COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 27/97)

Web bez prohlížeče?
Jsou pushe to pravé?

Bedřich Smetana

Jednou z nejdiskutovanějších technologií na Internetu je metoda takzvaného Web broadcastingu, což v podstatě představuje pravý opak prohledávání stránek klasickým prohlížečem. Zatímco s browserem si vyhledáváte informace vy, pushe umožňují, aby si informace na Internetu hledaly vás. Push technologie představují další pole, kde se střetli a ještě jistě střetnou internetoví giganti.

Je jasné, že tato metoda to nebude mít až tak jednoduché -- zejména proto, že tak trochu připomíná neoblíbené házení letáků do schránek.

Hlavním principem práce na Webu je to, že uživatel na základě informací o adrese (například v inzerci v nepočítačovém tisku) nebo prostřednictvím vyhledávacích služeb získává informace o tématech, která ho zajímají. Poštovní noviny, což jsou ony známé automaty, které vám rozesílají chtěné (informace o změně vašich oblíbených stránek či nově příchozích článcích s problematikou, která vás zajímá) nebo nechtěné (nutné zlo plynoucí z poskytnutí e-mailové adresy při registraci na některém serveru), patří k prvním vlaštovkám, které zastupují nový pohled na funkčnost Webu, pohled, který pohlíží na využití zcela opačným způsobem.

Jak to funguje?

Push technologie jsou zatím v začátcích, ale již dnes známe prakticky všechny potřebné specifikace a existují první výrobky podporující pushe jak na straně serverové, tak i u klienta (včetně nových verzí prohlížečů).

Pokud si takovýto produkt nainstalujete do své pracovní stanice, tak již zbývá jen zvolit si témata, která vás zajímají. Poté se při každém vašem přihlášení k síti Internetu otevře informační kanál, který umožňuje, aby k vám proudily informace z jednotlivých serverů. Komunikace probíhá na pozadí a výsledky v podobě buď WWW stránek, či jakýchsi bookmarků (odkazů na které kliknete, když si je chcete prohlédnout) můžete pročítat i v době, kdy nejste k Internetu připojeni.

Dnes není výběr z témat ještě tak veliký, ale do budoucna by měla většina internetových serverů tyto služby poskytovat, aby bylo možné získat žádané informace z několika kanálů a vybírat si.

Hlavní význam

Pokud používáte Internet k získání nějaké konkrétní informace, pak mi jistě dáte za pravdu, že než se to povede, musíte zbytečně načíst obrovské množství obrázků, záhlaví stránek, reklam atd. Rovněž vyhledávací služby vám dají pěkně zabrat -- než např. naformulujete svůj dotaz tak, abyste hledanou stránku objevili ve výsledku čítajícím několik tisíc odkazů. Další problém spočívá v rozsáhlejších informacích, které jsou často logicky dělené na mnoho stránek, jejichž načítání představuje velmi mnoho času stráveného on-line.

Technologie pushů, neboli jakýchsi síťových vysílačů, přesunuje tuto časově náročnou a celkem snadno zautomatizovatelnou funkci na servery, jejichž majitelé mají určitě více prostředků na vybavení sídla výkonnou linkou a počítačem, než domácí uživatelé. Odpadne vám zdlouhavé browsování, neboť vaše požadavky zpracovává server a odesílá je na vaši stanici, kde se ukládají na harddisk. Nenahráváte si tedy nic zbytečně, ale pročítáte si jakousi sbírku relevantních informací, které pro vás server nalezl.

Nevýhody

Nejzarputilejší odpůrci pushů ukazují na určitou cenzuru a jednostrannost informací. Je to proto, že výběr neděláte vy, ale jakási třetí strana, která může mít zaujatý nebo nesprávný názor. Další nevýhoda spočívá ve velmi snadném zneužívání pro lacinou a jistě účinnou inzerci, která jen znepříjemňuje život (uživatel si nemůže říci, zda následující minutu bude stahovat obrázek s reklamou, nebo načítání pozastaví, neboť nahrávání probíhá na pozadí).

