Zdravotní důvody vegetariánství
Je možno zlepšit své zdraví, když přestaneme jíst maso? Můžeme se tím vyhnout některým nemocem?
Zastánci vegetariánství již mnoho let tvrdí, že ano. Bohužel oficiální věda se k těmto názorům stavěla dlouho skepticky. Avšak v poslední době se tyto postoje mění a řada medicínských studií upozorňuje na spojitost mezi konzumací masa a různými nebezpečnými nemocemi.
Již v 60-tých letech přišli někteří lékaři s názorem, že vznik arteriosklerózy a srdečních nemocí je nějakým způsobem spojen s konzumací masa. V "Časopise Americké lékařské asociace" z roku 1961 se píše: "přechod na vegetariánskou stravu v 90-97% případů vede k zastavení rozvoje nemocí srdce".
[Journal of the American Medical Association, Diet and Stress in vascular disease. JAMA 176: 134-5, 1961]
Od té doby byla provedena řada výzkumů, které upozorňují na to, že vedle alkoholismu a kouření je konzumace masa jednou z hlavních příčin úmrtnosti v rozvinutých průmyslových zemích.
[Inter-Society Commission for Heart Disease Resources: Primary prevention of the artheriosclerotic diseases. Circulation 42: A53-95, December 1970]
[Senate Select Committee on Nutrition and Human Needs: Dietary Goals for the United States. U.S. Government Printing Office, Washington, D.C., 20402, 1977.]
Lidský organismus si nedokáže poradit s přebytkem živočišných tuků a cholesterolu. Nasycené tuky se vyskytují hlavně v živočišných produktech, ale nejen v nich. Hydrogenizované tuky se vyskytují ve výrobcích potravinářského průmyslu, cholesterol je pouze v mase a masných výrobcích.
Anketa mezi 214 lékaři a vědci, kteří se zabývají studiem arteriosklerózy ve 23 zemích světa, ukázala, že prakticky všichni souhlasí s tím, že existuje spojitost mezi výživou, hladinou cholesterolu v krvi a nemocemi srdce a cév.
[Kaare R. Norum, "What is the Experts' Opinion on Diet and Coronary Heart Diseases?" Journal of Norwegian Medical Association, 12 February 1977.]
Pokud organismu dodáváme více cholesterolu, než kolik potřebuje, resp. dokáže zpracovat - což se děje při konzumaci masa - pak dochází ke vzniku mnoha různých nemocí. Cholesterol se ukládá na stěnách žil a tepen, čímž se snižuje přívod krve do srdce - což vede k vysokému krevnímu tlaku a k infarktu.
Na druhou stranu vědci z Milánské university a z kliniky Meggior zjistili, že bílkoviny rostlinného původu normalizují hladinu cholesterolu v krvi. Ve svém článku, publikovaném v anglickém časopise Lancet, píše dr. Sirtori, že lidé, kteří mají vysokou hladinu cholesterolu v krvi a trpí srdečními a cévními chorobami, "mohou zlepšit své zdraví, pokud přejdou na vegetariánskou stravu, která obsahuje pouze rostlinné bílkoviny".
[C.R. Sirtori, et. al., "Soybean Protein Diet in the Treatment of Type II Hyperlipoproteinaemia", The Lancet 1 (8006): 275-7, (5 February 1977).]
Co se týká rakoviny, tak výzkumy v posledních 20-ti letech s naprostou jistotou ukázaly, že existuje závislost mezi konzumací masa a rakovinou tlustého střeva a rakovinou prsu v žen. Rakovina těchto orgánů se téměř nevyskytuje u těch lidí, kteří konzumují jen minimální množství masa, resp. ho nejí vůbec. To můžeme sledovat např. u Japonců a Indů, a mezi Adventisty sedmého dne. Naopak jsou tyto typy rakoviny velmi rozšířeny v zemích, kde je vysoká spotřeba masa.
[R.L. Phillips, "Role of Lifestyle and Dietary Habits in Risk of Cancer Among Seventh-Day Adventists", Cancer Research 35:3513, (November 1975)]
[Morton Mintz, "Fat Intake Seen Increasing Cancer Risk", Washington Post, 10 September 1976.]
I další studie upozorňují na to, že v oblastech, kde lidé konzumují mnoho živočišných tuků a bílkovin, je mnoho případů rakoviny tlustého střeva. Zatímco v oblastech, kde se lidé živí vegetariánsky a jejich strava obsahuje jen málo tuků a dalších složek živočišného původu, je počet takových onemocnění minimální.
[M.J.Hill, "Bacteria and the Aetiology of Cancer of the Large Bowel", Lancet, 1:95-100, 1971.]
Rollo Russel ve své knize "O příčinách vzniku rakoviny" píše: "Zjistil jsem, že z 25-ti zemí, jejichž obyvatelé konzumují velká množství masa, je v 19-ti velmi vysoké procento výskytu rakoviny a jen v jedné je tento výskyt malý. Naopak z 35-ti zemí, jejichž obyvatelé jedí maso minimálně, nebo vůbec, není ani v jediné takový velký výskyt rakoviny."
[Citát z disertační práce - Cancer and Other Diseases from Meat Consumption, Blanche Leonardo, Ph.D. 1979, s. 12]
Jaké jsou příčiny toho, že lidé, kteří jedí maso, mají tak velký sklon ke zmíněným nemocem? Hlavní příčinou je to, že podle názoru biologů a dietologů trávicí trakt člověka není uzpůsoben pro trávení masa. Masožraví živočichové mají krátká střeva (max. trojnásobek délky těla), což jim umožňuje rychle vyloučit z těla rozkládající se toxické zbytky masa. Býložravci mají střeva delší - minimálně 6-násobek délky těla - neboť rostlinná strava se tráví mnohem déle a pomaleji. Člověk má také dlouhý trávicí trakt, takže pokud jí maso, v jeho těle vznikají rozkladem masa nebezpečné toxiny, které nadměrně zatěžují jádra a ledviny. Tyto orgány nedokáží všechny škodliviny z masa zpracovat a vyloučit, což vede ke vzniku artritidy, revmatismu nebo rakoviny.
Navíc se maso na jatkách napouští různými chemikáliemi. Tkáně zabitých zvířat se postupně rozkládají a po několika dnech získává maso odpudivou šedo-zelenou barvu. Aby se tomu zabránilo, napouští se na jatkách maso solemi obsahujícími dusík (nitráty a nitridy) a dalšími látkami, díky kterým si maso zachová svou původní růžovo-červenou barvu. Vědecké výzkumy upozorňují, že řada z těchto látek má karcinogenní charakter.
[M. Jacobson, "How Sodium Nitrite Can Affect Your Health", (Washington, D.C.: Center for Sience in the public interest, 1973)]
[W. Linjinsky, S. S. Epstein, "Nitrosamines as Environmental Carcinogens", Nature, no. 225 (1970), s. 21-3]
[Committee on Nitrate Accumulation, National Academy of Sciences, 2101 Constitution Ave., Washington, D.C., 20418, 1972]
[Lancet, "Nitrate and Human Cancer", 2 (8032): 281, 6 August 1977]
Tento problém je ještě složitější, protože do krmiva pro jatečná zvířata se také přidává obrovské množství různých chemikálií. Gary a Steven Null ve své knize "Jedy v našem těle" přinášejí mnoho informací, nad nimiž by se měli lidé vážně zamyslet, než si koupí další porci masa nebo šunky.
"Do krmiva pro jatečná zvířata jsou přidávány trankvilizátory, hormony, antibiotika a celkem 2700 dalších látek a preparátů. Proces "chemické úpravy" zvířete začíná ještě před jeho narozením a pokračuje ještě dlouho po jeho smrti. A ačkoliv se všechny tyto chemikálie ukládají v mase, které putuje na pulty obchodů, tak přesto zákony nevyžadují, aby všechny tyto látky byly uváděny na etiketách pro spotřebitele.
[Gary and Steven Null, Poisons in Your Body, Arco Press, 1977, p.52]
V roce 1983 Americká Akademie věd na základě podobných studií prohlásila, že "lidé se mohou vyhnout rakovině, pokud sníží spotřebu tučného masa a zařadí do své stravy více zeleniny a obilnin."
[American Academy of Sciences, Diet, Nutrition, and Cancer, National Research Consul, National Academy Press, Washington, June 1982]
Nyní možná někoho napadnou otázky - Ale cožpak pro člověka není přirození živit se masem? Cožpak náš organismus není závislý na živočišných bílkovinách?
Odpověď v obou případech zní - Ne.
Někteří historikové a antropologové sice dosud tvrdí, že člověk byl vždy všežravec, ale stavba lidského těla - zuby, čelisti a trávicí trakt - svědčí o tom, že člověk je uzpůsoben k přijímání vegetariánské potravy.
