zpět na hlavní stránku   Srovnání anatomie živočichů podle druhu přijímané potravy
 
Masožravec   Býložravec   Člověk  
má drápynemá drápynemá drápy
nemá kožní póry, potí se jazykempotí se milióny kožních pórůpotí se milióny kožních pórů
má ostré, špičaté přední zuby k trhání masanemá ostré špičaté přední zubynemá ostré špičaté přední zuby
má malé slinné žlázy v tlamě
(nepotřebuje natrávit obilí a ovoce)
má dobře vyvinuté slinné žlázy potřebné k natrávení obilovin a ovocemá dobře vyvinuté slinné žlázy potřebné k natrávení obilovin a ovoce
má kyselé sliny, nemá enzym ptyalin nutný k natrávení obilovinmá zásadité sliny a mnoho ptyalinu k natrávení obilovin a ovocemá zásadité sliny a mnoho ptyalinu k natrávení obilovin a ovoce
nemá ploché zadní stoličky k rozmělnění potravymá ploché zadní stoličky k rozmělnění potravymá ploché zadní stoličky k rozmělnění potravy
má mnoho silné kyseliny solné v žaludku na trávení pevných zvířecích svalů, kostí atd.žaludeční kyselina solná je 10x slabší než u masožravcůžaludeční kyselina solná je 10x slabší než u masožravců
zažívací ústrojí je pouze 3x delší než tělo, aby se rychle hnijící maso dostalo z těla co nejrychlejizažívací ústrojí je 6x delší než tělo
(ovoce se nerozkládá tak rychle, takže může mnohem pomaleji procházet tělem)
zažívací ústrojí je 6x delší než tělo
 

Jaké jsou charaktristické znaky jednotlivých druhů savců?

Masožravci (Carnivora) mají nepravidelný chrup uzpůsobený k trhání kusů masa, které hltají po kusech. mají kyselé sliny, jednoduchý žaludek, krátké tenké střevo a velmi krátké jednoduché, přímé a hladké tlusté střevo. Trávicí proces v nich probíhá zahníváním a trávenina postupuje krátkým střevem velmi rychle.
Býložravci (Herbivora) mají pravidelný chrup, zásadité sliny, kapacita žaludku je mnohem větší, v některých případech je žaludek komplikovaný nebo má více částí. Tenké střevo je velmi dlouhé, tlusté střevo je hladké a též velmi dlouhé. Jejich typickou stravou je spásání velkého objemu celých rostlin. trávicí proces probíhá kvašením.
Mezi těmito dvěma krajními skupinami stojí zvláštní skupina primátů - některé opice a člověk. Mají pravidelný chrup, zásadité sliny, jsou schopni polykat malá sousta dobře rozmělněné potravy; jejich žaludek je jednoduchý, tenké střevo mnohem delší než masožravců, ale kratší, než u býložravců. tlusté střevo je úplně jiné, asi 1,5 m dlouhé a táhne se břišní dutinou ne přímo, jako u masožravců, ale ve tvaru obráceného U. Na rozdíl od hladkého tlustého střeva všech živočichů má lidské tlusté střevo velmi charakteristickou strukturu. je to trubice podélně obalená třemi svalovitými pásy, které jsou kratší než samo střevo. To způsobuje, že střevo je zvrásněno do váčků, takže není hladké jako u jiných živočichů. Toto střevo je uzpůsobeno k ukládání zbytků potravy objemnější, než je maso, a méně objemné, než je tráva. trávicí proces v něm probíhá štěpením trávicími enzymy nebo někdy mírným kvašením. Sní-li člověk maso, to dlouho prochází jeho střevem a při běžné zácpě se tam drží i týden. Během dlouhého putování lidským střevem maso hnije - množí se miliardy hnilobných bakterií, jejichž toxiny prostupují střevní stěnou a zanášejí organismus. Cholesterol a tuky obsažené v mase vytvářejí ve střevě množství rakovinotvorných látek, které mají čas působit na stěnu střeva. Epidemiologické studie za posledních 30 let bezpečně dokázaly, že masitá strava vyvolává u člověka (ale i u opic) rakovinu střev, prsu, prostaty, aterosklerózu, střevní vychlípeniny (divertikuly), dnu, cukrovku a mnohé další nemoci. Proto je maso pro člověka nepřirozené a nevhodné. (Dostane-li se však na druhé straně do lidského střeva velký objem celých rostlin, způsobí to silné nadýmání, meteorismus.) Lidskému zažívacímu traktu nejlépe vyhovují plody rostlin - semena, ovoce, ořechy, obiloviny, lustěniny, plodová, kořenová a některá listová zelenina. Tyto plodiny nevyvolávají v lidském střevě žádné patologické stavy, tráví se bez zahnívání nebo silného kvašení. Stolice je kašovitá, obyčejně dvakrát denně, a nezapáchá pronikavě (pouze při luštěninách způsobují jejich oligosacharidy jistou plynatost. Tyto plodiny možno občas doplnit čerstvě nadojeným kozím nebo kravským mlékem, domácím tvarohem z čerstvého mléka anebo den starými vejci.

Použité zdroje: tabulka - Časopis Bytí č.9/1995 (http://www.dub.cz/9/vyziva.html)
text - K. Červený, D. Červená: Vegetariánská kuchařka (1991)



Vegetariánství
Zpět na hlavní stránku