JednoduÜe s Linuxem
LinuxovΘ zßklady - 2. dφl
┌vodem | LinuxovΘ zßklady | Soubory ke sta₧enφ | Archiv
┌vod
Vφtejte u druhΘho dφlu kurzu, kter² je hlavn∞ urΦen lidem, kte°φ jsou zvyklφ pouze na operaΦnφ systΘm Windows a p°echßzejφ na Linux. Zajφmavosti zde naleznou i ji₧ pokroΦilφ u₧ivatelΘ Linuxu.
SystΘm soubor∙ - rozdφl mezi Windows a Linuxem
Tento v²klad nebude o souborov²ch systΘmech, jako nap°φklad FAT32, NTFS nebo ext3. Ale bude o rozvr₧enφ adresß°∙ a soubor∙ na LinuxovΘm stroji a o p°φstupu k nim.
Z operaΦnφch systΘm∙ Windows jste zvyklφ, ₧e se r∙znß za°φzenφ znaΦφ pφsmeny. DisketovΘ mechaniky majφ rezervovanß pφsmena A a B, prvnφ disketovΘ mechanice se p°i°adφ pφsmeno A:. Disky a r∙znΘ Φtecφ mechaniky se znaΦφ pφsmeny od pφsmene C:, dßle nap°φklad H:. Pokud chceme p°istupovat k soubor∙m na disku s pφsmenem D:, cesta k souboru soubor.txt m∙₧e vypadat takto D:\soubor.txt. U₧ tady lze nalΘzt podstatn² rozdφl, proto₧e v Linuxu se k odd∞lovßnφ adresß°∙ v cest∞ pou₧φvajφ lomφtka normßlnφ a ne zp∞tnß jako ve Windows.
DalÜφm podstatn²m rozdφlem v Linuxu je, ₧e tu nenaleznete disky ani disketovΘ mechaniky oznaΦenΘ pφsmeny jako ve Windows. Ze zaΦßtku je to urΦit∞ matoucφ, ale po chvφli si na to zvyknete.
Zßkladem systΘmu soubor∙ je ko°enov² adresß° (root directory), kter² se znaΦφ /. M∙₧ete si p°edstavit, ₧e je to disk, jen bez oznaΦenφ pφsmenem. Pokud chcete p°istupovat k souboru, napφÜete "/" + "soubor.txt", tedy celß cesta bude /soubor.txt.
Ke ko°enovΘmu adresß°i / je v₧dy p°ipojeno n∞jakΘ fyzickΘ za°φzenφ, pevn² disk, disketovß mechanika atd. Kdy₧ chcete ve Windows mφt vφce mφsta na uklßdßnφ dat, dokoupφte dalÜφ disk a ten se automaticky pojmenuje, pokud jste m∞li pouze jeden disk, podle zvyklosti prvnφm voln²m pφsmenem, co₧ bude pφsmeno D:. V Linuxu je to jinak. Kdy₧ koupφte nov² disk, m∙₧ete ho p°ipojit, bu∩ jako ko°enov² adresß° /, nebo jako n∞jak² podadresß° ko°enovΘho adresß°e, nap°φklad /disk2. V tom p°φpad∞ byste k souboru na tomto disku p°istupovali pomocφ cesty /disk2/soubor.txt. Mo₧nß se vßm to nezdß tak p°ehlednΘ jako ve Windows, ale m∙j nßzor je takov², ₧e je to daleko lepÜφ °eÜenφ, proto₧e stejn∞ byste nap°φklad na disku D: vytvo°ili adresß° s nßzvem downloads nebo dokumenty (nebo jak²koli jin² nßzev, zvolte dle vaÜeho uvß₧enφ :-)) a v Linuxu by byla cesta pouze /downloads jako cesta ke druhΘmu disku a nap°φklad cesta /hry ke t°etφmu disku. Samoz°ejm∞ je takΘ mo₧nost si disk rozd∞lit na n∞kolik Φßstφ a jednotlivΘ Φasti disku p°ipojit k r∙zn²m adresß°∙m.
