Doporučení Lékařského výboru pro zodpovědnou medicínu (PCRM)
Physicians Committee for Responsible Medicine (PCRM)
- Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu
5100 Wisconsin Avenue NW Suite 404 Washington, DC 20016
Tel. (202) 686-2210, FAX (202) 686-2216
Doporučené změny základních dietetických doporučení pro obyvatele USA
předloženo Poradnímu Výboru pro Dietetiku - Department of Agriculture & Health, Human Services
31. ledna 1995
Federální směrnice týkající se stravy bylo možno zrevidovat v mnoha případech velmi zásadně, neboť se objevilo mnoho nových vědeckých důkazů a informací, týkajících se stravy a zdraví. Současný proces změn ve stravovacích doporučeních pro Američany je příležitostí k tomu, aby byly využity výsledky vědeckých objevů a výzkumů, které nám dávají šanci prosadit stravovací návyky vedoucí ke snížení rizika vzniku mnoha závažných onemocnění a mohou zabránit předčasným úmrtím. Srdeční choroby, rakovina, mozkové příhody, vysoký tlak, obezita a jiné závažné nemoci jsou již v Americe epidemií, vybírající si ohromnou daň mezi lidmi a zapříčiňují každoročně výdaje ve výši několika desítek miliard dolarů na zdravotnictví. Strava hraje významnou roli v etiologii (nauka o původu a příčinách nemocí) a v rozvoji těchto nemocí. Současná dietetická doporučení pro Američany neodráží plně nejnovější poznání v této oblasti a vyžadují ještě určité změny. Eventuální změny, které jdou nad rámec změn navrhovaných v současných stravovacích doporučeních, jsou realizovatelné a potenciálně mohou zachránit mnoho lidských bytostí.
Vědecká literatura výrazně podporuje takové stravovací normy, které doporučují konzumaci zeleniny, ovoce, luštěnin a obilovin, jako základních a nejdůležitějších potravin. Maso a mléčné výrobky a také rostlinné oleje by měly být zařazeny raději kategorie "nepovinných", než do kategorie "doporučených" potravin. Kdyby více Američanů přešlo ke stravě založené na rostlinných produktech, pak by bylo možno očekávat značné snížení výskytu většiny chronických onemocnění. Současná verze "potravinové pyramidy" ilustruje stávající federální doporučení a vyžaduje také určitou revizi.
Tato pyramida vycházela z opatrnosti a dávala důraz na konzumaci obilovin, zeleniny a ovoce. Ačkoliv množství masa a mléčných výrobků je výrazně menší, než podíl stravy rostlinného původu, přesto doporučuje každodenní konzumaci 2-3 porcí z každé této skupiny. Tato strava byla testována co do schopnosti snižovat hladinu cholesterolu, ale tyto testy skončily jednoznačně negativně. Tato strava nechrání ani před jinými závažnými nemocemi.
V následujících jednotlivých bodech přiblížíme podrobně navrhované změny. Tyto budou členěny do sedmi částí, které se vztahují k současné verzi stravovacích doporučení.
Navrhované změny:
Na úvod chceme zdůraznit význam stravy jako činitele majícího vliv na vznik mnoha závažných nemocí. Dvě formulace na straně 4 musí být odstraněny. První konstatování: "pro zachování správné míry je potřeba vyhýbat se extrémním dietám" - je velmi nejasné a nesrozumitelné a může vést k obavám čtenářů před provedením jakýchkoliv významnějších změn ve svých stravovacích zvyklostech, i těch, které by jim mohly být ku prospěchu. Konstatování, že "Američané si musí vybírat stravu, která je diferencovaná, bohatá a bezpečná" - je v tomto dokumentu voleno nevhodně, zvláště když si uvědomíme, že "bezpečnost" různých druhů potravin z pohledu bakteriálních infekcí je v současné době teprve šířeji studována.
Doporučení č. 1
Konzumuj rozmanitou stravu
Doporučovaná rozmanitost a pestrost stravy musí být omezena pouze na stravu rostlinného původu. Vědecké důkazy jasně ukazují, že různorodá strava rostlinného původu zajišťuje přísun celého rozsahu mikro i makro elementů. Toto je lépe popsáno v textu doporučení č. 4 (1).
Na druhou stranu vědecké výsledky nijak nepotvrzují jakoukoliv nutnost konzumace rozličných živočišných produktů, smažených jídel či tukových moučníků. Tudíž doporučení "konzumovat dle individuálního uvážení malá množství živočišných produktů, či praktikování vegetariánské stravyy nebo stravy téměř vegetariánské", je doporučením nesrovnatelně lepším, než možný "užitek" plynoucí z doporučení konzumovat "rozmanitou potravu živočišného původu". Formulace, že "každá potravina, která dodává tělu kalorie a potřebné prvky, může být součástí výživné a plnohodnotné stravy" (str. 5, paragraf 2) je nevhodná, protože připouští konzumaci potravin, které způsobují posun celého stravovacího systému nevhodným směrem. Text, který uvádí jako příklady maso a mléko (paragrafy 3 a 4), musí být odstraněn, neboť vyvolává dojem, že tyto potraviny jsou doporučeným zdrojem proteinů, vitamínů skupiny B a vitamínů A a D, vápníku, fosforu, železa a zinku. Když by byly maso a mléčné výrobky zařazeny do skupiny "nepovinných", pak by tyto produkty neměly být speciálně doporučované, jelikož uvedené prvky a sloučeniny je možno získat ze zdravějších zdrojů, což je podrobněji popsáno níže. Skupiny potravin, které jsou uvedeny na straně 6, vyžadují určité změny. Velký význam zeleniny, ovoce a obilovin je potvrzen mnoha rozličnými vědeckými pracemi a měl by být uváděn ve všech budoucích dietetických doporučeních.
Luštěniny nemohou být zařazeny do stejné skupiny jako maso. Toto spojení může vyvolávat dojem, že luštěniny jsou určitou náhražkou masa. Přitom však složení luštěnin z hlediska stravy (velký obsah složených uhlovodanů, stravitelné celulózy, nízký obsah tuku a nulový obsah cholesterolu) je zcela jiné, než složení masa. Naopak obsah různých složek a rozdíly mezi luštěninami a jinými rostlinnými potravinami ukazují na to, že luštěniny by měly tvořit speciální skupinu. Kdežto maso musí být zařazeno do kategorie "nepovinných potravin". Současné doporučení, aby maso bylo podáváno denně 2 až 3-krát (resp. jakékoliv doporučování konzumovat maso) ostře kontrastuje s naprostou většinou vědeckých důkazů, které ukazují, že konzumace masa zapříčiňuje vznik mnoha závažných onemocnění, a také dokazují, že lidé, kteří nejedí maso jsou celkově zdravější, než konzumenti masa.
U vegetariánů se v porovnání se "všežravci" v mnohem menší míře vyskytuje vysoký tlak, srdeční choroby, rakovina, cukrovka, ledvinové kameny a obezita (9) - což je v krátkosti uvedeno v následujících odstavcích.
