V EvropskΘ unii je asi 13 mil. nezam∞stnan²ch. Nezam∞stnanost postihuje nejvφce mladΘ lidi, kter²ch je vφce ne₧ 16 % bez prßce. Stßty EU se rozhodly pro spoleΦn² postup p°i vytvß°enφ pracovnφch mφst. Koordinujφ svΘ strategie zam∞stnanosti a sna₧φ se zejmΘna podpo°it zam∞stnatelnost, podnikßnφ, p°izp∙sobivost a rovnost p°φle₧itostφ.

 

Jednotn² evropsk² trh, jen₧ vznikl v roce 1993, p°ispφvß k dlouhodobΘmu hospodß°skΘmu r∙stu a vzniku nov²ch pracovnφch mφst. Obchod mezi Φlensk²mi stßty ji₧ p°edstavuje asi 60 % celkovΘho zahraniΦnφho obchodu stßt∙ EU. Hospodß°skΘmu r∙st takΘ p°φzniv∞ ovliv≥uje zjednoduÜenφ obchodu v rßmci Hospodß°skΘ a m∞novΘ unie.

 

Evropa tuto podporu zam∞stnanosti nezbytn∞ pot°ebuje. V polovin∞ roku 2001 bylo v EU asi 13 mil. lidφ bez prßce, co₧ p°edstavovalo 7,6 % pracovnφch sil. PoΦet zam∞stnan²ch osob ve srovnßnφ s celkov²m poΦtem obyvatel, tedy mφra zam∞stnanosti, je v Evrop∞ takΘ pom∞rn∞ nφzkß. Pohybuje se kolem 60 %, zatφmco v USA a Japonsku Φinφ 73 %.

 

Boj s nezam∞stnanostφ

Jednou z prvnφch p°φle₧itostφ k dohod∞ o spoleΦnΘ strategii zam∞stnanosti byl summit EU v Essenu v roce 1994. KlφΦov²mi pojmy v²chodiska z krize nezam∞stnanosti se staly kvalifikace, celo₧ivotnφ vzd∞lßvßnφ, sni₧ovßnφ nemzdov²ch pracovnφch nßklad∙, aktivn∞jÜφ politika zam∞stnanosti a specißlnφ odbornß p°φprava mlßde₧e. V tΘto souvislosti se ΦlenskΘ stßty EU zavßzaly, ₧e budou usilovat o to, aby se na trhu uplatnily p°edevÜφm ₧eny, mlßde₧ a dlouhodob∞ nezam∞stnanφ.

 

Amsterodamsk² summit v Φervnu 1997 naznaΦil sm∞ry rozvoje strategie zam∞stnanosti. ╚lenskΘ stßty EU zaΦlenily do novΘ AmsterodamskΘ smlouvy dalÜφ kapitolu o spoleΦnΘm boji s nezam∞stnanostφ. Ka₧d² Φlensk² stßt bude nadßle rozhodovat o svΘ vlastnφ politice, ale v budoucnu svß rozhodnutφ p°izp∙sobφ koordinovanΘ strategii zam∞stnanosti na ·rovni EU. Navφc byl stanoven nov² cφl ävysokΘ ·rovn∞ zam∞stnanostiô jako jeden z hlavnφch cφl∙ Φinnosti EU.

 

V listopadu 1997 byl do Lucemburku svolßn nov² mimo°ßdn² äsummit o prßciô s cφlem rozvinout a zavΘst opat°enφ novΘ smlouvy. ╚lenskΘ stßty se dohodly, ₧e vytvo°φ a uplatnφ spoleΦnou strategii zam∞stnanosti. SouΦßstφ tΘto strategie je zdravß makroekonomickß politika, dob°e fungujφcφ jednotn² trh, reforma trhu prßce na zßklad∞ dohodnut²ch priorit a vymezenφ zßsad politiky zam∞stnanosti.

