Äivotnφ prost°edφ ZneΦiÜ¥ovßnφ ₧ivotnφho prost°edφ neznß hranice, a¥ u₧ jde o kontaminovanΘ °eky, kyselΘ deÜt∞ nebo problΘmy spojenΘ s dopravou. Evropskß unie proto realizuje vlastnφ politiku ₧ivotnφho prost°edφ, jejφm₧ cφlem je dosßhnout vysokΘho stupn∞ ochrany ₧ivotnφho prost°edφ. Legislativa a r∙znΘ podp∙rnΘ programy zavßd∞jφ cφle ochrany ₧ivotnφho prost°edφ do praxe a k aspekt∙m ₧ivotnφho prost°edφ se musφ p°ihlφ₧et ve vÜech oblastech politiky EU.
Kdy₧ byla v roce 1957 napsßna ╪φmskß smlouva, jejφ auto°i nepoci¥ovali pot°ebu spoleΦnΘ politiky v oblasti ₧ivotnφho prost°edφ, proto₧e si neuv∞domovali hrozφcφ nebezpeΦφ. O pot°eb∞ spoleΦnΘ politiky se shodli nejvyÜÜφ p°edstavitelΘ stßt∙ a vlßd a₧ v roce 1972. Od tΘ doby bylo uzßkon∞no vφce ne₧ 200 legislativnφch opat°enφ EU. Jsou v²sledkem vφcelet²ch akΦnφch program∙, kterΘ Rada EU schvaluje od roku 1973.
Politiku ₧ivotnφho prost°edφ jeÜt∞ rozÜφ°ila Smlouva o EvropskΘ unii z roku 1993. Umo₧nila v∞tÜinovΘ hlasovßnφ p°i p°ijφmßnφ legislativy o ₧ivotnφm prost°edφ a zavedla princip udr₧itelnΘho r∙stu, kter² bere ohled na ₧ivotnφ prost°edφ. Smlouva takΘ ponechßvß znaΦn² prostor pro nßrodnφ aktivity a umo₧≥uje Φlensk²m stßt∙m p°ijmout dokonce jeÜt∞ ·Φinn∞jÜφ opat°enφ na ochranu ₧ivotnφho prost°edφ, ne₧ byla dohodnuta na ·rovni EU. Podle tΘto smlouvy je cφlem EU vysok² stupe≥ ochrany, kter² bere ohled na odliÜnou situaci v r∙zn²ch regionech EU. Ochrana ₧ivotnφho prost°edφ musφ b²t zalo₧ena na principu prevence a na zßsadßch nutnosti preventivnφch opat°enφ, odstra≥ovßnφ Ükod u zdroje zneΦiÜ¥ovßnφ a hrazenφ Ükod zneΦiÜ¥ovatelem. Ochrana ₧ivotnφho prost°edφ musφ b²t zaΦlen∞na i do ostatnφch politik EU.
Amsterodamskß smlouva z Φervna 1997 potvrzuje, ₧e ävysok² stupe≥ ochrany ₧ivotnφho prost°edφ a zlepÜenφ kvality ₧ivotnφho prost°edφô je cφlem vÜeho, co EU d∞lß.
Patnßct zemφ û jedno ₧ivotnφ prost°edφ 15 Φlensk²ch stßt∙ EU v₧dy nem∙₧e okam₧it∞ dosßhnout dohody o prßvnφch nßstrojφch na zabezpeΦenφ a ochranu p°φrodnφch zdroj∙. I kdy₧ vÜechny ΦlenskΘ stßty souhlasφ s tφm, ₧e opat°enφ na ochranu ₧ivotnφho prost°edφ jsou d∙le₧itß, jejich nßzory se Φasto liÜφ v tom, kde a kdy se majφ uplatnit.
N∞kterΘ ΦlenskΘ stßty majφ pocit, ₧e sm∞rnice zachßzejφ p°φliÜ daleko, pro jinΘ jsou naopak p°φliÜ mφrnΘ a dalÜφ je zase z finanΦnφch d∙vod∙ nemohou promφtnout do sv²ch zßkon∙. ╚lenskΘ stßty po jistou dobu nap°φklad diskutovaly o tom, zda v energetice zavedou ekologickou da≥ z oxid∙ uhlφku, kterß by pomohla snφ₧it emise CO2.
