HOME page

Zvolte kódování dokumentu


Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) - organizace a činnost

Home Page DFG: www.dfg.de

DFG je centrální veřejná organizace podporující výzkum v Německu. V souladu se svým statutem “slouží všem vědeckým odborům tím, že podporuje výzkumné projekty řešené v univerzitních i mimouniverzitních výzkumných institucích, podporuje spolupráci mezi vědci, propojení mezi výzkumnou a průmyslovou sférou a styky s partnerskými vědeckými institucemi v zahraničí”. V souvislosti s tím věnuje zvýšenou pozornost také výchově a podpoře mladých vědců a učenců. Reprezentuje německou vědu v mezinárodních vztazích.

V Německu existuje Federální ministerstvo pro vědu a DFG je financováno prostřednictvím jeho kapitoly státního rozpočtu, toto ministerstvo ale není odpovědné za podporu vědy jako celku – zajišťuje pouze institucionální financování vědeckých organizací včetně univerzit a má také vlastní grantové systémy pracující např. formou státních zakázek. V Německu také působí řada soukromých nadací (např. Volkswagen). Výzkumnou základnu v Německu tvoří především univerzity (vzdělávacích institucí je zhruba 240, z toho cca 80 nemá obecný charakter univerzity), které zajišťují přibližně 85 % výzkumné činnosti. Zbývajících 15 % připadá na nezávislé výzkumné instituce typu Institutů Maxe Plancka. V Německu rovněž existuje 7 akademií věd, jejich praktický význam je však poměrně malý.

DFG podporuje investigativní a inovativní výzkum, dbá na svobodu bádání a výuky a hodnotí výjimečnost a kvalitu projektu, přičemž na principu veřejné soutěže musí vědci nejen umět obhájit svou vědeckou myšlenku, ale prokázat také schopnost soutěžit v reálném světě o peníze. Převážná část žádostí jsou projekty navrhované žadateli – tento typ projektů bývá v hantýrce označován jako “bottom-up”, toto označení se ale pracovníkům DFG nelíbí, protože “staví vědu na dno”, zatímco oni sami se považují za organizaci poskytující německé vědě své služby.

DFG je nevládní asociací sdružující instituce zabývající se vyšším vzděláním, vědecké instituce a akademie věd. Každá členská instituce deleguje svého reprezentanta do General Assembly, který je nejvyšším orgánem DFG. Neexistuje žádný vztah mezi tím, zda daná instituce je či není členem DFG a tím, zda získá či nezíská z DFG finanční prostředky.

General Assembly volí presidenta, vicepresidenty DFG a vědecké členy Senátu a Grantové komise. Je svoláván jednou ročně, schvaluje rozhodnutí a opatření Executive Board, výroční zprávu, rozpočet a závěrečný účet DFG. Rozhoduje rovněž o přijímání nových členů DFG.

Executive Board je výkonným orgánem, zabývá se organizací DFG a rozhoduje o zásadách a vědní politice DFG. Jejím předsedou je president DFG (jeho funkce je plným pracovním úvazkem), členy je 8 vicepresidentů a zástupci Senátu a Grantové komise (čestné funkce).

Senát je orgánem, který tvoří vědeckou politiku DFG, iniciuje vědeckou spolupráci, formuluje prioritní programy a výzkumné směry a je poradním orgánem vlády a parlamentu ve vědeckých otázkách. Je složen z 39 akademických funkcionářů (3 z nich jsou čestné funkce, např. předseda konference rektorů, 36 členů je volených General Assembly). Funkční období je tři roky. Senát jmenuje ze svých řad 19 členů grantové komise.

Grantová komise odpovídá za finanční podporu vědy a výzkumu, rozhoduje o udělení či zamítnutí všech grantových přihlášek. Její rozhodnutí jsou konečná a neúspěšné projekty mohou být znovu předkládány pouze s jejím souhlasem. Grantová komise také rozhoduje v otázkách rozpočtu. Má 37 členů, z nichž 19 je voleno senátem z řad jeho členů, další členové jsou delegování federální vládou a spolkovými vládami. Grantová komise ustavuje odborné komise pro speciální typy programů (výzkumná centra, PGS programy).

