Evropskß unie je spoleΦenstvφ, kterΘ se °φdφ prßvem. Jejφ ΦlenskΘ stßty p°enßÜejφ Φßst sv²ch suverΘnnφch prßv na evropskou ·rove≥. Instituce EU p°ipravujφ spoleΦnß rozhodnutφ, zabezpeΦujφ jejich sprßvnou aplikaci a dohlφ₧ejφ na dodr₧ovßnφ zßkon∙ Unie. Nezßvislost Φlensk²ch stßt∙ zaruΦuje princip subsidiarity.

 

SuverΘnnφ prßva p°edstavujφ pravomoci stßtu, kterΘ p°edevÜφm umo₧≥ujφ jeho fungovßnφ. Pat°φ k nim prßvo p°ijφmat zßkony, prßvo stφhat a trestat poruÜovßnφ zßkon∙, prßvo brßnit se p°ed ·tokem zvenΦφ a prßvo vybφrat dan∞ na financovanφ vlßdnφch v²daj∙. SuverΘnnφ prßva jsou zvn∞jÜku omezenß mezinßrodnφm prßvem a zevnit° ·stavou a zßkony.

 

Aby bylo mo₧nΘ v jednotliv²ch Φlensk²ch stßtech aplikovat prßvo EU, musel ka₧d² z nich p°evΘst Φßst pravomocφ na EU. K tomu doÜlo prost°ednictvφm r∙zn²ch smluv, kterΘ ΦlenskΘ stßty podepsaly od dob prvnφho p°edch∙dce EU, EvropskΘho spoleΦenstvφ uhlφ a oceli z roku 1950. Od tΘ doby poΦet oblastφ, ve kter²ch se ΦlenskΘ zem∞ vzdaly Φßsti sv²ch rozhodovacφch pravomocφ, neustßle rostl.

 

AvÜak v mnoha oblastech EU nemß v²luΦnou rozhodovacφ pravomoc, ale pouze mo₧nost prosazovat n∞kterΘ cφle pomocφ r∙zn²ch program∙ a aktivit.

 

Subsidiarita

Smlouva o EvropskΘ unii stanovuje, ₧e v₧dy, kdykoli je to mo₧nΘ, by m∞ly p°ijφmat rozhodnutφ stßty, regiony a mφstnφ orgßny (subsidiarita). Zachovßnφ rozhodovacφch pravomocφ na t∞chto ·rovnφch je principißlnφ zßle₧itostφ.

 

Evropskß unie m∙₧e jednat pouze v p°φpad∞, kdy ni₧Üφ sprßvnφ ·rovn∞ nejsou schopnΘ efektivn∞ splnit danΘ ·koly. Dφky tomu instituce EU nemajφ pod kontrolou p°φliÜ mnoho oblastφ a ΦlenskΘ stßty si zachovßvajφ svou nezßvislost a jsou chrßn∞nΘ p°ed p°φliÜnou centralizacφ.