- internet4U -

Veselé vdovy v Cote Azur

      Odletět si na přelomu ledna a února, za nástupu chřipkové epidemie do francouzské Nice (Nicy, Nizzy a kdoví, zda dnes už možná ne i Nýs nebo dokonce Nís), kde je v té době patnáct nad nulou, všechno tam kvete a zralé pomeranče z poslední úrody jsou ještě pořád na stromech, patřilo zcela nedávno k výsadám papalášů a jen o málo dříve milionářů, kteří nám, proletářům, ukradli slunce. Dnes stačí dostat fax od jakési Fay Greenové z Velké Británie a potvrdit, že si na letišti u Austrian Airlines vyzvednete letenku Swis-sairu. Čert už aby vzal integraci Evropy, člověk se v ní pomalu nevyzná. Pravda, je dobré být ještě k tomu i redaktorem Siesty v síti alias i4U, na jejíchž stránkách se o tom pak napíše, ale takový už je svět: chce být nejenom klamán, ale i informován.

      Záplava zářivě žlutých mimóz, stromů dovezených sem kdysi z Austrálie, celá stromořadí tropických palem aklimatizovaných zde Angličany, kteří se rozhodli udělat z Nice letovisko svých horních deseti tisíc, a vůně mandarinek, jež právě jenom zde prý mají aroma jako nikde na světě to vše je i po mezipřistání ve stále ještě zasněženém a zmrzlém Curychu skutečně pohádkovým zjevením. Ale nepřišli na to jen Angličané. Jedinečné mikroklima údolí s patnácti plážemi sevřenými mezi okolní pohoří a útesy objevili už ve 4. století před Kristem staří Řekové, kteří zde založili strategické obchodní centrum Nikeia a o tři století po nich i Římané. Po mírové anglické anabázi přišla pak v minulém století i ruská. Pro ruské cary stala se Nice zvláště v zimě, kdy v Petrohradě mrzlo jen praštělo, na několik měsíců azylem nikdy nekončícího léta. Nicméně car a jeho velkoknížata nepřijížděli a zase neodjížděli jen tak: nastavěli si tu nádherné paláce obklopené velkými zahradami a parky, ba i chrámy. Výjimkou nejsou dodnes místní jména ulic jako Boulevard de Tsarevitch nebo Palais de la Princesse Kotschubej, ale ani skvělý pravoslavný chrám svatého Mikuláše ve stylu moskevského Vasilije Blaženého, postavený carevnou Marií Fjodorovnou na paměť jejího syna, velkovévody Nikolaje.

      Dnes je Nice pátým největším městem Francie s druhým nejživějším mezinárodním letištěm pro celé Cote d'Azur a po Paříži má nejvíc muzeí (mj. i Chagallovo a Matisse) z celé Francie. V okolí Nice se vypěstuje 70 % francouzské produkce citronů a už od řeckých dob také obrovské množství olivového oleje. Málokdo ví, že Nice si z několika období nezávislosti na Francii udržela i vlastní živý jazyk zvaný nissart, jenž není pouhým dialektem, a jímž se domluvíte od Catalonie až k Piedmontu. Mnoho slov pochází od dob příchodu Římanů z latiny a nissart se tak někdy podobá spíše angličtině nežli francouzštině.

      Azurově čisté moře a věčně zelené, i přes "zimní" období stále zavlažované a dokonale svěží trávníky, kontrastující tak ostře s těmi u nás, sešlapanými do krunýře zmrzlého bahna, nelákají jen turisty. Desítky světových agentur a společností pořádají v Nice na přelomu roku, ještě než přijde pověstný karneval, nákladné výroční konference, jež jakoby už samy o sobě prokazovaly, jak se firmám daří.