Posuzovací komise jsou ustaveny pro jednotlivé obory a každá čítá asi 30 odborníků - v současnosti pracuje v 37 posuzovacích komisí 524 odborníků, kteří zahrnují 186 vědních disciplin. Členy posuzovacích komisí volí korespondenčně všichni členové vědecké obce v jednotlivých institucích. Posuzovací komise hodnotí všechny projekty a žádosti v daném oboru, především po stránce finanční. Ze členů komise také odborná sekce kanceláře vybírá posuzovatele jednotlivých projektů. Funkční období v komisi je čtyřleté, po tuto dobu členové komise nejsou v přímém pracovně-právním vztahu k DFG.

Kancelář DFG má 600 zaměstnanců, z nichž cca 100 má vysokoškolské vzdělání. Kancelář řídí generální sekretář, který se účastní jako přísedící zasedání General Assembly i Executive Board. Kromě odborných sekcí (humanitní vědy, biologie a medicína, přírodní vědy, technické vědy a mezinárodní styky) jsou v Kanceláři také oddělení centrální administrativy (finanční, právní a organizační záležitosti, styk s veřejností), grantové a výzkumné infrastruktury (servis vědeckých knihoven, vědecké přístroje, PGS programy) a samostatné oddělení pro výzkumná centra.

Rozpočet. Rozpočet DFG pro rok 1999 je 2.3 mld. DM, z toho je 60 mil. DM určeno pro administrativu (2.6% z celkového rozpočtu DFG). Z celkového rozpočtu cca 60 % poskytuje federální vláda a zbytek vlády jednotlivých zemí podle předem určeného klíče. Není však souvislost mezi částkou, která daná země přispívá a výší grantových prostředků, které získává zpět. Z přidělených prostředků DFG financuje cca 25 000 přihlášek ročně (včetně stipendií).

Postup posuzovacího řízení. O grant může požádat každý vědecký pracovník (Ph.D.) nebo vědecká instituce, a to v libovolném vědním oboru. Obecně je působnost DFG orientována spíše na základní výzkum, ale ani přímá návaznost na cílený nebo aplikovaný výzkum nemusí být překážkou. Žádosti se přijímají a jejich posuzování probíhá průběžně. Posuzovací řízení trvá 3 až 4 měsíce Doba trvání projektu je zpravidla tři roky. Pak je nutno žádat znovu, zpravidla je spolu se žádostí o nový projekt podána závěrečná zpráva o řešení projektu předchozího.

Žádosti shromažďuje příslušná odborná sekce Kanceláře. Pokud shledá nedostatky, ať již formální, nebo věcné, vyžádá si úpravy nebo doplnění. V pravomoci pracovníků Kanceláře je “přesvědčit” žadatele, aby stáhl žádost, která nemá šanci na přidělení grantu. Vedoucí odborné sekce také vybere externí posuzovatele – zpravidla bývají 2-3, přičemž pro individuální žádosti je zpravidla jeden z posuzovatelů členem příslušné posuzovací komise.

Posuzovatel musí podat zprávu nejen o vědecké kvalitě projektu, ale také o navrhovateli, zda je schopen problém úspěšně řešit a zda navrhovaný projekt při požadovaných nákladech stojí za to řešit. Většina posuzovatelů je německých, protože musí znát také stav na daném pracovišti a jeho zázemí. Posudky jsou pouze slovní, nemají číselné ani bodové hodnocení.

Posouzené projekty se opět shromáždí v odborné sekci Kanceláře, pro jednání komisí připraví odborný úředník kanceláře ročně podklady pro asi 400 projektů (základní údaje, souhrny z posudků apod.) - to znamená, že musí pročíst všechny projekty včetně posudků. K tomu má k dispozici 2 další pomocné síly.

