Zem∞d∞lstvφ SpoleΦnß zem∞d∞lskß politika je stßle finanΦn∞ nejnßroΦn∞jÜφ politika EU. ZabezpeΦuje obΦan∙m dostateΦnou nabφdku potravin za p°im∞°enΘ ceny a zem∞d∞lc∙m standardnφ ₧ivotnφ ·rove≥. Diskuse o zem∞d∞lstvφ se v souΦasnosti Φasto soust°e∩ujφ na kvalitu potravin a na ochranu venkovskΘ krajiny a ₧ivotnφho prost°edφ.
SpoleΦnß zem∞d∞lskß politika (SZP) byla vytvo°ena koncem 50. let. Tento krok je t°eba posuzovat ve sv∞tle tehdejÜφch pot°eb a priorit zaklßdajφcφch Φlensk²ch stßt∙. Od konce druhΘ sv∞tovΘ vßlky v tΘ dob∞ uplynulo pouhΘ desetiletφ a zkßza, kterou tato vßlka p°inesla, dosud nebyla zapomenuta.
SouΦßstφ p°edstav o zajiÜt∞nφ mφru a prosperity v Evrop∞ byla spoleΦnß zem∞d∞lskß politika, kterß by zabezpeΦila, aby se u₧ nikdy neopakoval hlad, aby ji₧ nebyl nedostatek potravin. ┌kolem SZB tedy byla sob∞staΦnost v produkci potravin, kterß by zßrove≥ zajistila ob₧ivu zem∞d∞lc∙m a v d∙sledku toho i ₧ivotaschopnost mnoha venkovsk²ch spoleΦenstvφ a zachovßnφ venkova. VenkovskΘ oblasti tvo°φ p°ibli₧n∞ 80 % ·zemφ EU.
Proto Φlßnek 39 ╪φmskΘ smlouvy z roku 1957 zakotvil p∞t hlavnφch cφl∙ SZP:
Tento Φlßnek polo₧il takΘ zßklad politiky rozvoje venkova, s d∙razem na specifickou povahu a socißlnφ strukturu zem∞d∞lsk²ch aktivit.
Mechanismus zem∞d∞lskΘ politiky ╚lenskΘ stßty roku 1958 uspo°ßdaly konferenci v Strese a dohodly se na t°ech zßkladnφch principech SZP:
UvedenΘ principy se v hlavnφch mechanismech SZP uplatnily v pr∙b∞hu let 1960û1962. Tyto mechanismy fungujφ prakticky dodnes.
Za prvΘ, vznikly Organizace spoleΦnΘho trhu (OST). Nejsou to organizace lidφ, ale regulaΦnφch opat°enφ, kterΘ se vztahujφ na rozliΦnΘ sektory zem∞d∞lskΘ v²roby. Jejich ·Φelem je podporovat trhy prost°ednictvφm vhodn²ch mechanism∙, kterΘ se liÜφ v²robek od v²robku. P∙vodn∞ byly OST zalo₧eny pro zhruba polovinu zem∞d∞lsk²ch produkt∙. Jejich poΦet se vÜak postupn∞ zvyÜoval a dnes OST pokr²vajφ vÜechny v²robky s v²jimkou brambor, medu a n∞kter²ch lihovin.
Za druhΘ, byl zalo₧en Evropsk² zem∞d∞lsk² orientaΦnφ a zßruΦnφ fond (EAGGF), neboli zem∞d∞lsk² rozpoΦet. Vznikl v d∙sledku principu finanΦnφ solidarity, je souΦßstφ celkovΘho rozpoΦtu EU a financujφ se z n∞ho vÜechny v²daje SZP a n∞kterΘ v²daje na rozvoj venkova. Jak naznaΦuje samotn² nßzev, EAGGF se Φlenφ na dv∞ sekce:
ZßruΦnφ sekce financuje v²daje OST a n∞kterΘ doprovodnΘ v²daje na opat°enφ v oblasti ekologikΘho zem∞d∞lstvφ a lesnφho hospodß°stvφ a na program d°φv∞jÜφho odchodu zem∞d∞lc∙ do d∙chodu.
GaranΦnφ sekci tvo°φ strukturßlnφ fond, kter² finanΦn∞ p°ispφvß na n∞kterΘ projekty zam∞°enΘ na ·pravu struktury a modernizaci venkovsk²ch oblastφ. Jde o °adu rozmanit²ch Φinnostφ, mezi kterΘ pat°φ restrukturalizace a modernizace zem∞d∞lsk²ch usedlostφ, ochrana a podpora hospodß°skΘho rozvoje v mΘn∞ ·rodn²ch venkovsk²ch oblastech Φi pomoc mlad²m zaΦφnajφcφm zem∞d∞lc∙m.
