ODDÍL TŘETÍ
STANOVENÍ OBLASTÍ PŮVODU, PODROBNOSTI O PŘENOSU SEMEN A SAZENIC LESNÍCH DŘEVIN
§ 9
Stanovení oblastí původu
(2) Pro smrk ztepilý, borovici lesní a modřín opadavý se vymezují semenářské oblasti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.
§ 10
Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu
lesních dřevin
(2) V případě, kdy nelze krýt
potřebu reprodukčního materiálu podle odstavce 1, lze uskutečnit jeho přenos
mezi přírodními lesními oblastmi, a to:
a) u
dřevin, které mají vymezeny semenářské oblasti podle § 9, podle zásad stanovených
pro jednotlivé dřeviny v § 11, 12 a 13
s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1,
b) u
ostatních lesních dřevin je přípustný přenos uvnitř hercynské oblasti (přírodní
lesní oblasti 1 až 31, 33 a 34) a uvnitř
moravské části karpatské oblasti (přírodní lesní
oblasti 32, 35 až 41) s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1. U
buku je přípustný přenos z moravské části
karpatské oblasti do oblasti hercynské,
c) použití
reprodukčního materiálu pocházejícího ze semenných sadů se řídí zásadami uvedenými
v uznávacích listech těchto sadů. Tyto zásady budou uveřejněny ve Věstníku
Ministerstva zemědělství.
§ 11
(1) Do přírodních lesních oblastí 11 - Český les, 13 - Šumava, 14 - Novohradské hory, 27 - Hrubý Jeseník, 40 - Beskydy a 41 - Hostýnsko-Vsetínská vrchovina není přípustný dovoz reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí.
(2) Reprodukční materiál z
přírodních lesních oblastí 40 a 41 lze
použít ve všech přírodních lesních oblastech s výjimkou
přírodních lesních oblastí 11, 13, 14 a 27.
(3) Při nedostatku sazenic
v 7. nebo 8. lesním vegetačním stupni v
semenářských oblastech I., V. a VI. se připouští vzájemný
přenos. Do těchto semenářských oblastí je povolen dovoz ze semenářských oblastí
III., VII. a VIII. s přípustným vertikálním
posunem uvedeným v § 10 odst. 1.
§ 12
Podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu
borovice lesní
(1) U borovice lesní je přípustný
přenos reprodukčního materiálu pouze uvnitř vymezených semenářských oblastí
s vertikálním posunem podle § 10 odst.
1.
(2) Do semenářské oblasti
VI. je povolen dovoz reprodukčního materiálu
ze semenářské oblasti VII.
§ 13
Podrobnosti přenosu reprodukčního materiálu
modřínu opadavého
(1) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti II. je možné používat pouze v této oblasti s přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.
(2) Dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti II. do semenářské oblasti I. není povolen.
(3) Reprodukční materiál ze
semenářské oblasti I. je možné používat v semenářské oblasti II. přípustným
vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.
§ 14
Genové základny
(1) K zachování biologické
různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f) lesního
zákona] a k záchraně a reprodukci genových zdrojů
původních regionálních populací lesních dřevin slouží genové základny.
(2) Genové základny jsou komplexy
převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným
podílem původních lesních dřevin takové
rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti
populace, které jsou, při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce.
(3) Základním způsobem reprodukce
v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá
se u dřevin, pro které je genová základna
vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže
genové základny.
(4) Výměra genových základen
se volí diferencovaně podle druhů lesních dřevin nebo jejich souborů, tvořících
lesní ekosystémy, a podle současného stavu
lesních porostů na konkrétních lokalitách. Výměra
jedné genové základny nesmí být zpravidla menší než 100 ha.
(5) Základem pro vymezení
genových základen jsou přírodní lesní oblasti
jako rámec regionálních populací lesních dřevin.
V případech, kdy je lesní oblast výrazně vertikálně členěna, se vymezují genové
základny i v rámci oblasti diferencovaně
podle souborů lesních vegetačních stupňů (například
odděleně pro smrkové porosty vyšších a horských poloh).
(6) Hlavním cílem hospodaření
v genových základnách je zachování biologické různorodosti dřevin, pro které
byla genová základna vymezena. Tomuto cíli
je přizpůsoben režim hospodaření, který je stanoven
lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou na základě odborného
posudku pověřené právnické osoby.
(7) Evidence genových základen je vedena v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově, a to soupisem všech porostů tvořících genovou základnu. Ústřední evidenci genových základen vede pověřená právnická osoba.
§ 15
Kvalita reprodukčního materiálu lesních
dřevin
(1) Kvalita reprodukčního
materiálu lesních dřevin je určena vnějšími
(morfologickými) a vnitřními (genetickými a fyziologickými)
znaky.
(2) Kvalita semene lesních dřevin se posuzuje podle přílohy č. 6 této vyhlášky.