Vysoký tlak
Odhaduje se, že asi 63 miliónů Američanů má vysoký krevní tlak, přičemž zhruba polovina o tom neví. Výdaje na zdravotní péči, které s tím souvisí, představují ročně více než 12 miliard dolarů (2). Výskyt vysokého tlaku u vegetariánů je zhruba o jednu třetinu až o jednu polovinu menší, než u "masožravců" (3, 4, 5). Zavedením vegetariánského způsobu výživy se významně snižuje tlak krve - v individuálních případech jak při zvýšeném, tak i při normálním krevním tlaku (6, 7, 8, 9, 10). Přičemž tento výsledek nezávisí na změnách tělesné hmotnosti, na množství přijímaných solí či tuků, a není ho možno plně objasnit přítomností nebo nepřítomností některé samostatné složky stravy či skupiny takových složek (11, 12, 13).
Srdeční choroby
Odhaduje se, že každoročně postihne infarkt zhruba 1 milión Američanů, přičemž asi 45% z nich je mladších 65-ti let (2). Srdeční choroby ročně stojí zdravotnictví okolo 40 miliard dolarů. Laktovegetariáni mají nižší riziko úmrtí na srdeční choroby zhruba o třetinu až o polovinu v porovnání s "masožravci". A to i tehdy, když vezmeme do úvahy i jiné faktory, mající vliv na životní styl jedince (14, 15, 16, 17). Hladina cholesterolu je u vegetariánů mnohem nižší, než výsledky, jichž dosáhl Národní program pro vzdělávání v otázkách cholesterolu - Step Two Diet (22, 23, 24, 25).
Rakovina
Každoročně je u 1,2 milionu Američanů diagnostikována rakovina (nepočítajíc v to různé speciální formy této nemoci). Každoročně také 526 000 Američanů umírá kvůli této nemoci - je to pětina ze všech úmrtí v USA. Léčení této nemoci stojí ročně 35 miliard dolarů (26).
Výskyt onemocnění rakovinou je u vegetariánů o 25-50% nižší oproti průměru celé populace (dokonce i když vezmeme do úvahy kouření, součinitel hmotnosti těla, či sociálně-ekonomické postavení) (16, 27). Vliv na to má nárůst spotřeby zeleniny a ovoce, ale není to jediný faktor, který způsobuje tyto výrazně kladné výsledky u vegetariánů (28, 29).
Cukrovka
Odhaduje se, že cca 10 až 14 milionů Američanů trpí cukrovkou (30, 31). V roce 1986 dosahovaly bezprostřední náklady na zdravotní péči spojenou s cukrovkou 6,8 miliardy dolarů, a další 4,8 miliardy dolarů byly vydány na léčbu cévních chorob a dalších zdravotních problémů souvisejících s cukrovkou (32). Výzkumy prováděné mezi "Adventisty sedmého dne" - téměř polovina z nich jsou vegetariáni - ukázaly, že počet zjištěných případů cukrovky byl zhruba o 90% větší u mužů masožravců a o 40% vyšší u žen konzumujících maso, než u vegetariánů (33). Když tyto výsledky zkorigujeme o rozdíly ve hmotnosti těla, tak se tato čísla zmenší, ale i tak je výskyt cukrovky mezi konzumenty masa větší, než mezi vegetariány (33, 34, 35). Strava založená na rostlinné stravě často zlepšuje nebo zcela odstraňuje cukrovku (která předtím vyžadovala léčbu) a redukuje i neuropatii (onemocnění periferních nervů) a nemoci oční sítnice (31, 36, 37, 38, 39).
Onemocnění žlučníku
Každoročně více než 500 000 Američanů podstoupí operaci žlučníku, což vyžaduje náklady cca 3 miliardy dolarů (40, 41). U vegetariánů je výskyt problémů se žlučníkem (a následných operací) zhruba o 3/4 menší než u "všežravců" (42).
Obezita
Nadváha je hlavní příčinou mnoha závažných nemocí, přičemž u vegetariánů se vyskytuje mnohem méně než u ostatních lidí (42, 43). Vegetariáni jsou v průměru štíhlejší než lidé, konzumující maso (4, 5, 19, 42, 43, 44, 45) a přechod na tento způsob stravy vede ke snížení tělesné hmotnosti (24, 46). Fakta ukazují, že u velkého počtu Američanů se postupně rozvíjejí nemoci jako arterioskleróza, rakovina, vysoký tlak, cukrovka, ledvinové kameny a obezita. Tito lidé tedy nemají žádný prospěch z dodržování současných doporučení, která nabádají ke konzumaci masa. Také jim nepřináší žádný prospěch doporučovaná náhrada červeného masa masem drůbežím nebo rybím s nižším obsahem tuku. Například 2-3 jídla z bílého netučného masa denně prakticky nepomohou snížit hladinu cholesterolu.
Národní program pro vzdělávání v otázkách cholesterolu - Step Two Diet - ukázal, že hladina koncentrace lipoproteinů se snížila maximálně o 5% (25), zatímco strava úplně bezmasá je mnohem účinnější ve snižování hladiny cholesterolu - což bylo dokázáno několika vědeckými studiemi. Jelikož většina Američanů je reálně ohrožena srdečními chorobami, rakovinou a dalšími závažnými nemocemi, tak z toho důvodu by konzumace masa neměla být dále doporučována jako nezbytná. Mnoho současných lékařských autorit zastává názor, že optimální dávka cholesterolu je nulová dávka - čehož lze dosáhnout jedině vyloučením masa ze stravy. Rostlinná strava vůbec neobsahuje cholesterol, zatímco živočišné produkty ho obsahují vždy.
Na poslední mezinárodní vědecké konferenci věnované kardiologii bylo konstatováno, že "optimální dávka cholesterolu je pravděpodobně dávka nulová" (47). Vědci z Harvardu - W. Willet a F. Sacks došli ke stejnému závěru: "optimální dálka cholesterolu je dávka nulová, což znamená nekonzumovat potraviny živočišného původu" (48). Totéž zřejmě platí i v případě jiných živočišných tuků. Navíc maso neobsahuje ani uhlovodany a celulózu.
Mléčné výrobky by rovněž měly být zařazeny spíše do kategorie "nepovinných", než do kategorie doporučených potravin. Hlavními kalorickými součástmi mléčných výrobků jsou: živočišný tuk, živočišné proteiny a laktóza, přičemž nic z toho není potřebné v lidské stravě. Většina mléčných výrobků obsahuje velmi mnoho tuků, a to především nasycených tuků. Jsou ale k dispozici i nízkotučné mléčné výrobky, které jsou doporučovány některými odborníky na výživu. Mléčné výrobky obsahující velké množství tuku přispívají ke zvýšení rizika vzniku srdečních chorob i jiných závažných zdravotních problémů.
Problémy s trávením laktózy jsou z biologického úhlu pohledu normálním jevem mezi dospělými jedinci u všech druhů savců. Stejné je to i u většiny lidí na celém světě. Mezi domorodci v Africe nebo Latinské Americe se ve většině případů vyskytují problémy s trávením laktózy (v Africe 65-100%, v Latinské Americe 45-94%). Mezi asiaty jsou odhadované počty ještě větší.
