ODDÍL TŘETÍ

STANOVENÍ OBLASTÍ PŮVODU, PODROBNOSTI O PŘENOSU SEMEN A SAZENIC LESNÍCH DŘEVIN

§ 9
Stanovení oblastí původu

(1) Pro lesní dřeviny se vymezují oblasti původu (dále jen "semenářské oblasti") sloučením určených přírodních oblastí.7)

(2) Pro smrk ztepilý, borovici lesní a modřín opadavý se vymezují semenářské oblasti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.


§ 10
Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin

(1) Přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin je přípustný v rámci téže přírodní lesní oblasti s vertikálním posunem o plus nebo minus jeden lesní vegetační stupeň, s výjimkou lesních vegetačních stupňů 8 a 9, kam není povolen přenos z nižších lesních vegetačních stupňů.

(2) V případě, kdy nelze krýt potřebu reprodukčního materiálu podle odstavce 1, lze uskutečnit jeho přenos mezi přírodními lesními oblastmi, a to:
a) u dřevin, které mají vymezeny semenářské oblasti podle § 9, podle zásad stanovených pro jednotlivé dřeviny v § 11, 12 a 13 s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1,
b) u ostatních lesních dřevin je přípustný přenos uvnitř hercynské oblasti (přírodní lesní oblasti 1 až 31, 33 a 34) a uvnitř moravské části karpatské oblasti (přírodní lesní oblasti 32, 35 až 41) s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1. U buku je přípustný přenos z moravské části karpatské oblasti do oblasti hercynské,
c) použití reprodukčního materiálu pocházejícího ze semenných sadů se řídí zásadami uvedenými v uznávacích listech těchto sadů. Tyto zásady budou uveřejněny ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

§ 11
Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu smrku ztepilého

(1) Do přírodních lesních oblastí 11 - Český les, 13 - Šumava, 14 - Novohradské hory, 27 - Hrubý Jeseník, 40 - Beskydy a 41 - Hostýnsko-Vsetínská vrchovina není přípustný dovoz reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí.

(2) Reprodukční materiál z přírodních lesních oblastí 40 a 41 lze použít ve všech přírodních lesních oblastech s výjimkou přírodních lesních oblastí 11, 13, 14 a 27.

(3) Při nedostatku sazenic v 7. nebo 8. lesním vegetačním stupni v semenářských oblastech I., V. a VI. se připouští vzájemný přenos. Do těchto semenářských oblastí je povolen dovoz ze semenářských oblastí III., VII. a VIII. s přípustným vertikálním posunem uvedeným v § 10 odst. 1.


§ 12
Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu borovice lesní

(1) U borovice lesní je přípustný přenos reprodukčního materiálu pouze uvnitř vymezených semenářských oblastí s vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(2) Do semenářské oblasti VI. je povolen dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti VII.


§ 13
Podrobnosti přenosu reprodukčního materiálu modřínu opadavého 

(1) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti II. je možné používat pouze v této oblasti s přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(2) Dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti II. do semenářské oblasti I. není povolen.

(3) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti I. je možné používat v semenářské oblasti II. přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.


§ 14
Genové základny 

(1) K zachování biologické různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona] a k záchraně a reprodukci genových zdrojů původních regionálních populací lesních dřevin slouží genové základny.

(2) Genové základny jsou komplexy převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace, které jsou, při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce.

(3) Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny.

(4) Výměra genových základen se volí diferencovaně podle druhů lesních dřevin nebo jejich souborů, tvořících lesní ekosystémy, a podle současného stavu lesních porostů na konkrétních lokalitách. Výměra jedné genové základny nesmí být zpravidla menší než 100 ha.

(5) Základem pro vymezení genových základen jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin. V případech, kdy je lesní oblast výrazně vertikálně členěna, se vymezují genové základny i v rámci oblasti diferencovaně podle souborů lesních vegetačních stupňů (například odděleně pro smrkové porosty vyšších a horských poloh).

(6) Hlavním cílem hospodaření v genových základnách je zachování biologické různorodosti dřevin, pro které byla genová základna vymezena. Tomuto cíli je přizpůsoben režim hospodaření, který je stanoven lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou na základě odborného posudku pověřené právnické osoby.

(7) Evidence genových základen je vedena v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově, a to soupisem všech porostů tvořících genovou základnu. Ústřední evidenci genových základen vede pověřená právnická osoba.

 

ODDÍL ČTVRTÝ

PODROBNOSTI O OBNOVĚ LESA A ZALESŇOVÁNÍ POZEMKŮ PROHLÁŠENÝCH ZA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA A O EVIDENCI PŘI NAKLÁDÁNÍ S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM LESNÍCH DŘEVIN

 

§ 15
Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin

(1) Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin je určena vnějšími (morfologickými) a vnitřními (genetickými a fyziologickými) znaky.