Jednoho d∙le₧itΘho cφle se vÜak dosßhnout poda°ilo: ve vÜech oblastech, kde EU p°ijφmß opat°enφ (tj. od plßnovßnφ dopravy a₧ po zem∞d∞lsk² Φi hospodß°sk² rozvoj) sehrßvajφ d∙le₧itou roli p°i ud∞lovßnφ r∙zn²ch forem pomoci prßv∞ aspekty ₧ivotnφho prost°edφ. EU poskytuje pomoc jen t∞m projekt∙m, kterΘ nepoÜkozujφ ₧ivotnφ prost°edφ.
AkΦnφ programy ochrany ₧ivotnφho prost°edφ Dosud bylo ukonΦeno p∞t akΦnφch program∙, kterΘ byly zejmΘna zam∞°eny na opat°enφ k nßprav∞ ji₧ vznikl²ch Ükod na ₧ivotnφm prost°edφ.
Pßt² akΦnφ program EvropskΘ unie stanovil hlavnφ oblasti p∙sobenφ v letech 1993 a₧ 1998. Obsahoval cφle politiky ochrany ₧ivotnφho prost°edφ, vΦetn∞ omezovßnφ objemu lßtek zneΦiÜ¥ujφcφch ₧ivotnφ prost°edφ, jako jsou sklenφkovΘ plyny, t∞₧kΘ kovy a lßtky zp∙sobujφcφ kyselΘ deÜt∞. K dosa₧enφ novΘ ·rovn∞ ochrany ₧ivotnφho prost°edφ si akΦnφ program vytyΦil cφl urychlit ekologickou reformu hospodß°skΘ struktury vÜech stßt∙ EU. V souΦasnΘ dob∞ je v chodu 6. akΦnφ program (2001û2006), jeho₧ prioritami jsou zm∞ny klimatu, p°φroda a biodiverzita, ₧ivotnφ prost°edφ a zdravφ a hospodßrnΘ vyu₧φvßnφ p°φrodnφch surovin.
Emise z motorov²ch vozidel Evropskß komise ve snaze snφ₧it v EU emise oxidu uhliΦitΘho p°iÜla s nßvrhem, aby v roce 2000 spot°eba pohonn²ch lßtek u nov²ch automobil∙ nep°esahovala 5 l benzinu nebo 4, 5 l nafty na 100 km.
Cφlem Komise bylo snφ₧it do roku 2000 emise Ükodliv²ch lßtek z motorov²ch vozidel o 60 a₧ 70 %. K dosa₧enφ tohoto cφle se postupn∞ zavßd∞ly p°φsn∞jÜφ emisnφ normy a zlepÜovala kvalita paliva. Nßvrh p°φsluÜn²ch sm∞rnic Komise p°edlo₧ila v roce 1996.
OvzduÜφ Podle dohody podepsanΘ na sv∞tovΘ konferenci o ₧ivotnφm prost°edφ v Riu de Janeiro (UNCTED) v roce 1992 se EU zavßzala, ₧e do roku 2000 snφ₧φ emise oxidu uhliΦitΘho na ·rove≥ roku 1990.
Evropskß komise za pomoci monitorovacφho systΘmu shroma₧∩uje a hodnotφ ·daje o koncentracφch CO2 v r∙zn²ch Φßstech Evropy. TakΘ je nutnΘ stanovit limity na pou₧φvßnφ freon∙ a brommetyl∙, aby bylo zastaveno poÜkozovßnφ ozonovΘ vrstvy.
Likvidace odpad∙ a recyklace VÜechny ΦlenskΘ stßty podepsaly v roce 1989 Basilejskou ·mluvu o monitorovßnφ zahraniΦnφ p°epravy, uskladn∞nφ a likvidace nebezpeΦn²ch odpad∙. IV. Dohoda z LomΘ zakazuje v²voz nebezpeΦnΘho odpadu do ·Φastnick²ch rozvojov²ch zemφ. Krom∞ toho by m∞l b²t odpad zpravidla usklad≥ovßn tam, kde byl vyprodukovßn. Absolutnφ prioritu mß omezovßnφ tvorby odpad∙ a recyklace odpadov²ch materißl∙.