(3) Kvalita semenáčků a sazenic
lesních dřevin je charakterizována těmito znaky:
a) vnějšími
(morfologickými):
1. výškou
nadzemní části (v cm),
2. tloušťkou
kořenového krčku (v mm),
3. poměrem
nadzemní části a kořenů,
4. štíhlostním
koeficientem;
b) vnitřními
genetickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány jejich původem;
c) vnitřními
fyziologickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány:
1. obsahem
vody v pletivech,
2. obsahem
zásobních látek,
3. stupněm
vegetačního klidu (dormance),
4. růstovým
potenciálem kořenů.
(4) Podle výšky nadzemní části a tloušťky kořenového krčku se semenáčky a sazenice lesních dřevin zařazují do dvou tříd podle přílohy č. 7 této vyhlášky.
(5) Pro výsadbu topolů a stromových vrb lze použít pouze sadebního materiálu získaného množením původních domácích druhů a vegetativním množením kultivarů. Seznam kultivarů bude uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(6) Pro obnovování lesních porostů a zalesňování lze použít pouze semenáčků a sazenic, které mají průběžný, nevětvený terminální výhon, na konci vegetačního období zdřevnatělý, ukončený terminálním pupenem (s výjimkou vícevrcholových dřevin) a vyvinutý kořenový systém, odpovídající velikosti nadzemní části, bez výrazných deformací kořenů. Dále jsou mechanicky nepoškozené (mimo záměrného krácení nadzemní části nebo kořenů), v dobrém zdravotním stavu, s nenarušeným vodním režimem, s nenarušeným stavem zásobních látek a ve stavu růstového klidu (dormance).
(7) U reprodukčního materiálu, kde bylo zjištěno napadení škodlivými organismy karanténního charakteru, se postupuje podle zvláštního předpisu.8)
§ 16
Podrobnosti o obnově lesa a zalesňování
(1) Obnova lesa a zalesňování musí být prováděny tak, aby bylo dosaženo takového stavu lesních porostů a lesního prostředí, který zachovává jejich biodiversitu, odolnost, stabilitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekonomické, ekologické i sociální funkce.
(2) K obnově lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se smí použít pouze reprodukční materiál jednotlivých druhů lesních dřevin, který splňuje podmínky přenosu pro konkrétní místo výsadby a u kterého je doložen původ.
(3) Při zalesňování pozemků
prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovává vlastník pozemku
v součinnosti s odborným lesním hospodářem
projekt zalesnění, který je přílohou žádosti o
vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 lesního zákona.
(4) Způsoby obnovy lesa a
zalesňování pozemků prohlášených za pozemky
určené k plnění funkcí lesa musí být voleny tak,
aby bylo dosaženo zajištěné lesní kultury ve lhůtě stanovené lesním zákonem.
(5) Počet a kvalita sazenic
(příp. stromků z náletu) jednotlivých druhů lesních dřevin musí být volena
tak, aby bylo dosaženo zajištěné kultury
a cílové skladby dřevin. Minimální počty jedinců jednotlivých
druhů lesních dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesního porostu nebo
zalesnění pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.
(6) Za obnovený nebo zalesněný pozemek je považován takový stav lesní kultury nebo náletu, jestliže na něm roste nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin. Rovnoměrné rozmístění jedinců po ploše nemusí být dodrženo při obnovách horských lesů v 8. až 9. lesním vegetačním stupni a v případech požadavků vyplývajících z funkčního zaměření (kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení).
(7) Při posuzování zajištěnosti
lesního porostu se hodnotí tato kritéria:
a) stromky
vykazují trvalý výškový přírůst,
b) stromky
jsou po ploše rovnoměrně jednotlivě nebo skupinově rozmístěny a jejich počet
nepoklesl pod 80 % minimálního počtu pro
obnovu nebo zalesnění,
c) stromky
jsou odrostlé působení buřeně a nejsou výrazně poškozeny.
§ 17
(1) Každý oddíl reprodukčního
materiálu lesních dřevin musí být v celém průběhu výroby a manipulace (sklizeň,
skladování, luštění, expedice osiva, pěstování sazenic, jejich doprava, skladování
až po použití při obnově lesa a zalesňování) ukládán odděleně a opatřen následujícími
údaji:
a) přírodní
lesní oblastí,
b) lesním
vegetačním stupněm,
c) označením
místa původu,
d) fenotypovou
kategorií zdroje.
(2) Oddíly reprodukčního materiálu pocházející z uznaných zdrojů musí být označeny evidenčním číslem uznané jednotky.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zaznamenávají a prokazují "Listem o původu plodů, semen a vegetativních částí" a "Listem o původu sadebního materiálu lesních dřevin", jejichž vzory jsou v přílohách č. 9 a č. 10 této vyhlášky.
