Rozhovor s Janem H°ebejkem
Horem Pßdem je vßÜ prvnφ film, kter² se odehrßvß v souΦasnosti. Bylo
prvnφ souΦasnΘ tΘma nebo touha natoΦit dneÜnφ p°φb∞h?
ScΘnß° jsme napsali velice p°irozen∞. Petr Jarchovsk² mi
vyprßv∞l p°φb∞h o ztracenΘm dφt∞ti, kter² ho napadl p°i sledovßnφ televiznφ
reportß₧e o uprchlφcφch. Jß jsem si vybavil p°φb∞h mΘho kamarßda ╚echa z
L.A. , kter² mi popisoval zvlßÜtnφ okolnosti jeho emigrace p°ed t°iceti
lety. K tomu jsme p°idali pßr skuteΦn²ch p°φhod, kterΘ jsme sami za₧ili,
nebo slyÜeli a zbytek jsme si vymysleli. Vlastn∞ jsme ten p°φb∞h zkoncipovali
docela jednoduÜe v obdobφ, kdy jsme se trßpili nad scΘnß°em k naÜemu filmu
Pupendo.
VaÜe tΘmata jsou v₧dy - i p°es zdßnliv² komick² nßboj - dost zßva₧nß
(èakalφ lΘta - totalita, PelφÜky - okupace, Musφme si pomßhat - holocaust,
Pupendo - normalizace). V Horem Pßdem je to rasismus, xenofobie. V₧dy
se na pozadφ "malΘho p°φb∞hu" odehrßvajφ "velkΘ d∞jiny"à
Nikdy jsme si ne°φkali: te∩ ud∞lßme film o holocaustu, o okupaci. V₧dy
nßs zaujal urΦit² charakter, zßpletka. StejnΘ to bylo i s Horem Pßdem.
V₧dy hledßme v naÜem p°φb∞hu n∞co atraktivnφho a nejp°ita₧liv∞jÜφ jsou
nakonec postavy, o nich₧ vyprßvφme. A kolem naÜich mal²ch postav jdou
d∞jiny. Je to vlastn∞ takov² plebejsk² pohled na sv∞t.
NaÜi hrdinovΘ d∞jiny netvo°φ, jsou v∞tÜinou jejich ob∞tφ.
ProΦ jste obsadil do filmu Vßclava Havla?
Dvojice barmsk²ch disident∙ v naÜem filmu byla inspirovßna pracφ mojφ
₧eny pro Amnesty International. Podφlela se tehdy na v²stav∞ fotek o Barm∞,
nad kterou m∞l prezident Vßclav Havel zßÜtitu. V∞d∞l jsem, ₧e by jeho
skromnß ·Φast ve filmu mohla p°isp∞t k v∞rohodnosti tohoto motivu a vyu₧il
jsem p°ßtelstvφ pana Vßclava Havla s p°edstavitelem jednΘ z hlavnφch rolφ,
Janem T°φskou.
M∙₧ete p°iblφ₧it vaÜφ inspiraci?
Mn∞ osobn∞ je blφzk² ten proud britskΘ kinematografie, kter² asi nejlΘpe
reprezentuje film Tajnosti a l₧i Mika Leighe nebo Billy Elliot Stephena
Daldryho. To je souΦasnß kinematografie, kterΘ se obdivuji a o podobn²
typ vyjßd°enφ mi jde. Za mistrovskou pova₧uji tvorbu Woodyho Allena a
MiloÜe Formana.
Ale hlavnφ inspiracφ je pro nßs to, co vidφme kolem sebe, ne to, co vidφme
v kin∞.
Jak jste vybφrali hudbu k filmu Horem Pßdem?
Autorem hudby je m∙j dlouholet² kamarßd a spolupracovnφk AleÜ B°ezina,
kter² d∞lal hudbu k naÜemu filmu Musφme si pomßhat. V₧dy jsme se spoleΦn∞
obdivovali filmovΘ hudb∞ Gorana Bregoviµe a dφky svΘmu asistentovi Slobodanu
Dedejiµovi (poslednφch 20 let pracuje s Emirem Kusturicou) jsme se - jeÜt∞
p°ed natßΦenφm filmu - v Srbsku seznßmili s celou °adou elitnφch srbsk²ch
hudebnφk∙. Tak₧e na nahrßvce hudby do naÜeho filmu se v²razn∞ podφleli
Boban Markoviµ Orkestar, klarinetista Ognjen Popoviµ, nebo flΘtnista Äor₧
Grujiµ. Dßle ve filmu zpφvß vychßzejφcφ lond²nskß klubovß hv∞zda Luk Richie.
Ale takΘ nejv∞tÜφ Φeskß p∞veckß hv∞zda souΦasnosti - Dan Bßrta.
Kde a jakou metodou jste natßΦeli?
S kameramanem Janem Malφ°em jsme tentokrßt natßΦeli v reßln²ch bytech
a ulicφch centra Prahy, Φasto polodokumentßrn∞ a za b∞₧nΘho provozu. V
barevnΘ stylizaci jsme se inspirovali filmem Traffic - Nadvlßda gang∙
re₧isΘra Stevena Soderbergha, kter² osobn∞ pova₧uji za jeden z nejlepÜφch
film∙ poslednφch let.
Jak se vßm pracovalo v Austrßlii?
Velice nßm vyÜla vst°φc rodina Formanov²ch, kte°φ bydlφ v Brisbane. Bratr
MiloÜe Formana Pavel tam ₧ije s rodinou od konce Üedesßt²ch let. Musφm
°φct, ₧e nßm v pr∙b∞hu natßΦenφ skuteΦn∞ pomohli, n∞kterΘ scΘny jsme toΦili
nap°. u nich na zahrad∞. A ten star² pßn skoro v zßv∞ru filmu nenφ sir
Peter Ustinov ve svΘ poslednφ roli, ale Pavel Forman ve svΘ prvnφ roli.