(2) Kvalita semene lesních dřevin se posuzuje podle přílohy č. 6 této vyhlášky.

(3) Kvalita semenáčků a sazenic lesních dřevin je charakterizována těmito znaky:
a) vnějšími (morfologickými):
1. výškou nadzemní části (v cm), 
2. tloušťkou kořenového krčku (v mm),
3. poměrem nadzemní části a kořenů,
4. štíhlostním koeficientem;
b) vnitřními genetickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány jejich původem;
c) vnitřními fyziologickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány:
1. obsahem vody v pletivech,
2. obsahem zásobních látek,
3. stupněm vegetačního klidu (dormance),
4. růstovým potenciálem kořenů.

(4) Podle výšky nadzemní části a tloušťky kořenového krčku se semenáčky a sazenice lesních dřevin zařazují do dvou tříd podle přílohy č. 7 této vyhlášky.

(5) Pro výsadbu topolů a stromových vrb lze použít pouze sadebního materiálu získaného množením původních domácích druhů a vegetativním množením kultivarů. Seznam kultivarů bude uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(6) Pro obnovování lesních porostů a zalesňování lze použít pouze semenáčků a sazenic, které mají průběžný, nevětvený terminální výhon, na konci vegetačního období zdřevnatělý, ukončený terminálním pupenem (s výjimkou vícevrcholových dřevin) a vyvinutý kořenový systém, odpovídající velikosti nadzemní části, bez výrazných deformací kořenů. Dále jsou mechanicky nepoškozené (mimo záměrného krácení nadzemní části nebo kořenů), v dobrém zdravotním stavu, s nenarušeným vodním režimem, s nenarušeným stavem zásobních látek a ve stavu růstového klidu (dormance).

(7) U reprodukčního materiálu, kde bylo zjištěno napadení škodlivými organismy karanténního charakteru, se postupuje podle zvláštního předpisu.8)


§ 16
Podrobnosti o obnově lesa a zalesňování

(1) Obnova lesa a zalesňování musí být prováděny tak, aby bylo dosaženo takového stavu lesních porostů a lesního prostředí, který zachovává jejich biodiversitu, odolnost, stabilitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekonomické, ekologické i sociální funkce.

(2) K obnově lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se smí použít pouze reprodukční materiál jednotlivých druhů lesních dřevin, který splňuje podmínky přenosu pro konkrétní místo výsadby a u kterého je doložen původ.

(3) Při zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovává vlastník pozemku v součinnosti s odborným lesním hospodářem projekt zalesnění, který je přílohou žádosti o vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 lesního zákona.

(4) Způsoby obnovy lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být voleny tak, aby bylo dosaženo zajištěné lesní kultury ve lhůtě stanovené lesním zákonem.

(5) Počet a kvalita sazenic (příp. stromků z náletu) jednotlivých druhů lesních dřevin musí být volena tak, aby bylo dosaženo zajištěné kultury a cílové skladby dřevin. Minimální počty jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesního porostu nebo zalesnění pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.

(6) Za obnovený nebo zalesněný pozemek je považován takový stav lesní kultury nebo náletu, jestliže na něm roste nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin. Rovnoměrné rozmístění jedinců po ploše nemusí být dodrženo při obnovách horských lesů v 8. až 9. lesním vegetačním stupni a v případech požadavků vyplývajících z funkčního zaměření (kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení).

(7) Při posuzování zajištěnosti lesního porostu se hodnotí tato kritéria:
a) stromky vykazují trvalý výškový přírůst,
b) stromky jsou po ploše rovnoměrně jednotlivě nebo skupinově rozmístěny a jejich počet nepoklesl pod 80 % minimálního počtu pro obnovu nebo zalesnění,
c) stromky jsou odrostlé působení buřeně a nejsou výrazně poškozeny.


§ 17
Podrobnosti o evidenci při nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

(1) Každý oddíl reprodukčního materiálu lesních dřevin musí být v celém průběhu výroby a manipulace (sklizeň, skladování, luštění, expedice osiva, pěstování sazenic, jejich doprava, skladování až po použití při obnově lesa a zalesňování) ukládán odděleně a opatřen následujícími údaji:
a) přírodní lesní oblastí,
b) lesním vegetačním stupněm,
c) označením místa původu,
d) fenotypovou kategorií zdroje.

(2) Oddíly reprodukčního materiálu pocházející z uznaných zdrojů musí být označeny evidenčním číslem uznané jednotky.

(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zaznamenávají a prokazují "Listem o původu plodů, semen a vegetativních částí" a "Listem o původu sadebního materiálu lesních dřevin", jejichž vzory jsou v přílohách č. 9 a č. 10 této vyhlášky.

