COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
Téma týdne
(CW 29/97)

Státní informační systém nám usnadní život
Zhodnocení příčin současného stavu

Jan Procházka

Od roku 1990 vykazuje státní správa neustálý nárůst práce: znásobila se agenda finančních úřadů, výrazně narostl počet živností, vyvstala nutnost zvládnutí zcela nové agendy SSP (státní sociální podpory), narostla agenda v oblasti ochrany přírody atd.

Mezi komplikacemi, které ztěžují práci státní správy a vyvolávají nespokojenost občanů, je mnoho takových, které zjevně souvisí s informačními systémy:

  • Občan nebo úředník (kdo to umí rozlišit?) musí stále obíhat další referáty, případně jiné úřady státní správy, aby mohla být vyřízena jeho záležitost u jiného referátu.
  • Stát se občana opakovaně ptá na tytéž údaje.
  • Vznikají chybná rozhodnutí způsobená nedokonalými podklady.
Příčin současného stavu je mnoho od překotné tvorby legislativy až po individuální přístup provozovatelů informačních systémů. Není účelem hodnotit minulost, ale nastolit směr k budoucnosti. Nechceme kritizovat, ale musíme znát příčiny současného stavu, abychom z nich vyšli při tvorbě nových koncepcí a neopakovali staré chyby.

V období od roku 1989 došlo k zásadní změně v celém výkonu státní správy. To vyvolalo nutnost získávat mnoho nových informací a jejich zpracování bylo určeno novou složitou legislativou.

Např. jednou z hlavních změn prošel výkon sociální politiky došlo ke změně ze "sociálního slunce pro všechny" na "sociální reflektor pro potřebné". To znamená, že bylo nutné zajistit informace a zpracovat je způsobem, aby bylo možné říci, kdo je sociálně potřebný a kdo není. Obdobných změn bylo mnoho a státní správa měla za povinnost realizovat tato politická zadání. Proto tedy urychleně a nekoordinovaně vznikaly informační systémy, které sice zajistily realizaci těchto změn, ale za mimořádné a neefektivní náklady, neboť neobsahovaly vzájemné vazby. Údaje Ministerstva financí ČR hovoří o 10 mld. Kč ročně, které ze státního rozpočtu plynou na informační systémy.

Není to kritika minulosti, asi nebylo jiné cesty. V roce 1990 nebylo možné zřídit Úřad pro státní informační systém, protože by se stal brzdou ekonomické a sociální transformace a jeho činnost by byla v reálném čase neprosaditelná.

Nyní je však zřejmé, že je třeba jednotlivé činnosti provázat. Bez "provázání" se ukazuje, že státní správa je jen s obtížemi schopná se vypořádat s úkoly, které na ni kladou některé nové zákony, jako je např. výplata dotací na teplo. A bohužel, až teď došlo k jistému rozčarování. Vazby skutečně neexistují a navíc spolehlivost některých registrů je v katastrofálním stavu.

Samozřejmě zde platí známé pravidlo informatiků: údaje může mít kvalitní jenom ten, kdo splní alespoň jednu ze dvou podmínek. Buď údaje sám bytostně potřebuje, nebo s kvalitou těchto údajů soutěží na trhu. Jedním z největších problémů této oblasti jsou tedy chyby a duplicity v registrech a zároveň i duplicitní sběr dat státní správou. Evidentně chybí koordinace a jakási pevná ruka nad těmito systémy jako celkem.

Rovněž chyběl sjednocující prvek v oblasti výstavby informačních systémů a záměr minimalizace nákladů na tyto oblasti z pohledu celého státního rozpočtu. Současná situace je poplatná minulosti i v přehledu, kolik informačních systémů vůbec existuje. Materiály resortů uvádějí natolik rozdílná čísla (MPSV uvádí 96, Národní informační středisko 140), že pokud neproběhne povinná registrace těchto systémů, není možné uvádět odpovědné počty těchto systémů ani finanční náklady na ně potřebné a v neposlední řadě ani strukturu a počty informací zpracovávané státní správou. To byl právě okamžik, kdy vznikla potřeba zřízení těchto vazeb. Vláda se rozhodla řešit tento problém vytvořením instituce, tedy Úřadem pro státní informační systém, který byl pověřen ze zákona řešením tohoto úkolu. Ve svém usnesení pak vláda i schválila základní ideu celého záměru.Vznik Úřadu pro státní informační systém

Úřad pro státní informační systém (ÚSIS) byl zřízen a byla mu vložena působnost zákonem č. 272/1996 Sb.: "Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází z ministerstva hospodářství ve věcech státního informačního systému na Úřad pro státní informační systém."

