Podobn∞ jako v dalÜφch v²chodoevropsk²ch stßtech se po p°evratn²ch udßlostech poΦßtku 90. let i v Estonsku zhroutila mnohß odv∞tvφ ekonomiky. Hospodß°stvφ zem∞ vÜak v souΦasnosti ji₧ n∞kolik let zaznamenßvß stabilnφ r∙st. Prosperitu zajiÜ¥uje v prvnφ °ad∞ sektor obchodu a slu₧eb, kter² se dnes podφlφ na hrubΘm domßcφm produktu asi dv∞ma t°etinami. B∞hem ekonomickΘ transformace v²razn∞ poklesla role pr∙myslovΘ v²roby, kterß v souΦasnosti tvo°φ mΘn∞ ne₧ 20 % hrubΘho domßcφho produktu. Nejv²znamn∞jÜφ pr∙myslovß odv∞tvφ Estonska jsou potravinß°stvφ, zpracovßnφ d°eva a textilnφ a od∞vnφ pr∙mysl. V zemi rychle probφhß privatizace, tak₧e asi 80 % hrubΘho domßcφho produktu pochßzφ ze soukromΘho sektoru. Tento v²razn² pokrok umo₧nila privatizace p°edevÜφm hlavnφch koncern∙. Zem∞d∞lstvφ b²valo jednφm z nejv²znamn∞jÜφch odv∞tvφ estonskΘ ekonomiky û jeÜt∞ p°ed n∞kolika lety se na hrubΘm domßcφm produktu podφlelo 20 procenty. Dnes vÜak p°edstavuje pouh²ch 8 % celkovΘho produktu a zam∞stnßvß jen 7 % pracovnφch sil. V roce 1997 byly hlavnφmi exportnφmi polo₧kami stroje a nß°adφ (16 %), zem∞d∞lskΘ v²robky (14 %), textil (13 %), d°evo a d°ev∞nΘ zbo₧φ (12 %). V nßsledujφcφch letech se estonskß obchodnφ politika zam∞°ila na p°esm∞rovßnφ zahraniΦnφho obchodu na zßpadoevropskΘ trhy, tak₧e v souΦasnosti se vφce ne₧ dv∞ t°etiny zahraniΦnφho obchodu realizujφ se zem∞mi EvropskΘ unie. Nejv²znamn∞jÜφmi obchodnφmi partnery zem∞ p°esto z∙stßvajφ Finsko (25 % veÜkerΘho zahraniΦnφho obchodu Estonska) a Rusko (20 %). EstonskΘ nßmo°nφ p°φstavy v zim∞ prakticky nezamrzajφ, a p°edstavujφ tak atraktivnφ obchodnφ k°i₧ovatky. Nßrodnφ m∞nou je estonskß koruna (EEK).