Jogurty vßm pomohou dΘle ₧φt!

Na poΦßtku 20. stoletφ sestavil rusk² biolog Ilja MeΦnikov statistick² p°ehled, v n∞m₧ se zam∞°il na dΘlku ₧ivota u obyvatel 36 zemφ, a zjistil, ₧e v Bulharsku ₧ije nejvφc lidφ, kte°φ se do₧ijφ sta a vφce let û Φty°i z ka₧dΘho tisφce. Tuto skuteΦnost p°ipsal tradiΦnφ souΦßsti bulharskΘho jφdelnφΦku: jogurtu. Existuje domn∞nka, ₧e ho Φasto jedli u₧ sta°φ ThrßkovΘ, kte°φ v∞d∞li o jeho p°φnosu pro zdravφ. DneÜnφ bulharskΘ jogurtovΘ kultury majφ jedineΦnΘ vlastnosti a jsou patentovßny v mnoha zemφch.

 

OblΘkßnφ

Bulha°i p°ipisujφ oblΘkßnφ velk² v²znam, o Φem₧ sv∞dΦφ jejich pestrobarevnΘ a propracovanΘ lidovΘ kroje. Dnes je sice Bulha°i nosφ u₧ jen z°φdka, ale v ned∞li se jeÜt∞ stßle oblΘkajφ svßteΦn∞ do toho nejlepÜφho a p°edvßd∞jφ se, nejrad∞ji venku. Parky a nßm∞stφ jsou mimo°ßdn∞ oblφben²m mφstem, kde se mohou ukazovat a schßzet û mφstnφ lidΘ t∞mto mφst∙m obvykle °φkajφ stargaloto (doslova ästruhadloô û ve v²znamu kolonßda, po nφ₧ lidΘ chodφ sem a zase tam). Bulha°i jsou takΘ nßrodem nßvÜt∞vnφk∙ kin. U mlad²ch lidφ tu nenφ nic neobvyklΘho, kdy₧ jdou do kina i n∞kolikrßt t²dn∞.

 

RozmanitΘ pob°e₧φ

Nejv∞tÜφm lßkadlem pro nßvÜt∞vnφky Bulharska je 380 kilometr∙ dlouhΘ pob°e₧φ ╚ernΘho mo°e. Voda je tu mΘn∞ slanß ne₧ v oceßnech, a jeliko₧ se zde neprojevuje p°φliv a odliv, plavßnφ a potßp∞nφ je velmi bezpeΦnΘ. Za klenot Φernomo°skΘho pob°e₧φ je pova₧ovßno m∞sto Nesebar, rozklßdajφcφ se na malΘm poloostrov∞, spojenΘm s pevninou jen ·zk²m pruhem cesty. Nesebar se pyÜnφ t°i tisφce let star²mi architektonick²mi poklady a byl za°azen na seznam kulturnφch pamßtek UNESCO.