Monumentßlnφ bulvßry a zelenΘ parky

Rumunsk² diktßtor Nicolae Ceausescu se chopil moci v roce 1965 a vlßdl a₧ do nßsilnΘho svr₧enφ v revoluΦnφm roce 1989. V BukureÜti na°φdil v²stavbu rozsßhlΘho komplexu vlßdnφch ·°ad∙ na monumentßlnφ avenue, vedoucφ k Domu republiky û jednΘ z nejv∞tÜφch budov sv∞ta. Mß 6 000 mφstnostφ a v souΦasnΘ dob∞ je vyu₧φvßna jako budova parlamentu a konferenΦnφ centrum. BukureÜ¥ je dosud m∞sto zelen∞ s Φetn²mi zahradami, krßsn²mi star²mi domy, velk²mi parky a unikßtnφm muzeem pod Üir²m nebem û Muzeul Satului. V n∞m byla p°φmo v centru m∞sta vytvo°ena celß vesnice se t°emi stovkami p∙vodnφch d°ev∞n²ch dom∙ a kostely ze vÜech kout∙ Rumunska.

 

Idylickß p°φroda

V∞tÜφ Φßst Rumunska mß zcela neposkvrn∞nou p°φrodu. Fauna a fl≤ra zde vytvß°ejφ idylickΘ prost°edφ, kterΘ mnoho Evropan∙ znß pouze z dokumentßrnφch film∙. ZejmΘna pro voln∞ ₧ijφcφ zv∞° û nap°φklad medv∞dy, vlky a volavku bφlou û je to uΦin∞n² rßj. Rumuni si sami vyp∞stujφ prakticky vÜechno, co pot°ebujφ, a tΘm∞° ka₧d² znß n∞koho, kdo dosud chovß prasata, husy nebo slepice. TakΘ v∞tÜina lidφ ve m∞stech si udr₧uje pevnß pouta s venkovem.

 

Stopa°i podΘl cest

V Rumunsku stopuje kdekdo, proto₧e autobusovß a vlakovß doprava ve venkovsk²ch oblastech je velmi sporadickß. LidΘ se proto rad∞ji spolΘhajφ na pomoc kolemjedoucφch motorist∙. VÜude uvidφte spoustu lidφ, stojφcφch podΘl cest (nebo jeÜt∞ Φast∞ji na jejφm prost°edku) a sna₧φcφch se zvednut²m palcem n∞koho zastavit: d∞lajφ to Ükolßci i uΦitelΘ, farmß°i, pastevci, d∞lnφci, ·°ednφci, mladφ i sta°φ. Kraj silnice slou₧φ takΘ jako supermarket. Prodßvajφ se tu hrnce, ruΦn∞ vyÜφvanΘ v²robky, zem∞d∞lskΘ produkty apod.