Jak se SZP osv∞dΦila? Za n∞kolik desetiletφ svΘ Φinnosti SZP realizovala v∞tÜinu zam²Ülen²ch cφl∙. V roce 1962 byla EU schopna vyrobit jen 80 % svΘ spot°eby potravin, dnes produkuje 120 %. Pr∙m∞rnß domßcnost dnes na potraviny vynaklßdß jen 15 % rodinnΘho rozpoΦtu a mß p°itom na v²b∞r z mnohem ÜirÜφ nabφdky ne₧ kdykoli v minulosti. Byly takΘ vytvo°eny podmφnky pro udr₧enφ standardnφ ₧ivotnφ ·rovn∞ zem∞d∞lc∙ a jejich rodin. Jejich p°φjmy jen ze zem∞d∞lstvφ vzrostly od roku 1992 p°ibli₧n∞ o 18 %. Dnes je EU nejv∞tÜφm dovozcem a druh²m nejv∞tÜφm v²vozcem zem∞d∞lsk²ch produkt∙ na sv∞t∞.
┌sp∞ch SZP ale nebyl zadarmo. Nep°φznivΘ vedlejÜφ ·Φinky se zaΦaly objevovat ji₧ v pr∙b∞hu 70. a zaΦßtkem 80. let. Na jednΘ stran∞ se v letech 1980û1986 zdvojnßsobily v²daje zßruΦnφho fondu, ale na druhΘ stran∞ vzrostly za stejnou dobu p°ebytky hlavnφch zem∞d∞lsk²ch produkt∙ o celΘ ähory mßslaô a äjezera vφnaô.
Hlavnφ problΘm spoΦφvß v tom, ₧e OST byly zalo₧eny na systΘmu vysok²ch garantovan²ch cen vyplßcen²ch za objem produkce. To stimulovalo zem∞d∞lce k produkci zem∞d∞lsk²ch v²robk∙ i tehdy, kdy po nich nebyla poptßvka. EU tuto nadprodukci skupovala a pak ji bu∩ skladovala, nebo s pomocφ dotacφ vyvß₧ela. V d∙sledku toho rostly nßklady na intervenΦnφ opat°enφ a zvyÜoval se rozdφl mezi vyÜÜφmi cenami v EU a cenami na sv∞tovΘm trhu, co₧ znamenalo, ₧e zem∞d∞lci EU ztrßceli konkurenceschopnost. Krom∞ toho, v d∙sledku plateb vßzan²ch na objem v²roby, 20 % nejv∞tÜφch a neproduktivn∞jÜφch farmß°∙ dostßvalo 80 % celkovΘho zem∞d∞lskΘho rozpoΦtu a intenzivnφ zem∞d∞lskΘ metody v n∞kter²ch oblastech vedly k nadm∞rnΘmu vyu₧φvßnφ p∙dy a pesticid∙, co₧ Φasem zp∙sobilo zhorÜenφ ₧ivotnφho prost°edφ.
Postup reforem V reakci na tyto problΘmy se ΦlenskΘ stßty rozhodly, ₧e zem∞d∞lci ponesou Φßst nßklad∙ spojen²ch s nadprodukcφ, co₧ je p°im∞je produkci snφ₧it. Postupem Φasu byla vypracovßna °ada opat°enφ, kterß v oblasti v²roby mlΘka a obilnin p°enesla Φßst odpov∞dnosti za nadprodukci na zem∞d∞lce. V mlΘΦnΘ v²rob∞ byly jednotliv²m zem∞d∞lc∙m stanoveny kv≤ty s cφlem omezit mno₧stvφ vyrßb∞nΘho mlΘka. Koncem 80. let byly navφc zavedeny tzv. ästabilizßtoryô neboli maximßlnφ mno₧stvφ hlavnφch produkt∙, na kterß je mo₧nΘ zφskat dotace.
Vedle toho byla v roce 1988 zavedena tzv. ärozpoΦtovß disciplφnaô. èlo o politickou dohodu, ₧e r∙st v²daj∙ zßruΦnφho fondu je t°eba omezit na 74 % r∙stu HDP EvropskΘ unie.
Tato opat°enφ se vÜak ukßzala jako nedostateΦnß. Proto byla v roce 1992 provedena dalÜφ reforma, zalo₧enß na novΘm p°φstupu. Byly snφ₧eny ceny, aby se p°iblφ₧ily cenßm na sv∞tovΘm trhu, a omezena rozloha obd∞lßvanΘ p∙dy. Pokles p°φjm∙ zem∞d∞lc∙ byl kompenzovßn p°φm²mi finanΦnφmi dßvkami. DodateΦnß finanΦnφ podpora byla urΦena t∞m kategoriφm zem∞d∞lc∙, kte°φ byli reformou ohro₧eni nejvφce, a na podporu mΘn∞ intenzivnφch zem∞d∞lsk²ch metod.
Reformy z roku 1992 se ukßzaly b²t ·sp∞ÜnΘ. Podφl zem∞d∞lstvφ na rozpoΦtu EU nadßle klesal a doÜlo k podstatnΘmu snφ₧enφ nadbyteΦn²ch zßsob. Bez pokraΦujφcφch reforem by se vÜak pozitivnφ ·Φinky reformy z roku 1992 sni₧ovaly. Proto Evropskß komise v lΘt∞ roku 1997 p°edlo₧ila Agendu 2000, kterß obsahovala nßvrh rozsßhlΘ reformy spoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky. Tato reforma byla p°ijata v roce 1999 a obsahovala nßsledujφcφ zßsady:
|