(4) List o původu plodů, semen, vegetativních částí a sadebního materiálu vyzvednutého z náletu a nárostu vystaví vlastník zdroje, ve kterém byl tento reprodukční materiál sebrán, ihned po ukončení sběru.9) O vystavených listech o původu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.

(5) Za vystavení Listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin odpovídá provozovatel školky.9) O vystavených listech o původu sadebního materiálu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.

(6) Pro transport vystaví vlastník plodů, semen a vegetativních částí "Průvodní štítek", jehož vzor je v příloze č. 11 této vyhlášky, kterým je každé balení oddílu označeno vně i uvnitř.9)

(7) Vlastníci lesů vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu použitého při obnovování lesních porostů a zalesňování a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od obnovy lesního porostu nebo od zalesnění pozemku.

(8) Právnické a fyzické osoby, které se zabývají podnikatelskou činností podle § 30 odst. 1 lesního zákona, vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od vzniku těchto dokladů.

(9) Pověřená právnická osoba zpracuje celostátní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu s uvedením minimálně těchto údajů:
a) druh dřeviny,
b) výměra zdrojů, reprodukčního materiálu jednotlivých druhů podle fenotypových kategorií, vlastníků a územně správních celků,
c) číslo uznané jednotky,
d) údaje charakterizující přírodní podmínky (přírodní lesní oblast, lesní vegetační stupeň).


ODDÍL PÁTÝ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

§ 18
Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.


§ 19
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr: Ing. Lux v. r.

_________________________________________________________________
1) § 26 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
3) § 29 odst. 3 lesního zákona.
4) § 29 odst. 4 lesního zákona.
5) § 29 odst. 6 lesního zákona.
6) § 5 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.
7) § 2 písm. p) lesního zákona.
8) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 30 odst. 1 lesního zákona.
10) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. 

 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.
1. Zdroje reprodukčního materiálu jsou:
a) lesní porosty, a to
1. porosty uznané ke sklizni osiva, což jsou dospělé porosty, event. porostní skupiny nebo etáže, které byly vybrány a schváleny pro sběr reprodukčního materiálu,
2. porosty neuznané ke sklizni osiva kromě vybraných lesních dřevin;
b) výběrové stromy, což jsou stromy mimořádně geneticky hodnotné z hlediska množství a jakosti produkce nebo odolnosti, které svými vlastnostmi převyšují stromy stejného druhu a věku na daném stanovišti a které jsou určeny a uznány především pro odběr roubů k produkci roubovanců, sběru semen a k dalším šlechtitelským účelům;
c) uznané semenné sady, což jsou účelové výsadby potomstev lesních dřevin (generativních i vegetativních), které byly založeny a uznány k produkci osiva;
d) uznané matečnice, což jsou účelové výsadby lesních dřevin požadovaných vlastností, které byly založeny a uznány k odběru reprodukčního materiálu pro vegetativní množení;
e) uznané klonové archivy, což jsou účelové výsadby potomstev výběrových stromů lesních dřevin pěstovaných mimo původní místo;
f) uznané semenné porosty (udržovací porosty), což jsou porosty lesních dřevin pocházející z osiva porostů fenotypové kategorie A a sloužící k zachování genofondu nejcennějších porostů;
g) nálety, což jsou růstové fáze lesa, které vznikly z přirozené obnovy a jsou tvořeny jedinci, jejichž další existence není dosud růstově zabezpečena;
h) nárosty, což jsou růstové fáze lesa, které vznikly přirozenou obnovou a jsou tvořeny růstově zabezpečenými jedinci. 

2. Reprodukčním materiálem lesních dřevin určeným k obnově lesa nebo k zalesňování se rozumí:
a) plody a semena pro generativní reprodukci;
b) části rostlin (řízky, rouby, pletiva) pro vegetativní reprodukci;
c) rostliny vypěstované generativním nebo vegetativním způsobem;
d) rostliny pocházející z náletů a nárostů.

3. Pro obchod podle pravidel OECD se zdroje reprodukčního materiálu člení na:
a) identifikovaný zdroj, kterým se rozumí porost;
b) selektovaný zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom;
c) kvalifikovaný zdroj, kterým se rozumí uznané semenné sady, klonové archivy a matečnice;
d) testovaný zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom, semenný sad, klonový archiv, matečnice po ověření genetických vlastností a kultivary identifikované podle charakteristik předepsaných v mezinárodním kodexu pro šlechtěné rostliny.

4. Oddíl reprodukčního materiálu je reprodukční materiál jednoho druhu dřeviny, který musí vykazovat následující společné znaky:
a) stejný porost (skupina porostů) nebo uznaná jednotka;
b) stejný rok zralosti a sběru; 
c) stejný způsob zpracování, skladování a ošetřování;
d) stejná délka období ve školce jako semenáčky nebo sazenice.