Czechoslovak DX club
Českoslovneský DX klub - Czechoslovak DX Club
Ukázky z DX REVUE   1/2000
Co je DX REVUE
Aktuální číslo
Starší čísla
Redakce
Předplatné
Z klubového života
Minulé číslo našeho měsíčníku ukončilo první desetiletí DX klubu. Je za námi pěkný kus práce, někdy radostné a zábavné, jindy jsme procházeli četnými úskalími. Vzpomeňme prvních redaktorských kroků se sháněním dokumentních pásek do psacích strojů zreálnění cen za tisk, konkurence CB, PC, mobilů i kabelových sítí a Internetu. Ale obstáli jsme, stále rostoucí počet členů je nejlepším důkazem že i v dalším století má DXing své místo. Kouzlo rozhlasu pořád přitahuje, i když to věčné nebudou jen klasické krátké a střední vlny.
Někteří přece jen stárneme a vedle svých zkušeností jsme zjevné pomalejší. Na tomto místě ještě jednou vzpomeňme našeho kolegy Josefa Daneše, který zůstal mladým nadšencem do svých třiaosmdesáti. Nepochybné se na nás shora dívá, jak si vedeme a i to nám budiž inspirací. Když jsem před čtvrtstoletím (ano, tak to utíká) pečlivé zaléval první podhoubí tohoto spolku, hojné jsem čerpal z dobových tiskovin nadšenců kolem rádia z let dvacátých až čtyřicátých. Mimo stránek technických mne velmi oslovil tehdejší kodex kolegiality a ohleduplnosti a na těchto základech jsem se rozhodl pokračovat. Vzpomínám v posledních měsících, kdy vlastní situace zatlačuje mou aktivitu do pozadí, že jeden z bodů na prvé místo před nejmilejší hobby staví rodinu a své blízké. Jakkoliv je současnost rychlá a proměnná, moudré hodnoty chraňme. Nedejme se strhnout tržní chamtivostí, ještě víc si pomáhejme, mějme větší ohled na nové nezkušené i na ty starší, kterým ubývá sil a prostředků. Dopřejme si plného vyžití pod svými anténami, ale nenechme se rádiem ani jednostranně zotročit.
Dvojnásobné slibné zprávy přicházejí ze Slovenska. Práce na přípravách výročního setkání 2000 naplno pokračují a první informace si přečtete již v tomto čísle. Aktivita, s jakou naši mladí kolegové zdolávají s rádiem a anténami slovenské hory, je obdivuhodná a kéž jim vydrží. Ať nás všechny toto nadšení znovu infikuje a letošní rok je opět bohatý na naše setkání, exkurze, expedice a radostné prožitky u našich přijímačů na kopcích i v domácím koutku. Tož, jedeme dál. Všem vám dobrý rok 2000 a hodné DXů!
Václav Dosoudil, předseda CSDXC
Oslavy neoslavy, deset minut po sedmé večer jsem na Silvestra vyladil střední vlnu 1287 kHz, abych se zúčastnil jednoho rozhlasového loučení, posledního vysílání Deutsche Welle (DW) v českém jazyce, jehož jsem byl od poloviny 70. let víceméně pravidelným posluchačem. Samozřejmě nejen DW a Deutschland-funku, ale i dalších zahraničních stanic s českou a slovenskou jazykovou službou.
A nebyl to první "pohřeb" v éteru. Namátkou vzpomí-nám na poslední vysílání Radia France Internationale pro Československo, to bylo v 70. letech, pak opustila rozhlasová pásma československá redakce Radia Canada. Ještě předtím přestalo česky vysílat z exo-tického ostrova Bonaire v Karibiku Trans World Radio. Po revoluci zmlkly české pořady přenášené populárním Radiem Luxembourg a také BBC a Svobodná Evropa se vzdaly krátkých vln. A tak dále… Zdálo by se, že si posluchač za čtvrt století každodenní přítomnosti u zapnutého přijímače zvykne, ale málo platné - DW, to přece jenom byly pořady od nejbližších sousedů. Se vším, co toto prosté konstatování znamená.
