Maastrichtskß smlouva ud∞lila EvropskΘmu parlamentu pravomoc spoleΦn∞ s Radou äspolurozhodovatô v n∞kter²ch oblastech, jako je v²zkum, zdravotnictvφ a kultura. I p°es podstatnΘ zv²Üenφ pravomocφ Parlamentu vÜak Maastrichtskß smlouva ponechala Rad∞ v mnoha ostatnφch politikßch poslednφ slovo. Parlament mohl bu∩ upravovat nßvrhy zßkonn²ch akt∙ vypracovanΘ Radou (jde o tzv. proceduru spoluprßce) nebo odmφtnout vyjßd°it äsouhlasô s rozhodnutφm Rady v urΦit²ch oblastech (nap°φklad v otßzkßch pobytov²ch prßv, strukturßlnφch fond∙ a Fondu soudr₧nosti, asociaΦnφ dohody atd.).

 

SfΘru odpov∞dnosti Parlamentu v²znamn∞ rozÜi°uje a₧ Amsterodamskß smlouva, podle kterΘ se procedura spolurozhodovßnφ stßvß vφcemΘn∞ obecn²m pravidlem. Procedura spoluprßce se nadßle uplat≥uje pouze v rßmci hospodß°skΘ a m∞novΘ unie. Procedura souhlasu se uplat≥uje v p°φpadech, jako jsou sankce, kterΘ Rada m∙₧e uvalit na Φlena soustavn∞ poruÜujφcφho zßkladnφ prßva, ₧ßdosti o Φlenstvφ v Unii, n∞kterΘ v²znamnΘ mezinßrodnφ dohody, zavedenφ jednotnΘho systΘmu voleb poslanc∙ EvropskΘho parlamentu.