Rozhovor se Petrem Jarchovsk²m
Horem Pßdem je vßÜ prvnφ film ze souΦasnosti. Jak dlouho jste s Janem
H°ebejkem toto tΘma plßnovali?
Nedß se °φct, ₧e bychom o naÜich lßtkßch uva₧ovali jako o filmech historick²ch
nebo ze souΦasnosti. Filmy, kterΘ jsou zasazeny do minulosti musφ se souΦasn²mi
divßky n∞jak rezonovat, jinak by nem∞ly Üanci zaujmout. Zkrßtka nßs potkßvajφ
p°φb∞hy, kterΘ se musφ odehrßvat v urΦitΘ dob∞. Doba sama je pro nßs podru₧nß,
zajφmajφ nßs lidskΘ charaktery, jak se projevujφ a prom∞≥ujφ v urΦit²ch
dobov²ch kontextech. Tak₧e - nic jsme neplßnovali, ale kdy₧ jsme zjistili,
₧e mßme souΦasnΘ tΘma, kterΘ chceme prost°ednictvφm naÜeho filmu postihnout,
byli jsme rßdi a chßpali jsme to jako p°φle₧itost k vyklouznutφ ze Ükatulky,
do kterΘ si nßs mnozφ zvykli za°azovat a sice do Ükatulky "nostalgick²ch
retrokomediφ".
V Φem je rozdφlnΘ psanφ scΘnß°e, kdy₧ Φlov∞k popisovanΘ reßlie
dob°e znß, pohybuje se v nichà?
Nemusφte tolik pracovat s prameny a tolik si ov∞°ovat reßlie, proto₧e
v souΦasnosti ₧ijete a kontexty vßm jsou z°ejmΘ. Uvol≥uje to ruce a vy
se m∙₧ete vφce soust°edit na osudy sv²ch hrdin∙. Ztrßcφte poezii vzpomφnek,
cesty v Φase, v∙ni doby, nostalgii.
Ale divßci mohou b²t mo₧nß kritiΦt∞jÜφà.
Ka₧d² vnφmß souΦasnost ze svΘho ·hlu pohledu a to je na tom
vzruÜujφcφ. My nehledßme n∞jak² Üirok² konsensus, ale sna₧φme se spφÜ
klßst otßzky o nßs a naÜφ dob∞.
Podφlφte se jako scenßrista i na v²b∞ru herc∙?
Je to jedna z nejp°φjemn∞jÜφch fßzφ p°φpravy filmu, takovΘ dennφ
sn∞nφ a jß jsem rßd, ₧e u toho mohu b²t...
Loni Pupendo, letos Horem Pßdem. JakΘ jsou vaÜe dalÜφ scΘnßristickΘ
plßny?
Mßme rozpracovan² zvlßÜtnφ milostn² p°φb∞h, pracujeme na druhΘ
verzi scΘnß°e a nßzev zatφm neprozradφm. Tentokrßt by m∞lo jφt o p°φb∞h
vyprßv∞n² ve dvou rovinßch, m∞la by se v n∞m setkat spoleΦn∞ pro₧φvanß
minulost a souΦasnost naÜich postav. M∞lo by op∞t jφt o tragikomick² p°φb∞h,
p°φb∞h zapomenutΘ d∞tskΘ lßsky, kterß neΦekan∞ o₧ije. Ve filmu mßme zad∞lßno
na p∞t opravdu zajφmav²ch hereck²ch p°φle₧itostφ, t°i ₧enskΘ, dv∞ mu₧skΘ
a n∞kolik d∞tsk²ch. Pracoval jsem na naÜem p°φb∞hu cel² rok a jsem dnes
moc rßd, ₧e jej Honza p°ijal za sv∙j a ₧e jej budeme dom²Ület spoleΦn∞.
Ji₧ podruhΘ byl Americkou filmovou akademiφ nominovßn film podle
vaÜeho scΘnß°e. To je skuteΦn∞ ohromn² ·sp∞ch. Jak se odrß₧φ na vaÜφ prßci?
Mßm vφc klidu na prßci, nejsem tolik muΦen existenΦnφmi problΘmy,
jsem o n∞co moud°ejÜφ a na druhou stranu opot°ebovan∞jÜφ a opatrn∞jÜφ.
N∞co zφskßvßte a n∞co ztrßcφte. Nejv∞tÜφ plus je, ₧e zatφm mohu pracovat
v kontinuit∞ na tΘmatech, kterß zajφmajφ mne a mΘ blφzkΘ kolegy a nemusφm
se p°izp∙sobovat vkusu a zßm∞r∙m jin²ch. Zßv∞rem bych cht∞l pod∞kovat
vÜem herc∙m ·Φinkujφcφm ve filmu Horem pßdem, zejmΘna Petru Formanovi,
Emφlii VßÜßryovΘ, Janu T°φskovi, Ingrid TimkovΘ, Krist²n∞ BokovΘ-LiÜkovΘ,
Ji°φmu MachßΦkovi a NataÜe Burger. Bylo vzruÜujφcφ a inspirativnφ pozorovat,
jak pr∙m∞t jejich talent∙ obohacuje vznikajφcφ tvar a d∞lß z n∞j film,
za kter²m si skuteΦn∞ stojφm, a¥ ji₧ bude v²sledek p°ijφmßn jakkoli.