JednoduÜe s Linuxem

LinuxovΘ zßklady - 1. dφl

 ┌vodem  |   LinuxovΘ zßklady  |  Soubory ke sta₧enφ  

┌vod

Vφtejte vÜichni, co se cht∞jφ n∞co dozv∞d∞t o Linuxu. Budou se zde probφrat ·plnΘ zßklady operaΦnφho systΘmu. Najdete tu i r∙znΘ zajφmavosti, p°φkazy a nßvody.

Trocha historie

Linux vychßzφ z operaΦnφho systΘmu naz²vanΘho Unix, kter² je jeden z nejpopulßrn∞jÜφch systΘm∙ na sv∞t∞. Unix byl vytvo°en v roce 1973 a nßsledn∞ stßle vylepÜovßn. Pozd∞ji zaΦaly vznikat r∙znΘ verze Unixu, mezi n∞₧ pat°φ i oblφbenß BSD verze, kterß vznikla na KalifornskΘ univerzit∞ v Berkeley (Berkeley Software Distribution).

Linux je voln∞ Üi°iteln² a bezplatn² operaΦnφ systΘm. Z toho m∙₧e vypl²vat, ₧e je to jen "chud² p°φbuzn²" operaΦnφch systΘm∙ Windows nebo Unix. Ale je to p°esn∞ naopak, vyrovnß se vÜem komerΦnφm i nekomerΦnφm stßvajφcφm operaΦnφm systΘm∙m a pokud v n∞m nßhodou n∞co nanajdete co pot°ebujete, neznamenß to, ₧e na tom te∩ nikdo nepracuje. Tφm se dostßvßme k tomu, kdo Linux "spravuje". Je to mnoho dobrovolnφk∙, kte°φ trßvφ Φas vylepÜovßnφm a p°idßvßnφm nov²ch funkcφ. Nep°edstavujte si dobrovolnφky jako n∞jakΘ lidi, kte°φ kdy₧ se po veΦerech nudφ, ud∞lajφ n∞co pro Linux, ale spφÜe jako velice schopnΘ lidi, kte°φ p°esn∞ v∞dφ co d∞lajφ a trßvφ tφm t°eba vÜechen sv∙j voln² Φas. Existuje i mnoho komerΦnφch firem, kterΘ vytvß°ejφ software, kter² je nap°φklad pro Windows za penφze, pro Linux zadarmo, tak se nemusφte bßt, ₧e byste v Linuxu nenaÜli software stejn∞ kvalitnφ jako pro ostatnφ operaΦnφ systΘmy, ale pravd∞podobn∞ zde najdete software jeÜt∞ lepÜφ :-).

Zßklady

NejjednoduÜÜφ zp∙sob jak zφskat Linux je po°φdit si n∞jakou distribuci. Distribuce obsahujφ vlastnφ LinuxovΘ jßdro a spoustu (nebo mΘn∞, podle typu distribuce) programovΘho vybavenφ. V∞tÜinu z nich si m∙₧ete zdarma stßhnout z Internetu. Pokud se vßm nechce stahovat distribuci, kterß je t°eba na p∞ti CDROM, m∙₧ete si ji zakoupit. V∞tÜina v∞cφ pro Linux je zdarma, ale pokud si distribuci zakoupφte na CDROM, nesmφte zapomenout, ₧e samotnΘ vylisovßnφ n∞co stojφ. DalÜφ mo₧nostφ je, ₧e distribuce bude obsahovat komerΦnφ software, proto bude pom∞rnΘ drahß (1000,- a i mnohem vφce), ale v∞tÜina distribucφ pro domßcφ pou₧itφ obsahuje volnΘ Üi°itelnΘ programy a stojφ do tisφce korun. Mezi nejznßm∞jÜφ distribuce Linuxu pat°φ SuSe, RedHat, Debian, Mandrake a mnoho dalÜφch. Pokud nevφte, kterou vybrat, pravd∞podobn∞ neud∞lßte chybu se ₧ßdnou, kterou najdete v knihkupectvφch, v∞tÜinou jsou uzp∙sobeny pro domßcφ pou₧itφ. Bu∩te ale p°ipraveni, ₧e jejich aktußlnost nebude nejlepÜφ. Pokud jste si jisti, kterou distribuci chcete a po₧adujete jejφ aktußlnost, m∙₧ete si ji stßhnout nebo si ji nechat poslat, vÜechny distribuce majφ svΘ webovΘ strßnky, na kter²ch si ji m∙₧ete objednat.