Rovněž hlavní výhoda spočívající ve snadném přístupu k informacím se ztrácí, pokud si uvědomíme, že uživatel bude pasivní, bude považovat získané informace za konečné a správné, aniž by se nad nimi dále zamýšlel.

Další obavy vyplývají z možnosti zneužití soukromými majiteli stránek, kteří mohou snadným způsobem upozornit na svoji stránku prohledávací nástroj, i když není téma zcela relevantní. Narážím zde na zcela běžný fakt, kdy například firma si na svoji stránku umístí i několik slov, frází či jmen, které nejsou při běžném prohlížení patrné (text má např. stejnou barvu jako pozadí), ale vyhledávací služba je zaregistruje a tím pádem chybně indexuje. Dochází pak například k situacím, kdy si hledáte údaje o některé firmě a získáte odkaz na firmu konkurenční, jenom proto, že na spodu stránky je neviditelně napsáno jméno "vaší" firmy. Podobný přístup by totiž celou myšlenku pushů mohl výrazně zkomplikovat, neboť ve svém krajním důsledku by uživatel dostával bez možnosti bližšího výběru zcela zbytečné stránky a celý čas potřebný k jejich stažení by byl vlastně k ničemu.

Otázkou je tedy zejména to, jak si s těmito a dalšími nevýhodami poradí firmy udávající krok ve světě Internetu.

Systémové požadavky

Aby bylo možné komunikovat rozumným způsobem na pozadí a zároveň ponechat možnost obstojně komunikovat i běžným způsobem, je zapotřebí připojení k Internetu o rychlosti alespoň 28,8 kb/s. Jako počítač poslouží běžné PC s procesorem Pentium pro dostatečně rychlý provoz aplikací.

Závěr

Již nyní je jasné, že technologie netcast, neboli jakéhosi vysílání informací v prostředí Internetu, není určena k nahrazení klasického surfování po Síti. Měla by ho doplňovat a do jisté míry i přebrat některé jeho mechanické, snadno zautomatizované a v podstatě nudné záležitosti, jako je např. pravidelné vyhledávání relevantních informací v oblasti, ve které firma podniká, čemuž je pravidelně podrobován vrcholný management.

Při plném uplatnění push technologií v praxi byste tedy webový prohlížeč, tak jak jej znáte dnes, mohli využívat již jen pro provoz klasických aplikací (Java, CGI, formuláře...) a pro obsluhu dalších prostředků, které Internet poskytuje.

Poté, co budou servery pro pushe běžnou součástí alespoň většiny internetových serverů, budou mít nesporně obrovský přínos i pro intranetový groupware, který může například na jejich základě automaticky sestavovat pro uživatele firemní sítě výpis tematických článků z celého světa, a tím minimalizovat nároky na propustnost linky spojující Intranet s Internetem (uživatelé pak mohou využívat prohlížeče jen k provozu aplikací na lokálním serveru a propustnost linky bude využita pro počítač, který bude prostřednictvím Web broadcastu sbírat informace).

Tak jako tak, pushe budou určeny spíše pro uživatele Internetu, kteří berou Síť sítí jako nutné zlo či pro získávání širokého pohledu. Skalní příznivci budou, alespoň v nejbližších dnech, používat klasické prohlížeče a podobné technologie využívat spíše pro získání okrajových informací.

Někdy příště se podíváme podrobněji na jednotlivé push technologie a vzájemně si konkurující řešení, která poskytují různí výrobci.


Klady a zápory push technologií

+ inteligentní automatický provoz
+ šetří čas
+ snižuje nároky na propustnost připojovací linky
+ podporovaný standard
- snadné zneužívání k "otravování" reklamními informacemi
- výběr informací již není zcela svobodný, ale závisí na třetí straně


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |