V listopadu 1993 vstoupila v platnost Smlouva o EvropskΘ unii, podepsanß 7. ·nora 1992 v Maastrichtu. To jasn∞ ukßzalo evropskΘ ambice b²t vφce ne₧ jen pouh²m hospodß°sk²m spoleΦenstvφm. Cφlem Φlensk²ch stßt∙ bylo rozvφjet se v jeÜt∞ t∞sn∞jÜφ spoluprßci a nakonec vytvo°it Evropskou unii. Smlouva o EvropskΘ unii stojφ na nßsledujφcφch t°ech äpilφ°φchô:

 

Prvnφ pilφ° tvo°φ EvropskΘ spoleΦenstvφ a instituce ustavenΘ zaklßdajφcφmi Smlouvami: Komise, Parlament, Rada a Soudnφ dv∙r. V zßsad∞ to znamenß voln² trh a spoleΦnou politiku a Maastrichtskß smlouva tyto struktury upev≥uje. Novß smlouva souΦasn∞ v sob∞ obsahuje rodφcφ se spoleΦnou zahraniΦnφ a bezpeΦnostnφ politiku (druh² pilφ°) a zavßdφ spoluprßci v oblasti justice a vnit°nφch v∞cφ (t°etφ pilφ°). Je to odrazem zjiÜt∞nφ Φlensk²ch stßt∙, ₧e efektivn∞jÜφ zastupovßnφ evropsk²ch zßjm∙ p°i jednßnφch se zbytkem sv∞ta bude p°φnosem pro n∞ pro vÜechny a ₧e u₧Üφ spoluprßce v t∞chto oblastech zajistφ jejich obΦan∙m lepÜφ ochranu proti organizovanΘmu zloΦinu a nezßkonnΘmu obchodu s drogami.

 

Pro obyΦejnΘ obΦany je vÜak snad tou nejmarkantn∞jÜφ zm∞nou vypl²vajφcφ z MaastrichtskΘ smlouvy vznik hospodß°skΘ a m∞novΘ unie a zavedenφ eura. Od 1. ledna 1999 se m∙₧e kter²koli z Φlensk²ch stßt∙ k unii p°ipojit za p°edpokladu, ₧e dodr₧uje konvergenΦnφ kritΘria nezbytnß pro stabilitu eura.

 

Zavedenφ eura je nesmφrn∞ d∙le₧it² politick² krok. Krom∞ toho, ₧e jde o nejz°eteln∞jÜφ znamenφ EvropskΘ unie viditeln∞ symbolizujφcφ p°φsluÜnost k jednotnΘmu kontinentu, silnΘ euro bude schopno konkurovat hlavnφm mezinßrodnφm m∞nßm.