Posuzovací komise se scházejí 7x ročně k přípravě návrhu na udělení grantů. V průměru připadá na každou posuzovací komisi cca 1300 projektů ročně. Předseda této komise se musí seznámit podrobně se všemi projekty, kterými se komise zabývá. Společně s dvěma místopředsedy a s odbornou sekcí kanceláře připraví podklady pro jednání Grantové komise. Pro každý projekt to jsou dvou- až třístránkové souhrny všech základních údajů ze žádosti a z posudků a především návrh rozpočtu projektu (je poměrně běžné, že DFG krátí rozpočet požadovaný navrhovatelem, především v oblasti mezd).

Členové Grantové komise dostanou pak seznam projektů, které jsou doporučeny i nedoporučeny k udělení grantů. Celkově dostává DFG přibližně 20 tisíc přihlášek za rok, z toho 12 až 13 tisíc postoupí do Grantové komise a z tohoto počtu se při jednání komise diskutuje pouze asi 500 projektech (drahých nebo “problematických”), u ostatních je přijato doporučení příslušné posuzovací komise. Ve porovnání s našimi grantovými systémy jsou tedy výrazně posíleny pravomoci vlastních pracovníků DFG, kteří nevykonávají pouze činnosti administrativní a organizační, ale přispívají výraznou měrou i k odbornému a finančnímu posouzení žádosti. Rovněž členové posuzovací komise mají výraznou rozhodovací pravomoc – k jejich postavení ale přispívá to, že jsou voleni všemi vědci daného oboru v zemi.

Průměrně je podporováno 50-60 % všech žádostí, ale při posuzování podle objemu přidělovaných prostředků je úspěšnost podstatně nižší (jsou kráceny rozpočty požadované v přihlášce).

Navrhovatel může být seznámen se souhrnem hodnocení, které zpracoval předseda posuzovací komise a kancelář, jednotlivé posudky se nezasílají.

Hospodaření s grantovými prostředky. Podmínkou pro poskytnutí grantu je odpovídající vybavenost pracoviště a vědecká schopnost navrhovatele. Pro speciální vybavení pracovišť jsou vypisovány zvláštní programy. Přidělené grantové prostředky se zasílají institucím. Po udělení grantu řešitel, resp. jeho pracoviště požádá o zaslání peněz na 3 měsíce s odůvodněním na co konkrétně budou využity (platy, materiál apod.)

Zhruba 80 % všech účelových prostředků se spotřebuje na mzdy (pracovníků přijatých na dobu řešení projektu, mzdové prostředky nemohou být požadovány pro pracovníky, kteří jsou v pracovním poměru s jakoukoliv institucí). V grantové přihlášce se plánuje počet míst, které navrhovatel potřebuje pro splnění cílů projektu. DFG stanoví podle tabulek, kolik přidělí na platy pro jednotlivé přijaté pracovníky (v závislosti na věku a postavení; je stanovena maximální pozice, a tedy i plat odpovídají zhruba naší platové třídě 10). Instituce v postavení odpovídajícím našemu nositeli grantu tedy z granty nezíská žádané mzdové prostředky pro své pracovníky, odborné, technické ani administrativní, a nemůže nárokovat ani žádný příspěvek na režiii.

Zbývajících cca 20 % prostředků jde na věcné výdaje. Přístroje v ceně nad 20 000 DM (ve smyslu našich investic) nakupuje podle dispozic řešitelů přímo DFG (touto činností se zabývá speciální oddělení Kanceláře) a institucím je zapůjčuje. Po skončení řešení se pak instituci přístroj ponechá pro řešení dalších projektů.

Finanční prostředky na straně DFG nejsou převoditelné a na konci roku musejí být vyúčtovány, nevyčerpané prostředky se vracejí do státního rozpočtu. Peníze na straně nositelů jsou převoditelné. Protože se ale přidělují vždy jen na 3 měsíce, je prakticky potřeba převoditelnosti jen malá. Investiční prostředky se přidělují najednou.

Změny ve financování jsou dovoleny v rámci základního dělení (věcné, investice) do výše 30 % z rozpočtu. U platů nelze změny žádat.