U většiny bělochů (ale ne všech) se schopnost trávit laktózu předává autosomálním, dominantním genem s vysokou penetrací (49). Existují také různé příznaky špatného trávení laktózy. Jedinci nejvíce trpící těmito problémy jsou schopny přijímat jen malá množství mléka. Potenciální zdravotní rizika spojená s produkty štěpení laktózy (především jde o vliv galaktozy na rozvoj očního zákalu a nemocí vaječníků) jsou v současné době zkoumána (50, 51, 52, 53).
Konzumace mléčných výrobků - tolik rozšířená v celé lidské populaci - vyvolává často naprosto opačné výsledky oproti původním předpokladům. Zvlášť v poslední době ti, kteří brání a doporučují mléčné výrobky, tak činí kvůli obsahu některých mikroelementů (jde hlavně o vápník a doplňkový vitamín D) a neberou v úvahu jejich hlavní součásti. I když jsou k dispozici zdravější zdroje vápníku a vitamínu D (viz níže).
Důležitější je však skutečnost, že rovnováha vápníku v organismu je záležitostí mnohem složitější, a nezávisí jen na samotném množství přijímaného vápníku. Zdá se, že nejdůležitější jsou takové změny ve stravě, které vedou ke snížení ztrát vápníku. Význam stravy, která vylučuje maso a mléčné výrobky bude popsán níže.
Bílkoviny
Vyvážená strava, založená na rozmanitých rostlinných produktech, snadno uspokojí potřeby našeho organismu v oblasti aminokyselin a to dokonce i bez speciálního výběru nebo sestavování stravy podle jednotlivých bílkovin (54).
Příjem rostlinných bílkovin přináší i další kladné zdravotní výsledky, zatímco velmi koncentrované živočišné bílkoviny mohou urychlovat ztráty vápníku v ledvinách, což je více popsáno dále.
Vápník
Zdravý metabolismus vápníku vyžaduje, aby byl zajištěn jeho odpovídající přísun, ale zároveň aby byly minimalizovány jeho ztráty. Nutno podotknout, že dosud neznáme optimální množství vápníku, jaké je potřebné pro organismus. Většina zeleniny (ale s výjimkou špenátu) poskytuje vápník, který se v organismu vstřebává ve stejném rozsahu či dokonce ještě více, než vápník, který se nachází v mléku. Bohatým zdrojem vápníku jsou také různé luštěniny (55, 56, 57, 58). Rostlinné zdroje vápníku mají i další výhody: dodávají organismu mnoho různých minerálů, antioxidanty a složité uhlovodany, přičemž neobsahují živočišné bílkoviny, živočišný tuk ani laktózu. Plnohodnotnost rostlinné stravy velmi výrazně a jasně potvrzují výzkumy mezi obyvatelstvem. Ve společnostech, kde se lidé živí rostlinnou stravou, byl zjištěn nižší výskyt lámavosti a praskání kostí než u skupin lidí, kteří se živí živočišnými produkty a to navzdory menšímu množství vápníku přijímaného z rostlin (59). Přísun vápníku v dětství a v dospívání má vliv na přírůstek kostních tkání. Ale tvrdost a kompaktnost kostí se s postupem let snižuje, pokud je vápník z těla nekontrolovaně odplavován.
Ve skutečnosti v zemích, kde je koeficient příjmu vápníku velmi vysoký, nacházíme zároveň vysoký koeficient lámavosti kostí, což znamená, že faktory, které zvyšují vyplavování vápníku z organismu, snadno znehodnotí jakýkoliv prospěch, který by plynul z vyššího příjmu vápníku (59). Vyplavování vápníku z organismu způsobují především: živočišné bílkoviny, sloučeniny sodíku, kofein, tabák, sedavý způsob života a zřejmě i alkohol (59, 60, 61, 62, 63, 64).
Úbytek minerálů, způsobený výše zmíněnými činiteli, je velmi zásadním problémem a ukazuje se, že má větší vliv na zdraví většiny lidí, než samotný příjem vápníku rozličnými způsoby. Nekontrolované ztráty vápníku z organismu vedly k tomu, že se zvýšila doporučovaná dávka vápníku, což mělo tento úbytek kompenzovat.
Dietetická doporučení by měla vést ke snaze porozumět mechanismu fungování těch činitelů, které zvyšují vyplavování vápníku z organismu, aby se odboural falešný pocit bezpečí u osob, které hojně konzumují potraviny s vysokým obsahem vápníku. Pokud se věnuje pozornost pouze samotnému množství dodávaného vápníku, pak je to podobné, jako kdybychom se snažili krvácejícího pacienta zachraňovat pouze dodáváním další a další krve a nestarali bychom se o příčiny krvácení.
Železo
Strava složená ze zeleniny, ovoce, luštěnin a obilovin zajišťuje organismu odpovídající množství železa (65, 66, 67, 68, 69, 70). Strava konzumovaná např. v Číně - založená na rostlinných produktech - obsahuje více železa, než kolik se ho konzumuje např. v USA (1). Nejčastější příčinou úbytku železa je vnitřní krvácení (71). Konzumace mléčných výrobků rovněž vyvolává u některých dětí nedostatek železa. Je to způsobeno jednak tím, že mléčné výrobky obsahují velmi málo železa a také tím, že mohou způsobovat skryté krvácení ve střevech a tím úbytek železa z organismu (72).
Značné úsilí v oblasti ochrany zdraví je vynakládáno na předcházení anemii, způsobené nedostatkem železa v organismu. To ovšem vede většinou ke značnému předávkovávání organismu velkými dávkami železa, které je ale pravděpodobně ještě nebezpečnější než nedostatek železa (71). Lidský organismus totiž nemá účinné prostředky pro vyloučení tohoto nadbytku. Správná rovnováha železa v organismu je kontrolována vnitřním vstřebáváním ve střevech (66, 71). Nižší hladina železa v organismu souvisí s lepším vstřebáváním nehemového železa - tato spojitost byla objevena u rostlin (73).
Namísto toho hemové železo, které se vyskytuje v živočišných produktech, se snadno ukládá v organismu, a to bez ohledu na již přítomné množství, čímž může docházet k "předávkování" našeho těla železem (71). Stálá forma železa také souvisí s faktory, které způsobují vznik srdečních chorob (74, 75) a jeho vysoká hladina v organismu má také spojitost se vznikem rakoviny (76, 77, 78) a také způsobuje nižší odolnost proti různým infekcím (78, 79).
Riboflavin (vitamín B2)
Doporučená denní dávka riboflavinu je 1,2 miligramu. Vychází se přitom ze starších výzkumů z let 1941 a 1950, které ukázaly, že pokud denní dávka klesne pod 0,55 miligramů, začnou se projevovat příznaky jejich nedostatku.
Vegetariáni všeobecně mají hladinu riboflavinu v organismu odpovídající těmto doporučením (65). I když epidemiologické výzkumy a studie naznačují, že některá doporučená množství uvedená v dietetických doporučeních mohou být poněkud nadsazená. Např. v Číně se průměrný denní příjem riboflavinu pohybuje okolo 0,8 miligramů. V mnoha částech Číny více než 90% obyvatel nežije v souladu se současnými dietetickými doporučeními, ale přesto se tam nevyskytují žádné známky nedostatku riboflavinu (80).