Silvestrovské "Sbohem" posluchačům DW v České republice nebylo pochopitelně z nejveselejších, zároveň mu ale nechyběl jemný humor. Blanka Baumannová představila kompletní současnou sestavu redakce. Omluvila nemocnou Karlu Junkovou a nedávno zesnulého Jiřího Dlouhého. Pak dala postupně slovo všem, jejichž hlasy pravidelní posluchači programů z Kolína nad Rýnem důverně znali. Jací byli a co řekli?
Služebně nejstarší Madla Heinischová: "Dívám se na to s jedním smějícím se a s jedním plačícím okem. Bude mi chybět jak tahle práce, tak i kolegové. Mnoho z nich znám déle než vlastního muže."
Pavel Cívka, obrovský gurmán a neuvěřitelný pedant, pokud šlo o čistotu češtiny, dal k dobrému jedno vlastní neopakovatelné ohlášení z roku 1992, množstvím a "kvalitou" přebreptů hodné Guinnesovy knihy rekordů. I mistr tesař se holt někdy utne.
A někdejší universitní učitel František Schaeffer, expert na církevní otázky, komputery a česko-německé vztahy, bude nejraději vzpomínat na relace obsahující výňatky z knih zakázaných českých autorů a exilových nakla-datelství.
Pak přišla k mikro-fonu "omladina", která poznamenala dění v redakci od poloviny 80. let. Nejprve Pavel Rýpar, milovník mostů a kopané, díky jehož školením i redaktorky pochopily, že fotbal má dva poločasy a že tudíž relevantní je konečné skóre. Věří, že situace doma není tak tragická, jak se při četbě českých médií může jevit.
Luděk Sobota, znalec stříbrného plátna a - viděno očima ženské poloviny redakce - "konečně pohledný mužský". Pro něj byly nezapomenutelné, jak jinak, berlínské filmové festivaly. Kam se nedostal jako filmař, tam pronikl jako novinář.
"Kdo zná muzikály, zná Prostějovského." Tak uvedla moderátorka muže, jehož jméno si většina z nás spojí s profesí textaře. Do zpěvu mu dvakrát nebylo. "Jak říká jedno přísloví, každých 5 let má člověk změnit partnera, zaměstnání nebo kartáček na zuby si koupit nový. Přiznám se, že v tuto chvíli bych si raději koupil tucet nových kartáčků…"
Poslední slovo dostal vedoucí českého (a slovenského) vysílání DW Zuzana Banghová. Poděkovala svým podřízeným za to, že byli super parta, za humor a za přátelské vztahy mezi Čechy a Slováky po rozdělení federace a následně i redakce. Přidala díky funkcionářům Českého rozhlasu a posluchačům popřála objektivní zpravodajství, odvážné novináře a hodně dobrých médií. Po slovech TAK TO BYLO VŠECHNO, MĚJTE SE FAJN a po hudebním připomenutí Voskovce s Weri-chem, že "nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní", odešla jedna důležitá rozhlasová epocha.
Po chvíli loučení jsem si vzpomněl, že jsem před pár dny obdržel zvláštní dárek právě od Zuzany Banghové. S kvalitní italskou kravatou na krku, vzorem nápadně připomínající tu, kterou měl premiér Zeman v první letošní Sedmičce na TV NOVA (že by také pravidelný posluchač?), na rubu s nápisem a emblémem Německé vlny, jsem pak v soukromí s partnerkou přivítal nový letopočet 2000. Bohužel už bez českého oddělení DW.
Lubomír STEJSKAL
Malý výlet do zimní přírody
Když se 5. 1. 2000 konečně po delším období pošmourného počasí obloha vyjasnila, Slunce od rána vesele svítilo a teplota se vyšplhala na +50C, koho by to nezlákalo na novoroční výlet do přírody. Našinec využije výletu k "užitečné" činnosti a tak jsem do auta naložil jednu větší a jednu menší cívku s anténními dráty. Ze sortimentu přijímačů jsem zvolil SONY ICF-2001D, protože nejvhodnější přijímač LOWE HF-150, který jsem dříve sebou bral do přírody, mne před Vánocemi opustil v tašce svého nového majitele.
