Československá společnost mikrobiologická

Stanovy Společnosti Adresář Hlavního výboru Bulletin ČSSM

Připravované akce Soutěž Mladý mikrobiolog Zprávy z regionů

Sponzoři ČSSM Zpráva o činnosti Mikrobiologické odkazy

[Zpět] [1999] [1998]

Zpráva o činnosti ČSSM v r. 1999

1. Přínos Společnosti pro rozvoj vědy
Československá společnost mikrobiologická dosáhla v tomto roce velice významného mezinárodního ocenění - její členka, RNDr. Eva Aldová, CSc., pracovnice Státního zdravotního ústavu v Praze byla zařazena na 99. výročním kongresu Americké společnosti mikrobiologické mezi osobnosti americké a světové mikrobiologie. Zařadila se tak mezi 12 mužů a 12 žen, nejvýznamnějších mikrobiologů tohoto století. Významného ocenění se jí dostalo především za její přínos k identifikaci a klasifikaci četných Gram-negativních bakterií, z nichž Yersinia aldovae nese její jméno. Nejen členům Československé společnosti mikrobiologické se takovéhoto ocenění věru nedostává často! Dobrou a prospěšnou tradicí je Cena pro nejlepšího mladého českého a slovenského mikrobiologa; v roce 1999 ji obdržel Mgr. Petr Baldrian (Mikrobiologický ústav AV ČR Praha) a RNDr. Ľubomír Tomaška, CSc. (Prírodovedecká fakulta UK Bratislava). Nominace Mgr. Baldriana za českou část Společnosti se opírala nejenom o jeho původní práce publikované v odborných časopisech, ale též i o jeho popularizační činnost. Mgr. Baldrian je autorem několika prací v časopisech Vesmír a Živa, seznamujících veřejnost s pokroky environmentální mikrobiologie. Společnost se také aktivně účastnila environmentálního symposia Od laboratorních experimentů k bioremediačním technologiím, které pokračovalo v tradicích Mini-symposií, založených v r. 1993 dr. Gabrielem v Praze. Na setkání mikrobiologů, chemiků, podnikatelů a techniků v Seči u Chrudimi ocenila Společnost cenou nejlepší přednášku mladého autora. Hodnotící komise byla v nelehké situaci a udělila nakonec ceny dvě, které shodou okolností obě putují na VŠCHT do Prahy. Za příspěvek Taxonomická a biochemcká charakterisace kmenů schopných odbourávat chlorbenzoové kyseliny ji získala H. Klierová a za příspěvek Biodegradace acetonu v biofilmu populace Fusarium proliferatum M. Siglová. Přínosem pro rozvoj tuzemské vědy byla i četná symposia a semináře, jejichž výčet je podán níže.