Proč existuje Úřad pro státní informační systém?

  • je třeba odborných rozhodnutí v oblasti informačních systémů státu a eliminovat resortní pohledy na informační systémy,
  • je nutné rozklíčovat, usměrňovat a redukovat finanční toky a jejich objemy realizované v IS státu,
  • neexistoval orgán, který by byl odpovědný za dění v této oblasti,
  • v rámci vstupu do EU je nutné, aby za ČR vystupoval v této významné oblasti jeden subjekt.
Tím se dosáhne:

  • místo současné divergence informačních systémů státní správy začne konvergence v jeden smysluplný a flexibilní celek,
  • ušetří se peníze daňových poplatníků,
  • zjednoduší se fungování státní správy.
Formuláře

Vzhledem k zásadě stanovené vládou ČR, která se týká zjednodušení přístupu občana či podnikatele (podnikatelského subjektu) k orgánům státní správy, zaslal tehdy ještě Odbor státní informatiky Úřadu vlády na všechny ústřední orgány žádost o poskytnutí formulářů, jež jsou vyžadovány v rámci kompetencí příslušného resortu od právnických nebo fyzických osob při styku se státní správou. Byly analyzovány formuláře násle-dujících ústředních orgánů státní správy a VZP (viz tabulka na str. 14).

Celkový počet analyzovaných formulářů byl 409. Počet formulářů zdaleka není vyčerpávající a byl poplatný ochotě orgánů státní správy je poskytnout. Skutečný stav v této oblasti umožní zmapovat až povinná registrace informačních systémů, kterou by měl zahájit Úřad pro státní informační systém po schválení materiálu, který předkládá v současnosti vládě. Pro naznačení problému je však tato analýza dostačující a jasně ukazuje současné nedostatky v nakládání s informacemi.

Výsledky analýzy

Analýzou byl zjištěn výskyt stejných prvků:

  • počet datových prvků skupiny "fyzická osoba": 58
  • počet datových prvků skupiny "právnická osoba": 23
  • počet datových prvků skupiny "nemovitost": 6
  • počet datových prvků skupiny "adresa" (územní identifikace): 10
  • počet datových prvků skupiny "automobil": 11
  • celkový počet totožných datových prvků: 108
Na základě analýzy formulářů lze konstatovat několik základních faktů:

  • 108 datových prvků je sbíráno alespoň dvěma úřady státní správy,
  • polovina údajů se týká fyzické osoby,
  • existuje 5 základních identifikačních skupin rozdělujících datové prvky,
  • těchto 108 datových prvků představuje základní identifikační údaje jednotlivých skupin, dí-ky nimž existuje možnost zjištění ostatních datových položek v registrech státní správy (datové prvky představují identifikátory dat).
Obecně tedy:

  • existují datové prvky, které potřebují pro výkon státní správy více než dva úřady státní správy,
  • tyto datové prvky zjišťuje každý z dotčených úřadů samostatně; to znamená, že právnická nebo fyzická osoba tyto údaje uvádí opakovaně (některé údaje získává opakovaně i týž úřad),
  • datové prvky jsou uváděny v odlišné formě (délka, zkracování, uvádění více datových prvků dohromady, uvádění několika datových prvků na témže místě, ji-né obsahové vymezení datového prvku různými úřady),
  • některé datové prvky jsou standardizovány v rámci datového katalogu SIS ČR; vzhledem k tomu, že byla stanovena možnost tyto prvky zavést při první rozsáhlejší inovaci, nejsou prozatím většinou úřadů respektovány.
Počty požadovaných údajů ve formulářích, které se již vyskytují na jiných místech podle resortů.

Definování záměrů Úřadu pro SIS

Na základě zhodnocení stávajícího stavu je možné naznačit vizi SIS, resp. částečné cíle, kterých chceme dosáhnout. Jde především o následující:

  • zjednodušit komunikaci občana se státní správou,
  • zjednodušit činnost státní správy,
  • dosáhnout úspory finančních prostředků,
  • odstranit duplicitní sběry dat (informací),
  • odstranit duplicity v datech, která jsou obsahem registrů,
  • zlepšit ochranu dat obecně.
Nebudeme se zde zabývat pozitivními vedlejšími produkty zavedení koncepce do praxe, protože jich bude jistě mnoho, ale nejsou to priority a nejsou důvodem, proč se celý systém buduje.

