zajφmavΘ www strßnky
Zdroje finanΦnφch a ekonomick²ch informacφ.
Penφze se na internetu dajφ vyd∞lat mimo jinΘ i provozovßnφm ·sp∞ÜnΘho magazφnu o pen∞zφch. Z rad finanΦnφch magazφn∙ pak mohou profitovat i Φtenß°i. Ti vÜak krom∞ pasivnφho p°ijφmßnφ informacφ mohou vyu₧φvat internet nap°φklad i ke sprßv∞ bankovnφho konta nebo k nßkupu a prodeji cenn²ch papφr∙.
Banky
PoΦßtkem devadesßt²ch let u nßs zaΦaly bankovnφ domy vyr∙stat jako houby po
deÜti. Drobnφ st°adatelΘ jim s maximßlnφ d∙v∞rou sv∞°ovali svΘ ·spory, nebo¥
krachujφcφ banky jsme do tΘ doby znali jen z filmov²ch p°φb∞h∙. I p°esto, ₧e
do dneÜnφ doby u nßs zkrachovala ji₧ bezmßla dvacφtka bank (mezi nejznßm∞jÜφ
pat°ily Banka Bohemia, Ekoagrobanka, IPB nebo Union banka), stßle si jeÜt∞ m∙₧eme
vybφrat z n∞kolika desφtek bank, o Φem₧ se lze snadno p°esv∞dΦit nßvÜt∞vou bankovnφho
informaΦnφho serveru Banky (www.banky.cz).
Krßlovnou mezi tuzemsk²mi bankami je ╚eskß nßrodnφ banka (www.cnb.cz), do kterΘ si vÜak bohu₧el svΘ penφze ulo₧it nem∙₧eme, nebo¥ tato banka mß vyÜÜφ ambice ne₧ jen starat se o sv∞°enΘ vklady. Mezi jejφ cφle toti₧ pat°φ p°edevÜφm pΘΦe o cenovou stabilitu vytvß°enφm nφzkoinflaΦnφho prost°edφ v ekonomice. O tom, jak se jφ da°φ vÜeobecn² r∙st cenovΘ hladiny v Φase regulovat, se snadno p°esv∞dΦφme na webu ╚eskΘho statistickΘho ·°adu (www.czso.cz). Vra¥me se vÜak jeÜt∞ na strßnky ╚NB, kde najdeme spoustu zajφmav²ch informacφ t²kajφcφch se pen∞z û od informacφ o sta₧enφ desetnφk∙ a dvacetnφk∙ a₧ po odpov∞di na nejΦast∞jÜφ dotazy ohledn∞ zavedenφ eura v ╚eskΘ republice.
Nßs vÜak zajφmajφ p°edevÜφm praktickΘ rady pro v²b∞r vhodnΘho bankovnφho domu, a proto se vypravme na finanΦnφ server Aliaweb (www.aliaweb.cz), kter² pro drobnΘ st°ßdaly spravuje katalog bank v ╚eskΘ republice, jeho₧ prost°ednictvφm zφskßme na jednom mφst∞ mnoho informacφ (·rokovΘ sazby, finanΦnφ v²kazy, poplatky souvisejφcφ s vedenφm ·Φtu apod.) o ka₧dΘ bance p∙sobφcφ na naÜem trhu. DalÜφm kritΘriem, kterΘ m∙₧e ovlivnit naÜe rozhodnutφ, jsou nßzory odbornφk∙. A prßv∞ odbornß porota rozhoduje o ud∞lenφ ocen∞nφ Banka roku (www.bankaroku.cz). Zßkladnφm kritΘriem v tΘto anket∞ je zam∞°enφ banky na drobnou klientelu.
InternetovΘ bankovnictvφ
V poslednφ dob∞ se mezi kritΘria rozhodujφcφ o finßlnφm v²b∞ru banky dostal
i zp∙sob ovlßdßnφ bankovnφho ·Φtu. InternetovΘ bankovnictvφ (internetbanking)
je toti₧ ideßlnφ zp∙sob, jak se vyhnout frontßm u p°epß₧ek a p°itom mφt neustßle
p°ehled o svΘm kontu.