Zinek
Strava založená především na obilí, luštěninách a zelenině obecně zajišťuje přísun odpovídajícího množství zinku. Ačkoliv rostlinné zdroje mohou být chudší na zinek, tak ve srovnání s masem naopak vegetariánská strava vede ke zmenšení množství zinku, které je z těla vyplavováno (81, 82). Hladina zinku v organismu a množství dodávaného zinku při čistě rostlinné stravě je - jak ukazují příslušné výzkumy - v pořádku (70, 69). Ukazuje se také, že organismus se přirozenými cestami přizpůsobí nižšímu přísunu zinku (83).
Vitamín D
Vitamín D v našem těle vzniká přirozenou cestou při opalování na slunci. Pokud ale nemáme možnost využít sluneční záření, pak budeme potřebovat doplňovat vitamín D jinou cestou. Tento vitamín se v současnosti obvykle přidává do snídaňových vloček, mléka a do různých multivitamínových nápojů. Nutno ale podotknout, že nemůžeme doporučit přijímat vitamín D z mléka a mléčných výrobků, jelikož tento vitamín je stejný i v jiných produktech a navíc byly zdokumentovány případy, kdy bylo množství vitamínu D v mléce špatně měřeno.
Vitamín B12
Doporučená denní dávka vitamínu B12 je 2 mikrogramy. Tento vitamín není produkován ani rostlinami a ani zvířaty, ale vytváří ho určité mikroorganismy. Stopová množství vitamínu B12, vytvořeného bakteriemi, se mohou nacházet v čerstvém ovoci a v čerstvé zelenině. Ale v průmyslově rozvinutých zemích se nemůžeme na tyto zdroje spoléhat. Živočišné produkty obsahují vitamín B12, který byl vytvořen mikroorganismy žijícími ve střevech těchto zvířat. Někteří lidé tedy získávají vitamín B12 ze živočišných produktů - např. z ryb, korýšů, drůbeže, hovězího a vepřového masa nebo z mléčných výrobků. Avšak potřebné množství vitamínu B12 je snadno dostupné také ve snídaňových vločkách, sójových nápojích a jiných doplňkových potravinách. Vegetariáni, kteří konzumují tyto výrobky, lehce naplňují dietetická doporučení (54).
Když byla strava založená na čistě rostlinných produktech srovnávána s "všežraveckou" stravou o nízkém obsahu tuku, nebyly zjištěny žádné rozdíly ve schopnosti osvojení těchto "diet" u lidí s chorobami srdce (85). Také se ukázalo, že lidé změní výrazněji své stravovací návyky tehdy, když jsou jim doporučovány radikální změny (86). Taková dietetická doporučení, která jsou záměrně liberální, která záměrně nevyzývají k větším změnám proto, aby byly lidmi snáze přijaty, vedou k tomu, že lidé, kteří hledají správné návody pro stravování, necítí potřebu cokoliv u sebe měnit. Čímž ani nedojde k očekávanému zlepšení zdraví (86).
Poznámky k období těhotenství a kojení
Ovoce, obilí, zelenina a luštěniny zajišťují přísun všech složek, které jsou potřebné pro udržení dobrého zdraví v době těhotenství (87). Ve skutečnosti těhotné vegetariánky mnohem méně trpí různými zdravotními problémy a také mají nižší stupeň znečištění mléka (88, 89). Také se u nich mnohem méně vyskytují těhotenské otravy a porody císařským řezem. Některé ženy si mohou v době těhotenství a kojení zvolit stravu bez mléčných výrobků, čímž se vyhnou ohrožení plodu (a později i kojence) mléčnými proteiny - v současné době jsou mléčné proteiny studovány z hlediska jejich role v etiologii cukrovky.
Je potřeba se v této souvislosti soustředit na železo a vitamín B12. I když zvýšenou potřebu železa je možno pokrýt odpovídající stravou, tak některé osoby potřebují doplňující dávky železa - a to bez ohledu na jejich stravu. Vitamín B12 by měl být také více doplňován potravinami obohacenými o vitamíny a minerální soli.
Poznámky týkající se dětí
Ovoce, obilí, zelenina a luštěniny jsou optimální stravou i pro děti. Hojné množství složitých uhlovodanů, celulózy, bílkovin, vitamínů a minerálních látek spolu s nízkým obsahem tuku jsou důvodem k zavedení takových stravovacích návyků, které budou udržovat dobré zdraví po celý zbytek života. Výzkumy prováděné u vegetariánských dětí ukázaly, že obecně mají hladinu železa a vitamínu B12 normální a hladinu cholesterolu mají nižší než je obvyklý průměr (67). Vegetariánské děti se normálně vyvíjejí a normálně rostou (87, 67).
Některé výzkumy ukazují, že vegetariánské děti rostou více rovnoměrně a postupně - zpočátku rostou méně, než děti "masožravé" - ale jejich výsledný vzrůst je stejný (87, 90, 91). Strava založená na rostlinné stravě může také vést k pozdějšímu pohlavnímu dospívání, což je ale zároveň spojeno - jak ukázaly epidemiologické výzkumy - s menším rizikem onemocnění rakovinou prsu (92, 93). Proporce fyziologického vývoje v rámci delšího časového období lidského života zůstanou zachovány.
Pediatrické testy, zkoumající mentální vývoj vegetariánských dětí, ukazují, že tyto děti jsou často pokročilejší, než by odpovídalo jejich věku.
U těchto dětí byla také zkoumána inteligence (IQ) a ukázalo se, že je vyšší než průměr, což nám dává jistotu, že mentální vývoj vegetariánských dětí je normální (94).
Když tedy shrneme první doporučení: je potřeba upřednostňovat stravu založenou na různorodých rostlinných potravinách a maso a mléčné výrobky přesunout do kategorie "nepovinných" potravin.
Doporučení č. 2
Udržuj si zdravou váhu těla
Níže uvedený text varuje čtenáře před riziky, která s sebou nese otylost a nabízí některé rady pro redukci tělesné hmotnosti (a to jak dietetické prvky, tak i fyzické cvičení).
V oblasti dietetiky by měla pozornost soustředěna spíše na výběr určitých druhů pokrmů než jen na snížení množství přijímaných kalorií.
Přechod ze stravy bohaté na tuky na stravu bohatou na uhlovodany vede obvykle k redukci nadměrné tělesné hmotnosti (a to bez rizik, s nimiž jsou obvykle spojeny jiné restriktivní metody založené na snížení obsahu kalorií) (46, 24).
Uhlovodany mají přirozený nízký obsah kalorií a při metabolické přeměně na tuky ztrácí 23% svého obsahu kalorií. Naproti tomu strava bohatá na tuky ztrácí pouze 4% kalorického obsahu během skladování tuku v těle.
Strava bohatá na uhlovodany také zintenzivňuje metabolismus v našem těle, neboť zesiluje účinky hormonů štítné žlázy a noradrenalinu (95, 96, 97, 98).
