Plody Excelu

Pro tuto chvφli proto nenφ p°edm∞tem zßjmu tvorba graf∙ "pro oko". Jak m∙₧ou grafy vypadat z hlediska barevnosti, uspo°ßdßnφ nebo t°eba velikostφ pφsma, ukazujφ samotnΘ p°φklady a je na Φtenß°i, aby s ukßzkami experimentoval. Na webov²ch strßnkßch (a mo₧nß i n∞kdy na tomto mφst∞) je nßm∞t designu v Excelu samostatn∞ zpracovßn. Zde jen struΦn∞ a ryze prakticky:

1. Nenφ jednoduÜÜφ cesty vytvo°enφ grafu, ne₧ vybrat na listu oblast bun∞k s daty (p°φpadn∞ i s popisky) a stisknout klßvesu F11. Excel vytvo°φ samostatn² list s v²chozφm grafem (sloupcov²). Prav²m tlaΦφtkem myÜi pak s vyu₧itφm p°φruΦnφho menu jednoduÜe zm∞nφte typ grafu a umφst∞nφ. Editovat graf m∙₧ete s pomocφ panelu nßstroj∙ Graf (zobrazuje se p°i vybranΘm grafu, najdete jej ale takΘ pod menu Zobrazit / Panely nßstroj∙ / Graf. Menu se navφc zobrazφ i v hlavnφm panelu, kde nahradφ (p°i vybranΘm grafu) menu Data. Tento zp∙sob je ·₧asn∞ rychl² a nemusφ se za n∞j styd∞t ani zaΦßteΦnφk, ani profesionßl. VÜφmejte si takΘ popisk∙, kterΘ se objevφ po najetφ kurzoru na jednotlivΘ elementy grafu.
2. Druhou mo₧nostφ je vyu₧itφ pr∙vodce tvorbou grafu. Ten se skr²vß pod ikonou v panelu nßstroj∙. Jeho mo₧nosti a volby rad∞ji nastudujte z druhΘho konce, toti₧ pod p°φruΦnφm menu v ji₧ existujφcφm grafu z p°ilo₧enΘho seÜitu vyberte Zdrojovß data.

V∞°φm, ₧e u₧ znßte alespo≥ ty zßkladnφ typy graf∙, kterΘ Excel nabφzφ. Kdy jak² pou₧φt? Pokusφm se alespo≥ nastφnit n∞kterß pou₧itφ:

• SloupcovΘ a pruhovΘ grafy jsou nejΦast∞jÜφ a slou₧φ k porovnßvßnφ hodnot, nap°φklad produkce divizφ spoleΦnosti. Zobrazen m∙₧e b²t navφc u ka₧dΘ divize i podφl produkt∙ na celΘ jejφ v²robnφ produkci (podtyp sklßdan² graf). ╚asto vznikß pot°eba jeÜt∞ srovnßnφ v Φase (r∙st, pokles). Tehdy se uplatnφ podtyp 3D sloupcov². Grafy Vßlcov², Ku₧elov², Jehlanov² jsou pouze vizußlnφ odno₧φ uveden²ch typ∙ a nep°iklßdßm jim velk² v²znam. 3D efektu vßlcovitosti v prvnφm p°φkladu dosßhnete volbou grafu Formßt datovΘ °ady / karta Vzorky, tlaΦφtko Vzhled v²pln∞ a nastavenφm barev dle ukßzky.

• XY bodov² graf (mφn∞n prvnφ podtyp, s nespojen²mi body) slou₧φ p°edevÜφm jako podklad pro vyhodnocovßnφ zßvislosti prom∞nnΘ Y na X. Body a₧ nßsledn∞ proklßdßme nßmi definovanou k°ivkou (tzv. "spojnice trendu", nejΦast∞ji lineßrnφ a exponencißlnφ). Osobn∞ tomuto grafu dßvßm p°ednost p°ed jak²mkoliv typem spojnicovΘho grafu a pova₧uji jej za v²chozφ pro zpracovßnφ experimentßlnφch dat, kdy je znßm teoretick² tvar funkce Y=f(X). Ukßzka znßzor≥uje realizaci dvou zßvislostφ v jednom grafu a zobrazenφm tzv. "vedlejÜφ osy y" (zde drßha). Dodßvßm, ₧e za urΦit²ch podmφnek typy graf∙ mohou b²t pro ka₧dou °adu rozdφlnΘ! O spojnicφch trendu vφce v Φßsti v∞novanΘ regresi.