      Ta naše konference, od společnosti LOTUS, se konala v Acropolis, moderním stánku umění, jenž pojme desítky tisíc hostů. Pro akci LOTUSPhere to bylo skoro třeba. Po americké premiéře v Orlandu na Floridě se konala v Nice repríza pro Evropu a zbytek světa. LOTUS, společnost, jež je už od zrodu moderní počítačové éry vždy někde v čele jejího softwarového předvoje, představovala nové plány a účtovala s dobrými předsevzetími. K těm patřilo i loňské spojení s "modrým" gigantem IBM, jenž figuroval v řadě seminářů a konferencí jako partner zaštiťující Lotus po hardwarové stránce. Jak zdůraznil Irwing Wladawsky-Berger, ředitel jeho internetového odboru, slibují si obě společnosti nejvíce právě od společného projektu tzv. Domino 4.5 Serveru spřaženého s ověřeným IBM AS/400.

      Acropolis, další div Nice, na rozdíl od těžkého kolosu pražského betonového PAláce KULtury tak vzdušná a lehounká variabilní stavba v samém centru Nice, přivítala i špičky vlastního LOTUSu: všudypřítomnou vicepresidentku Deb Besemerovou a presidenta Jeffreey Papowse. I ten ve své "Vizi 1997" vyzvedl vedle další inovace stěžejních zbraní firmy význam zázemí poskytnutého Lotusu spojením s IBM. Viděli jsme i Kevina Cavanaugha, jehož znáte z interview z i4U, ale celkový počet odborníků a hostů zapojených do desítek přednášek, ale i speciálních ukázek (Showcase & Technical Labs) na paralelně konané výstavě partnerů LOTUSu a jejich výrobků a služeb (zabrala další dvě patra), se dá opravdu jenom odhadnout. Tím spíše, že ani hordy vystavovatelů se statutem zvláštní kategorie "LOTUS Partner", rekrutující se z evropských firem navazujících na software LOTUSu vlastními službami nebo aplikacemi, jež nezahálely, ale snažily se upoutat návštěvníkovu pozornost rozdávanými drobnými dárky, tužkami, taškami a hlavolamy, nepřispěly právě k jejímu zpřehlednění.

      Jinak perfektní organizaci výroční LOTUSphere zajišťovaly až do roztrhání těla postavičky, jež jsem pojmenoval veselé vdovy. Byly to v davu stále kmitající, převážně v černém oděné dívky, jež jako kdyby neustále vesele švitořily, avšak jen samy k sobě. Až zblízka jste rozeznali, že je tomu trochu jinak, protože mají u pasu vysílačku a na hlavě kombinaci sluchátek s mikrofonem, tak, aby byly i v tom nejhustším davu neustále spojeny s dispečinkem a ruce měly volné k zapisování nebo řešení každého vynořivšího se problému. Když pracovaly, míhaly se mezi účastníky doslova jako mžitky před očima. Když zrovna ne, padaly ztěžka do křesla a relaxovaly.

      LOTUS NOTES, jež vytvořily standard dnešní elektronické pošty, CC-MAIL, IRIS a IGNIS, CALENDARING & SCHEDULING, SMART SUITE to byla zaklínadla, jimiž zněla Acropolis po celé tři dny, od osmé ráno zase až do večera. Zázraky zdejších zahrad, v nichž se daly v únoru najít vedle kvetoucích muškátů a oliv i plody manga, jim zůstaly ve jménu zázraků světových komunikací utajeny. Ne tak vám, čtenářům i4U.

      Sandwich Pan-bagnat z Nice

      Rozkroj podélně menší bagetu nebo větší housku a zevnitř dobře potři solí se šťávou z vylisovaného stroužku česneku. Pak ji naplň listy hlávkového salátu, plátky rajčete sypanými strouhaným křenem, dílky natvrdo uvařeného vajíčka, natí cibule nebo pórku, tuňákem v oleji a párem ančoviček (sardelek). Nešetři pepřem ani olivovým olejem. Zavři bagetu a doširoka otevři ústa. Bon tasta! (Dobrou chuť)

     

ajn @

internet4U