Den předtím, jako bych to tušil, jsem studoval mapu okolí Plzně, kam by bylo vhodné vyrazit, až se počasí zlepší. Takže vytipované místo ležící asi 10 km severozápadně od města se teď hodilo a před polednem už tam mířilo moje auto. Za malou vesnicí na kopečku jsem skutečně našel poměrně rozlehlé a rovné pole, takže natažení antén bylo jen otázkou několika minut. Obě antény ležely z pochopitelných důvodů na zemi (bez podpěr), první byla dlouhá 200 m a směřovala od auta na východ, druhá o délce 50 m byla natažena severním směrem.
NDB
Původním záměrem byl monitoring středních vln a na nich dosud málo prozkoumaného východního a severovýchodního směru, odkud by mohly být slyšet některé asijské stanice. Tříhodinový pobyt na místě (od 1200 do 1500 UTC) nakonec skončil zjištěním, že šlo vlastně jen o "osahání" místních příjmových podmínek, které se velmi lišily od toho, na co jsem zvyklý z domova, vzdáleného ale pouze 10 km. Antény natažené do jiného směru, než mám doma, přinášely úplně jiné signály, z nichž převládaly stanice z východu a severovýchodu: vzdálenější oblasti evropské části Ruska a pobaltské republiky.
Ale proč píši tuto reportáž do rubriky "Služby"? Půl hodiny před návratem domů jsem prolaďoval střední vlny od začátku do konce (předtím jsem jen systematicky sledoval asi 20 vybraných kmitočtů) a na některých místech jsem zjistil, že "něco není v pořádku" - jakoby běžné rozhlasové stanice byly lehce utlačovány jinými signály z pravého nebo levého boku. Při podrobnějším poslechu jsem uslyšel slabé pípání morse-ovky. Majáky NDB mne v pásmu středních vln nepřekvapují (dříve, za časů Varšavské smlouvy, jich bylo mnohem více než dnes), ale tentokrát jsem je podcenil. Spíše jen ze setrvačnosti jsem si poznamenal jejich značky a kmitočty v domnění, že se jedná o majáky umístěné ve střední Evropě (nejsem majákovým expertem a to hlavně vinou značného rušení v pásmu DV v mém bydlišti). Když jsem se ale doma podíval do seznamu (co jsem tam nenašel, to mi pomohl odhalit kolega Láďa Vitík), byl jsem překvapen, že jsem slyšel ukrajinské majáky ze vzdáleností větších než 1000 km!
Byly to tyhle:
718 SL   Solovejevka
732 KP   Kamianec Podolskij
733 V     Kyjev-Žuljany
830 SW   Šepetovka
Kdo by to řekl, že antény položené na poli plném sněhové břečky a bláta z ornice tak dobře potáhnou. Tedy nejen doma a v noci, ale i na poli či na louce v odpoledních hodinách je možné teď v zimě leccos zajímavého slyšet. Neměl jsem bohužel už čas prozkoumávat další kmitočty, zvláště ty ve "skutečném" majákovém pásmu DV. Napadá mne - možná by se při těchto zlepšených odpoledních příjmových podmínkách mohlo podařit zachytit některé východní majáky NDB, které jsou v noci překryty jejich protějšky ze západu.
Pěkné zimní odpoledne v prosluněné přírodě k tomu může být dobrou příležitostí.
Karel Honzík
Latinská Amerika a její hudební styly
Můžeme je studovat i poslouchat na stránce http://havana.iwsp.com/radio/lamusic/ Není snadné určit, jak se který styl jmenuje nebo odkud pochází, máme-li na výběr více než 20 zemí, které do této oblasti patří. 90 zvukových ukázek by mělo být první vlaštovkou, která přináší dobré zprávy pro milovníky temperamentních latinskoamerických rytmů.