Symbol ekologickΘ Üetrnosti V roce 1993 EU zavedla znaΦku kvality v²robk∙, kterΘ jsou b∞hem v²roby i spot°eby ÜetrnΘ k ₧ivotnφmu prost°edφ. Mezi hodnocenΘ faktory pat°φ mno₧stvφ vznikajφcφho odpadu, spot°eba energie, kontaminace p∙dy a zp∙sobenß hladina hluku. Tato znaΦka pomßhß spot°ebitel∙m brßt p°i nßkupu ohled na ₧ivotnφ prost°edφ a povzbuzuje v²robce k tomu, aby produkovali v²robky, kterΘ jsou Üetrn∞jÜφ k ₧ivotnφmu prost°edφ.
Hodnocenφ vlivu na ₧ivotnφ prost°edφ Jde o procedury, s jejich₧ pomocφ jsou zkoumßny vlivy soukrom²ch a ve°ejn²ch projekt∙ na ₧ivotnφ prost°edφ. Hodnocenφ vlivu na ₧ivotnφ prost°edφ, kterß slou₧φ p°i preventivnφ ochran∞, jsou v n∞kter²ch oblastech povinnß, zatφmco v jin²ch oblastech je ΦlenskΘ stßty uskuteΦ≥ujφ na zßklad∞ sv²ch pot°eb.
Smyslem t∞chto hodnocenφ je, aby u₧ b∞hem plßnovßnφ velk²ch projekt∙, jak²mi jsou stavby elektrßren, chemick²ch tovßren nebo letiÜ¥, byl brßn v ·vahu jejich vliv na ₧ivotnφ prost°edφ a aby se jejich ÜkodlivΘ ·Φinky snφ₧ily na minimum.
Ekologick² audit Od roku 1995 mohou firmy po p°φsnΘ kontrole v rßmci ekologickΘho auditu EU zφskat ekologick² certifikßt. Firmy vytvß°ejφ internφ programy, kterΘ shrnujφ jejich zßkladnφ ekologickou politiku a specifickß opat°enφ k dosa₧enφ vysokΘ ·rovn∞ ochrany ₧ivotnφho prost°edφ. NezßvislΘ a oficißln∞ uznßvanΘ agentury kontrolujφ tyto programy a v²sledky auditu p°inejmenÜφm ka₧dΘ t°i roky. Firma, kterß mß v hlaviΦce dopis∙ ekologick² symbol, dßvß sv²m partner∙m najevo, ₧e spl≥uje ekologickß kritΘria EU.
Voda Povrchovß voda, kterß je u₧φvßna jako zdroj pitnΘ vody nebo vody ke koupßnφ, podlΘhß p°φsn²m kvalitativnφm normßm. V EU jsou stanoveny maximßlnφ limity na vypouÜt∞nφ Ükodliv²ch lßtek do povrchov²ch vod.
LIFE Ekologick² program LIFE je urΦen ke stanovenφ a realizaci cφl∙ EU v oblasti ₧ivotnφho prost°edφ. Tento program finanΦn∞ podporuje ty aktivity, kterΘ usilujφ o zvlßdnutφ mimo°ßdn∞ vß₧n²ch ekologick²ch problΘm∙, a poskytuje technickou a finanΦnφ pomoc neΦlensk²m zemφm. Program LIFE nap°φklad financuje pilotnφ projekty ekologicky ΦistÜφch technologiφ a program∙ zam∞°en²ch proti zneΦiÜ¥ovßnφ mo°φ a mo°sk²ch pob°e₧φ.
Evropskß investiΦnφ banka rovn∞₧ poskytuje finanΦnφ pomoc investiΦnφm projekt∙m v oblasti ₧ivotnφho prost°edφ.
Evropskß ekologickß agentura V roce 1994 byla zalo₧ena Evropskß ekologickß agentura, kterß zaznamenßvß a vyhodnocuje ·daje o ₧ivotnφm prost°edφ v Φlensk²ch stßtech EvropskΘ unie. Tato agentura koordinuje aktivity nßrodnφch a regionßlnφch ekologick²ch organizacφ, zpracovßvß jimi poskytnutΘ ·daje a udr₧uje kontakty s ostatnφmi mezinßrodnφmi organizacemi. |