Člověk už je takový, že se ve veškerém dění snaží vystopovat určité zákonitosti, které potom prezentuje jako pravidla zákony. Pokud mluvíme o procesorech, nabízejí se nám pro predikci dalšího vývoje tzv. Moorovy zákony (pozor neplést s Murphyho zákony, Gordon Moore byl jedním ze zakladatelů společnosti Intel Corp.). První z nich říká, že počet tranzistorů v mikroprocesoru se přibližně každých 18 měsíců zdvojnásobí. Původně to platilo i pro paměti, ale v případě mikroprocesorů se tvrzení blíží realit ě poněkud více. Druhý, méně potěšitelný pro firmy, působící na trhu mikroprocesorů praví, že náklady na vývoj nových procesorů rostou exponenciálně. To je také důvod, proč se počet firem působících v této oblasti silně zredukoval. Zákazníci si naopak mohou mnout ruce, samozřejmě spíše hypoteticky, protože s růstem výkonu stoupají i nároky aplikací (nebo jej předbíhají). Takže zatímco v roce 1991 jsme za jeden MIPS (jednotka užívaná pro měření výkonu procesorů miliarda instrukcí za sekundu) zaplatili 225 USD, v loňském roce to bylo pouhých 7 USD.
Zajímavé je také pozorovat, jak se "upravují" prognózy výkonu budoucích procesorů; dlužno dodat, že směrem k vyšším výkonům. Za pouhých sedm roků například prognostici zrevidovali svůj odhad rychlosti procesorů v roce 2000 z 250 MHz na 900 MHz, plocha vlastního křemíkového plátu by měla být místo 3 cm2 2,8 cm2 a šířka vodivého kanálu pouhých 0,18m místo 0,2m.
Na přelom tisíciletí si ale ještě pár roků počkáme, takže co přinese bližší budoucnost? Poté, co byl v uplynulém roce kladen důraz především na "připojitelnost" počítačů do sítí různých typů, mottem pro příští generaci se u Intelu stal VIZUÁLNĺ PROPOJITELNÝ POČĺTAČ.
Nejpatrnější změny by se měly odehrát v oblasti grafiky. Uvažovaný (zatím hypotetický) počítač by měl být schopen zvládat videosekvence v celoobrazovkovém režimu, přehrávat digitální audionahrávky a samozřejmě pracovat s prostorovými objekty, a to nejen v grafických aplikacích. Zkuste si například představit, že běžné uživatelské prostředí by nebylo "placaté" dvojrozměrné, ale pohybovali byste se opravdu ve všech třech rozměrech, což by vedlo k ještě větší názornosti a přiblížení se reálnému životu.
Pokud se týká slovíčka připojený jde především o to, aby byl počítač uzpůsoben k připojení do internetových a intranetových struktur a k uskutečňování skutečných obchodních transakcí po síti. Na úrovni hardwaru by tak mělo být podporováno dálkové řízení počítače a lepší zabezpečení dat.
Nárůst grafického výkonu počítačů je patrný již delší dobu, ale zatím jej zajišťují především grafické karty; dokonce došlo k tomu, že některé typy výpočtů, jež byly v kompetenci procesoru, přejaly zvláště u profesionálních řešení grafické karty (například rendering nebo pokrývání povrchy). Nyní by měl nastat pohyb opačný, a to přesun od grafického akcelerátoru na čipovou sadu, a zejména "zkrácení" vzdálenosti mezi nimi. K tomu je určena především nová technologie AGP. Co se pod touto záhadnou zkrat kou skrývá? AGP jsou počáteční písmena anglických slov Accelerated Graphics Port. Jedná se o nový typ sběrnice, která je čtyřikrát propustnější než PCI. Grafický procesor bude navíc spojen přímo s pamětí, takže nebude svými požadavky zatěžovat procesorovou sběrnici, což jednak zrychlí komunikaci, ale také přinese zvýšení výkonu.
AGP ale není jediná nová technologie, jež je u nejnovější generace Pentií implementována. Jen prostým zvyšováním taktu procesoru už nelze kýžených výsledků dosáhnout, musejí být znovu řešena úzká místa v architektuře počítače. Zvýšenému taktu například přestala stačit vyrovnávací paměť (docházelo k zahlcení); ta byla u Pentia II zdvojena a připojena nezávislou sběrnicí přímo na jádro procesoru. Tato technologie se nazývá DIP (Dual Independent Bus). Pro vyvážení výkonu byla navržena čipová sada 440LX AGPset, jež zajišťuje zapojení vysokorychlostní sběrnice do stávající architektury Pentium II. Ale co tyto a další technologické změny mohou přinést v reálném životě? Některé vize rozkryjeme ve vložených článcích.
Markéta Ciňková
7 0752
Kybernetická domácnost
Zatím jsou to jen představy, ale už si dokážeme občas připustit, že realizovatelné. Chod domácnosti je řízen počítačem. Ten automaticky zapíná topení či větrá, stahuje rolety, stará se o zabezpečení objektu, je schopen v předem určeném čase nahrát váš oblíbený program, na požádání (hlasovým příkazem, samozřejmě) pustí hudbu nebo vyhledá recept na svíčkovou podle babičky.
To je vize, ale společnost Intel společně s časopisem ComputerLife připravila na jaře tohoto roku v San Franciscu projekt pod názvem CyberHome 2000. Akce se účastnily i další společnosti, jež mají co říci k budoucnosti IT Compaq, HP, IBM. Nahlédněme nyní společně do závěrů, které z tohoto setkání vyplynuly.
Jednak počítače zásadně změní svůj tvar. Ztratí svou tradiční hranatost a více se přizpůsobí prostředí, do něhož jsou určeny, a požadavkům na účelnost. Například v kuchyni se bude jednat o řešení v podobě plochého dotykového panelu, jež bude umístěno na otočném držáku tak, aby bylo snadno dostupné a přemístitelné. V obývacím pokoji bude zase místo pro reprezentativnější designérské řešení, jež bude centrem domácí zábavy součástí se stane televize, DVD a třeba i videotelefon.
Důležitým trendem je zasíťování těchto domácích počítačů. Tato síť zajistí členům rodiny nejen přístup k počítačům samotným, ale i k dalším elektrospotřebičům. Server zprostředkuje vzdálený přístup k zapojeným zařízením při návratu z namáhavé cesty si ještě z auta zapnete topení, vyberete oblíbený film nebo napustíte vanu.
Důležitým předpokladem pro uskutečnění všech těchto snů je jednoduchá ovladatelnost všech zařízení. Hlasový vstup, dotykové obrazovky, ještě přátelštější uživatelské prostředí.
Kybernetické auto
Zatímco při "plánování" domácnosti budoucnosti jsme vycházeli pouze z předpokladů, první prototyp kybernetického automobilu již byl skutečně představen. Stalo se tak začátkem září na frankfurtském automobilovém veletrhu a jednalo se o vůz značky Citroen Xsara, vybavený technologií Connected Car PC.
Jak si takový kybernetický automobil můžeme představit? Technologie Connected Car PC zajišťuje mnoho funkcí, které lze rozdělit do tří skupin. První z nich úzce souvisí se silničním provozem. Systém zajišťuje navigaci a řidič je navíc průběžně informován o situaci v silničním provozu uzavírkách, nehodách, hustotě provozu, ale i vnějších podmínkách například teplotě. Další funkce jsou komunikační na požádání lze přijímat elektronickou poštu, a aby nedocházelo k nežádoucímu rozptylování, text je prost řednictvím hlasového konvertoru převeden na mluvenou zprávu a přečten. Také je možné z Internetu přímo do automobilu stáhnout údaje o počasí, dopravě nebo turistické informace. V neposlední řadě jde o funkce, zajišťující komfort cestujících. Ti mohou během jízdy sledovat film z DVD a vnitřní prostor automobilu je ozvučen prostorovým zvukem (systém Dolby Surround Sound Stereo).
Tak co, nestali byste se od minuty "automobilistou budoucnosti"?
@