SystΘm jako takov² je ·dajn∞ cel² napsßn v assembleru (konkretn∞ pod p°ekladaΦem Nasm, kter² umφ vytvß°et 16 i 32-bitovΘ binßrnφ soubory) a jeho duchovnφm otcem je Joost Faassen. Jednß se o 32-bitov², multitaskingov² operaΦnφ systΘm, u kterΘho je dßvßn d∙raz p°edev╣φm na rychlost a nenßroΦnost, vyu╛φvß SAS technologie. Je ╣φ°en pod licencφ GPL a na jeho v²voji se m∙╛e podφlet ka╛d², kdo mß zßjem.
SystΘm je velice nenßroΦn². Bohat∞ si vystaΦφ s 640 kB konvenΦnφ pam∞ti, doporuΦovanΘ minimum je 128 kB, 32-bitov² procesor kompatibilnφ s procesory Intel (80386 a nov∞j╣φ) a jak²mkoliv bootovateln²m mΘdiem (rozum∞j mΘdium, ze kterΘho lze zavßd∞t operaΦnφ systΘm) - disketa, harddisk, CD...
Prvnφ ve°ejnΘ jßdro bylo ve verzi 0.54, systΘm velice trp∞l pomal²m spou╣t∞nφm aplikacφ a takΘ m∞l problΘmy se zpracovßnφm vφce ·kol∙ najednou. V souΦasnΘ dob∞ je cel² V2_OS stßle hluboko ve stßdiu v²voje. Poslednφm stabilnφm jßdrem verze 0.64.3b, kterou si m∙╛ete stßhnout z oficißlnφch strßnek projektu a takΘ n∞kolik aplikacφ a dokumentace. Tato verze V2_OS neumφ pracovat s adresß°i (nepodporuje souborov² systΘm), a takΘ sprßva pam∞ti pokulhßvß za poΦtem postupn∞ p°ib²vajφcφch funkcφ a slu╛eb.
┌pln∞ poslednφ v °ad∞ je jßdro 0.70b5-001 (unstable) pochßzejφcφ z podzimu roku 2001. Hlavnφmi novinkami jsou p°epracovanß sprßva pam∞ti, statickß volacφ tabulka, jen╛ je vlastn∞ polem volateln²ch funkcφ a ukazatel∙ a v²razn∞ zrychluje cel² systΘm, a takΘ nov∞ "modularita" - kumulace modul∙, kterΘ jsou spojovßny do celk∙ a lΘpe pak spolupracujφ a vyu╛φvajφ procesorov² Φas. Bohu╛el jednou z velk²ch nev²hod je to, ╛e V2_OS je╣t∞ stßle nemß vlastnφ nativnφ p°ekladaΦ assembleru, co╛ je p°i v²voji operaΦnφho systΘmu nep°φjemnΘ.
Vlastnφ systΘmovΘ prost°edφ je "klasickß" p°φkazovß °ßdka jako v GNU/Linuxu nebo BSD systΘmech. Nad toto "nep°φv∞tivΘ" prost°edφ jsou vyvφjeny hned dv∞ grafickß prost°edφ - The V2 Graphical User Interface project a SoylentGreen. Bohu╛el mi nenφ znßmo, v jakΘm stßdiu se momentßln∞ nachßzejφ. SystΘm je tvo°en s podporou Objektov∞ orientovanΘho programovßnφ (OOP), co╛ umo╛≥uje zdrojovΘmu k≤du assembleru chovat se jako objektov∞ orientovan² a v pozd∞j╣φm stßdiu v²voje usnadnφ tvorbu program∙ pro koncovΘ u╛ivatele.
Jak jsem ji╛ psal v²╣e, cel² operaΦnφ systΘm si m∙╛ete stßhnout z oficißlnφch strßnek projektu. Chcete-li vyzkou╣et i star╣φ verze jßdra, naleznete je n∞kde archivech v odkazech na konci Φlßnku.
Instalace jßdra 0.70 je velice jednoduchß:
(V obou p°φpadech se p°edpoklßdß, ╛e je v BIOSu nastaveno zavßd∞nφ systΘmu nejd°φve z diskety.)
Po zavedenφ systΘmu se ocitnete v prost°edφ p°φkazovΘho °ßdku. SamotnΘ jßdro umφ pouze Φty°i p°φkazy: v2os, contributors, help (kter² vyvolß tento seznam p°φkaz∙ s popisem) a version. Nic vφc, nic mφ≥ - jednß se stßle jen o testovacφ verzi a navφc holΘ jßdro.
V souΦasnΘ dob∞ je nemo╛nΘ p°edpov∞d∞t budoucnost tohoto systΘmu. Je v p°φli╣ rannΘm stßdiu. Jednß se jednoznaΦn∞ o zajφmavou koncepci a °e╣enφ, ov╣em je to stßle jen celkem neznßm² projekt na poΦßtku v²voje. Optimismu nep°idß ani fakt, ╛e poslednφ update oficißlnφch strßnek byl proveden 27. listopadu 2001 a od tΘ doby jako by se po v²vojß°φch zem slehla.
Nechci Vßm namlouvat, ╛e se jednß o nastupujφcφ konkurenci Windows, Linuxu a dal╣φch, co╛ jste jist∞ poznali sami z textu v²╣e. Je to prost∞ jen mal² operaΦnφ systΘm, kter² si, pokud ob∞tujete asi 10 minut Φasu, m∙╛ete vyzkou╣et.
╚lßnek p∙vodn∞ vy╣el na serveru PC Sv∞t.