2. Vědecká aktivita
Československá společnost mikrobiologická uspořádala v roce 1999 řadu seminářů celostátního významu resp. konferencí s mezinárodní účastí. Nepochybně nejdůležitější akcí byla vědecká konference Aktuálne problémy mikrobiológie a imunológie, konaná u příležitosti oslav 70. výročí založení Univerzity veterinárského lekárstva v Košicích. Této akce, spolupořádané Československou společností mikrobiologickou, Slovenskou imunologickou společnosti a Českou imunologickou společností se účastnilo přes 100 účastníků z České a Slovenské Republiky, Ruska, Polska, Ukrajiny a USA. Programové zaměření konference vycházelo z poznatků mikro­biologické a imunologické diagnostiky onemocnění lidí a zvířat, zdravotní nezávadnosti potravin a využití biodiverzity jako ekologického přístupu při eliminaci polutantů z prostředí. zahrnovalo thematické okruhy - současný stav a trendy v mikrobiologické diagnostice a její využití v medicině (např. nové a nově se objevující pathogeny, novinky v bakteriologické diagnostice), současný stav a trendy v imunologické diagnostice a její využití v medicině (např. využití současných imunologických method v mikrobiologické diagnostice, modulace imunitního systému a specifická imunoprofylaxe, diagnostika poruch imunitního systému u lidí a zvířat), novinky ve virologii a virologické diagnostice a mikrobní činitel v procesu biodiversity. Součástí konference byla i společná schůze hlavních výborů tří pořadatelských společností, na které byla deklarována snaha o prohloubení kontaktů a spolupořádání dalších významných akcí. V září 1999 proběhla v Popradě tradiční akce komise mikrobiologie vody “Nové poznatky v mikrobiologii vody VII”, které se zúčastnilo přes 100 účastníků z České a Slovenské republiky a z Polska. Seminář byl zahájen plenárními přednáškami prof. Wannera z VŠCHT Praha o využití populační dynamiky aktivovaných kalů při čištění odpadních vod a dr. Gabriela z MBÚ AV ČR Praha, týkající se sorpce těžkých kovů kulturami dřevokazných hub. Dále následovaly příspěvky pojednávající mimo jiné o stanovení pathogenních mikroorganismů ve vodách různého stupně komunálního znečištění a o zkušenostech s vegetačními čistírnami odpadních vod; jeden blok byl věnován i legionelám. Komise potravinářské mikrobiologie uspořádala v květnu na zámku v Liblicích seminář “Aktuální problematika mikrobiologie potravin”, které se zúčastnilo také více než 100 účastníků. Na úvodní přednášku prof. Hrubého z IPVZ Praha, týkající se risikových bakteriálních metabolitů, jejichž přítomnost v potravinách může být příčinou řady závažných zdravotních problémů, navázala řada mimořádně zajímavých sdělení, včetně aktuálních zpráv o zachycení listerií v některých mléčných výrobcích. Seminář byl odbornou náplní tradičně úspěšný, diskuse bohatá a věcná. Smolenický zámeček je tradičním hostitelem kvasinkových konferencí. V roce 1999 však uvolnil místo výzanmnému mezinárodnímu setkání 20th International Specialized Symposium on Yeasts: Yeast Cell Surfaces and Membrane Phenomena. Pořadatelé ze slovenské části Společnosti pozvali na 80 vědců z 20 zemí z pěti kontinentů. Konferenci moderovali předseda komise pro kvasinky dr. Biely, prof. Fleet ze Sydney, bývalý dlouholetý předseda Společnosti prof. Ebringer, prof. Kopecká a ing. Hirsch, ředitel Chemického ústavu SAV, spolupořadatele konference. Zatímco plenární přednášky vesměs měly charakter přehledných shrnutí nejvýznamnějších současných pokroků v oboru, přednášky v sekcích aktuálně informovaly o novinkách v methodice a methodických přístupech při studie kvasinek. Tato významná akce se konala za podpory Federace Evropských Mikrobiologických Společnosti (FEMS). Z řady dalších akcí jmenujme alespoň tradiční Tomáškovy dny v Brně, které jsou především fórem mladých mikrobiologů a mezinárodně obsazené symposium Minisymposium on structure-function relationships and use of bacterial protein toxins uspořádané v Praze. Dále pak nemůžeme nejmenovat akci z oboru lékařské mikrobiologie, seminář Nové pohledy v mikrobiologii XV konaný v Milovech a olomoucký seminář Houby jako modelové organismy ve výzkumu a biotechnologii.