Zjednodušení komunikace občana se státní správou<p> Tato úloha se z pohledu občana jeví samozřejmě jako prioritní. Je to také neodmyslitelná idea současné politiky vlády. Zde je představa, jak by měl v dohledné budoucnosti takový styk vypadat.

Při odevzdání formulářů se kromě specifických (odborných) údajů budou uvádět jen základní identifikační údaje předkladatele formuláře. Pracovník úřadu další údaje, jež jsou obsahem okresní databáze a k nimž bude mít oprávněný přístup, vytiskne, a předkladatel formuláře jejich správnost ověří podpisem. Případně doplní požadované informace, které jsou nutné pro správní úkon. Pokud nastala změna v údajích obsažených v databázi, bude upozorněn gestor, který příslušné údaje opraví na základě vytištěného a podepsaného souboru údajů (např. skenované kopie zaslané po síti).

Při podáních na orgánech státní správy se budou vyžadovat pouze ty informace, které vydávají orgány mimo oblast státní správy. Ostatní formuláře, vydávané jinými úřady státní správy, budou vydány (v papírové podobě nebo elektronicky) na žádost úřadu, kde bylo učiněno podání, s tím, že ostatní úřady využijí při doplňování formuláře údaje ze SIS.

Zjednodušení činnosti státní správy

Jestliže budeme mít menší objemy správných dat, pak můžeme s těmito daty snázeji zacházet a dotazy na takové báze dat budou mít rychlejší odezvu. Spolehlivost se zvýší, protože jednodušší systémy jsou z principu spolehlivější a odolnější vůči chybám. Úspora času je pak i úsporou peněz. Propojenost systémů a relevantnost dat umožní jednoznačné rozhodování státních úřadníků, např. i dokonalejší výběr daní.

Úspora finančních prostředků

Je zřejmé, že budování několika sítí ve státní správě nemá opodstatnění. Další úspory lze očekávat z odstranění duplicitních sběrů. Zvýšením efektivity činnosti státní správy, které lze zavedením SIS dosáhnout, se ušetří nemalé prostředky na technice, mzdách i prostorech.

Odstranění duplicitních sběrů dat

Odstranění duplicitních sběrů dat povede k již výše zmíněné úspoře peněz i pracovníků. Především se tím sníží zátěž občana při styku se státní správou. Další významnou skutečností je, že data takto získaná budou vykazovat vyšší konzistenci a nižší chybovost. Objemy ukládaných a pořizovaných dat budou moci být nižší. Současně se tím sníží požadavky na vybavení výpočetní technikou.

Odstranění duplicit v datech

To je úkol nutný především pro jednoznačnost identifikace jakéhokoliv subjektu. Jednoznačnost má potom bezprostředně vliv v mnoha oblastech, jako jsou např. výběry daní, platby sociálních dávek, vybírání cel apod.

Zlepšení ochrany dat obecně

Nejde jen o ochranu dat osobních, ale dat v jejich obecné podobě. Nyní jsou, jak je zřejmé z analýzy formulářů, data, a to i osobní, resp. citlivá, umístěna na mnoha místech. Jsou součástí celé řady registrů a je otázkou, zda jejich sběr a uchovávání, resp. využívání je v daných oblastech ve shodě se současnými zákony. Potřebuje skutečně ten který subjekt státní správy pro svůj správní úkon skutečně všechna vyžadovaná data?

Ochrana dat je však často chápána jen s ohledem na zcizení a nebo neoprávněnou manipulaci s daty. Zapomíná se na důležitou skutečnost v oblasti ochrany dat, a tou je spolehlivost. Data se totiž mohou deformovat i bez vnějších zásahů v důsledku nespolehlivosti systému jako celku.

Základní zásady v oblasti výstavby a provozu Státního informačního systému

Výstavba SIS

Státní informační systém musí být založen speciální zákonnou normou. Právní stav vedení informačních systémů je bez legislativního řešení nadále neudržitelný. Je nutné urychleně předejít zpochybňování v současnosti vedených registrů přípravou jednoznačné právní úpravy. Právními expertizami je dnes 140 z cca 170 registrů označeno jako registry vedené bez zákonného podkladu.