• V²seΦov² a prstencov² graf je volbou pro situace, kdy zdrojovß data vyhodnocujeme jako "podφl na celku". V²seΦov² graf takΘ zdomßcn∞l dφky prezentaci "kolßΦov²ch" graf∙ sledovanosti televiznφho vysφlßnφ. I zde je mo₧nΘ graficky znßzornit "podφly podφlu" pou₧itφm podtypu s dφlΦφ v²seΦφ, resp. dφlΦφmi pruhy. Prstencov² graf m∙₧e obsahovat i vφce datov²ch °ad. Pozn. Procentußlnφ vyjßd°enφ podφlu na celku nenφ nutnΘ vypoΦφtßvat v listu. StaΦφ zatrhnout pat°iΦnou volbu pro popisky dat, jak ukazuje obrßzek.

• Paprskov² graf (hovorov∞ pavuΦina, radar) je navr₧en pro zobrazenφ odchylek dat od st°edu. Je jakousi vizußlnφ podobou vyvß₧enosti dat (v p°φkladu uvedenΘm nφ₧e jde o kruhovitost). PoΦet paprsk∙ je roven poΦtu datov²ch bod∙ a hodnoty jsou nanßÜeny od st°edu sm∞rem ven. Otßzka ke cviΦenφ: Lze s pomocφ paprskovΘho grafu vyhodnocovat st°elbu na terΦ?

• Bublinov² graf je obdobou bodovΘho grafu s tφm, ₧e datov² bod smφ obsahovat dalÜφ parametr, jen₧ je prezentovßn velikostφ kruhu. Lze takto v kartΘzskΘm sou°adnΘm systΘmu zobrazovat nap°φklad polohy planet. Pozn. Zde je ovÜem jin² problΘm - rozdφlnost velikosti (pr∙m∞ru) planet, a to v cel²ch °ßdech. Zobrazit v jednom grafu Pluto a Jupiter m∙₧e b²t problΘm...

• Povrchov² graf zobrazuje data jako topologickou mapu povrchu, kdy dv∞ma sou°adnicφm je p°i°azena v²Üka. V²ÜkovΘ body pak vytvß°φ vrstvu, kterß je zobrazena jednou barvou pro stejn² rozsah hodnot. PoΦet vrstev je dßn hlavnφ jednotkou na svislΘ ose. Podtyp obrysov² pak vykresluje pohled shora, kdy se v podstat∞ jednß o vykreslenφ vrstevnic. Charakter grafu je p°edurΦen pro zobrazenφ zavislosti veliΦin z oblasti nauky o materißlu (zkouÜky pevnosti, zßvislosti teplot, deformacφ, Φasy tuhnutφ slouΦenin apod.) Bohu₧el, jedin² zp∙sob, jak m∞nit barvu vrstev, je zasßhnout do barevnΘ palety v menu Nßstroje / Mo₧nosti / karta Barva. Pozn. Pro zv²Üenφ Φitelnosti tohoto typu grafu v°ele doporuΦuji snφ₧it optickou v²Üku grafu (volba Trojrozm∞rn² z p°φruΦnφho menu a dialog 3D pohled) - viz obrßzek.

• SpojnicovΘ a burzovnφ grafy majφ sv²m charakterem asi neblφ₧e k pojmu statistika a Φasto se v tomto sm∞ru takΘ uplat≥ujφ. Vrßtφme se k nim ovÜem n∞kdy jindy, nebo¥ v dneÜnφm povφdßnφ si u₧ijeme samotnΘ statistiky v podob∞ Φφsel a₧ dost.

