ČÁST OSMÁ
Zužitkování zvěře
§ 33
(1) Pokud je u některých druhů zvěře doba hájení rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.
(2) Ministerstvo zemědělství České republiky může zavést lístky o původu zvěře, popřípadě jiný způsob kontroly ulovené zvěře.
Škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří
§ 34
(1) Uživatel honitby je povinen hradit:
a) škodu, která byla v honitbě způsobena
výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích
nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě nebo na lesních porostech;
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích
nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě nebo na lesních porostech způsobila
zvěř, u níž je stanovena doba lovu. Je-li
uživatelem honitby sdružení, ručí za náhradu škody všichni
jeho členové rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory, pokud neprokáže, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohražení neodvratitelnou událostí, nebo osobou, za niž neodpovídá.
(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.
(4) Vlastník, případně nájemce honebního pozemku je povinen učinit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Pokud vlastník případně nájemce honebního pozemku taková opatření neprovede, snižuje se náhradu škody podle míry jeho zavinění. Stejná opatření může učinit uživatel honitby, pokud se tím neomezuje užívání pozemku a vlastnické právo k němu.
(5) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních nebo vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří (přihrnutí hlíny, ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených zahradách ovocných a zelinářských nebo na květinových školkách, stromořadích nebo na stromech porůznu rostoucích, anebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní úřad.
(6) Škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách se nehradí. Rovněž se nehradí škody na plodinách uskladněných na honebních pozemcích - krechty, siláže - nebyla-li učiněna opatření, jimiž jsou tyto plodiny účinně chráněny proti škodám působeným zvěří.
§ 35
(1) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.
(2) Členové komise mají nárok na náhradu ušlé odměny za práci a náhradu nutných hotových výdajů.
§ 36
(1) Neoznámí-li poškozený předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši náhrady v případě poškození zemědělských plodin do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období, a neohlásí-li současně, jaká opatření učinil k zabránění škod působených zvěří, pozbývá nároku na náhradu. Byla-li škoda způsobena na zemědělských plodinách a její výše se dá zjistit teprve v době sklizně, může uživatel honitby žádat, aby rozhodnutí o výši škody bylo odloženo až do doby sklizně.
(2) Předseda rozhodčí komise uvědomí písemně uživatele honitby o ohlášeném požadavku a vyzve poškozeného a uživatele honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li se, stanoví předseda rozhodčí komise místo a dobu jednání a tyto údaje oznámí ostatním členům komise a účastníkům.
(3) Předseda rozhodčí komise vyzve před zahájením jednání opětně účastníky k uzavření smíru; bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné, zahájí jednání. Řízení rozhodčí komise musí směřovat k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn stav věci jako podklad pro rozhodnutí.
(4) O jednání rozhodčí komise se sepíše zápis, který v závěru obsahuje rozhodnutí o výši náhrady škody se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis se sepíše též, dojde-li ke smíru.
(5) Rozhodnutí rozhodčí komise a smír před ní uzavřený jsou soudně vykonatelné. Oznámí-li některý z účastníků předsedovi rozhodčí komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti. Předseda rozhodčí komise je povinen vyrozumět účastníky o tom, že rozhodnutí pozbylo účinnosti. Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo toto vyrozumění doručeno nárok na náhradu škody v občanskoprávním řízení u soudu, pozbývá nároku na náhradu škody.
§ 37
Náhrady členům rozhodčí komise, jakož i náhrady spojené s jednáním komise, nese okresní úřad, který je může uložit účastníku řízení, jestliže je zavinil zejména podáváním svévolných návrhů nebo úmyslným protahováním řízení.