3. Ediční činnost
Pokračovalo vydávání periodika Bulletin Československé společnosti mikrobiologické. Časopis v r. 1999 publikoval odborné příspěvky, přehledné referáty, literární přehledy a recense odborných knih; část každého čísla byla věnována článkům o uskutečněných domácích a zahraničních vědeckých a odborných setkáních a zveřejněvání poznatků a zkušeností ze zahraničních stáží a studijních pobytů. V loňském roce byly v Bulletinu otištěny např. rozsáhlejší příspěvky o zoonosách (o jejich současných for­mách, nárůstu risika jejich přenosu na člověka a profylaxi), o úloze alimentárních anti­genů a mikroorganismů ve vývoji imunity a navazující problematice mikrobiálních pre- a probiotik, o replikačních mechanismech u chřipkového viru typu A (jejich poznání je jedním z faktorů úspěšné obrany proti chřipkovým infekcím). Bulletin podrobně informoval o pořádání mezinárodních a domácích setkání, seminářů a školení v mikro­biologii a příbuzných oborech a o organisačních aktivitách Společnosti a jejích odborných komisí. Časopis byl, podobně jako v minulosti vydáván 4× ročně v nákladu 1000 výtisků; příspěvky byly otiskovány v českém, slovenském a anglickém jazyce; byl distribuován všem členům Společnosti a odborným Společnostem příbuzného zaměření. Součástí publikační aktivity Společnosti bylo vydání příspěvků z košické konference - publikace, která byla připravena k tisku bezprostředně po skončení konference, je distribuována počátkem roku 2000; zahrnula téměř 80 % všech plenárních přednášek a příspěvků z odborných sekcí. Vyšla v nákladu 1000 ks. Na ojedinělý počin r. 1998, vydání publikace “Kapitoly z historie československé mikrobiologie”, navázala v r. 1999 příprava na vydání druhého dílu. Ten by se měl zabývat historií dosud nezachycených mikrobiologických disciplin a přinést informace o dalších, dosud nezmapovaných mikrobiologických pracovištích. Některé kapitoly budou pojednávat historii mikrobiologie v jednotlivých regionech. Během r. 1999 se podařilo shromáždit cca 30 příspěvků.

4. Výhled na rok 2000
V roce 12000 bude pokračováno ve všech stávajících pravidelných aktivitách Společnosti, tj. ve vydávání Bulletinu, pořádání Tomáškových dní a ocenění nejlepších mladých českých a slovenských mikrobiologů. Dále se předpokládá uspořádání několika odborných akcí, mj. 2. Česko-slovenské mezioborové konference lékařské mykologie v Pardubicích, Tomáškových dní v Brně a řady dalších jedno nebo vícedenních seminářů a akcí na regionálních úrovních. V průběhu roku 1999 byla zprovozněna česká/slovenská část internetové stránky Společnosti na adrese http://www.cssm.cz; v r. 2000 se předpokládá její rozšíření o anglickou verzi.

5. Statistické údaje
Členská základna společnosti čítala 600 členů. V roce 1999 činily členské příspěvky Kč 200,-, pro studenty a důchodce byla stanovena částka Kč 70,-. Při hlavním výboru Společnosti je ustanoveno 7 odborných sekcí (Sekce obecné a molekulární mikrobiologie, Sekce aplikované mikrobiologie, Sekce mikrobiologie prostředí, Sekce lékařské mikrobiologie, Sekce mykologie, Sekce virologie a Sekce pro taxonomii, ochranu a zachování genofondu mikroorganismů).

V Praze dne 21. ledna 2000
RNDr. Jiří Gabriel, CSc.
vědecký tajemník ČSSM

zpět

Zpráva o činnosti ČSSM v r. 1998

2. Vědecká aktivita
Bezesporu nejvýznamnější akcí Společnosti byl její 21. kongres, uskutečněný od 6. do 10. září 1998 v prostorách Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Kongresu se účastnilo více než 400 vědců z ČR, SR ale i dalších zemí Evropy, Asie, Afriky i Ameriky. Celkem bylo předneseno 144 přednášek a presentováno 240 posterů, nejvíce z oblasti aplikované a lékařské mikrobiologie. Součástí 21. kongresu bylo i Valné shromáždění Společnosti. Příprava kongresu Společnosti byla časově náročná a účastnili se jí všechny odborné sekce Společnosti. Přesto byly uspořádány i jiné akce, vesměs na regionálních úrovních. Např. sekce potravinářské mikrobiologie uspořádala v květnu v Liblicích seminář "Mikrobiologie potravin z hlediska nové legislativy a ochrana potravin před nežádoucí kontaminací", komise pro kvasinky sekce mykologie spolupořádala 27. výroční konferenci o kvasinkách ve Smolenicích, virologická sekce pořádala pravidelné virologické semináře na Virologickém ústavu SAV v Bratislavě a mezinárodní symposium o molekulární biologii Marekové choroby v srpnu také ve Smolenicích. Sekce lékařské mikrobiologie pokračovala v pravidelných seminářích v Lékařském domě v Praze a v rámci regionálního výboru ČSSM též v pravidelných měsíčních intervalech v Brně. Brněnský regionální výbor uspořádal počátkem června již posedmé konferenci mladých mikrobiologů Tomáškovy dny '98, tentokrát s výrazným zastoupením zahraničních mikrobiologů. V závěru je třeba ještě zmínit positivní zprávu ze sekce Taxonomie a ochrany genofondu mikroorganismů, a sice, že náměstkem ministra MŽP ČR byl do poradního sboru Českého výboru pro Úmluvu o biologické rozmanitosti jmenován zástupce Federace českých a slovenských sbírek mikroorganismů.