Kontrola postupu a výsledků řešení. Průběžné kontroly řešení se neprovádějí. Finanční kontrolu nahrazuje to, že grantové prostředky jsou přidělovány postupně, většinou po čtvrtletích nebo na základě žádosti nositele. Závěrečné kontroly řešení projektů se provádějí až u závěrečných zpráv podobně jako v GA ČR. Jako výsledek se očekávají publikace v impaktovaných časopisech.

Databáze výzkumných projektů na národní úrovni neexistuje. DFG publikuje dosažené výsledky v tištěné formě. Veškerá data, která se publikují, musí být získána od autora, který také musí dát svolení k jejich zveřejnění - zejména na Internetu. Za osobní údaje se považuje i jméno autora, pokud je ve spojení s jeho zaměstnáním a s projektem, který řeší. (Nejde tedy o rodné či jiné číslo, ale právě o spojení určitých informací - to podléhá zákonu na ochranu osobnosti a osobních údajů.)

Speciální programy DFG. Mimo popsané “standardní” typy projektů DFG financuje prioritní programy, které mají samostatný rozpočet. Jedním z nich je program typu výzkumných center, který má mnoho specifických rysů. GA ČR předpokládá, že v nejbližší době bude moci německého kolegu, který tento program spravuje, pozvat k uspořádání semináře. Dále má DFG dva typy speciálních aktivit pro postgraduální studenty. Nejedná se o přitom stipendia, ale o aktivity zaměřené na podporu výzkumné činnosti. Program Graduate Training navrhne skupina profesorů z různých oborů jako interdisciplinární program - vždy to však musí být program výzkumný. K jeho řešení se pak přijímají postgraduální studenti a ti se scházejí k diskusím na seminářích, společných kursech, k prezentaci výsledků apod. Účelem je podpořit schopnost studentů komunikovat na mezioborové úrovni. DFG financuje přípravu programu (semináře profesorů), v programu pak platy studentů, cesty na setkání a náklady na vlastní setkání a náklady na vlastní výzkumnou činnost. Programu se mohou účastnit i zahraniční studenti (v současnosti je 13 % participantů ze zahraničí). Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách DFG (http://www.dfg.de/). Tento program se uskutečňuje v Německu, o účast v programu mohou ale požádat i postgraduální studenti z jiných zemí. Žádost se zasílá přímo univerzitě, která získala podporu DFG, přičemž na internetových stránkách DFG je uveden i seznam oborů a pracovišť (tento program je výhodný obzvláště pro humanitní obory). Projekt trvá zpravidla 9 let a je na něj vyčleněno asi 7 % z celkového rozpočtu DFG.

Novinkou v tomto směru je program European Graduate Training, který umožňuje vytvořit mezioborové programy i ve spolupráci s univerzitami z jiných zemí. Programy jsou tvořeny na základě osobních aktivit profesorů a mohou probíhat v obou (nebo několika) účastnických zemích.

Public relations. Pro kontakty s veřejností je v Kanceláři DFG vytvořena speciální sekce čítající 11 lidí, jejichž pracovní náplní je zejména:

Z uvedeného vyplývá, jak opodstatněné bylo tvrzení pracovníků DFG, že novináři za nimi chodí, když hledají zajímavé téma. Všechny uvedené aktivity přispívají k pozitivnímu obrazu vědy - německá veřejnost není na stránkách novin jednostranně informována o vědecké sféře pouze jako o “bezedné jámě”, do níž se sypou peníze daňových poplatníků bez užitku, nebo o jejích skandálech, ať již skutečných, čí vykonstruovaných.

 Kancelář GA ČR doporučuje pokračovat v některých diskusích, zejména v oblasti programu velkých projektů (center) a navrhuje pozvat zástupce DFG k návštěvě GA ČR do Prahy. Při té příležitosti by bylo vhodné uspořádat veřejnou přednášku o činnosti DFG v některých vybraných oblastech. O této akci bude Kancelář GA ČR v dostatečném předstihu informovat.