(4) List o původu plodů, semen, vegetativních částí a sadebního materiálu vyzvednutého z náletu a nárostu vystaví vlastník zdroje, ve kterém byl tento reprodukční materiál sebrán, ihned po ukončení sběru.9) O vystavených listech o původu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.
(5) Za vystavení Listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin odpovídá provozovatel školky.9) O vystavených listech o původu sadebního materiálu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.
(6) Pro transport vystaví
vlastník plodů, semen a vegetativních částí
"Průvodní štítek", jehož vzor je v příloze č.
11 této vyhlášky, kterým je každé balení oddílu označeno vně i uvnitř.9)
(7) Vlastníci lesů vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu použitého při obnovování lesních porostů a zalesňování a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od obnovy lesního porostu nebo od zalesnění pozemku.
(8) Právnické a fyzické osoby, které se zabývají podnikatelskou činností podle § 30 odst. 1 lesního zákona, vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od vzniku těchto dokladů.
(9) Pověřená právnická osoba
zpracuje celostátní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu s uvedením
minimálně těchto údajů:
a) druh
dřeviny,
b) výměra
zdrojů, reprodukčního materiálu jednotlivých druhů podle fenotypových kategorií,
vlastníků a územně správních celků,
c) číslo
uznané jednotky,
d) údaje
charakterizující přírodní podmínky (přírodní lesní oblast, lesní vegetační
stupeň).
§ 18
Zrušuje se vyhláška Ministerstva
zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.
§ 19
Ministr: Ing. Lux v. r.
_________________________________________________________________
1) §
26 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
2) Vyhláška
Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
3) §
29 odst. 3 lesního zákona.
4) §
29 odst. 4 lesního zákona.
5) §
29 odst. 6 lesního zákona.
6) § 5 vyhlášky
Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.
7) §
2 písm. p) lesního zákona.
8) Zákon
č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.
9) §
30 odst. 1 lesního zákona.
10) Vyhláška
Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.
Příloha
č. 1 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.
1. Zdroje reprodukčního materiálu
jsou:
a) lesní
porosty, a to
1. porosty
uznané ke sklizni osiva, což jsou dospělé porosty, event. porostní skupiny
nebo etáže, které byly vybrány a schváleny
pro sběr reprodukčního materiálu,
b) výběrové
stromy, což jsou stromy mimořádně geneticky hodnotné z hlediska množství a
jakosti produkce nebo odolnosti, které
svými vlastnostmi převyšují stromy stejného druhu a
věku na daném stanovišti a které jsou určeny a uznány především pro odběr
roubů k produkci roubovanců, sběru semen
a k dalším šlechtitelským účelům;
c) uznané
semenné sady, což jsou účelové výsadby potomstev lesních dřevin (generativních
i vegetativních), které byly založeny a uznány k produkci osiva;
d) uznané
matečnice, což jsou účelové výsadby lesních dřevin požadovaných vlastností,
které byly založeny a uznány k odběru reprodukčního
materiálu pro vegetativní množení;
e) uznané
klonové archivy, což jsou účelové výsadby potomstev výběrových stromů lesních
dřevin pěstovaných mimo původní místo;
f) uznané
semenné porosty (udržovací porosty), což jsou porosty lesních dřevin pocházející
z osiva porostů fenotypové kategorie A a sloužící k zachování genofondu nejcennějších
porostů;
g) nálety,
což jsou růstové fáze lesa, které vznikly z přirozené obnovy a jsou tvořeny
jedinci, jejichž další existence není dosud
růstově zabezpečena;
2. Reprodukčním materiálem
lesních dřevin určeným k obnově lesa nebo
k zalesňování se rozumí:
a) plody
a semena pro generativní reprodukci;
b) části
rostlin (řízky, rouby, pletiva) pro vegetativní reprodukci;
c) rostliny
vypěstované generativním nebo vegetativním způsobem;
d) rostliny
pocházející z náletů a nárostů.
3. Pro obchod podle pravidel
OECD se zdroje reprodukčního materiálu člení na:
a) identifikovaný
zdroj, kterým se rozumí porost;
b) selektovaný
zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom;
c) kvalifikovaný
zdroj, kterým se rozumí uznané semenné sady, klonové archivy a matečnice;
d) testovaný
zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom, semenný sad, klonový
archiv, matečnice po ověření genetických vlastností a kultivary identifikované
podle charakteristik předepsaných v mezinárodním
kodexu pro šlechtěné rostliny.
4. Oddíl reprodukčního materiálu
je reprodukční materiál jednoho druhu dřeviny, který musí vykazovat následující
společné znaky:
a) stejný
porost (skupina porostů) nebo uznaná jednotka;
b) stejný
rok zralosti a sběru;
d) stejná
délka období ve školce jako semenáčky nebo sazenice.