V tomto dφle si nepovφme nic o p°ipojovanφ za°φzenφ. DneÜnφ v²klad byl pouze zßkladem pro pochopenφ systΘmu soubor∙ a abyste ho mohli bez problΘmu pou₧φvat a takΘ pochopili jak funguje.
Nakonec si °ekneme zßkladnφ adresß°e, kterΘ byste m∞li najφt v ka₧dΘ LinuxovΘ distribuci, a jejich krßtk² popis. (╪azeno podle abecedy).
/bin (binary)
Obsahuje hlavnφ a nejΦasteji pou₧φvanΘ p°φkazy, nap°φklad /bin/sh a /bin/ls/dev (device)
Zde je mnoho soubor∙ reprezentujφcφ r∙zn² hardware, tzv. soubory za°φzenφ. Nap°φklad soubor /dev/hda reprezentuje prvnφ IDE disk./etc
Obsahuje r∙znΘ konfiguraΦnφ soubory pro cel² systΘm, pro zavßd∞nφ systΘmu, sφ¥ atd. P°φkladem m∙₧e b²t /etc/lilo.conf, ze kterΘho Φte program lilo konfiguraΦnφ ·daje./etc/passwd
Soubor s u₧ivateli a jejich hesly v ÜifrovanΘ podob∞, nebo mφsto hesla majφcφ odkaz do souboru /etc/shadow./etc/group
Informace a nastavenφ skupin v systΘmu/home
Ko°enov² adresß°, pro adresß°e u₧ivatel∙, nap°.: /home/user pro u₧ivatele user/lib (shared libraries)
SdφlenΘ knihovny, kterΘ jsou vyu₧φvßny dynamicky sestavovan²mi programy./mnt
Tento adresß° nemusφ existovat, ale pravd∞podobn∞ ho najdete. Do tohoto adresß°e se doΦasn∞ p°ipojujφ r∙znß za°φzenφ, nap°φklad CD-ROM mechanika./tmp
Adresß° pro doΦasnß data program∙/usr
Obsahuje r∙znΘ dalÜφ adresß°e/usr/bin
DalÜφ p°φkazy systΘmu./usr/include
Obsahuje hlaviΦkovΘ soubory pro p°eklad program∙ v jazyce C/usr/lib
DalÜφ knihovny./usr/local
V∞tÜinou se sem instalujφ r∙znΘ programy pro u₧ivatelskΘ pou₧itφ (hry :-) atd.)/var
Obsahuje dalÜφ adresß°e/var/spool
Sem jsou doΦasn∞ ulo₧eny r∙znΘ soubory, neodeslanß/doruΦenß poÜta, tiskovΘ ·lohy atd./var/tmp
Do tohoto adresß°e m∙₧e kdokoli p°idßvat soubory, ale v∞tÜinou se tento adresß° p°i startu systΘmu vyma₧e/proc
Tento adresß° je pom∞rn∞ zajφmav² (a takΘ komplikovan²) a jeho v²klad je na delÜφ dobu, proto se k n∞mu n∞kdy v budoucnu vrßtφme. Nap°φklad obsahuje r∙znΘ b∞₧φcφ procesy (resp. umo₧≥uje p°istupovat k nim)P°φkazy
Dnes si povφme o dalÜφch zajφmav²ch p°φkazech.
Po spuÜt∞nφ systΘmu se vßm bu∩ rovnou spustφm p°φkazov² interpret, kde m∙₧ete p°φmo zadßvat p°φkazy, nebo n∞jakΘ grafickΘ u₧ivatelskΘ prost°edφ, nap°φklad KDE nebo Gnome. Pokud se vßm zobrazφ n∞co podobnΘho jako plocha ve windows, staΦφ se p°ihlßsit. Potom spustit n∞jak² program, kde budete zadßvat vaÜe p°φkazy, nap°.: xterm nebo Konsole.