Asociace amerických dietologů tvrdí, že "naprostá většina lidí po celou dobu historie lidského rodu jedla vegetariánskou, nebo téměř vegetariánskou stravu". A velká část dnešních obyvatel světa se tak stravuje stále.
Dokonce i v rozvinutých zemích se konzumace masa více rozšířila až v posledních zhruba 100 letech. Stalo se tak díky zkonstruování chladírenských zařízení, hlavně chladírenských vagónů a vozů a také díky spotřebnímu přístupu k životu, který ovládl lidstvo ve 20. století. Avšak lidský organismus si ani ve 20. století nezvykl na trávení masa.
Významný švédský vědec Karl von Linnee napsal: "Srovnáním anatomie člověka a ostatních zvířat dojdeme k závěru, že přirozenou potravou pro člověka je ovoce a šťavnatá zelenina."
K otázce bílkovin se vyjadřuje např. dr. Paavo Airola, jeden z významných specialistů v oblasti dietologie: "Před 20-ti lety se lidé domnívali, že nutná denní dávka bílkovin je 150 gramů. Dnes je oficiální norma stanovena na 45 gramů. Co to způsobilo? Díky výzkumům, provedeným v mnoha zemích, nyní hodnověrně víme, že lidský organismus nepotřebuje tolik bílkovin, že mu stačí max. 30-45 gramů denně. Nadbytečná konzumace bílkovin je nejen zbytečná, ale dokonce člověku škodí - může vést ke vzniku mnoha závažných onemocnění, např. nemocí srdce a cév. Aby člověk získal oněch potřebných 45 gramů bílkovin denně, tak vůbec nepotřebuje jíst maso. Plnohodnotná vegetariánská strava, složená z obilnin, luštěnin, ořechů, zeleniny a ovoce plně dodá člověku potřebné množství bílkovin."
[Dr. Paavo Airola, "Health Forum", Vegetarian Times, August 1982, s. 67]
Velký obsah bílkovin je např. v mléčných výrobcích, obilninách, luštěninách a v ořechách. Například sýr, arašídy a čočka mají větší procentuální obsah bílkovin než maso a masné výrobky. Dosud se ale mnozí dietologové domnívali, že plnohodnotné bílkoviny (obsahující všech 8 aminokyselin, které náš organismus nedokáže vyrobit) lze nalézt pouze v mase, ve vejcích a v mléčných výrobcích a že všechny rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné (kvůli tomu, že v nich chybí některé z těchto osmi aminokyselin).
Avšak výzkumy provedené na Karolínské universitě ve Švédsku a v institutu Maxe Planka v Německu ukázaly, že většina zeleniny, ovoce, semen, ořechů a obilnin obsahuje plnohodnotné bílkoviny a navíc, že tyto bílkoviny se v těle lépe vstřebávají, než živočišné bílkoviny. A navíc rostlinná strava neobsahuje takové toxické příměsi jako maso. Pokud člověk jí dostatečné množství přírodních rostlinných produktů, pak zcela pokryje svou přirozenou potřebu bílkovin.
Musíme si také uvědomit, že zdrojem všech druhů bílkovin pro člověka i pro ostatní zvířata jsou vlastně rostliny. Vegetariáni tedy přijímají bílkoviny bezprostředně z tohoto zdroje a nikoliv "z druhé ruky", jak tomu je u lidí, kteří jedí maso býložravců.
Výzkumy také ukázaly, že nadbytečný příjem bílkovin snižuje pracovní výkon člověka. Dr. Irving Fisher z university v Yale provedl sérii experimentů, v nichž dokázal, že při správně zvolené stravě mají vegetariáni až 2x větší výkonnost, než "masožravci". Když pak u zkoumané skupiny snížil příjem bílkovin o 20%, vzrostla pracovní výkonnost těchto lidí o 33%.
[Irving Fisher, "The Influence of Flesh Eating on Endurance", Yale Medical Journal, 13(5), 205-21 (March 1970)]
V mnoha dalších podobných výzkumech bylo zjištěno, že správně zvolená vegetariánská strava obsahuje více potravinových součástí než maso. Výzkumy na Bruselské universitě ukázaly, že vegetariáni dokáží pracovat 2 až 3 krát déle, než lidé, kteří jedí maso a navíc až 3x rychleji obnovují své síly.
[J.L.Butter, A Fleshless Diet: Vegetarianism as a rational dietary, Frederich A. Stokes Company, New York, s. 131-2]
(Podle ruských materiálů - http://www.vegetarian.newmail.ru/veget-private1.htm , autor Nikita Sorochov)