Tyto expertizy však nevycházejí ze skutečného stavu registrů, protože do dnešního dne nikdo nezmapoval, kolik registrů státní správa vede a jakým způsobem. Dále nejsou právně upraveny vazby základních registrů, ani poskytování informací z nich.

Jako jeden z dalších zásadních problémů je propadnutí ochranné lhůty u informačních systémů nakládajících s osobními údaji, které jsou nyní vedeny v rozporu se zákonem č. 256/1992 Sb. o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

Problematika výměny informací a jejich zpracovávání je multiresortní, a jak vyplývá z dále navržených zásad, je nutné ji zakotvit do zákonné úpravy. To neznamená, že nebude nadále nutné tuto oblast činnosti promítat do legislativních úprav ve všech oblastech činnosti státní správy. Naopak, přijetí zákona o státním informačním systému vyvolá nutnost intenzivní práce na změnách v naší legislativě.

Zákon bude respektovat tyto premisy

Definice SIS. Jedním ze základů budoucího zákona o SIS je definice informačního systému obecně a z této definice musí vycházet definice SIS. Definice informačního systému je uvedena v zákoně č. 256/1992 Sb. o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Tato definice je pro potřeby SIS velice široká a proto navrhuje Úřad zakotvit definici, která je pro účely navrhovaného zákona vhodnější:

"Informačním systémem se rozumí funkční celek, kterým se automatizovaně získávají, zpracovávají, uchovávají a zpřístupňují informace."

Na tuto definici navazuje definice SIS: "Státní informační systém je systém, který se skládá z informačních systémů, zřizovaných nebo provozovaných orgány státu."

Informace, kterou využívá více než jeden státní orgán, bude ve státní správě pořizována a vedena pouze jednou, z toho vyplývá zamezení vzniku duplicit informací. Tato premisa je stěžejní pro další konstrukci SIS. V současné době existuje mnoho informací pořizovaných i vedených ve státní správě duplicitně i mnohonásobně. Dokládá to analýza formulářů, jejíž výsledky jsou uvedeny výše.

Jednou z podmínek pro odstranění duplicit dat je vydávání závazných norem Úřadem, tedy standardů a vyhlášek. Odstranění duplicitního získávání a uchovávání dat povede k úspoře finančních prostředků, lidských zdrojů, data budou vykazovat vyšší konzistenci a nižší chybovost. Objemy ukládaných a pořizovaných dat budou nižší a tím se sníží požadavky na vybavení výpočetní technikou. Z toho vyplývá, že odpovědnost a kompetence k pořizování a úpravě dat musí mít vždy pouze jeden orgán.

Informace získaná státním orgánem je informace státní správy a ne pouze příslušného státního orgánu, výjimky stanoví zákon. V současné době je uplaťňována premisa, že informace získaná orgánem státní správy je informace tohoto orgánu. Z toho vyplývá mnoho zásadních problémů při komunikaci orgánů státu. Není jasně definován vlastník informace, proto Úřad navrhuje zakotvit do zákona, že vlastníkem informace v případě, že ji vytvoří nebo získá státní orgán, je stát. Výjimky z této deklarace musí být stanoveny zákonem. Jako např. už dnes jsou informace získávané orgány státu, které zaslouží zvýšené ochrany, již v naší legislativě zakotveny, např. informace získávané finančním úřadem.

Odpovědnost a kompetence k pořizování a aktualizaci konkrétních dat musí mít vždy pouze jeden orgán. K odstranění duplicit v datech a jejich sběru je nutné určit pouze jednoho gestora konkrétních dat. V navrhovaném systému tento gestor jako jediný bude mít přístup do sdílené databáze s oprávněním zápisu a přepisu těchto dat. Ostatní účastníci budou pouze tato data užívat ke své činnosti. Určení tohoto gestora dat bude vesměs v příslušném zákoně, zmocňujícím k jejich pořizování. V případech, kdy takovéto zmocnění nebude legislativně zajištěno, určí tohoto gestora Úřad.

Minimalizace informací vyžadovaných státem na občanovi a zjednodušení komunikace občan-stát. Způsob identifikace osoby při styku občan-stát musí být bezpečný, jednoznačný, jednoduchý pro občana a efektivní pro státní správu. Základní identifikační údaje jsou v současné době jméno, příjmení a rodné číslo. Způsobem předkládání tohoto identifikátoru je fyzické vyplnění občanem ve formuláři, budoucnost je v automatizovaném styku, např. čipovými kartami.