Nejznßm∞jÜφm p°edstavitelem internetovΘho (p°φmΘho) bankovnictvφ je eBanka (www.ebanka.cz). Jako jedin² bankovnφ ·stav nabφzejφcφ svΘ slu₧by pln∞ formou p°φmΘho bankovnictvφ zahßjila provoz 4. kv∞tna 1998, tehdy vÜak jeÜt∞ pod nßzvem Expandia Banka. Pod souΦasn²m nßzvem se banka zaΦala prezentovat v lednu 2001.
InternetovΘ bankovnictvφ ale v souΦasnΘ dob∞ ji₧ nabφzφ prakticky ka₧d² v²znamn∞jÜφ bankovnφ ·stav. Pokud se tedy rozhodujeme o volb∞ banky p°edevÜφm s ohledem na sprßvu ·Φtu p°es internet, vyplatφ se srovnßnφ bankovnφch dom∙ podle toho, jak se pracuje s internetov²m rozhranφm ·Φtu, jakΘ operace nßm banka dovolφ p°es web provßd∞t a jakß je v²Üe poplatk∙ za jednotlivΘ ·kony.
èΘfredaktor finanΦnφho magazφnu M∞Üec (www.mesec.cz) Petr ZßmeΦnφk se zmi≥uje jeÜt∞ o dalÜφm kritΘriu pro volbu vhodnΘho internetovΘho bankovnictvφ: äVelmi d∙le₧it²m bodem v rozhodovßnφ je tΘ₧ zp∙sob identifikace klienta, kde je t°eba volit mezi ·rovnφ zabezpeΦenφ a snadnostφ. Jsou t°i zßkladnφ prost°edky autentifikace klienta û u₧ivatelskΘ jmΘno a heslo (nejjednoduÜÜφ, ale nejsnßze zneu₧iteln²), certifikßty (u₧ivatelsky nßroΦn∞jÜφ, s vyÜÜφ mφrou zabezpeΦenφ), mobilnφ telefon/autentifikaΦnφ kalkulßtor (snadnΘ pou₧itφ, nejvyÜÜφ mφra zabezpeΦenφ).ô Na strßnkßch zmφn∞nΘho finanΦnφho magazφnu najdete podrobnΘ recenze a testy mnoha internetov²ch bankovnictvφ.
Akciov² trh
Prvnφ burzovnφ budova byla postavena v roce 1531 v Antverpßch a p°edm∞tem obchod∙
tehdy byly jen sm∞nky a mince. Akcie a dluhopisy se poprvΘ objevily p°i zalo₧enφ
amsterdamskΘ burzy p°esn∞ o sto let pozd∞ji a od tΘ doby se burzy zaΦaly postupn∞
rozÜi°ovat do celΘ zßpadnφ Evropy. Zßklady ΦeskΘho burzovnictvφ byly polo₧eny
v polovin∞ 19. stoletφ obchodovßnφm s obilφm a s dalÜφmi zem∞d∞lsk²mi plodinami
na Ko≥skΘm trhu. Prvnφ pra₧skß burza obchodujφcφ s cenn²mi papφry byla zalo₧ena
v roce 1871.
V mezivßleΦnΘm obdobφ zaznamenala burza bou°liv² rozmach, kter² byl nßsiln∞ p°eruÜen druhou sv∞tovou vßlkou; po nφ se brßny burzy u₧ neotev°ely. PokraΦovßnφ burzovnφ tradice u nßs tak p°inesl a₧ poΦßtek devadesßt²ch let minulΘho stoletφ, kdy se 6. dubna 1993 uskuteΦnila na pra₧skΘ Burze cenn²ch papφr∙ (www.pse.cz) prvnφ seance. ZaΦalo se obchodovat jen se sedmi emisemi cenn²ch papφr∙, postupn∞ vÜak byla burza zavalena n∞kolika stovkami emisφ akciφ z 1. a 2. vlny kuponovΘ privatizace. Vφce ne₧ tisφcovka t∞chto titul∙ vÜak byla v roce 1997 z obchodovßnφ vy°azena.
Jestli₧e se rozhodneme investovat na burze, musφme se obrßtit na n∞kterΘho z Φlen∙ burzy, jejich₧ maklΘ°i by nßm m∞li poradit, jak vhodn∞ investovat. Internet v tomto p°φpad∞ funguje nejen jako jeden z komunikaΦnφch kanßl∙, ale mnohΘ maklΘ°skΘ firmy nabφzejφ investor∙m aplikace pro on-line obchodovßnφ s akciemi.