Lidé, kteří jedí nízkotučnou stravu bohatou na uhlovodany, mají mnohem menší sklon k otylosti než lidé, kteří jedí stravu bohatou na tuky s malým obsahem uhlovodanů (42, 43).
Pro realizaci našich dietetických doporučení je potřeba konzumovat větší množství ovoce, zeleniny a také pečiva a různých kaší a obilných výrobků. Ale současná dietetická doporučení na místo uvádění konkrétních druhů potravin, které jsou potřebné pro lidi, pouze říkají - "konzumuj méně tuku a tučných potravin". Místo toho je spíše potřeba jasně uvést, že je potřeba vynechat potraviny obsahující živočišné i rostlinné tuky, smažené potraviny a některé druhy pečiva.
Všechny živočišné produkty obsahují mnohem více tuku než běžná jídla složená ze zeleniny, ovoce, obilnin či luštěnin. Živočišné produkty také neobsahují žádné složité uhlovodany ani celulózu. Rostlinné oleje mají stejný kalorický obsah jako živočišné tuky.
Doporučení č. 3
Vybírej si takovou stravu, která obsahuje málo tuku, nasycených tuků a cholesterolu.
Na rozdíl od doporučení č 4, které popisuje jednotlivé druhy potravin (zeleninu, ovoce a obilné výrobky), se doporučení č. 3 věnuje některým hodnotám stravy, kvůli nimž se praktická dietetická doporučení stávají méně srozumitelnými. Nejlépe je to vidět v praxi - ne všichni konzumenti vědí, nebo jsou schopni zjistit, v čem jsou obsaženy tuky, nasycené tuky nebo cholesterol.
Jelikož cholesterol se nachází pouze v živočišných produktech, měl by být doporučován výběr takových potravin, které obsahují co nejméně živočišných produktů.
Jak už bylo výše uvedeno, neexistuje žádný důvod, kvůli němuž by bylo potřeba konzumovat cholesterol. Hlavními zdroji tuků a nasycených tuků jsou živočišné produkty a také rostlinné oleje, smažené potraviny a některé druhy pečiva.
Doporučená hladina cholesterolu 200 miligramů/decilitr - stanovená v Národním programu pro vzdělávání v otázkách cholesterolu - je spíše určitým globálním cílem v rámci celé populace. Ale rozhodně to není vysněný cíl pro jedince, neboť při takové hladině cholesterolu je již reálné riziko vzniku srdečních chorob.
Riziko nemoci věnčitých tepen se snižuje o 2% na každé 1%, o něž se sníží hladina cholesterolu a to až do hodnoty okolo 150 miligramů cholesterolu na decilitr.
Také limity 30% celkového doporučeného obsahu tuku a 10% obsahu nasycených tuků jsou rovněž stanoveny spíše kompromisně a nemají vědecký základ. Dodržování těchto hladin obsahu tuků má na nemoci srdce jen velmi malý vliv (25). Nízkotučná strava založená na konzumaci rostlinných produktů je pro lidi mnohem prospěšnější a musí být doporučována.
Ani procentní obsah kalorií, ani obsah tuku v gramech nemá pro většinu konzumentů praktický význam. Mnohem pragmatičtější by bylo doporučit konkrétní druhy potravin než jen množství jednotlivých součástí.
Část textu, která říká, že "potraviny obsahující tuky, nasycené tuky a cholesterol, jako např. maso, mléko, sýr a vejce, obsahují také kvalitní proteiny a jsou pro nás nejlepším zdrojem některých vitamínů a minerálů", musí být odstraněn. Neexistují žádné důkazy o tom, že rostlinné bílkoviny pro nás nejsou plnohodnotné. Naopak, existuje stále více důkazů o tom, že při konzumaci živočišných produktů nám hrozí škody na zdraví (hlavně kvůli živočišným proteinům) (59, 60, 100).
To, že živočišné produkty obsahují nejvíce některých potravních součástí ještě neznamená, že jsou z toho důvodu "nejlepší" stravou pro lidi.
Objevují se stále další důkazy o tom, že hemové železo není lepší než nehemové a že naopak může škodit zdraví.
Text na str. 17 v doporučeních vyžaduje důkladné změny. Tento text vyvolává dojem, že dietetická doporučení by měla být jiná pro lidi s vysokou hladinou cholesterolu a jiná pro lidi s nízkou hladinou cholesterolu. Avšak i osobám s nízkou hladinou cholesterolu by mělo být doporučováno zavedení optimální stravy.
Nemoci srdce jsou pouze jedním z mnoha rizik, která jsou spojena se špatnou stravou. Doporučení, aby lidé konzumovali libové maso, ryby a drůbež (bez kůže) a nízkotučné mléčné výrobky, což prý povede ke snížení hladiny cholesterolu, byla klinicky zkoumána a ukázalo se, že výsledný efekt je tak minimální, že tato doporučení je nutno označit jako chybná a nebezpečná (25).
Správná doporučení týkající se tuků a olejů musí radit pouze sporadickou a minimální spotřebu (pokud vůbec vznikne taková potřeba).
Doporučení týkající se masa a mléčných výrobků na str. 17 současné verze dietetických doporučení musí být odstraněna.
Doporučení č. 4
Praktikuj stravu bohatou na zeleninu, ovoce a obilné výrobky
Tato kapitola obsahuje hlavní a nejdůležitější informace, které byly potvrzeny příslušnými výzkumy v této oblasti a proto vyžadují zvláštní pozornost.
Jelikož zelenina, ovoce, obilí a luštěniny se navzájem liší typem jednotlivých součástí, doporučuje se, aby byly rozděleny na několik podskupin, s uvedením jejich významu.
Zelenině je potřeba věnovat pozornost především kvůli obsahu vitamínů, minerálů, antioxydantů, flavonoidů a dalších přírodních součástí, které jsou v současné době testovány co se týká jejich schopnosti snižovat riziko vzniku rakoviny.
Ovoce je bohatým zdrojem vitamínů, především vitamínu C a stravitelné buničiny. Stejně jako všechny rostlinné potraviny neobsahuje cholesterol a celkově obsahuje velmi málo tuku.
Obilné výrobky celozrnné jsou důležité především kvůli obsahu složených uhlovodanů a stravitelné i nestravitelné celulózy. Jsou také důležitým zdrojem zinku.
Luštěniny jsou cenné především kvůli obsahu bílkovin, složených uhlovodanů a stravitelné celulózy a také vitamínů a minerálů (např. železa).
Přívlastek "suché", který se v současném textu týká luštěnin, je zbytečný a měl by být odstraněn.
Doporučení č. 5
Cukr používej jen v malých množstvích
Tato podkapitola je vhodná a potřebná, ale má druhořadý význam. Výraz "malé množství" by měl být nahrazen konkrétnějším údajem.
Doporučení č. 6
Používej sůl a sloučeniny sodíku jen v malých množstvích
Současný text doporučení je užitečný, ale nekompletní. Především vyvolává dojem, že jediným problémem, který může vniknout při nadměrném používání sloučenin sodíku, je vysoký tlak. Je však známo, že dalším problémem, spojeným s nadměrným používáním sloučenin sodíku, je zvýšené vyplavování vápníku z organismu a zvýšené riziko vzniku osteoporózy, což by mělo být v textu rovněž uvedeno.