Informační základnou veřejné správy je úroveň okresů. Je zcela zjevné, že pro výkon státní správy a tím i styk poskytovatele informace a státu je nejefektivnější úroveň současných okresů. Jedná se hlavně o geografické rozdělení státu, kumulaci obyvatel do skupin dle trvalého bydliště a právnických osob dle sídla organizace. Okres je velikostí vyhovující technickému řešení SIS jak z pohledu komunikačního, tak i z pohledu paměťových kapacit výpočetní techniky.

Vytvoří podmínky pro závaznou standardizaci informačních technologií. Nástrojem pro usměrňování SIS mimo jiné musí být možnost vydávat závaznou standardizaci v této oblasti. Současná legislativa nezná formu rozhodnutí orgánu státní správy, která by byla vhodná pro vydávání technických norem závazných pro státní orgány. Standardy vydávané bývalým ministerstvem hospodářství byly pouze doporučující a nebyla možnost kontroly jejich dodržování. Pro realizaci záměrů výstavby a provozu SIS je nezbytné mít možnost k prosazení sjednocování technických parametrů informačních systémů a jejich důsledné kontroly.

Vytvoří podmínky pro bezpečnost SIS a zabezpečení dat před zneužitím. Hledisko bezpečnosti systémů a ochrany dat se průřezovým způsobem dotýká prakticky všech navrhovaných zásad a definovaných cílů. Jeho význam, zejména ve sféře ochrany osobních údajů, navíc umocňuje i pozornost, kterou dané problematice věnuje mezinárodní společenství jmenovitě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Rada Evropy a Evropská unie. Při připravovaných legislativních úpravách bude tedy třeba vzít v úvahu i mezinárodní závazky vyplývající ze stávajícího i chystaného členství v mezinárodních organizacích (příprava přístupu ke Konvenci na ochranu jednotlivců ve vztahu k automatizovanému zpracování osobních dat č. 108 Rady Evropy, direktivy tvořící součást "acquis communautaire" EU apod.).

Orgánem pro výstavbu, usměrňování a odborný dozor SIS je Úřad. Tato zásada vychází z návrhu zákona schváleného vládou o působnosti Úřadu. Pojem "usměrňuje" je nahrazen pojmem "odborný dozor", který lépe vystihuje působnost ústředního orgánu státní správy. V oblasti SIS je nutné vykonávat odborné činnosti spojené s dozorem nad provozováním SIS.

Státní informační systém musí být schopen pružně reagovat na jakékoliv změny v kompetenčních, legislativních i institucionálních oblastech výkonu veřejné správy. Státní informační systém musí být systémem, který bude umožňovat a ne znemožňovat jakékoliv změny v institucionálních, legislativních i kompetenčních změnách. Tento systém musí být nástrojem státní správy, nikoliv brzdou.

Přístup k vybraným informacím bude v režimu on-line. Jak jinak!?

Během výstavby nesmí být omezen provoz současných informačních systémů státu. K realizaci SIS musí docházet postupně a s maximálním zohledněním fungování státní správy. Státní správa musí touto realizací ve všech fázích získávat na kvalitě a ne jí být omezována. Přechod současných systémů na novou platformu musí probíhat se zachováním současných struktur až do doby ověření funkce nového systému jako celku.

V průběhu výstavby SIS musí dojít k přehodnocení současného stavu nakládání s informacemi s následujícími cíli:

  • redukovat jejich objem na efektivní a opodstatněnou míru,
  • zavést závaznou standardizaci jejich obsahu,
  • zajišťovat maximální bezpečnost a nezneužitelnost dat v přesně definovaných oblastech,
  • odstranit duplicity dat,
  • jednoznačně definovat gestory dat,
  • zajistit sdílení dat ve státní správě,
  • zjednodušit styk poskytovatele informací pro státní správu s pořizovatelem dat.
Takto definované cíle by měly být realizovány v průběhu výstavby SIS, kterou vidíme jako časově omezenou. Otázka termínů výstavby SIS je podmíněna přijetím zákona o SIS, tzn. jakými nástroji bude vybaven Úřad na prosazení těchto záměrů, které jsou definovány v navrhovaných zásadách.

