Rßj filma°∙

Francie je rßjem kinematografie û ka₧doroΦn∞ zde vznikß kolem 120 film∙ a prodß se 115 milion∙ vstupenek do kina. Svou prvotinu tu uvede na plßtna v pr∙m∞ru 30 mlad²ch tv∙rc∙ roΦn∞. Jednφm z mimo°ßdn∞ ·sp∞Ün²ch ämlad²ch lv∙ô francouzskΘ kinematografie je Luc Besson, kter² mß na svΘm kont∞ dva vynikajφcφ snφmky û filmy Nikita a Hlubina (Le Grand Bleu). Jste-li p°φznivci filmov²ch festival∙, je∩te do Francie, proto₧e tam si p°ijdou na svΘ milovnφci vÜech filmov²ch ₧ßnr∙.

 

Franglais? Non merci!

MluvenΘ slovo je ve Francii pov²Üeno na ·rove≥ um∞nφ. PΘΦe o francouzsk² jazyk je stßtnφ zßle₧itostφ û existujφ tam v²bory, kterΘ p°φsn∞ sledujφ zp∙sob jeho pou₧φvßnφ. Francouzi vyvφjejφ velkΘ ·silφ na hledßnφ francouzsk²ch ekvivalent∙ pro angloamerickΘ v²razy û ve Francii kup°φkladu neuslyÜφte slovo äcomputerô û namφsto toho u₧φvajφ termφn äordinateurô. Existujφ takΘ zßkony brßnφcφ pou₧φvßnφ änefrancouzsk²chô v²raz∙. Navzdory tomu je ale pravd∞podobnΘ, ₧e obyΦejnφ lidΘ, zvlßÜ¥ ti mladφ, vlastn∞ nev∞dφ, proΦ se kolem toho d∞lß tak velk² rozruch.

 

Palßc um∞nφ

Pa°φ₧sk² Louvre pat°φ k nejv∞tÜφm muzeφm um∞nφ na sv∞t∞. Jeho nejstarÜφ Φßst, p∙vodn∞ krßlovskß pevnost, byla postavena kolem roku 1200. FrancouzÜtφ monarchovΘ ji v pr∙b∞hu staletφ postupn∞ rozÜi°ovali, v roce 1793 zde pak bylo otev°eno muzeum Louvre. Pod jeho st°echou byly ulo₧eny krßlovskΘ sbφrky um∞nφ, pozd∞ji prohlßÜenΘ za nßrodnφ bohatstvφ a zp°φstupn∞nΘ zrak∙m ve°ejnosti. Nejv²znamn∞jÜφ mφsto ve zdejÜφ sbφrce mß Leonard∙v obraz Mona Lisa, naz²van² tΘ₧ Gioconda, nebo¥ se jednß o portrΘt man₧elky florentskΘho Ülechtice Francesca del Giocondo.