Evropsk² parlament sice nem∙₧eme p°φmo p°irovnßvat k nßrodnφm parlament∙m, ale je pozoruhodnΘ, jak jeho v²znam postupem Φasu rostl û z p∙vodnφho pozorovatele bez pravomocφ se stal d∙le₧it² ·Φastnφk evropskΘho rozhodovacφho procesu.

 

V souΦasnΘ dob∞ se Evropsk² parlament p°φmo podφlφ na legislativnφm procesu a v mnoha oblastech p°ijφmß rozhodnutφ spoleΦn∞ s Radou EvropskΘ unie. Mß v²znamnΘ pravomoci ve vztahu k rozpoΦtu, jeho souhlas se vy₧aduje p°ed podpisem mezinßrodnφch smluv a hraje rozhodujφcφ roli p°i jmenovßnφ EvropskΘ komise. Zkoumßá takΘ nßvrhy Komise, mimo jinΘ prost°ednictvφm pφsemn²ch nebo ·stnφch dotaz∙ (interpelacφ), kterΘ poslanci EvropskΘho parlamentu mohou p°edklßdat Komisi i Rad∞, nap°φklad p°i interpelacφch b∞hem zasedßnφ nebo na sch∙zφch parlamentnφch v²bor∙.á

 

Parlament nemß pravomoc p°edklßdat vlastnφ legislativnφ nßvrhy, proto₧e zßkonodßrnß iniciativa ve SpoleΦenstvφ nßle₧φ pouze EvropskΘ komisi. Parlament vÜak m∙₧e po₧ßdat Komisi o vypracovßnφ legislativnφch nßvrh∙, kterΘ poklßdß za pot°ebnΘ.

• Legislativnφ procedury
• Kontrola rozpoΦtu
• Vn∞jÜφ vztahy