V případě, že budou navržené zásady promítnuty ve schváleném zákoně, předpokládá Úřad ukončení fáze výstavby státního informačního systému v horizontu čtyř let. Úlohou Úřadu bude též dbát na prosazování těchto cílů ve fázi provozu a rozvoje SIS.

Provoz SIS

  • Odpovědnost a kompetence k provozu a usměrňování SIS má na základě zákona č. 272/1996 Sb. Úřad.
  • Za obsah dat, jejich sběr a aktualizaci odpovídá pověřený gestor těchto dat.
  • Výstavba a rekonstrukce informačních systémů státu je možná pouze v součinnosti s Úřadem.
  • Infrastruktura nadresortní části SIS je ve správě Úřadu, financování je zajištěno prostřednictvím kapitoly tohoto Úřadu.
  • Za provoz a ochranu dat na okresní úrovni odpovídají orgány státu působící na okrese, přičemž respektují vydané závazné standardy.
Tyto zásady jsou směrovány do oblasti kompetencí, odpovědností a správy jednotlivých článků celého systému. Prioritní odpovědnost Úřadu je dána již v současné době zákonem č. 272/1996 Sb. Úřad jako takový musí být odpovědný za systém jako celek, za jeho konstrukci, vazby, SW a HW vybavení meziresortní části SIS, komunikační funkčnost a odborný dozor nad ním. Za obsah tohoto systému, čili za konkrétní data, jejich obsah, aktuálnost a vypovídací schopnost musí být vždy odpovědný orgán, který je gestorem této informace. To znamená ten, který je pověřen tuto informaci získávat, nakládat s ní a také aktualizovat. Pověření k této činnosti musí mít orgán dáno zákonem upravujícím konkrétní informační systém nebo v případě, že nepůjde o systém podmíněný zákonnou úpravou, pak musí tohoto gestora určit Úřad.Technické řešení SIS

Základní principy

  • existují informace, které se týkají občana, ekonomického subjektu nebo území a které neslouží pouze jednomu resortu,
  • existují úkony styku občana a státní správy, při kterých není nezbytná přítomnost občana a které lze řešit zprostředkovaně
  • je možné zlepšit organizaci práce při zajišťování komunikace mezi státní správou, samosprávou a občanem,
  • dosažením přímého (on-line) přístupu k informacím lze zabránit vytváření duplicit a zrychlit správní úkony.
Sdílená databáze státní správy

Účelem navrhovaných opatření je vytvořit distribuovanou relační databázi, která umožní získávat a využívat data o občanu, právnické osobě, území, případ-ně dalších organizacích a záro-veň poskytne statistické údaje, potřebné pro činnost státní správy i samosprávy. Rovněž zajistí odpovídající datovou komunikaci mezi centry státní správy.

Databáze bude obsahovat nejméně dvě základní tabulky, ze kterých se odvodí všechny ostatní údaje potřebné pro styk občana a státní správy. Jde o tabulku informací o občanech a tabulku informací o ekonomických subjektech. Tvar tabulky vychází z datového modelu, z něhož jsou odvozeny relace mezi tabulkami a přístupová práva. Z hlediska logického je k dispozici celá databáze. Její části jsou však jako vstupně-výstupní formuláře vytvářeny virtuálně (viz obr.). Virtuální tabulku si lze představit jako určitou sestavu sloupců z každé z obou tabulek.

Fyzická struktura rozmístění distribuované databáze

Tato topologie umožňuje rozložení databáze do serverů, ve kterých jsou fyzicky umístěny záznamy (vodorovné řádky tabul-ky), náležející k dané lokalitě. Konkrétní rozmístění vychází ze správního rozdělení; dnes tedy např. co okres, to server sběrného místa. Výhodou přístupu je volnost v umisťování sběrných míst; není např. nutné, aby pro ministerstvo vnitra a ministerstvo financí bylo sběrné místo umístěno v jediném místě. Celní úřad umístěný na hranicích nemůže být zcela zjevně přestěhován a musí být tedy spojen dostatečně propustnou linkou se serverem, umístěným např. na okresním úřadě.Jak postupovat?

Definice zadání

Definice zadání je nesmírně důležitou a stěžejní záležitostí. Vyplývá z požadavku jednotlivých resortů na vlastní informační potřeby, ale i z celkového pohledu v úrovni nadresortní. Jde tedy o uspokojení potřeb vlastních resortů s ohledem na celkové potřeby státu a zatíženost poskytovatele informace (občana).