Kazachstán a Kyrgyzstán nově na internetu

Kazašský rozhlas má novou webovou stránku na adrese: http://www.radio.kz/ FM scéna v Kazachstánu je nám velmi vzdálená a možná bychom byli překvapeni, kolik je tam privátních komerčních stanic. Některé už mají také vlastní stránky:
Avtoradio - http://www.avtoradio.kz/
Europa Plus - http://www.europaplus.kz/
Europa Plus Usť-Kamenogorsk - http://www.sigma-east.com/europa/
Radio Terra - http://www.karaganda.kz/business/terra/
Radio RIK - http://www.rik.kz/Radio/index.htm
Khabar Radio - http://www.khabar.kz/
A na závěr jedna stránka privátní FM stanice v Kyrgyzstánu:
Manas FM - http://www.manas.kg/radio/radio_eng.htm
(Lintujarvi, Honzík)

Co je nového na stránkách TDP - Worldwide Transmitter Organization?

Linky k více než 300 oficiálním stránkám krátkovlnných stanic: http://www.transmitter.org/stations.html Země vysílající na KV - technické informace o vysílacích střediscích (novinka: Albánie, Bulharsko, Japonsko): http://www.transmitter.org/countries.html
Vysílací časy na KV: http://www.air-time.org

Krátkovlnné vysílače, antény, elektronky: http://www.transmitter.org
TDP upozorňuje, že od 1. 1. přestala využívat server ping.be. Nová e-mailová adresa je .

Nová Java rádia ve světě

Počet přijímačů, které je možné prostřednictvím internetu ladit na dálku a přenést tak svůj poslechový kout třeba na druhý konec světa, se stále zvětšuje. V současné době jsou v provozu následující tzv. Java radia:
Stockholm (Švédsko; je nutné požádat o heslo), Borrby (Švédsko), Pert (Asurtálie; momentálně mimo provoz), Washington a San Diego (USA). Ve všech případech se jedná o přijímače firmy ICOM s rozsahem od dlouhých vln až do 1 GHz. Připravují se přijímače v Brazílii a v Rumunsku. Velmi dobrý anténní systém je ve švédském Borrby, kde je možná si vybrat ze čtyř antén. Ve stádiu plánů je instalace přijímače ve finském Laponsku za polárním kruhem, kde by s pomocí tuctu antén beverage o kilometrových délkách bylo možné poslouchat stanice téměř z celého světa.
(Harri Kujala)

Seznamy stanic v Jugoslávii

Současnou situaci v Jugoslávii aktuálně monitoruje a internetové stránky udržuje Zoran Modli, známý bělehradský moderátor a diskžokej. Seznam FM stanic v Bělehradu včetně dalších linek: http://www.modli.co.yu/radio/frekvencije.html
Novinky na rozhlasové scéně (srbsky): http://www.modli.co.yu/radio/radionews.html
(Trutenau)

Mapy na internetu

Když chcete znát narychlo podobu nějakého místa či cestu k němu, není to ještě ani dnes zcela jednoduché. A tak jsem jedno takové místo zadal hledat několika internetovým mapovým službám. Největší úspěch jsem měl na adrese: http://mapy.atlas.cz . Tady stačí zadat lokalitu (objekt, firmu, instituci, horu, řeku apod.), a vzápětí se objeví mapa, kde si můžete nastavit velikost, rozlišení a další hodnoty. Kromě toho tu jsou některé významné objekty i v podobě tzv. ortofotomap, tedy vlastně jakýchsi přesných leteckých snímků.
(nov)

 

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (CSDXC).
© Designed by ,