SpoleΦnß zem∞d∞lskß politika je stßle finanΦn∞ nejnßroΦn∞jÜφ politika EU. ZabezpeΦuje obΦan∙m dostateΦnou nabφdku potravin za p°im∞°enΘ ceny a zem∞d∞lc∙m standardnφ ₧ivotnφ ·rove≥. Diskuse o zem∞d∞lstvφ se v souΦasnosti Φasto soust°e∩ujφ na kvalitu potravin a na ochranu venkovskΘ krajiny a ₧ivotnφho prost°edφ.

SpoleΦnß zem∞d∞lskß politika (SZP) byla vytvo°ena koncem 50. let. Tento krok je t°eba posuzovat ve sv∞tle tehdejÜφch pot°eb a priorit zaklßdajφcφch Φlensk²ch stßt∙. Od konce druhΘ sv∞tovΘ vßlky v tΘ dob∞ uplynulo pouhΘ desetiletφ a zkßza, kterou tato vßlka p°inesla, dosud nebyla zapomenuta.

SouΦßstφ p°edstav o zajiÜt∞nφ mφru a prosperity v Evrop∞ byla spoleΦnß zem∞d∞lskß politika, kterß by zabezpeΦila, aby se u₧ nikdy neopakoval hlad, aby ji₧ nebyl nedostatek potravin. ┌kolem SZB tedy byla sob∞staΦnost v produkci potravin, kterß by zßrove≥ zajistila ob₧ivu zem∞d∞lc∙m a v d∙sledku toho i ₧ivotaschopnost mnoha venkovsk²ch spoleΦenstvφ a zachovßnφ venkova. VenkovskΘ oblasti tvo°φ p°ibli₧n∞ 80 % ·zemφ EU.

Proto Φlßnek 39 ╪φmskΘ smlouvy z roku 1957 zakotvil p∞t hlavnφch cφl∙ SZP:

zv²Üit zem∞d∞lskou produktivitu;
zabezpeΦit zem∞d∞lc∙m standardnφ ₧ivotnφ ·rove≥;
stabilizovat trhy;
zaruΦit dostateΦnou velikost nabφdky potravin;
zabezpeΦit spot°ebitel∙m nabφdku potravin za stabilnφ ceny.

Tento Φlßnek polo₧il takΘ zßklad politiky rozvoje venkova, s d∙razem na specifickou povahu a socißlnφ strukturu zem∞d∞lsk²ch aktivit.

Mechanismus zem∞d∞lskΘ politiky

╚lenskΘ stßty roku 1958 uspo°ßdaly konferenci v Strese a dohodly se na t°ech zßkladnφch principech SZP:

Jednotn² zem∞d∞lsk² trh, kter² umo₧≥uje voln² pohyb zem∞d∞lsk²ch produkt∙ mezi Φlensk²mi stßty, a spoleΦnΘ hranice pro dovoz do EU. K tomu se pojφ takΘ spoleΦnΘ sanitßrnφ a veterinßrnφ p°edpisy, spoleΦnΘ ceny, spoleΦnß pravidla sout∞₧e atd.
Zv²hodn∞nφ SpoleΦenstvφ, ve form∞ zv²hodn∞n²ch cen produkce EU. Ceny zem∞d∞lsk²ch produkt∙ v EU jsou v porovnßnφ s cenami na sv∞tovΘm trhu tradiΦn∞ vyÜÜφ. V rßmci tohoto principu bylo nutnΘ zavΘst cla na dovozy zem∞d∞lsk²ch v²robk∙, aby se sv∞tovΘ ceny p°iblφ₧ily cenßm v EU. Naopak v²voznφmi dotacemi se kompenzujφ rozdφly mezi cenami v EU a cenami na mezinßrodnφm trhu, co₧ pomßhß konkurenceschopnosti evropsk²ch v²robk∙.
FinanΦnφ solidarita, na jejφm₧ zßklad∞ vÜechny ΦlenskΘ stßty p°ispφvajφ na ·hradu nßklad∙ a vyu₧φvajφ v²hod SZP.