Základním kamenem nadresortního pohledu je analýza formulářů. Ta je objektivním prvkem, který zhodnotí duplicitní sběry a vyvolá potřebu právních úprav. Umožní nastavit strukturu databáze s ohledem na potřeby informačních vazeb státu. Bude vhodné se k ní vrátit podrobněji.

Tvorba komunikační báze SIS

Je jisté, že v tomto státě je v tuto chvíli celá řada komunikačních sítí, jejichž kombinací lze pokrýt značnou část potřeb SIS z hlediska infrastruktury (Telecom, ministerstvo obrany, minister-stvo dopravy a spojů, ČEZ apod.). V některých bodech je nutno komunikační linky dobudovat. Výběr sítě bude proveden na základě analýzy z hlediska její topologie, geografického rozmístění a přenosových schopností.

První fáze

  • návrh zákona o státním informačním systému, který bude mimo jiné řešit vztahy registrů a tím i zodpovědnost za správnost pořizovaných dat,
  • finální analýza na základě registrace informačních systémů a návrh základní databázové struktury, která bude souviset i s redukcí požadovaných informací, vyžadovaných administrativou státních orgánů,
  • analýza spolehlivosti celého systému, zálohování dat, zálohování činnosti systému apod.,
  • technické standardy pro bránu směrem do nižší struktury okresu (MAN), technické standardy pro bránu směrem k dalším okresům (WAN),
  • datové standardy pro databázi, poštu a další širší části SIS,
  • zajištění komunikačních linek na okrese, tzn. vybudování komunikační infrastruktury okresu (pronájem a vlastní stavba),
  • koordinace nákupu technických prostředků a zajištění softwaru potřebného pro vytvoření sdílené databáze,
  • budování MAN a WAN okresu, tedy služeb nad infrastrukturou (kabely a počítače) v celém okrese,
  • zřízení okresního řídicího centra pro administraci WAN okresu při okresním úřadě,
  • ověření provozu na okrese na cvičných datech, vyhodnocení spolehlivosti, bezpečnosti a celkové užitečnosti systému.
Druhá fáze

  • analýza informačních potřeb centrálních orgánů,
  • analýza potřeby propojení do zahraničí,
  • vytváření služeb sítě centrálních orgánů na infrastruktuře vzniklé budováním okresního polygonu (jde o okresy v Praze),
  • vytvoření návrhu jednotných číselníků pro sdílená data všemi resorty, včetně sjednocení společných formulářů.
Třetí fáze

  • propojování okresních buněk do polygonální sítě,
  • vytváření resortních virtuálních sítí na infrastruktuře sítě státní správy,
  • zavádění GIS.
Čtvrtá fáze

  • řešení poskytování (prodeje) dat do komerční sféry,
  • podpora veřejných informačních služeb,
  • začlenění dosud nezahrnutých orgánů samosprávy, případně některých komerčních organizací.
Fáze nebo jejich části budou v některých případech zpracovávány současně.

Distribuovaná databáze

Na základě analýzy se jeví jako základní zdroje dat pro distribuovanou databázi data, která jsou obsažena v níže uvedených registrech a která jsou pořizována uvedenými orgány státní správy:

  • centrální registr občanů (gesce MV ČR),
  • obchodní rejstřík (MSP),
  • živnostenský rejstřík (dříve MH nyní MPO),
  • registr ekonomických subjektů (ČSÚ),
  • katastr nemovitostí (registr evidence nemovitostí) (ČÚZK),
  • územně identifikační registr ÚIR (dříve MH nyní MMR),
  • registr motorových vozidel (MV ČR).
Lze konstatovat, že uvedené registry následkem odděleného vývoje trpí řadou nekonzistencí a značnou chybovostí. Některé z nich nejsou funkční (na sklonku roku 1996 ÚIR na úrovni objektů). Tyto nedostatky by měly být odstraněny v průběhu realizace distribuované databáze, tedy v době vlastní distribuce dat z centrálních registrů.

Předpokládá se, že uvedené registry budou existovat pod současným gestorem s tím, že data, jež se budou zobrazovat (zrcadlit) v distribuované databázi, by měla pocházet od legislativou určeného gestora. Ten bude zjišťovat informace v souladu s právními předpisy.

