Frekvenční slovník internetworkingu pro každého PPP (Point-to-Point Protocol) PPP, doslova "protokol pro spojení mezi dvěma body", je metoda komunikace dvou uzlů počítačové sítě (například mezi směrovačem a přes něj připojenou rozlehlou sítí nebo směrovačem a koncovým počítačem), propojenými sériovou (terminálovou) linkou, která je schopna prostřednictvím znakové komunikace zajistit přenos datagramů zapouzdřujících pakety nebo rámce jiných komunikačních protokolů. V prostředí Internetu, kde protokol PPP vznikl, se jej nejčastěji využívá k zajištění komunikace protokolem IP (Internet Protocol) při přístupu do sítě pomocí vytáčené (komutované) telefonní linky a modemu. Na rozdíl od staršího protokolu SLIP (Serial Line Internet Protocol), svého faktického předchůdce, dokáže protokol PPP přenášet i datové pakety jiných protokolů (například IPX, AppleTalk, DECnet, OSI/CLNP) a nemá žádné apriorní principielní omezení teoreticky dosažitelné přenosové rychlosti. V počátcích komercializace Internetu byl proto protokol PPP využíván především ke komutovanému připojení lokálních sítí, kdežto pro připojení jednotlivých počítačů nabízeli poskytovatelé podporu staršího protokolu SLIP. V současnosti je však PPP rozšířen natolik, že je prakticky jediným protokolem používaným pro veškerá komutovaná spojení. Samotná technická specifikace protokolu PPP je publikována v dokumentu RFC (Request For Comment) číslo 1661 a na jejím vypracování se podílelo konsorcium PPPC (Point-to-Point Protocol Consortium), což je sdružení firem vytvářející standardní metodologii pro technickou realizaci víceprotokolových propojení lokálních sítí prostřednictvím sítí globálních.
|