Hospodß°stvφ

V poslednφch dvaceti letech prob∞hla v Lucembursku radikßlnφ restrukturalizace hospodß°stvφ. Zem∞ se prom∞nila z pr∙myslovΘho v²robce ₧eleza a oceli v mezinßrodnφ finanΦnφ centrum. Äelezß°sk² a ocelß°sk² pr∙mysl byl od konce 19. stoletφ tradiΦnφm zßkladem lucemburskΘho hospodß°stvφ, kter² zemi p°inßÜel hospodß°sk² a spoleΦensk² rozvoj. Po skonΦenφ druhΘ sv∞tovΘ vßlky vÜak lucemburskß vlßda podporovala rozr∙zn∞nφ podnikatelskΘ sfΘry s cφlem zajistit v∞tÜφ flexibilitu p°φliÜ jednostrann∞ zam∞°enΘmu pr∙myslovΘmu sektoru. Plody jejφho ·silφ jsou dnes vid∞t ve vφce ne₧ 250 nov²ch podnicφch produkujφcφch v²robky z hlinφku, sklo, pneumatiky, magnetickΘ pßsky a poΦφtaΦovΘ vybavenφ. Od poΦßtku osmdesßt²ch let takΘ vytrvale roste sektor slu₧eb, kter² se v souΦasnΘ dob∞ podφlφ ze dvou t°etin na celkovΘm hrubΘm domßcφm produktu zem∞. V letech 1980 a₧ 1995 se v Lucembursku vφce ne₧ zdvojnßsobil poΦet bank. Podφl pr∙myslu na celkovΘm hrubΘm domßcφm produktu se v d∙sledku toho snφ₧il z 25 % na 15 %. V dneÜnφ dob∞ je Lucembursko v²znamn²m mezinßrodnφm finanΦnφm centrem. V roce 1995 byl Lucemburk, hlavnφ m∞sto a finanΦnφ centrum, sφdlem 7 000 holdingov²ch spoleΦnostφ, asi 900 investiΦnφch fond∙ a 222 bank. Nikde jinde v EvropskΘ unii nenφ na jednom mφst∞ soust°ed∞no tolik bank. SvΘ poboΦky si zde z°φdily takΘ v²znamnΘ pojiÜ¥ovacφ a zajiÜ¥ovacφ spoleΦnosti, tak₧e takΘ v tΘto oblasti se Lucembursko stalo jednφm z nejv²znamn∞jÜφch mezinßrodnφch center. DalÜφ sfΘrou rostoucφho ekonomickΘho v²znamu je pro Lucembursko oblast p°eshraniΦnφho televiznφho vysφlßnφ a telekomunikacφ.

Lucembursko je Φlenem euroz≤ny. Platnost lucemburskΘho franku skonΦila 28.2.2002.