Za druhé, sůl je v oblasti dietetiky pouze jedním z faktorů, které mají vliv na tlak krve. Obsah tuku ve stravě rovněž ovlivňuje tlak krve, a to jak bezprostředně, tak i díky svému vlivu na tělesnou hmotnost. Naopak vegetariánská strava snižuje tlak krve (4, 5, 6).
Tyto různorodé výsledky plynoucí z popsaného způsobu stravování mají obrovský potenciální význam pro ochranu zdraví celé lidské populace. Ale dosavadní text doporučení může vést k doměnce, že kromě určité hladiny přijímaného sodíku neexistují žádné jiné součásti potravy, které by měly vliv na tlak krve.
Dietetická doporučení typu - jak správně naplánovat skladbu a druhy potravin, aby množství přijímaného sodíku bylo malé, musí zohledňovat to, že nejvíce sloučenin sodíku obsahují konzervované potraviny a také různé slané sušenky a keksy. Živočišné produkty také obsahují více sloučenin sodíku než rostlinná strava (dokud do ní není přidána sůl).
Výraz "malé množství" musí být nahrazen konkrétnějším údajem.
Doporučení č. 7
Pokud piješ alkohol, konzumuj ho s mírou.
Do této podkapitoly musí být dodány údaje, které ukazují na souvislost mezi pitím alkoholu a rakovinou prsu u žen. Jak ukázaly výzkumy v této oblasti, tak významné riziko rakoviny prsu se vyskytuje i tehdy, když se žena omezí pouze na 1 drink denně.
Alkohol také zvyšuje riziko rakoviny hltanu (ale i jiných forem rakoviny), dále riziko cirhózy jater, je příčinou mnoha nehod a také má v organismu různé další negativní vedlejší účinky. Konzumací alkoholu se také zvyšují výdaje na zdravotní péči.
Proto musí být současné doporučované limity konzumace alkoholu sníženy (jak pro muže, tak i pro ženy) (102).
Alkohol ale není jedinou složkou nápojů, která způsobuje závažné škody na zdraví. Kofein, nápoje sycené kysličníkem uhličitým a nápoje obsahující kyselinu fosforovou se podílejí na vyplavování minerálů z kostí (v závislosti na konzumovaném množství) (62).
Když vezmeme v úvahu všeobecnou rozšířenost a oblíbenost konzumace nápojů obsahujících kofein a kyselinu fosforovou, tak je potřeba, aby tento problém byl více veřejně diskutován. V opačném případě by se mnozí čtenáři mohli domnívat, že stav jejich kostí závisí pouze na množství konzumovaného mléka a mléčných výrobků.
Na závěr ještě doporučujeme, aby čtenáři, kteří se řídí dietetickými doporučeními, která jsou na str. 27 současné verze doporučení, se přesvědčili, zda tyto informace pochází z ověřeného zdroje a zda byly předem dostatečně probádány.
Literatura
- Campbell TC, Chen J. Diet and chronic degenerative diseases: perspectives from China. Am J Clin Nutr 1994;59 (suppl):11535-61S.
- American Heart Association. 1992 Heart and Stroke Facts. Dallas, American Heart Association, 1991.
- Ophir O, Peer G, Gilad J, Blum M, Aviram A. Low blood pressure in vegetarians: the possible role of potassium. Am J Clin Nutr 1983;37:755-62.
- Melby CL, Hyner GC, Zoog B. Blood pressure in vegetarians and non-vegetarians: a cross-sectional analysis. Nutr Res 1985;5:1077-82.
- Melby CL, Goldflies DG, Hyner GC, Lyle RM. Relation between vegetarian/non-vegetarian diets and blood pressure in black and white adults. Am J Publ Health 1989;79:1283-88.
- Rouse IL, Armstrong BK, Beilin LJ, Vandongen R. Blood-pressure-lowering effect of a vegetarian diet: controlled trial in normotensive subjects. Lancet 1983;1:5-10.
- Rouse IL, Beilin LJ, Mahoney DP, et al. Nutrient intake, blood pressure, serum and urinary prostaglandins and serum thromboxane B2 in a controlled trial with a lacto-ovo-vegetarian diet. J Hypertension 1986; 4:241-50.
- Margetts BM, Beilin LJ, Armstrong BK, Vandongen R. A Randomized controlled trial of a vegetarian diet in the treatment of mild hypertension. Clin Exp Pharmacol Physiol 1985;12:263-66.
- Margetts BM, Beilin LJ, Vandongen R, Armstrong BK. Vegetarian diet in mild hypertension: a randomised controlled trial. Br Med J 1986; 293:1468-71.
- Lindahl O, Lindwall L, Spangberg A, Stenram A, Ockerman PA. A vegan regimen with reduced medication in the treatment of hypertension. Br J Nutr 1984;52:11-20.
- Sacks FM, Kass EH. Low blood pressure in vegetarians: effects of specific foods and nutrients. Am J Clin Nutr 1988;48:795-800.
- Armstrong B, Clarke H, Martin C, Ward W, Norman N, Masarei J. Urinary sodium and blood pressure in vegetarians. Am J Clin Nutr 1979; 32:2472-76.
- Rouse IL, Beilin LJ. Editorial review: vegetarian diet and blood pressure. J Hypertension 1984; 2: 231-40.
- Burr ML, Sweetnam PM. Vegetarianism, dietary fiber, and mortality. Am J Clin Nutr 1982;36:873- -7.
- Burr ML, Butland BK. Heart disease in British vegetarians. Am J Clin Nutr 1988;48:830-2.
- Chang-Claude J, Frentzel-Beyme R, Eilber U. Mortality pattern of German vegetarians after 11 years of follow-up. Epidemiology 1992;3:395-401.
- Snowdon DA, Phillips RL, Fraser GE. Meat consumption and fatal ischemic heart disease. Prev Med 1984;13:490-500.
- West RO, Hayes OB. Diet and serum cholesterol levels: a comparison between vegetarians and non-vegetarians in a Seventh-day Adventist group. Am J Clin Nutr 1968; 21:853-62.
- Sacks FM, Ornish D, Rosner B, McLanahan S, Castelli WP, Kass EH. Plasma lipoprotein levels in vegetarians: the effect of ingestion of fats from dairy products. JAMA 1985; 254:1337-41.
- Fisher M, Levine PH, Weiner B, et al. The effect of vegetarian diets on plasma lipid and platelet levels. Arch Inter Med 1986;146:1193-7.
- Burslem J, Schonfeld G, Howald M, Weidman SW, Miller JP. Plasma apoprotein and lipoprotein lipid levels in vegetarians. Metabolism 1978;27:711-19.
- Cooper RS, Goldberg RB, Trevisan M, et al. The selective lowering effect of vegetarianism on low density lipoproteins in a cross-over experiment. Atherosclerosis 1982;44:293-305.
- Kestin M, Rouse IL, Correll RA, Nestel PJ. Cardiovascular disease risk factors in free-living men: Comparison of two prudent diets, one based on lactoovovegetarianism and the other allowing lean meat. Am J Clin Nutr 1989;50:280-7.
