Francouzskß pßtß republika vznikla roku 1958 p°ijetφm novΘ ·stavy. ┌st°ednφ postavou Francie je prezident, kter² je volen v p°φm²ch volbßch na obdobφ sedmi let. Prezident nenφ pod°φzen parlamentu a v pr∙b∞hu volebnφho obdobφ nem∙₧e b²t sesazen z funkce. Prezident jmenuje p°edsedu vlßdy a spolu zajiÜ¥ujφ politickΘ vedenφ zem∞, p°edsedß Rad∞ ministr∙ a mß prßvo vetovat navr₧enΘ zßkony. Parlament se sklßdß ze dvou komor û Nßrodnφho shromß₧d∞nφ a Senßtu, v n∞m₧ jsou zastoupeny administrativnφ oblasti, departementy. Nßrodnφ shromß₧d∞nφ mß 577 Φlen∙, kte°φ jsou voleni p°φmo na obdobφ p∞ti let. 321 senßtor∙ dosazuje do funkce volebnφ v²bor sestßvajφcφ z Φlen∙ Nßrodnφho shromß₧d∞nφ a Φlen∙ regionßlnφch, departementnφch, m∞stsk²ch a mφstnφch rad. Zßkon m∙₧e vstoupit v platnost pouze v p°φpad∞, ₧e ho schvßlφ ob∞ komory. ┌kolem Senßtu je nejen schvalovat zßkony, ale takΘ zastupovat mφstnφ, departementnφ a regionßlnφ ·°ady. Francie je u₧ stovky let centralizovan²m stßtem. Politika vznikß v Pa°φ₧i a odsud je takΘ prosazovßna. Od zaΦßtku 80. let se vÜak ve Francii projevujφ snahy o decentralizaci. Dochßzelo k Φφm dßl v²razn∞jÜφmu p°esunu odpov∞dnosti a v souΦasnΘ dob∞ majφ krajskΘ, okresnφ a mφstnφ orgßny vlastnφ sfΘry vlivu. Francie je rozd∞lena na dvacet Üest region∙, z nich Φty°i (Martinik, Guadeloupe, Francouzskß Guyana a RΘunion) jsou v zßmo°φ. Francie mß takΘ sprßvu ve dvou zßmo°sk²ch teritoriφch. Regiony jsou dßle rozΦlen∞ny na 96 departement∙.

PoΦet zßstupc∙ Francie v institucφch EU

87 v EvropskΘm parlamentu

2 v EvropskΘ komisi

24 v Hospodß°skΘm a socißlnφm v²boru

24 ve V²boru region∙