- internet4U -

GIBRALTAR

země, která neví, čí je

Kousek Anglie leží mezi Evropou a Afrikou

Jako by tenhle ministáteček ani nepatřil tam, kde je. Jako by někdo vzal kdesi v jiném koutě světa vysokou skálu a mrštil s ní do úzkého průlivu v místech, kde se Středozemní moře vlévá do Atlantiku, a kámen se v moři pootočil a zády se opřel o španělskou půdu. O ten kámen se pak v historii vedly spory, které v podstatě neskončily dodnes. Ale navzdory tomu zůstal Gibraltar, původně Džebel al-Tarik neboli Tarikova skála, i na prahu 21. století jedinou kolonií v Evropě. Britové tu ve stínu palem mohou tiše vzpomínat na své někdejší koloniální panství, rozpínající se od Ameriky přes Indii až po Austrálii.

      Kousek Anglie na dohled od Afriky

      Zastavili jsme u vysokého drátěného plotu. Do hlav nám pražilo slunce a my jsme přemýšleli, zdali se máme zchladit minerální vodou, anebo jen o málo dražším španělským vínem. V tu chvíli nás ani nenapadlo, že za rohem už peseta neplatí. Silnice se stočila vlevo a chodník po pravé straně vedl k bílému domku, z něhož vykukoval muž v uniformě. Zběžně prohlédl můj pas, a když jsem požádal o razítko jako suvenýr, s úsměvem mi na zelenou stránku otiskl obrys špičaté skály, vytvarovaný z písmen GIB. Nedávn o mi stejnou laskavost odmítli na vatikánské poště. Tady jsem však na anglické demokratické půdě, přesněji řečeno v kolonii Gibraltar, která britské koruně zbyla jako relikt z dob její největší moci.

      Poměrně nedávno se sem nevstupovalo tak snadno. Španělsko si pochopitelně činilo nároky na cizí enklávu ležící na jeho území, navíc tak výhodně strategicky položenou, a třebaže samo má dvě obdobná, ba mnohem větší města naproti přes moře na marocké půdě (přístavy Ceuta a Melilla), před osmadvaceti lety sevřelo Gibraltar do blokády. Uzavření hranic, které symbolizovala pověstná železná vrata opatřená visacím zámkem, trvalo až do roku 1985, a tak jediný přístup do kolonie vedl přes moře nebo vzduchem, ale i tento koridor byl Španěly omezován. Doplatily na to i tisíce španělských pracovníků, zejména ti z hraničního městečka La Línea, kteří denně docházeli do vzkvétající kolonie za prací, ale to už je jiná věc.

      Dnes je Gibraltar, území o rozsahu pouhých šesti kilometrů čtverečních, které slouží také jako vojenská námořní základna, volně přístupný pro každého, jehož domovský stát má s Velkou Británií bezvízový styk. A tohle štěstí máme už pár let i my. Jako hmatatelný důkaz, že jsme vlastně v Anglii, kolem nás projíždí "dabldekr", patrový autobus, jako vystřižený z londýnských streets. Na rozdíl od mateřské země tu však neznají mlhy a Afrika je na dohled. Těch pár set metrů do vlastního města se můžeme svéz t, ale my si raději vychutnáme cestu pěšky. Kde jinde máte možnost projít se po letišti? Silnice totiž protíná přistávací plochu, pro kterou se jinde prostě nenašlo místo. Právě dosedá letadlo, a my jsme zastaveni závorou, podobně jako na železničním přejezdu. Za pár minut už opět skrz letiště proudí čilý ruch.

      Jeden z Herkulových sloupů

      Z antického starověku známe Herkulovy sloupy, které tam postavil bájný silák, aby střežily vstup do Středozemního moře. Ve skutečnosti šlo o mysy Calpe a Abyla, dnes nazývané Gibraltar a Ceuta. Strategický význam tohoto území rozpoznali už staří Féničané, a tak si tu v 9. století př. n. l. založili kolonii Carteia. Pak přišli Kartaginci, Římané a Visigóti, až se tu v roce 711 při své invazi na Iberský poloostrov zabydleli Arabové v čele s Tarikem íbn Sijádem, po němž má Gibraltar jméno. Španělé nako nec zdejší pevnost v roce 1462 dobyli na Maurech, ale vydrželo jim to jen do válečného roku 1704, kdy se zásluhou britsko-holandské armády území dostalo natrvalo do rukou Angličanů. To slovo "natrvalo" se ovšem sluší dát do uvozovek. Už proto, že Španělé "skálu" od té doby obléhali celkem patnáctkrát.