• Ka₧dß zm∞na dat v listu se automaticky promφtne i do grafu. P°idßnφ datovΘ °ady musφte doplnit v dialogu Zdrojovß data, karta ╪ada, tlaΦφtko P°idat nebo graf vytvo°it znovu. Pomocφ vzorc∙ listu a VBA lze dosßhnout velmi zajφmav²ch efekt∙ a dokonce animaΦnφch prvk∙, kterΘ graf∙m p°idßvajφ na dynamiΦnosti. To vÜak nenφ p°edm∞tem dneÜnφho pojednßnφ.
• Datovou °adu v grafu odstra≥ujte jejφm v²b∞rem a stiskem klßvesy Del, nezbavujte se jφ v tabulce listu. Je to elegantn∞jÜφ a vyhnete se chybovΘmu hlßÜenφ Excelu o neplatnΘm odkazu.
• V²chozφm grafem je sloupcov². Zm∞nit jej m∙₧ete kdykoliv p°i zobrazenΘm dialogu Typ grafu, v²b∞rem novΘho typu a klepnutφm na tlaΦφtko Nastavit jako v²chozφ.
• Ja ulo₧it sv∙j vlastnφ graf? V dialogu Typ grafu p°ejd∞te na kartu Vlastnφ typy a zaÜkrtn∞te volbu DefinovanΘ u₧ivatelem. A₧ potΘ se objevφ tlaΦφtko P°idat... (Zmatenou logiku Vlastnφ typy - IntegrovanΘ / DefinovanΘ u₧ivatelem rad∞ji ponechßm nekomentovanou.)
• Velmi Φasto se vßm prvek grafu povede myÜφ vybrat a₧ na n∞kolikßt² pokus a to opakovan²m klikßnφm. V tom p°φpad∞ nejprve najetφm kurzoru nad element zkontrolujte jeho nßzev ze zobrazenΘho popisku. Dßle vyhledejte nßzev v rolovacφm seznamu panelu nßstroj∙ Graf a klepn∞te na vedlejÜφ ikonku pro vlastnosti elementu. Ne vÜechny Φßsti grafu jsou zde ale uvedeny. K t∞m nejmenÜφm element∙m, nap°. klφΦ∙m legendy (znaΦky v okΘnku legendy), se budete muset trp∞liv∞ proklikat.
• Pozor na mo₧nΘ vizußlnφ zkreslenφ sklonu k°ivky tΘho₧ grafu (r∙st, pokles). Zobrazenφ je ovlivn∞no Φφseln²m rozsahem na osßch, kterΘ navφc m∙₧e b²t logaritmicky odstup≥ovßno. Vφce viz nastavenφ Formßt osy / karta M∞°φtko - viz obrßzek. Je nanejv²Ü d∙le₧itΘ takΘ v∞d∞t, zda-li k°ivka grafu prochßzφ poΦßtkem soustavy sou°adnic.

• U nßzvu grafu lze s v²hodou pou₧φt jeden trik. Text m∙₧e b²t dynamicky propojen na obsah bu≥ky v listu. Pokud nßzev grafu nemßte zobrazen, zvolte z p°φruΦnφho menu Mo₧nosti grafu a na kart∞ Nßzvy vlo₧te libovoln² text. Nßsledn∞ vyberte v grafu oblast s nßzvem, klepn∞te do °ßdk∙ vzorc∙ a vepiÜte znak "=". MyÜkou potΘ klepn∞te na zdrojovou bu≥ku.
  
• U m°φ₧ek grafu doporuΦuji volit p°eruÜovanou Φßru o barv∞ mφrn∞ odliÜnΘ od pozadφ pod m°φ₧kou. Zp°ehlednφ se tak oblast grafu.
• I u grafu m∙₧ete nastavit zßmek. Nabφdka se skr²vß v p°φruΦnφm menu Formßt oblasti grafu / karta Vlastnosti. Tato volba se zobrazφ, pokud je kurzor myÜi poblφ₧ vn∞jÜφch okraj∙ vybranΘho grafu (v souladu s nßzvoslovφm bych m∞l mluvit o vybranΘ Oblasti grafu).
• Pro v²b∞r barev a velikost pφsma nemusφte v₧dy "chodit" dovnit° dialog∙ grafu, pou₧φvejte ikony panelu nßstroj∙ Formßt.
• DalÜφ trik pro barevnost: Jist∞ jste si ji₧ vÜimli, ₧e pro graf se pou₧φvß rozÜφ°enß paleta barev (dalÜφ 2 °ady na spodnφ Φßsti nabφdek). Pokud tyto barvy budete chtφt pou₧φt i kup°φkladu pro tabulku s grafem spojenou, zm∞≥te barvu pro libovoln² element grafu prost°ednictvφm ikon v²pln∞ a pφsma na panelu nßstroj∙ Formßt a aplikujte barvu z rozÜφ°enΘ palety. Bezprost°edn∞ potΘ p°ejd∞te do tabulky, vyberte bu≥ku a znovu klepn∞te na st°ed ikonky (ne na Üipku rozevφracφho seznamu). Pou₧ije se naposled aplikovanß barva, jakoby z pam∞ti...
• Jako p°φklad elegance se uvßdφ texturovßnφ povrchu objekt∙ grafu kliparty (Formßt datovΘ °ady / Vzhled v²pln∞ / karta Obrßzek). Podle mΘho ·sudku ale kliparty Φasto znep°ehlednφ graf, navφc, p°izp∙sobujφ se velikosti objekt∙ a tφm degradujφ. A to nemluvφm o tom, ₧e p°evß₧nß Φßst dostupn²ch klipart∙ je pon∞kud "crazy". StruΦn∞ - nep°ehßn∞jte to.

P°edpoklßdejme, ₧e mßme za ·kol vyhodnotit sadu dat, o kterΘ nßm n∞kdo °ekl, ₧e je nßhodn²m v²b∞rem hodnot z jedinΘho urΦitΘho m∞°enφ - nic vφc, nic mφ≥. K uspokojenφ sebe sam²ch i zadavatele ·lohy obyΦejn∞ staΦφ mßlo - °φci, ₧e hodnoty jsou (Φtenß° promine) "takovΘ Φi makovΘ plus minus trolejbus". Ono plus minus z pohledu statistiky znamenß stanovit rozsah hodnot, ve kterΘm se vÜechny hodnoty budou nachßzet, a to s urΦitou pravd∞podobnostφ.

V danΘm p°φpad∞ nemusφme hloubat nad tφm, jak data zpr∙m∞rovat - poslou₧φ nßm funkce PR┘M╠R pro aritmetick² pr∙m∞r. Hrav∞ kup°φkladu takΘ dokß₧eme s pomocφ funkcφ MAX a MIN urΦit maximßlnφ a minimßlnφ hodnotu. Funkce MODE vracφ nejΦast∞jÜφ hodnotu (p°i absenci duplicitnφch hodnot vracφ chybovou hodnotu #N/A). Ke stanovenφ tolerance, je₧ vymezφ rozsah hodnot, slou₧φ v Excelu funkce CONFIDENCE(alfa; sm∞rodatnß odchylka; poΦet). Hladina v²znamnosti alfa (nejΦast∞ji 0,05) znamenß, ₧e si p°ejeme zφskat toleranci vymezujφcφ takov² interval, do n∞ho₧ obecn∞ vÜechny hodnoty budou spadat s pravd∞podobnostφ 100*(1-alfa)%. Sm∞rodatnß odchylka (v danΘm p°φpad∞ se jednß o v²b∞r hodnot) se vypoΦte funkcφ SMODCH.V▌B╠R. Pro kontrolu celkovΘho poΦtu hodnot m∞°enφ uplatnφme funkci PO╚ET. X-tou nejmenÜφ a nejv∞tÜφ hodnotu obstarßvajφ funkce LARGE a SMALL a zbytek m∙₧eme zajistit ji₧ znßm²mi postupy pro podmφn∞n² poΦet a souΦet.

To podstatnΘ...

• V²sledkem p°edchozφho p°φkladu je odpov∞∩: S pravd∞podobnostφ 95% bude v∞tÜina hodnot le₧et v intervalu (PR┘M╠R - CONFIDENCE; PR┘M╠R + CONFIDENCE).
• U v∞tÜiny zpracovßvan²ch hodnot pou₧φvßme v²b∞rovou sm∞rodatnou odchylku a v²b∞rov² rozptyl (zmφn∞nß SMODCH.V▌B╠R a funkce pro v²b∞rov² rozptyl VAR.V▌B╠R).
• Mφsto funkce CONFIDENCE je lΘpe stav∞t na metodßch respektujφcφch poΦet zpracovßvan²ch hodnot a pravidel pro hledßnφ interval∙ spolehlivosti - viz p°ilo₧en² seÜit.

Poznßmka: Neberte prost² pr∙m∞r jako samoz°ejmost. Je d∙le₧itΘ znßt alespo≥ v²znam vß₧enΘho pr∙m∞ru (typickΘ p°φklady pr∙m∞rovßnφ dat ze skupin "hruÜky a Üvestky", kdy je t°eba zohlednit charakter "hruÜek a Üvestek") a geometrickΘho pr∙m∞ru (pou₧φvan² nap°. ve finanΦnictvφ).

Ukßzka v²Üe se t²kß PopisnΘ statistiky, co₧ je tΘma, kter²m doporuΦuji zaΦφt. Volba PopisnΘ statistiky pln∞ nahrazuje "ruΦn∞" zφskanΘ hodnoty popsanΘ v prvnφch kr∙Φcφch. OvÜem pozor! V²sledkem nejen tΘto, ale vÜech nabφdek Anal²zy dat je tabulka statick²ch hodnot, kterΘ se nem∞nφ p°i zm∞n∞ zpracovßvan²ch hodnot! A co vφc, p°i omylu a p°episu dat nenφ funkΦnφ notoricky znßmΘ "Undo", nebo-li krok zp∞t. Domnφvßm se, ₧e v tomto sm∞ru Excel (vyzkouÜen 2000 a XP) z∙stßvß v dob∞ kamennΘ.

StruΦn∞ k dalÜφm volbßm:

• ANOVA je anal²zou rozptylu dvou sobor∙ dat a potencionßlnφho vlivu urΦitΘho faktoru
• Korelace, kovariance analyzuje vazbu lineßrnφho charakteru mezi dv∞ma soubory dat.
• Exponencionßlnφ vyrovnßnφ je metoda k minimalizovßnφ potencionßlnφch chyb m∞°enφ.
• Dvouv²b∞rov² ... test ... (pßrov², F-test, z-test, pro st°ednφ hodnotu, rozptyl) vychßzφ z teorie a testovßnφ hypotΘz. Nejpou₧φvan∞jÜφ jsou vÜechny druhy t-test∙.
• Histogram slou₧φ k rozt°φd∞nφ dat do t°φd (t°φda p°edstavuje rozsah hodnot; Φetnost je pak poΦet hodnot ze sledovanΘho souboru, kterΘ do tohoto rozsahu spadajφ). Graf (Excel vyplivne bez prominutφ paskvil) rad∞ji nepou₧φvejte (u hranic sice docφlφte dolΘhnutφ t°φd volbou Formßt datovΘ °ady / Mo₧nosti / èφ°ka mezery: 0, popisky t°φd ovÜem nikdy nebudou na hranicφch, u volby kumulativnφch Φetnosti se nejednß o pou₧φvan² polygon Φetnostφ atd.). Jak tedy zpracovat histogram? Mohu jen vypßlit od boku: Zkusit postavit graf na st°edu t°φd, aplikovat spojnicov² graf, zobrazit vynßÜecφ Φßry... (V dob∞, kdy Φtete tyto °ßdky, bych ji₧ m∞l v∞d∞t vφce a dopln∞k tohoto Φlßnku snad ji₧ visφ na internetu). Funkce listu ╚ETNOSTI slou₧φ pro sestavenφ podklad∙ histogramu.
• Klouzav² pr∙m∞r podobn∞ jako Exponencionßlnφ vyrovnßnφ je metodou vyhlazujφcφ data.
• Generßtor pseudonßhodn²ch Φφsel je tφm, nßstrojem, pomocφ n∞ho₧ vygenerujete "ta sprßvnß" data ze zvolenΘho rozd∞lenφ.
• Regrese je urΦena pro anal²zu budoucφch stav∙ na zßklad∞ stßvajφcφch ·daj∙ a metod regresnφ anal²zy.
• Vzorkovßnφ slou₧φ k vybrßnφ nßhodnΘho vzorku dat z objemn²ch databßzφ.

Jsem si v∞dom snad a₧ p°φliÜnΘ struΦnosti v prostΘm vyjmenovßnφ metod. Nenφ ovÜem mo₧nΘ rozebrat kup°φkladu t-testy. Bylo by nutnΘ mluvit o vlastnφm Studentov∞ rozd∞lenφ, °φci, co se myslφ rozd∞lenφm, mluvit o hypotΘzßch, o jednostrann²ch a oboustrann²ch testech, o kvantilech, stupnφch volnosti, kritickΘm oboru, testovacφch charakteristikßch atd. A ani se nemohu tvß°it, ₧e tomu vÜemu rozumφm na zßklad∞ jednoho semestru pravd∞podobnosti a statistiky :-). Bez v²kladu teorie nenφ dobrΘ ani zmi≥ovat pou₧itφ jednotliv²ch test∙. V p°ilo₧enΘm seÜitu je ovÜem najdete. Tento Φlßnek takΘ chßpejte vφcemΘn∞ jako nastartovßnφ debaty a jist∞ se n∞kdy doΦkß pokraΦovßnφ. Ano, objevφ se v n∞m i grafy urΦenΘ v²hradn∞ pro statistiku (krabicovΘ a dalÜφ).

To podstatnΘ...

• To hlavnφ se nachßzφ v knihßch :-( viz literatura na konci.
• B∞₧nΘ statistickΘ postupy najdete na cca 10 listech p°ilo₧enΘho seÜitu, proto experimentujte, zkouÜejte, uΦte se a opravujte m∞...
• U₧ivatelskß p°φv∞tivost statistickΘho dopl≥ku pod Excelem je mizernß. A Φesk² p°eklad? Nßpov∞da je hroznß, pojmy jsou Φasto v hrubΘm nesouladu s teoriφ ("p°ekladatelsk² o°φÜek"?), v²sledky test∙ aby Φlov∞k luÜtil a rozeznat, zda-li funkce TINV vracφ hodnotu jednostrannΘho Φi dvoustrannΘho testu, je pro laika zßle₧itostφ pokus-omyl na cel² den.
• Jak je to s p°esnostφ a sprßvnostφ? Hodnocenφm a porovnßnφm softwaru se zab²vß mimo jinΘ ╚eskß statistickß spoleΦnost a Excel na tom nenφ nejlΘpe (za urΦit²ch podmφnek selhßvß u₧ p°i v²poΦtu sm∞rodatnΘ odchylky a rozptylu). Ostatnφ programy majφ ale rovn∞₧ svΘ mouchy. Zßv∞r je jednoduch². D∙v∞°ujte, ale prov∞°ujte.
• V souvislostφ s p°edchozφm povzdechnutφm - pokud mßte zßjem o prßci v oboru statistiky, podφvejte se po programech urΦen²ch pro statistiku. Do budoucna chystßm na webov²ch strßnkßch zve°ejnit p°ehled dostupn²ch alternativ k Excelu. Existujφ i dopl≥ky napravujφcφ Excelu reputaci. Jako tip p°edklßdßm software UNISTAT (www.unistat.cz, www.unistat.com, lokalizovan² do ΦeÜtiny) Φi program ALSTAT (www.alstat.com). V Φesk²ch vodßch pak zaΦn∞te u samostatn²ch produkt∙ spoleΦnosti TriloByte (www.trilobyte.cz). Jako rozcestnφk m∙₧e poslou₧it i strßnka badame.vse.cz/clanky/statsoft.php

