SeÜity Excelu s uveden²mi p°φklady (komprese ZIP) PojmenovanΘ oblasti, vyhledßvacφ funkce
| V Excelu m∙₧eme pojmenovat libovolnou bu≥ku Φi oblast bun∞k a tento nßzev pak pou₧φt ve vzorcφch a funkcφch, a¥ u₧ v samotnΘm listu, Φi v procedurßch VBA. A nejen to. Smφme si pojmenovat i konstantu nebo vzorec. V²hody pochopφte na jednotliv²ch p°φkladech. P°edesφlßm, ₧e pou₧φvßnφ nßzv∙ je velmi vhodnΘ prßv∞ u vyhledßvacφch funkcφ z d∙vodu p°ehlednosti. |
| Pamatujte, ₧e u nßzv∙ oblastφ se nehledφ na velkß a malß pφsmena, nßzev nesmφ zaΦφnat Φφslicφ a mezi nep°φpustnΘ znaky pat°φ mezera a n∞kterΘ znaky interpunkce. StejnΘ nßzvy se p°itom smφ vyskytovat na dvou listech tΘho₧ seÜitu. Nßzvy zadßvßme bu∩ p°φmo do tzv. Pole nßzv∙ (polφΦko se seznamem vlevo od °ßdku vzorc∙), nebo v dialogu Vlo₧it / Nßzev / Definovat... (zkratka Ctrl+F3). Standardn∞ se v tomto dialogu zobrazφ absolutnφ odkaz na prßv∞ vybranou oblast listu. | |
  |
| Pojmenovßvßnφ oblastφ pat°φ mezi nejpou₧φvan∞jÜφ v kategorii p°id∞lovßnφ nßzv∙. V²hody jsou z°ejmΘ. Odkaz na oblast pojmenovanou "Jaro" je nßzorn∞jÜφ ne₧ nap°φklad "A1:A3" a navφc je tento zßpis mΘn∞ nßchyln² k chybßm. Navφc, pokud se ve VBA odvolßvßte na oblast stylem Range("A1:A3") a tuto oblast v listu p°esunete, odkaz bude stßle sm∞°ovat na A1:A3, zatφmco Range("Jaro") bude "stopovat" kolekci bun∞k do jejφho novΘho umφst∞nφ. | |
 Vzorec =PO╚ET2(sladkosti) v bu≥ce A10 na obrßzku vpravo vracφ poΦet neprßzdn²ch bun∞k v oblasti pojmenovanΘ sladkosti (na obrßzku vybrßna). Narozdφl od VBA se odkazy na nßzvy oblastφ nepφÜφ do uvozovek. Co se smφ... |
| ObΦas se m∙₧ete dostat do situace, kdy budete pot°ebovat nadefinovat oblast p°esahujφcφ rozsah jednoho listu. V tom p°φpad∞ postupujte jako v nßsledujφcφm p°φkladu. | |
 |
|
V p°φkladu je definovßna oblast "casy60", kterß slou₧φ ke statistick²m v²poΦt∙m b∞hu na Üedesßt metr∙ pßt²ch t°φd Zè (viz p°φloha). Oblast zahrnuje t°i suboblasti bun∞k A2:A11, a to z list∙ 5A, 5B a 5C. Postup tvorby vzorce je nßsledujφcφ:
|
| Je to tak, je velkß Ükoda, jak si n∞kte°φ u₧ivatelΘ komplikujφ vzorce (a ₧ivot) neznalostφ skuteΦnosti, ₧e stejn∞ jako oblastem m∙₧eme p°i°azovat jmΘno naÜim vlastnφm konstantßm a vytvo°en²m vzorc∙m. Princip je jednoduch². StaΦφ mφsto odkazu na oblast listu vlo₧it vzorec v dialogu Definovat nßzev. | |
 |
|
| Fakt, ₧e lze pou₧φt vzorce, vßm te∩ asi le₧φ v hlav∞ a °φkßte si, co kdyby... Ukß₧eme si dva p°φklady. V prvnφm si nadefinujeme oblast dynamicky, ve druhΘm si uv∞domφte sφlu vzorc∙ ve spojenφ s relativnφ adresacφ bun∞k. Poj∩me na to. | |
 |
|
| K vzorci, kter² jsem pou₧il pro "auta", °eknu jen to nejpodstatn∞jÜφ. Mezi apostrofy se vyskytuje nßzev listu (oblast I), bu≥ka $C$1 je bu≥ka s hlaviΦkou a v²raz $C:$C znaΦφ sloupec, ve kterΘm se oblast vyskytuje. Ostatnφ parametry ve vzorci z∙stßvajφ nem∞nnΘ. Stßle jsem vÜak ne°ekl, proΦ jsme pou₧ili tuto krkolomnou konstrukci. Oproti staticky pojmenovanΘ oblasti mß jedno velkΘ plus. Zde toti₧ polo₧ky p°idßvanΘ p°ed prvnφ polo₧ku (BMW) i na konec seznamu (od bu≥ky A8 nφ₧e) automaticky rozÜi°ujφ pojmenovanou oblast. A nynφ pokraΦujme druh²m slφben²m p°φkladem. | |
