Thix nenφ kompletnφm operaΦnφm systΘmen, ale pouze v²sledkem pokusu o napsßnφ UNIXovΘho jßdra napsanΘho podle standardu POSIX.1 (IEEE Std 1003.1-1988). Autor (Tudor Hulubei) se cht∞l nauΦit nßvrh a psanφ operaΦnφho systΘmu, jßdra, sprßvu operaΦnφ pam∞ti, rozd∞lovßnφ procesorovΘho Φasu apod. V²sledkem je tento systΘm, nynφ ve verzi 0.3 alfa.
Na internetu jsou k dispozici zdrojovΘ k≤dy instalace a disketovΘ demo, kterΘ jsem vyzkou╣el. Na to, aby si Φlov∞k ud∞lal obrßzek, to docela staΦφ. Demo nainstalujete na disketu pomocφ linuxovΘho p°φkazu:
dd if=thix-demo.bin of=/dev/fd0
nebo programem Rawrite (v DOSu). Potom staΦφ z diskety nabootovat a p°ihlßsit se jako root.
SouΦasnß verze jßdra nepodporuje sφ╗ ani jinΘ periferie, ale umφ pracovat s disketov²mi mechanikami, IDE disky, porty tiskßren a virtußlnφmi tiskßrnami. To opravdu nenφ mnoho.
Vzhledem k tomu, ╛e je pro Thix k dispozici GNU C/C++ Compiler, je mo╛nΘ p°eklßdat °adu linuxovsk²ch aplikacφ. Na demodisket∞ jsou k dispozici textov² editor Joe a velmi jednoduch² souborov² mana╛er Git.
V souΦasnosti nenφ Thix tΘm∞° v∙bec pou╛iteln². Pokud by jeho v²voj pokraΦoval i nadßle, mo╛nß by se dostal i do stavu pou╛itelnosti, ale dnes mohou b²t zdrojovΘ k≤dy u╛iteΦnΘ maximßln∞ n∞kter²m programßtor∙m, kte°φ se o psanφ operaΦnφch systΘm∙ zajφmajφ.