelé na něm zájem, když tím vlastně pomáhají své konkurenci? Je pravda, že poskytovatelé s velkým podílem na trhu mají obecně mnohem více vnitřních zdrojů než jejich partneři. Zákazníci menších poskytovatelů musejí naopak k velké části Internetu přes zatížené zahraniční linky. Motivace malých poskytovatelů o zřízení přímého lokálního přístupu, odborně peeringu, k serverům větších poskytovatelů je tedy bezesporu mnohem vyšší než naopak. Trvají také obavy ze zneužití infrastruktury většího providera, případně destabilizujícího vlivu technických problémů u méně zkušeného poskytovatele směrem do sítě peerujícího poskytovatele. V USA existují po minulých zkušenostech přísné požadavky na provoz peeringových center. Nejdůležitěší celosvětové uzly, například MAE-EAST, MAE-WEST a NewYork NAP, jsou založeny na minimální kapacitě 45 MB pro připojení k uzlu. Přes všechny negativní argumenty je však peering i pro velkého poskytovatele, službou pro vlastního zákazníka. Ten, pokud dnes přistupuje k určitým českým serverům, musí se připojovat přes zahraniční linky. Výsledkem jsou dlouhé časové odezvy. Na některé servery se pro nedostatečnou mezinárodní kapacitudruhého poskytovatele prakticky směrem ze světa nedá dostat. Dlouhé odezvy samozřejmě v těchto okrajových případech zhoršují zkušenost zákazníka s kvalitou našich služeb, protože ho prostě nezajímá, kdo dané zpoždění způsobil. Máme již delší dobu peering s Cesnetem, který považujeme za velmi významný. Naši "propeeringovou" politiku budu demonstrovat také tím, že EUnet má dnes lokální peering s celkem 67 sítěmi v nejrůznějších zemích světa.
Když je řeč o providerech, co očekáváte od roku 1997 v tomto ohledu? Jaký bude další vývoj cen? Rád bych očekával zkvalitnění hospodářské soutěže. Současná situace u nás je bohužel charakteristická některými praktikami, které ve vyspělých zemích světa vyvolávají živý zájem úřadů pro hospodářskou soutěž. Přesto se mi zdá, že situace se postupně zlepšuje. Očekávám samozřejmě zahájení provozu vámi zmiňovaného českého peeringového centra. O cenách jen krátce: vzhledem k tomu, že mnozí poskytovatelé mají ceny vlastně na úrovni nákladů, těžko lze čekat další snížení, ledaže by se rozpoutala nějaká sebevražedná cenová válka. Protože se s inflací celkově zvýší náklady poskytovatelů, očekával bych podobný trend i v oblasti cen. Zvedat cenu však v kraji nebývá zvykem, proto sázím spíše na stagnaci. V USA se ceny, zdá se, pohnou dokonce nahoru. Nejvýznamnější poskytovatelé oznamují, že upouštějí od poslední dosažené hranice 19,95 dolarů za neomezený přístup po telefonu, což je v přepočtu zhruba 600 Kč, protože tato cena se nachází pod úrovní nákladů. Je zajímavé sledovat, jak blízko této hranici jsou někteří čeští poskytovatelé, když uvážíme, kolikrát jsou náklady na telekomunikační infrastrukturu v monopolizované Evropě vyšší než v USA. Situce je dnes podle mě taková, že často stačí jediná chyba v obchodní politice, aby menší provider skončil nebo se kvalita jeho služeb přinejmenším výrazně rozkolísala. K takovým omylům může třeba patřit i získání nevhodně velkého počtu nových zákazníků.
Můžete se zmínit o nějakých novinkách z oblasti Internetu, které vás v nedávné době zaujaly a ještě na ně nepřišla řeč? Jako takovou perličku o prorůstání Internetu do běžného života bych uvedl oznámení, že e-mailovou službu hodlá nabízet i americká státní pošta. Ne snad že by se z vlastní vůle chtěla stát velkým providerem, ale cítí potřebu reagovat na situaci, kdy za posledních několik let přišla díky faxu a Internetu o 35 % přepravovaných zásilek obchodní korespondence a tento trend stále trvá. Pošta prý přidá ke klasickému e-mail navíc systém potvrzení o přijetí, garanci přenosu a systém doručenek a zajistí, aby takto zpracovaná pošta měla stejnou právní váhu jako papírový dopis. Americká státní pošta očekává, že tato nová služba bude za tři roky tvořit 20 % jejího obratu. Co Internet CZ v současné době trápí? Jednotlivosti samozřejmě jsou. Trápí nás vysoké poplatky za telekomunikace na monopolizovaných trzích v Evropě, které jsou hlavním důvodem pro vysoké ceny Internetu. V některých případech jsou telekomunikační poplatky až desetinásobné ve srovnání například s USA. A přitom skutečná kvalita telekomunikací není mnohde zdaleka tak vysoká.
A jaký je klíčový okamžik, na nějž vaše firma s napětím čeká? EUnet se letos, jako jeden z šesti nejvýznamnějších celosvětových poskytovatelů, stane veřejně obchodovatelnou společností na americké burze NASDAQ. Taková významná věc nám samozřejmě není lhostejná.
Děkuji za rozhovor.
| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |