|
 |
Procesory na 64 bitech (Φßst 1.)
I mezi domßcφmi u₧ivateli se zaΦφnajφ dostßvat procesory pracujφcφ v 64 bitech. Podφvßme se na hlavnφ v²hody oproti 32 bitov²m procesor∙m.
ProΦ se v∙bec v²robci procesor∙ pustili do tak slo₧itΘho ∙kolu? D∙vod∙ je hned n∞kolik.
Jako prvnφ bych mo₧nß oznaΦil nutnost z hlediska konkurence schopnosti. Z marketingovΘho hlediska je mo₧nost uvΘst "nabφzφme 64 bitov² procesor" takΘ velice zajφmavß. Prvnφ zaΦal Intel tφm, kdy₧ vyvinul svΘ Itanium urΦenΘ do server∙. Loni jej nßsledovalo AMD p°edstavenφm sv²ch serverov²ch a pozd∞ji i desktopov²ch verzφ 64 bitovΘho procesoru. Nynφ se op∞t Intel dostßvß na °adu a Φekß se jeho uvedenφ nov²ch verzφ tentokrßt takΘ jak serverovΘho tak i desktopovΘho procesoru. O p°ednostech a nedostatcφch °eÜenφ obou firem se rozepφÜu podrobn∞ji v nßsledujφcφm dφle.
DalÜφm d∙vodem je vyÜÜφ v²kon. Rozdφl mezi 32 a 64 bity nenφ v reßlnΘm v²konu tak propastn², jako byl p°ed lety p°i p°echodu z 16 na 32 bitovΘ procesory, ale i tak je znateln². Ve chvφli pou₧itφ nativnφho 64 bitovΘho OS i aplikacφ p°edpoklßdßm nßr∙st p°i stejnΘ frekvenci okolo 20-30%. Samoz°ejm∞ zßle₧φ typu provßd∞n²ch operacφ. V n∞kter²ch p°φpadech bude zrychlenφ a₧ n∞kolikanßsobnΘ a v n∞kter²ch tΘm∞° ₧ßdnΘ.
Poslednφm a asi nejd∙le₧it∞jÜφm d∙vodem je adresovatelnost pam∞tovΘho prostoru. Z pohledu domßcφho u₧itatele se m∙₧e zdßt, ₧e 4GB jsou nedosa₧iteln∞ daleko, ale ji₧ z pohledu serverov²ch aplikacφ to m∙₧e b²t velik² straÜßk. Ale i grafici se tΘto hranici kvapem p°ibli₧ujφ, v₧dyt 1GB pam∞ti nenφ vzßcnostφ. Existujφ sice zp∙soby adresace v∞tÜφho mno₧stvφ pam∞ti, °eÜenΘ v∞tÜinou p°epφnßnφm mezi vφce bloky, ale z principu vy₧adujφ n∞jakou dalÜφ re₧ii procesoru a aplikace musφ Φekat a₧ se p°epne na tu sprßvnou strßnku, co₧ sni₧uje celkov² v²kon. P°φmß adresovatelnost pam∞ti stoupne ze 4GB u 32 bitov²ch procesor∙ na cca. 16 milionu TB. Pro zajφmavost 16 bitov² procesor um∞l adresovat pouze 64 kb, ale proto₧e byly nßroky vyÜÜφ °eÜilo se to nßhradnφmi zp∙soby zalo₧en²mi prßv∞ na p°epφnßmφ pam∞tov²ch strßnek, kde ka₧dß byla omezena t∞mi 64 kb. Samoz°em∞ toto °eÜenφ takΘ sni₧ovalo v²kon systΘmu, ale vzhledem k rychlostem tehdejÜφch procesor∙ to nebyl takov² problΘm.
Pokud budeme brßt jakou bernou minci specißlnφ programy pro v²poΦty, vizualizace nebo slo₧itΘ databßzovΘ systΘmy, tak pou₧itφ 64 bitov²ch aplikacφ p°inese znateln² p°φm² nßr∙st v²konu. U jednoduch²ch aplikacφ p°φm² nßr∙st sice bude minimßlnφ, ale proto₧e se i u nich pou₧φvajφ funkce poskytovanΘ operaΦnφm systΘmem (rozum∞j v tuto chvφli 64 bitov²m OS), tak i zde bude nßr∙st v²konu znateln². U slo₧it∞jÜφch aplikacφ ze stejnΘho d∙vodu takΘ v²kon nep°φmo jeÜt∞ vzroste. Celkov∞ lze tedy °φct, ₧e se m∙₧eme jen t∞Üit.
Otßzkou je o kolik je nßvrh a v²roba 64 bitov²ch procesor∙ dra₧Üφ ne₧ novΘho typu procesoru 32 bitovΘho. Rekl bych, ₧e v²voj dra₧Üφ samoz°ejm∞ bude, ale p°i v²rob∞ nßklady n∞jak v²znamn∞ji nestoupnou, tak₧e se cena za v²voj rozpustφ v poΦtu prodan²ch kus∙. Tφm logicky dojdeme k zßv∞ru, ₧e na cen∞ procesoru se d°φve ne₧ d°φv promφtne ·sp∞Ünost jiho prodeje. Tak₧e jen za p°edpokladu, ₧e se prodß velikΘ mno₧stvφ procesoru budou moci b²t levnΘ. Touto cestou se vydala zatφm spoleΦnost ADM, kterß p°edstavila jak serverovΘ tak i desktopovΘ verze. Intel se sv²m Itaniem a Itaniem 2 zatφm osazoval pouze serverovΘ systΘmy a tφm se jeho cena dostala do astronomick²ch v²Üek.
V p°φÜtφm dφle se podφvßme podrobn∞ji na jednotlivΘ typy 64 bitov²ch procesor∙.
|
|
[ rubrika: hardware ] - [ autor: Pavel BenφÜek ] - [ uve°ejn∞no: 14.5.2004 12:00 ]
|
|
|