S akciemi je mo₧nΘ p°φmo p°es internet obchodovat takΘ na mimoburzovnφm trhu s cenn²mi papφry, na kterΘm od roku 1993 p∙sobφ jako organizßtor spoleΦnost RM-SYST╔M (www.rmsystem.cz). Pro on-line obchodovßnφ postaΦφ na jakΘmkoliv obchodnφm mφst∞ RM-S uzav°φt smlouvu, po jejφm₧ podpisu se staneme I-zßkaznφkem, kter² m∙₧e p°es web zadßvat kupnφ a prodejnφ pokyny do aukce, kupnφ a prodejnφ pokyny na p°φmΘ obchody, pokyny k nab²vßnφ a vracenφ cenn²ch papφr∙ apod.
Trh s cenn²mi papφry mß svΘho regulßtora, jeho₧ ·kolem je stanovenφ jasn²ch mantinel∙, ve kter²ch se mohou subjekty na finanΦnφm trhu pohybovat. V ╚eskΘ republice je jφm od 1. dubna 1998 Komise pro cennΘ papφry (www.sec.cz), jejφm₧ ·kolem je sledovßnφ napln∞nφ t∞chto cφl∙: ochrana investor∙, transparentnost trhu, boj s finanΦnφ kriminalitou a vzd∞lßvßnφ investor∙. Poslednφ uveden² cφl se sna₧φ napl≥ovat prost°ednictvφm virtußlnφch rßdc∙ zaΦφnajφcφho i pokroΦilΘho investora, kterΘ najdeme na webu KCP. Evidenci zaknihovan²ch cenn²ch papφr∙ mß na starosti St°edisko cenn²ch papφr∙ (www.scp.cz).
Myslφme-li svß vlastnickß prßva vß₧n∞, m∙₧eme navÜtφvit valnou hromadu firmy, jejφmi₧ jsme akcionß°i, a potrßpit p°edstavenstvo vÜeteΦn²mi otßzkami. Akciov²m spoleΦnostem naÜt∞stφ zßkon uklßdß povinnost oznamovat konßnφ sv²ch valn²ch hromad, a tak abychom termφn konßnφ valnΘ hromady äsvΘô spoleΦnosti nepropßsli, vyplatφ se Φas od Φasu zabrousit na web ValnΘ hromady (www.valnehromady.cz).
Nejcenn∞jÜφ komoditou pro ka₧dΘho, kdo chce investovat do cenn²ch papφr∙, jsou informace. Proto bychom nem∞li minout web Akcie (www.akcie.cz), kter² poskytuje on-line kurzy vÜech emisφ, a to jak z BCPP, tak z RM-SystΘmu. U ka₧dΘho cennΘho papφru (CP) m∙₧eme sledovat obchodovatelnost, historickΘ ·daje nebo t°eba souvisejφcφ zprßvy k titulu. Ke ka₧dΘmu CP zde takΘ nalezneme veÜkerΘ fundamentßlnφ informace û hospodß°skΘ v²sledky, akcionß°skou strukturu, a k dispozici je dokonce slu₧ba Nßzory, kde investo°i diskutujφ mezi sebou a komentujφ stav trhu.
FinanΦnφ magazφny
NßvÜt∞vnφky internetov²ch magazφn∙ o financφch m∙₧eme rozd∞lit zhruba do dvou
kategoriφ. Prvnφ skupinu, zahrnujφcφ zhruba t°etinu u₧ivatel∙, tvo°φ lidΘ z
oboru, kte°φ v t∞chto magazφnech pravideln∞ sledujφ informace o oblasti, ve
kterΘ pracujφ. Pro tuto skupinu je d∙le₧it² kvalitnφ obsah pln² informacφ a
spolehliv²ch anal²z.
Do druhΘ skupiny pat°φ nßvÜt∞vnφci, kte°φ pot°ebujφ poradit p°i °eÜenφ r∙zn²ch finanΦnφch otßzek. TakovΘ Φtenß°e zajφmß nap°φklad to, jak zaplatit byt, jak si naspo°it na d∙chod nebo do kterΘho podφlovΘho fondu investovat. Tito lidΘ uvφtajφ p°edevÜφm srozumitelnost a d∙v∞ryhodnost informacφ a mo₧nost v p°φpad∞ nejasnostφ s autory dßle komunikovat e-mailem, v diskusnφch f≤rech pod Φlßnky Φi v on-line poradn∞.