Zde je ukßzka programu Konsole v distribuci Mandrake 10:
A co znamenß "[user@verb user]$"? user@verb znamenß, ₧e jsem p°ihlßÜen na poΦφtaΦi s nßzvem verb a na ·Φtu s nßzvem user. Poslednφ slovo v hranat²ch zßvorkßch znamenß pracovnφ adresß°, v naÜem p°φpad∞ user. V zßhlavφ okna se zobrazuje celß cesta pracovnφho adresß°e, /home/user.
Pro vyzkouÜenφ v∞cφ, kterΘ jsme si dnes °ekli se urΦit∞ bude hodit p°φkaz pwd (print working directory). Tento p°φkaz vypφÜe aktußlnφ pracovnφ adresß°. Pracovnφm adresß°em se naz²vß adresß°, ve kterΘm se aktußln∞ nachßzφte.
$ pwd$ /home/user
P°φkaz cd (change directory) slou₧φ k p°epφnßnφ mezi adresß°i.
$ cd /home/user/pokus$ pwd
$ /home/user/pokus
K vytvo°enφ adresß°e slou₧φ p°φkaz mkdir (make directory). Jako argument mu p°edßte nßzev adresß°e, kter² chcete vytvo°it.
$ mkdir nazev_adresareDalÜφm p°φkazem je p°φkaz ls (list), kter² vypφÜe soubory a adresß°e v pracovnφm adresß°i nebo v adresß°i, kter² mu p°edate jako argument.
$ ls$ ls /home/user
Kdy₧ chcete vytvo°it n∞jak² soubor, t°eba textov², pro budoucφ uklßdßnφ poznßmek, m∙₧ete pou₧φt p°φkaz touch.
$ touch poznamky.txtPokud chcete odstranit n∞jak² soubor, pou₧ijete p°φkaz rm. Pokud zadßte rm -i, budete dotßzßni, jako v naÜem p°φkladu, jestli opravdu chcete dan² soubor smazat. V Mandrake je pou₧it tzv. alias, proto pokud p°epφnaΦ -i nezadßte budete dotßzßni stejn∞. Toto chovßnφ nenφ ÜpatnΘ, ale nedoporuΦuje se, proto₧e byste se mohli divit, kdy₧ p°ijdete k poΦφtaΦi, na kterΘm to tak nastaveno nenφ :-o.
$ rmPoslednφ p°φkaz, kter² si dnes °ekneme, je p°φkaz rmdir (remove directory), slou₧φ, jak jist∞ tuÜφte, k odstran∞nφ celΘho adresß°e.
$ rmdirTe∩ ji₧ nßsleduje ukßzka vÜech p°φkaz∙, kterΘ jsme se dnes nauΦili:
UrΦit∞ jste si vÜimli podrobnΘho v²pisu adresß°e po zadßnφ ls -l. Popis jednotliv²ch polφ a jejich v²znamu si °ekneme n∞kdy p°φÜt∞, ale zatφm m∙₧ete v∞d∞t, ₧e prvnφ pole obsahuje p°φstupovß prßva souboru.
Popis jednotliv²ch p°φkaz∙ nezabφhß do ·pln²ch detail∙, proto₧e ka₧dΘmu se bude hodit n∞co jinΘho a ani nejde popsat vÜechny funkce, proto₧e se mohou verze od veze liÜit. Od toho tu jsou manußlovΘ strßnky. V nich se dozvφte podrobnosti o aktußlnφ verzi. Jak m∙₧e vypadat zaΦßtek v²pisu p°φkazu man ls, m∙₧ete vid∞t na nßsledujφcφm obrßzku:
Zßv∞r
Dnes jsme si °ekli konkrΘtn∞jÜφ rozdφly mezi systΘmy Windows a Linux. N∞kdy p°φÜt∞ si takΘ urΦit∞ povφme o souborov²ch systΘmech (ext3). Pokud budete mφt n∞jakΘ p°ipomφnky t²kajφcφ se tΘto rubriky m∙₧ete mi napsat na e-mail: Alen Dvo°ßk. P°φÜt∞ se m∙₧ete t∞Üit na dalÜφ p°φkazy a popisy rozdφl∙, mezi Windows a Linuxem.