3. Ediční činnost
V roce 1998 pokračovalo vydávání periodika Bulletin Československé společnosti mikrobiologické (ročník 39, 4 čísla ročně) v nákladu 1000 ks. Bulletin přináší členům Společnosti základní informace o činnosti hl. výboru a jednotlivých sekcí. Pravidelně též publikuje odborné články, zprávy a postřehy ze studijních pobytů, vědeckých a odborných setkání. Informuje aktuálně o pořádání odborných konferencí, seminářů a dalších vědeckých a odborných mezinárodních i domácích setkáních. Společnost se podílela na vydávání mezinárodního mikrobiologického časopisu Folia Microbiologica (v roce 1998 vyšel už jeho 43. ročník). Patří mezi několik málo vědeckých, mikrobiologických časopisů, které jsou vydávány ve státech bývalého východního bloku. Je distribuován anglickou firmou do řady států světa a je zahrnut do 8 významných mezinárodních databázových systémů (Current Contents, Biological Abstracts, Agricola atd.). Významným počinem bylo i vydání knihy Kapitoly z dějin československé mikrobiologie (kolektiv autorů), shrnujícím vývoj tohoto vědního oboru na území našeho státu od historických "prvopočátků" mikrobiologie až po osmdesátá léta.

4. Výhled na rok 1999
V roce 1999 budou pokračovat ve všechny stávající pravidelné aktivity Společnosti, t.j. vydávání Bulletinu, pořádání Tomáškových dní a ocenění nejlepších mladých českých a slovenských mikrobiologů. Připravovány jsou i další odborných akce, např. Symposium o buněčné mikrobiologii s mezinárodní účastí, mezinárodní symposium Buněčné povrchy a membránové jevy; kromě toho jednotlivé komise a regionální výbory Společnosti uskuteční řadu dalších jednodenních seminářů, odborných kursů a vzdělávacích akcí na regionálních úrovních. Koncem roku 1998 započaly práce na internetové stránce Společnosti; plně bude uvedena do provozu v průběhu ledna 1999.

5. Statistické údaje
Členská základna společnosti čítala 600 členů. V rámci 21. kongresu Společnosti byl zvolen nový hl. výbor ve složení dr. J. Spížek (předseda), doc. I. Čižnár (místopředseda), dr. J. Gabriel (tajemník a zapisovatel), ing. P. Šebo (pokladník české části) a dr. M. Seman (pokladník slovenské části), prof. K. Demnerová (odborné sekce) a členové prof. I. Mikula, dr. D. Chmelař, dr. G. Russ, dr. J. Ondrovčík a dr. K. Schwarzová. V roce 1998 činily členské příspěvky Kč 150,–, pro studenty a důchodce byla stanovena částka Kč 50,–. Při hlavním výboru Společnosti je ustanoveno 7 odborných sekcí (Sekce obecné a molekulární mikrobiologie, Sekce aplikované mikrobiologie, Sekce mikrobiologie prostředí, Sekce lékařské mikrobiologie, Sekce mykologie, Sekce virologie a Sekce pro taxonomii a ochranu genofondu mikroorganismů).

V Praze dne 21. ledna 1999
RNDr. Jiří Gabriel, CSc.
vědecký tajemník ČSSM

zpět

Stanovy | Adresář | Bulletin | Připravujeme | Soutěž | Regiony | Sponzoři | Činnost | Odkazy