- Ornish D, Brown SE, Scherwitz LW, et al. Can lifestyle changes reverse coronary heart disease? Lancet 1990;336:129-133.
- Hunninghake DB, Stein EA, Dujovne CA, et al. The efficacy of intensive dietary therapy alone or combined with lovastatin in out patients with hypercholesterolemia. New Engl J Med 1993;328:1213-9.
- American Cancer Society. Cancer Facts and Figures -1993. Atlanta, American Cancer Society, 1993.
- Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. Brit Med J 1994; 308: 1667-70.
- Block G. Epidemiologic evidence regarding vitamin C and cancer. Am J Clin Nutr 1991;54:1310S- -14S.
- Negri E, La Vecchia C, Franceschi S, D'Avanzo B, Parazzini F. Vegetable and fruit consumption and cancer risk. Int J Cancer 1991;48:350-54.
- U.S. Centers for Disease Control. Prevalence and incidence of diabetes mellitus–United States, 1980-87. Mortality and Morbidity Weekly Report 1990; 39: 809-12.
- Anderson JW, Zeigler JA, Deakins DA, et al. Metabolic effects of high-carbohydrate, high-fiber diets for insulin-dependent diabetic individuals. Am J Clin Nutr 1991;54:936-43.
- Huse DM, Oster G, Killen AR, Lacey MJ, Colditz GA. The economic costs of non-insulin-dependent diabetes mellitus. JAMA 1989;262:2708-13.
- Snowdon DA, Phillips RL. Does a vegetarian diet reduce the occurrence of diabetes? Am J Publ Health 1985;75:507-12.
- West KM, Kalbfleisch JM. Glucose tolerance, nutrition, and diabetes in Uruguay, Venezuela, Malaya, and East Pakistan. Diabetes 1966; 15:9-18.
- West KM, Kalbfleisch JM. Influence of nutritional factors on prevalence of diabetes. Diabetes 1971; 20:99-108.
- Barnard RJ, Massey MR, Cherny S, O'Brien LT, Pritikin N. Long-term use of a high-complex-carbohydrate, high-fiber, low-fat diet and exercise in the treatment of NIDDM patients. Diabetes Care 1983; 6: 268-73.
- Munoz JM. Fiber and diabetes. Diabetes Care 1984;7:297-300.
- Crane MG, Sample CJ. Regression of diabetic neuropathy on total vegetarian (vegan) diet. J Nutr Med 1995, in press.
- Roy MS, Stables G, Collier B, Roy A, Bou E. Nutritional factors in diabetics with and without retinopathy. Am J Clin Nutr 1989;50:728-30.
- Schirmer BD, Dix J. Cost effectiveness of laparoscopic cholecystectomy. J Laparoendoscopic Surgery 1992;2:145-50.
- McIntyre RC, Zoeter MA, Weil KC, Cohen MM. A comparison of outcome and cost of open vs. laparoscopic cholecystectomy. J Laparoscopic Surgery 1992;2:143-50
- Pixley F, Wilson D, McPherson K, Mann J. Effect of vegetarianism on development of gallstones in women. Br Med J 1985;291:11-12
- Frentzel-Beyme R, Claude J, Eilber U. Mortality among German vegetarians: first results after five years of follow-up. Nutr Cancer 1988; 11:117-26.
- Burr ML, Batese J, Fehily AM, Leger AS. Plasma cholesterol and blood pressure in vegetarians. J Human Nutrition 1981;35:437-41.
- Rouse IL, Armstrong BK, Beilin LJ, Vandongen R. Vegetarian diet, blood pressure and cardiovascular risk. Aust NZ J Med 1984;14:439-43.
- Dwyer JT, Mayer LDVH, Kandel RF, Mayer F. The new vegetarians. J ADA 1973;62:503-9.
- Moncada S, Martin JF, Higgs A. Symposium on regression of atherosclerosis. Eur J Clin Inv 1993; 23:385-98.
- Willett W, Sacks FM. Chewing the fat–how much and what kind. N Engl J Med 1991;324:121-3.
- Scrimshaw NS, Murray EB. Prevalence of lactose maldigestion. Am J Clin Nutr 1988;48:1086-98.
- Simoons FJ. A geographic approach to senile cataracts: possible links with milk consumption, lactase activity, and galactose metabolism. Dig Dis Sci 1982;27:257-64.
- Couet C, Jan P, Debry G. Lactose and cataract in humans: a review. J Am Coll Nutr 1991;10:79-86.
- Cramer DW, Willett WC, Bell DA, et al. Galactose consumption and metabolism in relation to the risk of ovarian cancer. Lancet 1989;2:66-71.
- Cramer DW, Xu H, Sahi T. Adult hypolactasia, milk consumption, and age-specific fertility. Am J Epidem 1994;139:282-9.
- American Dietetic Association. Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets. J Am Dietetic Assoc 1993;11:1317-19.
- Heaney RP, Weaver CM. Calcium absorption from kale. Am J Clin Nutr 1990;51:656-7.
- Heaney RP, Weaver CM, Fitzsimmons ML. Soybean phytate content: effect on calcium absorption. Am J Clin Nutr 1991;53:745-7.
- Weaver CM, Heaney RP, Martin BR, Fitzsimmons ML. Human calcium absorption from whole-wheat products. J Nutr 1991;121:1769-75.
- Weaver CM, Heaney RP, Martin BR, Fitzsimmons ML. Extrinsic vs intrinsic labeling of the calcium in whole-wheat flour. Am J Clin Nutr 1992;55:452-4.
- Abelow BJ, Holford TR, Insogna KL. Cross-cultural association between dietary animal protein and hip fracture: a hypothesis. Calcif Tissue Int 1992;50: 14-18.
- Remer T, Manz F. Estimation of the renal net acid excretion by adults consuming diets containing variable amounts of protein. Am Clin Nutr 1994; 59: 1356-61.
- Nordin BEC, Need AG, Moms HA, Horowitz M. The nature and significance of the relationship between urinary sodium and urinary calcium in women. J Nutr 1993;123:1615-1622.
- Massey LK, Whiting SJ. Caffeine, urinary calcium, calcium metabolism and bone. J Nutr 1993; 123: 1611-4.
- Hopper JL, Seeman E. The bone density of female twins discordant for tobacco use. N Engl J Med 1994; 330:387-92.
- Slemenda CW, Christian JC, Reed T, Reister TK, Williams CJ, Johnston CC. Long-term bone loss in men: effects of genetic and environmental factors. Ann Int Med 1992; 117:286-91.
- Helman AD, Darnton-Hill I. Vitamin and iron status in new vegetarians. Am J Clin Nutr 1987;45:785-9.
- Craig WJ. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr 1994;59: 1233S-7S.
- Dwyer JT, Dietz WH, Andrews EM, Suskind RM. Nutritional status of vegetarian children. Am J Clin Nutr 1982;35:204-16.
- McEndree LS, Kies CV, Fox HM. Iron intake and iron nutritional status of lacto-ovo-vegetarian and omnivore students eating in a lacto-ovo-vegetarian food service. Nutr Rep Int 1983;27:199-206.
