Hagia Sofia

Ji₧ v antick²ch dobßch byla Konstantinopolis jednφm z nejv∞tÜφch a nejkrßsn∞jÜφch m∞stá tehdy znßmΘho sv∞ta a soupe°ila se samotn²m ╪φmem. V²sledkem tohoto soupe°enφ byl i ohromujφcφ chrßm Bo₧φ Moudrosti, dokonΦen² po pouh²ch Üesti letech pracφ v roce 533. Toto ve svΘ dob∞ nej·₧asn∞jÜφ architektonickΘ dφlo sv∞ta p°e₧ilo n∞kolik po₧ßr∙ a i ta nejsiln∞jÜφ zem∞t°esenφ, kterß v tΘto oblasti nejsou vzßcnostφ.áPo dobytφ Konstantinopole otomansk²mi vojsky v roce 1453 byl sice chrßm p°em∞n∞n na meÜitu, osvφcenφ sultßni vÜak zachovali stavbu v tΘm∞° nezm∞n∞nΘ podob∞ û p°istav∞li pouze ÜtφhlΘ minarety, dφky nim₧ je stavba jeÜt∞ krßsn∞jÜφ.

 

Chrßmy ve skalßch

V kraji zvanΘm Kapadokie v centrßlnφm Turecku se spojila p°φrodnφ a historickß dramata a vytvo°ila jednu z nejp∙sobiv∞jÜφch scenΘriφ. Voda a vφtr zde vymodelovaly v sopeΦn²ch nßnosech hlubokß ·dolφ plnß vysok²ch bφl²ch skalnφch homolφ. Skßly jsou z materißlu, kter² je uvnit° pom∞rn∞ m∞kk² a tvrdne a₧ p°i styku se vzduchem. Toho vyu₧ili ranφ k°es¥anΘ hledajφcφ ·kryt p°ed arabsk²mi nßjezdy a vydlabali do skal cel² komplex p°φbytk∙, chrßm∙ a opevn∞nφ. Chrßmy byly pozd∞ji opuÜt∞ny, ale ve skalnφch p°φbytcφch ₧ijφ n∞kte°φ lidΘ dodnes. V∞tÜina mφstnφch obyvatel si sice ji₧ postavila skuteΦnΘ domy na plßnφch nad ·dolφmi, jejich skalnφ p°φbytky ale p°itßhly zvlßÜtnφ komunitu mlad²ch zßpadnφch hledaΦ∙ romantiky a ekologickΘho zp∙sobu ₧ivota, kte°φ se pokouÜφ vdechnout tradici nov² ₧ivot.

 

Geometrie lßsky

Asi nejznßm∞jÜφm tureck²m v²voznφm artiklem jsou p°ekrßsnΘ ruΦn∞ vßzanΘ koberce. Obchodnφky s tφmto delikßtnφm zbo₧φm tu naleznete i na t∞ch nejneΦekan∞jÜφch mφstech. Vyplatφ se podlehnout jejich nalΘhßnφ a prohlΘdnout si obch∙dek, i kdy₧ zrovna neplßnujete nßkup. Obchodnφci svΘ zbo₧φ opravdu milujφ a zatφmco vy upφjφte nabφdnut² Φaj, obchodnφk vßs pouΦen∞ zasv∞tφ do symboliky magick²ch vzor∙. Dozvφte se nap°φklad, ₧e koberce tkaly obyΦejn∞ mladΘ dφvky, pro n∞₧ byly symbolickΘ vzory jedinou cestou, jak vyznat city svΘmu vyvolenΘmu.