Tφmto bych se rßd vrßtil ke krßtce zmφn∞n²m spojnicφm trendu u graf∙ typu XY. Ty jsou toti₧ vytvß°eny prßv∞ na zßklad∞ regresnφ anal²zy.

Spojnice trendu se vytvß°φ p°i vybranΘ °ad∞ datov²ch bod∙ s vyu₧itφm nabφdky P°idat spojnici trendu v p°φruΦnφm menu. Na kart∞ Typ volφme druh regrese a na kart∞ Mo₧nosti pak definujeme mo₧nosti odhadu dalÜφch hodnot sm∞rem vp°ed i vzad. Zpravidla stojφme o zßpis rovnice prolo₧enΘ k°ivky a proto si zde zaÜkrtneme polφΦko Zobrazit rovnici regrese. Pozn. Hodnota spolehlivosti R je ve statistice naz²vßna koeficientem determinace.

K hodnotßm regrese a p°edpov∞di hodnot m∙₧eme p°istoupit i funkcemi p°φmo z listu. Odhady budoucφch hodnot lineßrnφ regrese vracφ funkce LINTREND a FORECAST, pro zjiÜt∞nφ koeficient∙ regresnφ p°φmky y=ax+b aplikujte funkce LINREGRESE a SLOPE, resp. INTERCEPT. U exponencißlnφ regrese se u₧φvajφ funkce LOGLINTREND a LOGLINREGRESE.

Tato tΘmatika v sob∞ obsahuje odpov∞di na otßzky typu "co by, kdyby", toti₧ sledujeme zm∞nu finßlnφho v²sledku na zßklad∞ zm∞n prom∞nnΘ Φi prom∞nn²ch. Prvnφ z podtΘmat se jmenuje Citlivostnφ anal²za a jejφ funkci najdete pod menu Data / Tabulka. Vypln∞n² dialog dvouvstupovΘ citlivostnφ anal²zy je uveden nφ₧e. Bu≥ka F9 p°itom obsahuje vzorec =G4+G5*$G$3.

Narozdφl od Anal²zy dat tato metoda vracφ matici funkce TABELOVAT, jejφ₧ obsah (v²sledky zßvislosti prom∞nn²ch podle p°edpisu v bu≥ce F9) se p°izp∙sobuje zm∞n∞ vstup∙.

Druhou mo₧nostφ je pou₧φt Nßstroje / Sprßvce scΘnß°∙. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, jednß se o zßsobnφk, do n∞ho₧ se uklßdajφ sady hodnot, pro kterΘ je mo₧nΘ zobrazit p°ehled s v²sledky v²poΦtu (tlaΦφtko Zprßva). NovΘ scΘnß°e se p°idßvajφ tlaΦφtkem P°idat, nßsledn²m v²b∞rem m∞n∞n²ch bun∞k a sadou hodnot pro dan² scΘnß°.

Up°φmn∞ °eΦeno, nespat°uji ani ve funkcφch citlivostnφ anal²zy, ani ve Sprßvci scΘnß°∙ vyjφmeΦnΘ schopnosti.

MΘn∞ v²konnß grafickß, ale pou₧itelnß je i metoda Nßstroje / Hledat °eÜenφ. VyzkouÜejte ji.