Linux je vφce·lohov² a vφceu₧ivatelsk² operaΦnφ systΘm. Vφce·lohov² znamenß, ₧e na n∞m lze spouÜt∞t vφce ·loh najednou i kdy₧ mß poΦφtaΦ t°eba jen jeden procesor. OperaΦnφ systΘm jednotlivΘ ·lohy sßm °φdφ a urΦuje, kterß kdy pob∞₧φ. Nap°φklad, kdybychom m∞li spuÜt∞nΘ dv∞ ·lohy najednou, operaΦnφ systΘm by zajistil, aby chvφli b∞₧ela jedna ·loha a chvφli druhß, takto by se navzßjem st°φdaly. Ne tak docela, proto₧e kdy₧ spustφte Linux ji₧ mnoho ·loh b∞₧φ na pozadφ, proto by se vaÜe dv∞ ·lohy nest°φdaly o procesor jen mezi sebou, ale n∞jak² procesorov² Φas by takΘ vyu₧φvaly ostatnφ ·lohy b∞₧φcφ na pozadφ.

A jeho vφceu₧ivatelskou povahu jste mohli zpozorovat prßv∞ p°i p°ihlaÜovßnφ. Pokud p°echßzφte z operaΦnφho systΘmu Windows 98, m∙₧e vßm p°ihlaÜovßnφ do systΘmu poka₧dΘ, kdy₧ zapnete poΦφtaΦ, p°ijφt zvlßÜtnφ a nepraktickΘ. V∞°te, ₧e je to dobrß funkce, jen jde o to si na ni zvyknout, a takΘ pokud byste se podφvali na n∞jakΘ nov∞jÜφ Windows zjistili byste, ₧e se takΘ musφte p°ihlaÜovat. N∞kte°φ z vßs se musφ nap°φklad v prßci p°ihlaÜovat i pokud pou₧φvajφ Windows 98, ale to m∙₧e b²t tφm, ₧e se tam pou₧φvß Netware a ka₧d² Φlov∞k se musφ nejd°φve p°ihlßsit do sφt∞, ne₧ m∙₧e vyu₧φvat sdφlenΘ pevnΘ disky n∞kde na serveru. Tady je °eΦ p°ihlaÜovßnφ do systΘmu, kter² b∞₧φ na vaÜem lokalnφm poΦφtaΦi. T°eba Windows2000 jsou vφceu₧ivatelsk²m systΘmem, ale u nich je mo₧nost nastavenφ, aby se p°i spuÜt∞nφ automaticky p°ihlaÜoval urΦit² u₧ivatel, proto takΘ na vßs nemusφ ₧ßdnß v²zva vyskoΦit p°i spuÜt∞nφ.

Zkrßtka neberte p°ihlaÜovßnφ do systΘmu jako n∞jakou otravnou v∞c, ale t°eba jako jistotu, kdy₧ budete mφt doma nßvÜt∞vu a n∞kdo si zapne vßÜ poΦφtaΦ, nebude mφt mo₧nost Φφst si vaÜe data (e-maily, poznßmky atd.).

Nebudu zde popisovat instalaci Linuxu, proto₧e ka₧dß distribuce ji m∙₧e mφt jinou. Hlavn∞ ka₧dß distribuce mß vlastnφ nßvod, bu∩ v papφrovΘ form∞, nebo v elektronickΘ na CDROM s distribucφ, jak ji nainstalovat. Kdy₧ by se vßm ani potom nepoda°ilo Linux nainstalovat, staΦφ se obrßtit na lidi, kte°φ se na v²voji distribuci podφlφ, urΦit∞ najdete n∞jak² kontaktnφ e-mail, nebo vyu₧ijte r∙znΘ diskuze, kde si m∙₧ete nechat poradit od zkuÜen∞jÜφch u₧ivatel∙ Linuxu.

P°φkazy

Zde budete ka₧d² dφl nachßzet r∙znΘ p°φkazy, kterΘ m∙₧ete vyu₧φt p°i prßci s Linuxem, s jejich popisem. M∙₧e mφt nainstalovßno n∞kterΘ z grafick²ch prost°edφ, ale zde budou vysv∞tleny p°φkazy, kterΘ musφte zadßvat do "p°φkazovΘho °ßdku". Kdy₧ pou₧φvate grafickΘ prost°edφ, staΦφ spustit program xterm, kter² spustφ vßÜ p°φkazov² interpret a m∙₧ete zadßvat p°φkazy, jinak je m∙₧ete zadßvat p°φmo.

V tomto dφle si probereme pßr zßkladnφch p°φkaz∙, kterΘ se vßm budou hodit, p°i prvnφm spuÜt∞nφ Linuxu.

Pokud instalace systΘmu prob∞hne sprßvn∞, p°i prvnφm spuÜt∞nφ se objevφ v²zva podobnß nßsledujφcφ:

(slovo Linux tam b²t nemusφ, ale urΦit∞ tam bude slovo login, pokud bude n∞co trochu jinak, ne₧ zde pφÜu nenechte se zmßst, proto₧e ka₧dß distribuce je trochu jinß, ale ·Φel je stejn², bu∩te kreativnφ a nevzdßvejte to hned po prvnφm nezdaru)

Linux login:

P°i instalaci jste urΦit∞ vytvß°eli n∞jak² u₧ivatelsk² ·Φet, nebo alespo≥ nastavovali heslo pro ·Φet root. Pokud ani to ne, napiÜte root, jinak pou₧ijte nßzev ·Φtu, kter² jste p°i instalaci vytvo°ili. Nakonec stiskn∞te klßvesu Enter (urΦit∞ jsem to nemusel psßt, ale pro jistotu :-)). Nßsledn∞ se objevφ dalÜφ v²zva:

(pokud je u ·Φtu, kter² jste vybrali nastaveno prßzdnΘ heslo, tedy heslo, kterΘ neobsahuje nic, je mo₧nΘ, ₧e u₧ se ₧ßdnß dalÜφ v²zva neobjevφ a budete rovnou p°ihlßÜeni do systΘmu)

Password:

Zde zadejte heslo, kterΘ jste zvolili p°i instalaci, pokud jste ₧ßdnΘ nevolili, zkuste zadat prßzdnΘ heslo, nebo se podφvejte do dokumentace k vaÜφ distribuci Linuxu. Neznepokojujte se tφm, ₧e kdy₧ pφÜete heslo, poΦφtaΦ jakoby nereaguje, to nenφ, ₧e by nereagoval, ale ₧e je vypnuta mφstnφ odezva zobrazovßnφ znak∙ p°i psani. D∙vod je jednoduch². Pokud by vßs n∞kdo sledoval a nap°φklad mφsto znak∙, kterΘ zadßvßte by se zobrazovaly hv∞zdiΦky, mohl by zjistit, kolik znak∙ vaÜe heslo mß a bylo by pro n∞j jednoduÜÜφ rozluÜtit vaÜe heslo hrubou silou. Po potvrzenφ vstupu byste m∞li b²t ·sp∞Ün∞ p°ihlßÜeni do systΘmu, nebo v horÜφm p°φpad∞ na vßs "vyskoΦφ" hlßÜenφ podobnΘ:

Login incorrect

Pokud se to stane, nic se ned∞je, mohli jste ud∞lat p°eklep, zkuste to znovu.

Po ·sp∞ÜnΘm p°ihlßÜenφ do systΘmu se vßm pravd∞podobn∞ zobrazφ, kdy jste se naposled p°ihlßsili a takΘ poΦet neplatn²ch pokus∙. Asi tam bude vφce informacφ, ne₧ jen tyto dv∞.

Kdy₧ se p°ihlßsφte na uΦet root (nebo n∞jak² stejn∞ privilegovan²) uvidφte znak # na zaΦßtku °ßdku (konci v²zvy) a pokud na normßlnφ ·Φet, uvidφte znak $. To vßm na prvnφ pohled °ekne, jestli si mßte dßvat pozor na to co ud∞lßte. Oba znaky lze zm∞nit, proto to berte spφÜe jako konvenci, ne₧ ₧e to tak musφ b²t.

P°i instalaci jste si mohli vybrat heslo, kterΘ byste ale te∩ cht∞li zm∞nit, na to slou₧φ p°φkaz passwd:

$ passwd

Zm∞na hesla u ·Φtu root probφhß trochu jinak, ne₧ u normßnφho ·Φtu, ob∞ mo₧nosti si ukß₧eme:

# passwd
Enter new UNIX password: zadejte_heslo
Retype new UNIX password: znovu_zadejte_heslo
passwd: password updated successfully

Pro normßlnφho u₧ivatele by m∞la vypadat podobn∞ nßsledujφcφ:

$ passwd
Changing password for joe
(current) UNIX password: zadejte_starΘ_heslo
Enter new UNIX password: zadejte_novΘ_heslo
Retype new UNIX password: znovu_zadejte_heslo
passwd: password updated successfully

Kdy₧ se objevφ oznßmenφ jako "password update successfully" (nebo n∞co v tom smyslu), je vÜe v po°ßdku, v opaΦnΘm p°φpad∞ jste ud∞lali n∞kde chybu, kterß je vßm v∞tÜinou oznßmena, nap°φklad moc krßtkΘ heslo, lehce uhodnotelnΘ heslo atd.

Poslednφm p°φkazem, kter²m dnes zkonΦφme je p°φkaz man. Slou₧φ k prohlφ₧enφ tzv. manußlov²ch (n∞kdy takΘ manov²ch) strßnek. Pou₧itφ je jednoduchΘ:

$ man p°φkaz

Toto je jednoduÜÜφ mo₧nost pou₧itφ, existuje jeÜt∞ mo₧nost specifikace typu strßnky pomocφ Φφsla.

$ man Φφslo p°φkaz

V²znam jednotliv²ch Φφsel si m∙₧ete p°eΦφst p°i zadßnφ man man, kterΘ vßm zobrazφ manußlovou strßnku p°φkazu man.

T°eba si budete chtφt zm∞nit heslo a zapomenete jak se pou₧φvß p°φkaz passwd, staΦφ vßm napsat:

$ man passwd

A vÜechny d∙le₧itΘ informace mßte p°ed sebou, ani₧ byste museli n∞kde n∞co hledat, nebo n∞kam chodit.

Zßv∞r