- Latta D, Liebman M. Iron and zinc status of vegetarian and nonvegetarian males. Nutr Rep Int 1984;30: 141-149.
- Anderson BM, Gibson RS, Sabry JH. The iron and zince status of long-term vegetarian women. Am J Clin Nutr 1981;34:1042-48.
- Lauffer R. Iron Balance. New York: St. Martins, 1991.
- Committee on Nutrition, American Academy of Pediatrics. The use of cow's milk in infancy. Pediatrics 1992;89(6) :1105-9.
- Cook JD. Adaptation in iron metabolism. Am J Clin Nutr 1990;51: 301-8.
- Salonen JT, Salonen R, Nyyssonen K, Korpela H. Iron sufficiency is associated with hypertension and excess risk of myocardial infarction: the Kuopio Ischaemic Heart Disease Risk Factor Study (KIHD). Circulation 1992;85:864.
- Ascherio A, Willett WC, Rimm EB, Giovannucci EL, Stampfer MJ. Dietary iron intake and risk of coronary disease among men. Circulation 1994; 89: 969-74.
- Selby JV, Friedman GD. Epidemiologic evidence of an association between body iron stores and risk of cancer. Int J Cancer 1988;41:677-82.
- Stevens RG, Jones DY, Micozzi MS, Taylor PR. Body iron stores and the risk of cancer. NEJM 1988;319: 1047-52.
- Weinberg ED. Iron withholding: a defense against infection and neoplasia. Phys Rev 1984;64:65-101.
- Brock JH. Iron and the outcome of infection. Br Med J 1986;293: 518-20.
- Campbell TC, Brun T, Junshi C, Zulin F, Parpia B. Questioning riboflavin recommendations on the basis of a survey in China. Am J Clin Nutr 1990;51: 436-45.
- Srikumar TS, Johansson GK, Ockerman PA, Gustafsson JA, Akesson B. Trace element status in healthy subjects switching from a mixed to a lactovovegetarian diet for 12 mo. Am J Clin Nutr 1992;55: 885-90.
- National Research Council. Recommended Dietary Allowances. Washington, DC: National Academy Press, 1989.
- Freeland-Graves J. Mineral adequacy of vegetarian diets. Am J Clin Nutr 1988;48:859-62.
- Jacobus CH, Holick MF, Shao Q, et al. Hypervitaminosis D associated with drinking milk. N Engl J Med 1992;326:1173-7.
- Barnard ND, Scherwitz LW, Ornish D. Adherence and acceptability of a low-fat, vegetarian diet among patients with cardiac disease. J Cardiopulmonary Rehabil 1992;12:423-31.
- Barnard ND, Akhtar A, Nicholson A. Factors that facilitate dietary change. Arch Fam Med 1995, in press.
- Sanders TAB. The health and nutritional status of vegans. Br J Nutr 1978;40:9-15.
- Wolff MS, Toniolo PG, Lee EW, Rivera M, Dubin N. Blood levels of organochlorine residues and risk of breast cancer. J Natl Cancer Inst 1993;85: 648- -52.
- Hergenrather J, Hlady G, Wallace B, Savage E. Pollutants in breast milk of vegetarians. Lancet 1981;304: 792.
- Shull MW, et al. Velocities of growth in vegetarian preschool children. Pediatrics 1977;60(4):410- -16.
- Dietz WH, Dwyer JT. Nutritional implications of vegetarianism for children. In Suskind, RM (ed). Textbook of pediatric nutrition. New York: Raven, 1981.
- de Ridder CM, Thijssen JHH, Vant Veer P, et al. Dietary habits, sexual maturation, and plasma hormones in pubertal girls: a longitudinal study. Am J Clin Nutr 1991;54:805-13.
- Beaton GH, Bengoa JM. WHO monograph. 1976;62:500-19.
- Dwyer JT, Miller LG, Arduino NL, et al. Mental age and I.Q. of predominately vegetarian children. J Am Dietetic Assoc 1980;76:142-7.
- Danforth E, Jr., Sims EAH, Horton ES, Goldman RF. Correlation of serum triiodothyronine concentrations (T3) with dietary composition, gain in weight and thermogenesis in man. Diabetes 1975;24:406.
- Spaulding SW, Chopra IJ, Sherwin RS, Lyall SS. Effect of caloric restriction and dietary composition on serum T3 and reverse T3 in man. J Clin Endocrinol Metab 1976;42:197-200.
- Mathieson RA, Walberg JL, Gwazdauskas FC, Hinkle DE, Gregg JM. The effect of varying carbohydrate content of a very-low-caloric diet on resting metabolic rate and thyroid hormones. Metabolism 1986;35:394-8.
- Welle S, Lilavivathana U, Campbell RG. Increased plasma norepinephrine concentrations and metabolic rates following glucose ingestion in man. Metabolism 1980;29: 806-9.
- Martin MJ, Hulley SB, Browner WS, Kuller LH, Wentworth D. Serum cholesterol, blood pressure, and mortality: implications from a cohort of 361,662 men. Lancet 1986;2:933-6.
- Karjalainen J, Martin JM, Knip M, et al. A bovine albumin peptide as a possible trigger of insulin-dependent diabetes mellitus. N Eng J Med 1992;327:302-7.
- Mensink RP, Katan MB. Effect of dietary trans fatty acids on high-density and low-density lipoprotein cholesterol levels in healthy subjects. N Engl J Med 1990;323:439-45.
- Willett WC, Stampfer MJ, Colditz FA, et al. Moderate alcohol consumption and the risk of breast cancer. N Engl J Med 1987;316:1174-8
Autoři zprávy – dr. medicíny Benjamin Spock, Henry Heimlich, William Castelli, William C. Roberts, Dean Ornish, John Farquhar, dr. přírodních věd, dr. filozofie Peter Wood, dr. medicíny Caldwell B. Esselstyn Jr., Frank Oski, dr. filozofie Lawrence Kushi, dr. medicíny Olivier Alabaster, John McDougall, Andrew Weil, Milton Mills, David T. Nash, Robert M. Kradjian, Ronald Cridland, dr. historie, dr. biologie Hans Diehl, dr. medicíny David Perlmutter, Michael Klaper, Joel Fuhrman, Charles Attwood, Daisy Franzini, dr. medicíny, mgr. veřejného zdraví James Craner.
Prezident PCRM – dr. medicíny Neal D. Bernard
Poradní výbor – dr. medicíny Aurora Alberti, Ron Allison, Sylvia Askin-Edgar, Robin Ballina, Helen Boigon, Roger Breslau, Margoir Cramer, Donald Doll, Ulrich Fritzsche, Beverly Greenwold, Phyllis Huene, Donna Hurlock, Casey Kasem, Marvin Kraushar, Jay Lavine, Rue McClanahan, John McDougall, Joyce Moscowitz, Josh Novic, Lavonne Painter, Thomas Poulton, Steven Rosenman, Rhoda Ruttenberg, Frank Sabatino, Roy Selby, Christopher Smith, Malcolm Stewart-Morris, Richard Wernick.