 

Strategie zam∞stnanosti se opφrß o Φty°i hlavnφ priority, p°iΦem₧ ke ka₧dΘ z nich p°ijala Rada ministr∙ EU soubor konkrΘtnφch zßsad:

• ZlepÜit zam∞stnatelnost uchazeΦ∙ o zam∞stnßnφ. Stßty EU musφ snφ₧it nezam∞stnanost mlßde₧e a p°edchßzet dlouhodobΘ nezam∞stnanosti. Z toho d∙vodu musφ zajistit, aby ka₧dΘmu nezam∞stnanΘmu z °ad mlßde₧e byla do Üesti m∞sφc∙ nabφdnuta mo₧nost p°eÜkolenφ nebo zam∞stnßnφ a aby dosp∞lφ nezam∞stnanφ mohli do jednoho roku zaΦφt pracovat. K dalÜφm opat°enφm pat°φ zdokonalenφ kvality vzd∞lßvacφ soustavy s cφlem snφ₧it ·bytek student∙ na poΦßtku studia a dßt mlad²m lidem odpovφdajφcφ vzd∞lßnφ, aby se uplatnili na trhu prßce (nap°φklad v podob∞ odbornΘ uΦ≥ovskΘ p°φpravy).
• Rozvφjet podnikßnφ. Ke stimulaci vytvß°enφ v∞tÜφho poΦtu pracovnφch mφst musφ ΦlenskΘ stßty prost°ednictvφm odstra≥ovßnφ administrativnφch p°ekß₧ek zjednoduÜit zaklßdßnφ a provozovßnφ firem. Tato opat°enφ by se m∞la t²kat p°edevÜφm mal²ch a st°ednφch firem, a to zejmΘna v p°φpadech, kdy pot°ebujφ zam∞stnat novΘ pracovnφky. Vedle toho by m∞lo dojφt ke snφ₧enφ da≥ovΘho zatφ₧enφ podnik∙, p°edevÜφm cestou sni₧ovßnφ mzdov²ch a nemzdov²ch nßklad∙ na pracovnφ sφlu.
• Podporovat p°izp∙sobivost podnik∙ a pracovnφch sil. S ohledem na m∞nφcφ se podmφnky na trhu jsou socißlnφ partne°i vyz²vßni k uzavφrßnφ dohod o modernizaci organizace prßce. P°itom by se m∞ly uplatnit pru₧nΘ p°φstupy v podob∞ zkrßcenΘ pracovnφ doby a zam∞stnßvßnφ na ΦßsteΦn² pracovnφ ·vazek.
• Posilovßnφ principu rovn²ch p°φle₧itostφ. Aby ΦlenskΘ stßty EU mohly zabezpeΦit rovnost p°φle₧itostφ pro mu₧e i pro ₧eny a zajistit tak dlouhodob² hospodß°sk² r∙st, jsou nabßdßny k p°ijφmßnφ opat°enφ, kterß obΦan∙m umo₧nφ sladit pracovnφ a rodinn² ₧ivot (nap°φklad v podob∞ dostupn²ch d∞tsk²ch peΦovatelsk²ch slu₧eb).

Nßrodnφ programy zam∞stnanosti

╚lenskΘ stßty musφ p°ipravit nßrodnφ programy zam∞stnanosti. Jejich konkrΘtnφ cφle jsou stanoveny p°evedenφm obecn²ch zßsad do konkrΘtnφch hospodß°sk²ch a administrativnφch opat°enφ. Nßrodnφ programy zam∞stnanosti ka₧doroΦn∞ vyhodnocuje Rada EU, kterß se ujiÜ¥uje o tom, zda se politiky Φlensk²ch stßt∙ °φdφ dan²mi zßsadami. Vlßdy tedy vzßjemn∞ projednßvajφ svΘ programy zam∞stnanosti, aby mohly svΘ ·silφ koordinovat. Na konci ka₧dΘho roku mohou b²t zßsady na zßklad∞ nßvrhu Komise revidovßny, aby se p°izp∙sobily nov²m pot°ebßm.