UvedenΘ principy se v hlavnφch mechanismech SZP uplatnily v pr∙b∞hu let 1960û1962. Tyto mechanismy fungujφ prakticky dodnes.

Za prvΘ, vznikly Organizace spoleΦnΘho trhu (OST). Nejsou to organizace lidφ, ale regulaΦnφch opat°enφ, kterΘ se vztahujφ na rozliΦnΘ sektory zem∞d∞lskΘ v²roby. Jejich ·Φelem je podporovat trhy prost°ednictvφm vhodn²ch mechanism∙, kterΘ se liÜφ v²robek od v²robku. P∙vodn∞ byly OST zalo₧eny pro zhruba polovinu zem∞d∞lsk²ch produkt∙. Jejich poΦet se vÜak postupn∞ zvyÜoval a dnes OST pokr²vajφ vÜechny v²robky s v²jimkou brambor, medu a n∞kter²ch lihovin.

Za druhΘ, byl zalo₧en Evropsk² zem∞d∞lsk² orientaΦnφ a zßruΦnφ fond (EAGGF), neboli zem∞d∞lsk² rozpoΦet. Vznikl v d∙sledku principu finanΦnφ solidarity, je souΦßstφ celkovΘho rozpoΦtu EU a financujφ se z n∞ho vÜechny v²daje SZP a n∞kterΘ v²daje na rozvoj venkova. Jak naznaΦuje samotn² nßzev, EAGGF se Φlenφ na dv∞ sekce:

ZßruΦnφ sekce financuje v²daje OST a n∞kterΘ doprovodnΘ v²daje na opat°enφ v oblasti ekologikΘho zem∞d∞lstvφ a lesnφho hospodß°stvφ a na program d°φv∞jÜφho odchodu zem∞d∞lc∙ do d∙chodu.

GaranΦnφ sekci tvo°φ strukturßlnφ fond, kter² finanΦn∞ p°ispφvß na n∞kterΘ projekty zam∞°enΘ na ·pravu struktury a modernizaci venkovsk²ch oblastφ. Jde o °adu rozmanit²ch Φinnostφ, mezi kterΘ pat°φ restrukturalizace a modernizace zem∞d∞lsk²ch usedlostφ, ochrana a podpora hospodß°skΘho rozvoje v mΘn∞ ·rodn²ch venkovsk²ch oblastech Φi pomoc mlad²m zaΦφnajφcφm zem∞d∞lc∙m.

Jak se SZP osv∞dΦila?

Za n∞kolik desetiletφ svΘ Φinnosti SZP realizovala v∞tÜinu zam²Ülen²ch cφl∙. V roce 1962 byla EU schopna vyrobit jen 80 % svΘ spot°eby potravin, dnes produkuje 120 %. Pr∙m∞rnß domßcnost dnes na potraviny vynaklßdß jen 15 % rodinnΘho rozpoΦtu a mß p°itom na v²b∞r z mnohem ÜirÜφ nabφdky ne₧ kdykoli v minulosti. Byly takΘ vytvo°eny podmφnky pro udr₧enφ standardnφ ₧ivotnφ ·rovn∞ zem∞d∞lc∙ a jejich rodin. Jejich p°φjmy jen ze zem∞d∞lstvφ vzrostly od roku 1992 p°ibli₧n∞ o 18 %. Dnes je EU nejv∞tÜφm dovozcem a druh²m nejv∞tÜφm v²vozcem zem∞d∞lsk²ch produkt∙ na sv∞t∞.

┌sp∞ch SZP ale nebyl zadarmo. Nep°φznivΘ vedlejÜφ ·Φinky se zaΦaly objevovat ji₧ v pr∙b∞hu 70. a zaΦßtkem 80. let. Na jednΘ stran∞ se v letech 1980û1986 zdvojnßsobily v²daje zßruΦnφho fondu, ale na druhΘ stran∞ vzrostly za stejnou dobu p°ebytky hlavnφch zem∞d∞lsk²ch produkt∙ o celΘ ähory mßslaô a äjezera vφnaô.