Prakticky ₧ßdn² z tuzemsk²ch finanΦnφch webzin∙ nenφ jednoznaΦn∞ orientovßn pouze na n∞kterou z uveden²ch skupin nßvÜt∞vnφk∙. Snad jedinou v²jimkou je web FinanΦnφ noviny (www.financninoviny.cz), dφky podpo°e ╚eskΘ tiskovΘ kancelß°e jednoznaΦn∞ orientovan² na zpravodajstvφ. O tom, ₧e p°evß₧n∞ suchΘ agenturnφ informace nejsou pro Φtenß°e lßkadlem, sv∞dΦφ pom∞rnΘ nφzkß nßvÜt∞vnost magazφnu.
Naproti tomu nejnavÜt∞vovan∞jÜφ tuzemsk² finanΦnφ magazφn Fincentrum (www.fincentrum.cz) svoji p°φsluÜnost k rodin∞ web∙ iDNES nezap°e p°edevÜφm orientacφ na v∞tÜinovΘho Φtenß°e oΦekßvajφcφho informace podßvanΘ srozumitelnou formou. Ostatn∞ auto°i text∙ uve°ej≥ovan²ch ve Fincentru pravideln∞ publikujφ v p°φlohßch MF DNES Penφze a Zam∞stnßnφ a v p°φloze Penφze a Vy sφt∞ regionßlnφch denφk∙ Bohemia. Obsah magazφnu p°ebφrß i web Penize.Seznam.cz. Ji°φ Zaorßlek z Fincentra je navφc obΦasn²m komentßtorem ekonomick²ch zßle₧itostφ pro ╚eskou televizi a ╚Ro1 Radio₧urnßl.
Fincentru ·sp∞Ün∞ sekunduje ji₧ jednou zmφn∞n² magazφn Aliaweb (www.aliaweb.cz), kter² sice neh²Φkß svΘ nßvÜt∞vnφky p°ehledn²m rozhranφm, ale co do Üφ°e zßb∞ru prakticky nemß konkurenci. Aliaweb pat°φ mezi nejstarÜφ finanΦnφ magazφny tuzemskΘho webu, stejn∞ jako magazφn Finance (www.finance.cz), kter² se stal p°ed Üesti lety pr∙kopnφkem spoluprßce internetov²ch mΘdiφ s kamenn²mi finanΦnφmi ·stavy, majφcφmi kdysi k internetu jistou ned∙v∞ru.
V²konn² °editel vydavatele magazφnu Finance Pavel Manhalter vÜak dnes p°iznßvß, ₧e ke zv²Üenφ kvality obsahu vedl mimo jinΘ takΘ vznik konkurenΦnφho magazφnu Penφze (www.penize.cz). Prßv∞ tento magazφn byl toti₧ prvnφm, kdo Φtenß°∙m p°inesl pohled na penφze p°es ₧ivotnφ situace, a p°edevÜφm laiΦtφ nßvÜt∞vnφci tak oce≥ujφ srozumitelnΘ odpov∞di na otßzky, co d∞lat, chci-li bydlet, naspo°it d∞tem na Ükolu a podobn∞.
FinanΦnφm magazφn∙m se dφky velkΘmu mno₧stvφ reklamy na jejich strßnkßch da°φ celkem dob°e, a to si jeÜt∞ bokem p°ivyd∞lßvajφ prodejem finanΦnφch produkt∙. Petr Stuchlφk z magazφnu Fincentrum k tomu sd∞lil nßsledujφcφ: äUzavφrßme on-line stavebnφ spo°enφ a penzijnφ p°ipojiÜt∞nφ. Od zaΦßtku prodeje (p°elom dubna a kv∞tna 2001) jsme sjednali cca 4300 smluv, p°iΦem₧ v roce 2002 to bylo n∞co mßlo p°es 2000 smluv. M∞sφΦn∞ je to hodn∞ dle sez≤ny, ve slab²ch m∞sφcφch je to zhruba 100 smluv, v siln²ch m∞sφcφch (listopad û leden) i kolem 300.ô
PodobnΘ m∞sφΦnφ prodeje hlßsφ i magazφn Finance, kter² dokonce on-line nabφzφ
i dalÜφ produkty û cestovnφ pojiÜt∞nφ, povinnΘ ruΦenφ, pojiÜt∞nφ odpov∞dnosti,
hypotΘky a ₧ivotnφ pojiÜt∞nφ.
Ladislav Bittner
|