Data by se pak měla promítat z okresních registrů ve správě příslušného orgánu do patřičných polí distribuované databáze. Po zavedení jakékoliv změny v rámci okresního registru by se tato změna měla s určitým (minimálním) zpožděním promítnout do struktury navrhované databáze.

Pro vstup do distribuované databáze by měly být rozhodující následující údaje:

  • fyzické osoby jméno, příjmení, RČ,
  • právnické osoby obchodní jméno, typ subjektu, IČO,
  • nemovitosti KÚ a parcelní číslo; obec, část obce, číslo domovní,
  • automobil SPZ, typ.
Struktura databáze

Struktura databáze bude koncipována průnikem souborů datových prvků zjišťovaných jednotlivými resorty a doplněním o některé další datové prvky, které se zjišťují jen jednou. Zpracovaný přehled je pouze doplněnou výčtovou stránkou průniku. Kvalitativní stránka, tj. např. množina hodnot, jichž může prvek nabývat, nemohla být do analýzy pro nedostatek informací zahrnuta. Je však zřejmé, že množina hodnot, jichž datové prvky nabývají (dále jen údaje), nezahrnuje veškeré údaje daného datového prvku. Některé údaje, např. z oblasti daní, zahrnují téměř veškeré obyvatelstvo v produktivním věku, tj. kolem 50 % obyvatel (přiznání k dani z příjmu fyzických osob), některé další téměř veškeré občany (registr občanů i když jde spíše o registr trvalých pobytů) a jiné zahrnují jen velmi omezenou skupinu obyvatel (registr podnikatelů s vínem dosud 50 subjektů ).

Ověření a doplnění distribuované databáze by mohlo být spojeno se sčítáním lidu, domů a bytů (týká se datových prvků o fyzických osobách a částečně nemovitostí), o kterém se mluví, že proběhne kolem roku 2001. Pokud by se tato teze přijala, bude do tohoto roku nutno připravit a ověřit možnost provozu distribuované databáze po síti státní správy.

Využití distribuované databáze

Je zřejmé, že velká pozornost se bude muset věnovat zabezpečení dat před zneužitím. Mimo jiné každý datový prvek bude identifikován a každý uživatel bude mít vyznačena přístupová práva k určitým datovým prvkům, jež potřebuje k provedení správního úkonu. Jakýkoliv vstup do databáze bude automaticky evidován a bude se provádět pravidelné vyhodnocování této evidence z hlediska oprávněnosti vstupu.

Použití distribuované databáze napomůže žádoucímu zefektivnění práce státní správy, snížení nákladů na správní úkony, zjednodušení přístupu občana ke státní správě a odstranění nekonzistencí vzniklých duplicitním sběrem dat. Centrální registry musí po jistou dobu existovat jako funkční záloha celého systému a jejich význam bude v tomto smyslu omezen. Je nutné říci, že zatím jsme ještě daleko od tohoto rozhodnutí.

Bezpečnostní a legislativní aspekty

Vývoj SIS bude dynamický proces, a protože se stále budou doplňovat nové prvky, bude třeba provádět úpravy jak technického rázu, tak i úpravy legislativní. Tento proces přímo souvisí s integrací ČR do evropských struktur.

Zajištění bezpečnosti osobních dat je prioritní záležitostí. V době pokusů prováděných v rámci pilotních projektů je nutné použít simulovaná data. Takzvaně ostrá data lze užít až v okamžiku, kdy bude ukončen ověřovací provoz systému.

Nejdůležitější kritéria pro získání důvěry občanů i institucí k celému systému jsou vysoká úroveň identifikace subjektu, který provádí operaci s daty (na konkrétního úředníka) a průhlednost registrace těchto operací. Identifikace z hlediska přístupu musí být prováděna na osobu, ne na technický prostředek. Současně slouží jako základní prvek registrace činností s daty.

Registrace potom může velmi účinně podpořit zákonné úpravy a dát tak silný pocit trestně právní odpovědnosti při zacházení s daty. Jde o to, že když bude registrace úkonů dostatečně kvalitní, pak lze snáze kontrolovat oprávněnost nakládání s těmito daty.

Cíl je tedy jasný a prognózy směřující do 21. století nám ukazují, že je nevyhnutelný. My jsme jej popsali a máme připravenu cestu k němu. Víme, že těchto cest je mnoho, ale bohužel od r. 1989 žádnou jinou nikdo nenavrhl.

Jan Procházka je ředitelem kanceláře předsedy Úřadu pro státní informační systém.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |