Pohodovka Bez názvu
Kapela Bez názvu není mezi veřejností nijak neznámá. Za půldruh ého roku její existence o ní slýcháme stále častěji. Úspěchy zaznamenali tito studenti tachovského gymnázia na přehlídce Sedmikvítek a v celorepublikovém kole Dětské porty v Praze. A navíc, konečně se jim podařilo to, co si přáli už delší čas - vlastní CD nahrávka - i když jde zatím jen o jedinou skladbu, jakýsi závdavek pro časy příští. Pohodovka snů, jak se jmenuje, má úspěch. Komu se ještě nedostala "do ruky" mohl ji zaslechnout na rádiu Dragon či Egrensis, kam si o ni může zavolat i na přání.
Kapela, jak jsem se dozvěděla od původního jádra - Martina Mahdala, Jiřího Fejta a Petra Bělohlávka (začínali společně u táboráků a zasadili se o její vznik) je nejen "Bez názvu" ale i bez kapelníka. Dle projevu a výmluvnosti se ale duch "tiskového mluvčího" nezapře u Jirky a také Martina.
Hudební styl, kterým se vydali, jak sami tvrdí, nelze přesně definovat. Jde o směs rocku, džezového popu a folku, prostě od každého něco. "Zatím se formujeme," říkají kluci, k nimž dnes neodmyslitelněpatří i Petr Vrána a trojice dívek - Michaela Holečková, Veronika Kavková a Jana Königsmarková. Říká se, že holky do kapely nepatří, ale jak se všichni shodli, záleží na přístupu. Navíc kapela má tu zajímavost, že spodní hudební tóny drží právě dívky - Jana hraje baskytaru a Michaela bicí. Novou, nejnovější členkou je Marcela Hepfelová.
Kapela nijak nezahálí. Pilně zkouší a připravuje vlastní internetovou stránku s poslechem "Pohodovky". Prezentuje se na soutěžích a různých akcích pro školáky, samostatné vystoupení měli její členové v restauraci Ve skále v Chodové Plané, Svojšíně, hráli učitelům, na Silvestra v Plané, na Přimdě, U vodníka v Tachově... V červnu se chystají na Rockový festival v Plané, kde dostali příležitost zahrát si s profíkama, v létě si na táboře Kořen zahrají s Angličany, plánují benefiční koncert na podporu okresního protidrogového centra. K tomuto projektu hodlají přizvat ještě další kapely a rádio. Chtějí proniknout i do plzeňských klubů. Přes všechny plány ale čeká mladé hudebníky dilema. Téměř všichni jsou totiž letos v maturitním ročníku. Jak si plánují společnou budoucnost? "Bereme to jako výzvu, chceme vydržet, i když budeme každý jinde, na jiné vysoké škole," říká Jirka Fejt. Hudba je prostě baví, cílem je hlavně ta kvalitní, vlastní muzika, na které se nejvíce podepisuje Jirka, a také - prahnou po úplném vlastním cédéčku, pro které se snaží udělat maximum. Těžký je ale "chlebíček" mladých muzikantů, kteří by rádi pro podporu svého snu sehnali sponzory.
"Uděláme vše, abychom uspěli," tvrdí jednohlasně. "I když naše hraní nemůžeme srovnávat s jinými kapelami, od táborových kotlíků je to docela pokrok, ne?"
J. Pašková, Tachovská jiskra
|
|
1. z 5 článků  
|