Hlavnφ problΘm spoΦφvß v tom, ₧e OST byly zalo₧eny na systΘmu vysok²ch garantovan²ch cen vyplßcen²ch za objem produkce. To stimulovalo zem∞d∞lce k produkci zem∞d∞lsk²ch v²robk∙ i tehdy, kdy po nich nebyla poptßvka. EU tuto nadprodukci skupovala a pak ji bu∩ skladovala, nebo s pomocφ dotacφ vyvß₧ela. V d∙sledku toho rostly nßklady na intervenΦnφ opat°enφ a zvyÜoval se rozdφl mezi vyÜÜφmi cenami v EU a cenami na sv∞tovΘm trhu, co₧ znamenalo, ₧e zem∞d∞lci EU ztrßceli konkurenceschopnost. Krom∞ toho, v d∙sledku plateb vßzan²ch na objem v²roby, 20 % nejv∞tÜφch a neproduktivn∞jÜφch farmß°∙ dostßvalo 80 % celkovΘho zem∞d∞lskΘho rozpoΦtu a intenzivnφ zem∞d∞lskΘ metody v n∞kter²ch oblastech vedly k nadm∞rnΘmu vyu₧φvßnφ p∙dy a pesticid∙, co₧ Φasem zp∙sobilo zhorÜenφ ₧ivotnφho prost°edφ.

Postup reforem

V reakci na tyto problΘmy se ΦlenskΘ stßty rozhodly, ₧e zem∞d∞lci ponesou Φßst nßklad∙ spojen²ch s nadprodukcφ, co₧ je p°im∞je produkci snφ₧it. Postupem Φasu byla vypracovßna °ada opat°enφ, kterß v oblasti v²roby mlΘka a obilnin p°enesla Φßst odpov∞dnosti za nadprodukci na zem∞d∞lce. V mlΘΦnΘ v²rob∞ byly jednotliv²m zem∞d∞lc∙m stanoveny kv≤ty s cφlem omezit mno₧stvφ vyrßb∞nΘho mlΘka. Koncem 80. let byly navφc zavedeny tzv. ästabilizßtoryô neboli maximßlnφ mno₧stvφ hlavnφch produkt∙, na kterß je mo₧nΘ zφskat dotace.

Vedle toho byla v roce 1988 zavedena tzv. ärozpoΦtovß disciplφnaô. èlo o politickou dohodu, ₧e r∙st v²daj∙ zßruΦnφho fondu je t°eba omezit na 74 % r∙stu HDP EvropskΘ unie.

Tato opat°enφ se vÜak ukßzala jako nedostateΦnß. Proto byla v roce 1992 provedena dalÜφ reforma, zalo₧enß na novΘm p°φstupu. Byly snφ₧eny ceny, aby se p°iblφ₧ily cenßm na sv∞tovΘm trhu, a omezena rozloha obd∞lßvanΘ p∙dy. Pokles p°φjm∙ zem∞d∞lc∙ byl kompenzovßn p°φm²mi finanΦnφmi dßvkami. DodateΦnß finanΦnφ podpora byla urΦena t∞m kategoriφm zem∞d∞lc∙, kte°φ byli reformou ohro₧eni nejvφce, a na podporu mΘn∞ intenzivnφch zem∞d∞lsk²ch metod.

Reformy z roku 1992 se ukßzaly b²t ·sp∞ÜnΘ. Podφl zem∞d∞lstvφ na rozpoΦtu EU nadßle klesal a doÜlo k podstatnΘmu snφ₧enφ nadbyteΦn²ch zßsob. Bez pokraΦujφcφch reforem by se vÜak pozitivnφ ·Φinky reformy z roku 1992 sni₧ovaly. Proto Evropskß komise v lΘt∞ roku 1997 p°edlo₧ila Agendu 2000, kterß obsahovala nßvrh rozsßhlΘ reformy spoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky. Tato reforma byla p°ijata v roce 1999 a obsahovala nßsledujφcφ zßsady:

Ni₧Üφ podpora cen povede k zv²Üenφ konkurence. Dojde k omezenφ tr₧nφ podpory cen o 15 % u obilovin a 20 % u hov∞zφho masa. V letech 2005û2006 dojde k patnßctiprocentnφmu snφ₧enφ dotacφ takΘ v mlΘΦnΘ v²rob∞. Sni₧ovßnφ dotacφ bude probφhat postupn∞.
Solidnφ ₧ivotnφ ·rove≥ zem∞d∞lc∙. Snφ₧enφ dotacφ bude zΦßsti kompenzovßno zv²Üenφm vyplßcen²ch p°φm²ch dßvek, kterΘ zem∞d∞lc∙m zaruΦφ sluÜnou ₧ivotnφ ·rove≥.
Posφlenφ postavenφ EU v mezinßrodnφm obchod∞. Orientace na v∞tÜφ trhy pom∙₧e v p°φprav∞ na p°ijetφ nov²ch Φlensk²ch stßt∙ a posφlφ pozici EU p°i jednßnφch na sv∞tovΘ ·rovni.
D∙raz na kvalitu. Reforma bere pln∞ v ·vahu zv²Üen² zßjem spot°ebitel∙ o to, zda jsou potraviny kvalitnφ a bezpeΦnΘ, zda nenφ p°i jejich v²rob∞ poÜkozovßno ₧ivotnφ prost°edφ a zda se zachßzφ ohledupln∞ s hospodß°sk²mi zvφ°aty. D∙le₧it²m po₧adavkem tr₧nφ podpory a novΘ politiky rozvoje venkova proto je dodr₧ovßnφ minimßlnφch standard∙ v oblasti ₧ivotnφho prost°edφ, hygieny a ₧ivotnφch podmφnek hospodß°sk²ch zvφ°at.
Integrace cφl∙ ochrany ₧ivotnφho prost°edφ do SZP. ╚lenskΘ stßty musφ podnikat odpovφdajφcφ opat°enφ na ochranu ₧ivotnφho prost°edφ. Tuto povinnost mohou splnit t°emi zp∙soby. Jednak mohou zavΘst ekologickß opat°enφ v rßmci program∙ na rozvoj venkova. Za druhΘ mohou na zßklad∞ kontroly dodr₧ovßnφ ekologick²ch zßsad poskytovat p°φmΘ finanΦnφ p°φsp∞vky prost°ednictvφm tr₧nφch organizacφ. A za t°etφ mohou ud∞lenφ takov²ch finanΦnφch p°φsp∞vk∙ podmφnit dodr₧ovßnφm specißlnφch ekologick²ch zßsad.
Nov² rßmec rozvoje venkova û druh² pilφ° SZP. Novß politika rozvoje venkova si klade za cφl vytvo°it promyÜlen² rßmec budoucφho rozvoje evropsk²ch venkovsk²ch oblastφ. Programy rozvoje venkova p°edstavujφ systΘmy finanΦnφ podpory, kterΘ na zßklad∞ jednotnΘ strategie usilujφ o posφlenφ zem∞d∞lstvφ a lesnφho hospodß°stvφ, zv²Üenφ konkurence mezi venkovsk²mi oblastmi a ochranu ₧ivotnφho prost°edφ.
Decentralizace. P°φmΘ dotace v²robc∙m jsou na rozdφl od praxe z roku 1992 organizovßny odliÜn²m zp∙sobem. ╚ßst p°φm²ch dotacφ do sektoru v²roby hov∞zφho masa a mlΘΦn²ch v²robk∙ bude z rozpoΦtu EU p°ichßzet do Φlensk²ch stßt∙, kterΘ je budou rozd∞lovat podle sv²ch specifick²ch a regionßlnφch priorit.
DalÜφ zjednoduÜenφ. Reforma SZP zahrnuje i d∙le₧itΘ zjednoduÜenφ legislativy. Tam, kde oblast rozvoje venkova d°φve upravovalo dev∞t na°φzenφ, je dnes pouze jedno.