      Ve městě samotném, které má přes třicet tisíc obyvatel, se mísí středomořská architektura s evropskou, ale na svazích hory jsou i luxusní vily a hotely. Přístav byl zbudován na umělém náspu, který tak rozšířil území kolonie. Mluví se tu oficiálně anglicky, ale všude zní i španělština, platí se librami s gibraltarskými znaky, ale stejně tak i anglickými, s nimiž mají totožný kurs. Máte-li jen španělskou měnu, není to žádný problém. Směníte ji ve směnárnách, na ulici, někdy i přímo v obchodě. Zkusil j sem prověřit pověst Gibraltaru jako bezcelní zóny plné levného zboží a ptám se v obchodu s elektronikou na nejlepší videokameru Sony. Stojí šest set liber, ale pro cizince se prý odečítá jakási taxa, takže to vyjde na něco přes pět set. Váhám, tvrdím, že mám jen rovných pět stovek, a prodavač jde o další dvacku dolů. Kdybych ty peníze skutečně měl, asi bych ten den udělal dobrý obchod...

      Místo svatých uctívají opice

      Gibraltar má pověst jediného místa v Evropě, kde volně žijí opice. Nikdo vám už ale neřekne, že sem byly dovezeny z Afriky. Dostává se jim tu zvláštní úcty, a když jsme se s nimi na skalní vyhlídce setkali, byly si toho zřejmě patřičně vědomé, protože na nás docela zblízka vymáhaly dobroty. Člověk neodolá, aby si ochočené zvíře nepohladil, ale vtom jeden z turistů vykřikne nevděčný chlupáč ho pořádně kousl do prstu! Neodvažujte se však za to dotěrnou opici vytrestat. Odkudsi se vynoří strážce a nazn ačí, že vám hodlá napařit mastnou pokutu, pokud se s chlupatým domorodcem rychle neusmíříte. V bigotním Španělsku je v každém městečku speciální svatý, tady uctívají živé opice. Milovníci přírody možná vědí, že se jedná o opice zvané magot bezocasý, druh makaků, nevědí však, jak přísně je tu jejich počet sledován. Stará pověst totiž praví, že Gibraltar bude tak dlouho v britských rukách, dokud tu budou žít opice a mnozí to kupodivu berou vážně. Na dvou místech Gibraltaru dnes žije kolem 160 polodivo kých opic, které jinak najdeme v Maroku a v Alžírsku. Mláďata se rodí vždy v létě a dospělí jedinci se dožívají patnácti až dvaadvaceti let. Každé narození i úmrtí je důkladně zaznamenáno, o opice se totiž pečlivě starají ošetřovatelé. V roce 1915 byla ve zdejší vojenské posádce dokonce zavedena ojedinělá funkce důstojník odpovídající za opice! Když se za 2. světové války rozšířila zpráva, že opice po infekci rychle vymírají, sám Winston Churchill rozkázal, aby bylo dovezeno několik desítek nových a frických makaků, zdejší rod byl oživen a má britská kolonie tak zůstala uchráněna před nežádoucími změnami. Člověk by neřekl, jakou mají ty malé opice nadpřirozenou moc...

      Když ne do šířky, tak do výšky

      Gibraltarské území, mám na mysli centrum jediného zdejšího města, krom kterého tu je ještě jedna vesnice, je hustě našlapáno uličkami a každý, kdo si chce oddechnout, míří nahoru či vlastně "na horu". Typický, zdálky viditelný vápencový masiv Gibraltaru, vypínající se do výšky 426 metrů, lze dobýt vlastními silami, pomocí lanovky, anebo taxíkem. Volíme třetí možnost, když nakonec usmlouváme s majitelem mikrobusu cenu skoro na polovic, a natlačí-li se nás dovnitř osm, vyjde to poměrně levně. Netušíme však, že nás čeká divoká rallye do kopce po úzkých silničkách, přičemž v každé zatáčce se dá tušit, že bude naší poslední. Otlučené vozidlo budí dojem, že už párkrát spadlo dolů, ale šofér si v zatáčce ještě zapálí cigaretu. Je to Španěl, mluví hodně lámanou angličtinou, jenom počítat umí perfektně. Libry na pesos dokáže převést rychleji než kalkulačka.

      Na vršku se snad každý nechá vyfotografovat před ukazateli udávajícími směr a vzdálenost do nejrůznějších koutů zeměkoule. Je odtud krásný rozhled. Nejsme sice na konci světa, ale na konci evropské civilizace určitě.

      Je to zvláštní město, zvláštní stát. Jdete-li odkudkoli stále jedním směrem, narazíte na skálu, na moře, na hranici nebo na letiště. Každý večer se Gibraltar zčásti vylidní a ztichne a ráno se španělští gastarbeitři, šťastní, že mají dobře placenou práci, opět halasně vracejí do toho kousku Anglie, do té britské oázy rozprostřené podél Tarikovy skály.      

LUBOR FALTEISEK

      7 0818

      Adresy:

      http://www.gibnet.gi/~dparody/gibmap/home.htm

      http://www.gibraltar.gi/

      http://www.findat.com/cats/cat05/top01/gi.htm

      http://prog.ari.net/prog/gibraltar/

      http://eostest2.gsfc.nasa.gov/CAM PAIGN_DOCS/OCDST/czcs_comparison_G1.html

      http://www.wtgonline.com/country/ gi/acc.html

internet4U