 |
|
| Ve vzorci pojmenovanΘm "vlevo" se vyskytuje odkaz na bu≥ku E2. Kdy₧ jsem nßzev zadßval (nßzev listu v apostrofech se doplnφ sßm), byla vybrßna bu≥ka F2, co₧ je nutnß podmφnka pro sprßvnou funkci relativnφho odkazu. Nßsledn∞ jsem p°φmo do bu≥ky F2 zapsal vzorec =vlevo a zkopφroval jej do bun∞k F3 a₧ F7. Jak vidφte, pojmenovan² vzorec se chovß skuteΦn∞ relativn∞. |
| Jednou z nejΦast∞jÜφch pot°eb u₧ivatel∙ je pou₧φvat tent²₧ nßzev na vφcero listech seÜitu, ka₧d² s platnostφ pro jeden list. Pokud si tedy p°ejete pou₧φvat nap°φklad nßzev Zisk na listech List1 i List2, pak danΘ oblasti pojmenujte List1!Zisk a List2!Zisk. |
| Pokud pojmenujete nap°φklad bu≥ku B5, neznamenß to, ₧e adresu B5 Excel automaticky p°epφÜe ve vÜech vzorcφch na listu. M∙₧ete to ale uΦinit ruΦn∞ tak, ₧e vyberete oblast se vzorci, ve kter²ch mß b²t zßm∞na provedena, kliknete na Vlo₧it / Nßzev / Pou₧φt... a vyberete nßzvy, kterΘ chcete aplikovat. Excel jako takov² bohu₧el nedisponuje nßstrojem pro opaΦn² postup - nahrazenφ nßzv∙ oblastφ jejich skuteΦn²mi adresami. Jestli₧e nßzev pou₧it² ve vzorcφch ze seÜitu odstranφte, obdr₧φte chybovß hlßÜenφ #NAME?. |
| V Excelu je mo₧nΘ pracovat s popisky a pou₧φvat je ve vzorcφch. T∞mito popisky se myslφ nßzvy u₧itΘ p°φmo v bu≥kßch tvo°φcφch hlaviΦky °ßdk∙ a sloupc∙ tabulky. Podmφnkou funkΦnosti je zatr₧enφ volby Nßstroje / Mo₧nosti / karta V²poΦty, Povolit popisky ve vzorcφch. | |
 |
|
 Vzorec v bu≥ce I4 na obrßzku vpravo vracφ hodnotu v pr∙seΦφku °ßdku Φtvrtek a sloupce Petr (totΘ₧ vracφ vzorec =Petr Φtvrtek). Mezera zde slou₧φ jako tzv. "operßtor pr∙niku". Dßle platφ, ₧e pokud popisek obsahuje znak mezery nebo Φφslici, musφte jej uzav°φt mezi znaky apostrofu (totΘ₧ platφ pro odkazy obsahujφcφ nßzvy list∙). AΦkoliv je tato mo₧nost odkazovßnφ mnohem jednoduÜÜφ ne₧ u₧itφ vyhledßvacφch funkcφ, osobn∞ v nφ nemßm d∙v∞ru a nedoporuΦuji ji. Pou₧φvat mezeru jako operßtor a nechat na Excelu, aby pochopil, co tvo°φ hlaviΦky tabulek, mi nep°ipadß vhodnΘ. |
| T∞₧ko °φci, kdy vznikla prvnφ tabulka, ale urΦit∞ ji₧ od poΦßtku si od nφ jejφ tv∙rci slibovali snadnΘ vyhledßvßnφ ·daj∙. Pokud je tabulka v papφrovΘ podob∞, pak pro vyhledßvßnφ pou₧φvßme nejΦast∞ji prst, pravφtko Φi list papφru. S nßstupem tabulkov²ch procesor∙ vznikali i vyhledßvacφ nßstroje a funkce a prßv∞ jim se v Excelu podφvßme na zoubek. Objem tabulkov²ch a databßzov²ch funkcφ ovÜem p°esahuje prostor tohoto Φlßnku a proto veÜkerß pozornost tomuto tΘmatu je sm∞rovßna do seÜitu v p°φloze. SeÜit je p°itom koncipovßn jako karta prvnφ pomoci, po tisku v papφrovΘ podob∞. VeÜkerΘ p°φklady jsou samoz°ejm∞ v elektronickΘ podob∞ funkΦnφ a Φekajφ na otestovßnφ. Specißln∞ pro tento seÜit byl vytvo°en panel nßstroj∙ se seznamem pojmenovan²ch bun∞k. V²b∞rem polo₧ky ze seznamu aktivujete pojmenovanou oblast. K≤d makra (Alt+F11) pro vytvo°enφ a funkci tohoto panelu berte jako bonus. |
pro Φasopis 