Spot°ebitelΘ Jednotn² evropsk² trh se stal souΦßstφ ka₧dodennφho ₧ivota obΦan∙ EU, a¥ u₧ jde o koupi novΘho automobilu, slo₧enφ potravinß°sk²ch v²robk∙ nebo bezpeΦnost d∞tsk²ch hraΦek. Aby spot°ebitelΘ mohli vyu₧φt vÜech v²hod jednotnΘho trhu, musφ mφt d∙v∞ru, ₧e jejich zßjmy budou pod neustßlou ochranou. Ochrana evropsk²ch spot°ebitel∙ je souΦßstφ jednotnΘho trhu.
Ochrana spot°ebitel∙ se v prvnφch evropsk²ch Smlouvßch jeÜt∞ neobjevila. Opat°enφ politiky ochrany spot°ebitel∙ zavedl a₧ Jednotn² evropsk² akt z roku 1987. ╚lßnek 100a Smlouvy o zalo₧enφ EvropskΘho spoleΦenstvφ uvßdφ, ₧e vysokß ·rove≥ ochrany spot°ebitele musφ b²t zaruΦena ve vÜech na°φzenφch t²kajφcφch se jednotnΘho trhu.
DalÜφ d∙le₧it² krok znamenala Smlouva o EvropskΘ unii z roku 1993. Ochrana spot°ebitele byla do Smlouvy zaΦlen∞na jako politick² cφl Unie (Φlßnek 129a). A koneΦn∞ Amsterodamskß smlouva z roku 1997 uvßdφ: äK podpo°e zßjm∙ spot°ebitel∙ a zabezpeΦenφ vysokΘ ·rovn∞ jejich ochrany by m∞lo SpoleΦenstvφ (EU) zajistit ochranu jejich zdravφ, bezpeΦnosti a hospodß°sk²ch zßjm∙.ô Vysokß ·rove≥ ochrany zdravφ mß b²t v budoucnosti zajiÜ¥ovßna s pomocφ vÜech politik EU.
Cφle spot°ebitelskΘ politiky JazykovΘ t∞₧kosti v zahraniΦφ, rozliΦnß na°φzenφ v jednotliv²ch Φlensk²ch stßtech Unie, nedostatek informacφ nebo nejasnΘ smluvnφ podmφnky t²kajφcφ se p°eshraniΦnφch nßkup∙ û existuje mnoho problΘm∙, kterΘ navzdory snahßm EU stßle brßnφ volnΘmu pohybu zbo₧φ a slu₧eb. Proto se EU ve snaze zlepÜit ochranu spot°ebitele na jednotnΘm trhu sna₧φ:
V nßsledujφcφm textu uvßdφme n∞kterΘ druhy spot°ebnφho zbo₧φ, u kter²ch je politika EU zam∞°enß na ochranu spot°ebitel∙ mimo°ßdn∞ aktivnφ. Vedle toho byla takΘ zavedena ochrana p°i nßkupu turistick²ch zßjezd∙.
Kvalitn∞jÜφ potraviny èkßla dostupn²ch potravin se v d∙sledku jednotnΘho trhu znaΦn∞ rozÜφ°ila. Supermarkety majφ v nabφdce v²robky ze vÜech zemφ EU. Z toho d∙vodu je pro spot°ebitele d∙le₧itΘ, aby se mohli spolehnout na standardnφ ·rove≥ ochrany. Od konce 60. let proto EU vydala sΘrii na°φzenφ t²kajφcφch se povolen²ch p°φsad, oznaΦenφ, hygieny a kontroly potravin.
Seznamy a kritΘria Φistoty urΦujφ, kterΘ p°φsady se p°i v²rob∞ potravin mohou pou₧φvat. Standardnφ p°edpisy urΦujφ slo₧enφ, v²robu a oznaΦenφ v²robk∙, jako je t°eba med, ovocn² d₧us, mlΘko v konzerv∞, kakaovΘ a ΦokolßdovΘ v²robky, kßvovΘ a ΦekankovΘ extrakty, minerßlnφ voda, ovocnΘ marmelßdy a d₧emy.
P°φsady do potravinß°sk²ch v²robk∙ lze pou₧φvat jen tehdy, jsou-li pro jejich pou₧itφ n∞jakΘ ätechnickΘô d∙vody a pokud se nedajφ vyrobit jin²m zp∙sobem. V₧dy je podstatnΘ, aby mno₧stvφ pou₧φvan²ch p°φsad bylo pro spot°ebitele bezpeΦnΘ. Na obalech musφ b²t z°eteln∞ uvedeno slo₧enφ potravinß°skΘho v²robku, doba spot°eby, p°esnß hmotnost Φi objem a jmΘno v²robce.
NovΘ potraviny Na°φzenφ EU z roku 1997 upravuje povolovßnφ a oznaΦovanφ nov²ch potravin a potravinß°sk²ch p°φsad. Jeho prvo°ad²m cφlem je chrßnit zßjmy spot°ebitel∙. äNovou potravinouô se rozumφ vÜe, co jsme v p°edchßzejφcφm obdobφ nem∞li k dispozici k jφdlu Φi pitφ, zejmΘna potraviny vyrßb∞nΘ pomocφ modernφch biotechnologiφ.
NovΘ potraviny a potravinß°skΘ p°φsady se mohou v obchodech objevit jen tehdy, kdy₧ projdou oficißlnφ bezpeΦnostnφ kontrolou. Tato kontrola je v celΘ Unii jednotnß. Povolujφ se jen takovΘ potraviny, kterΘ nep°edstavujφ pro spot°ebitele ₧ßdnΘ zdravotnφ riziko. Obdr₧enΘ povolenφ zßrove≥ znamenß, ₧e se s t∞mito v²robky m∙₧e obchodovat v rßmci celΘ EU.
Zmφn∞nΘ na°φzenφ zahrnuje i jasnß pravidla pro oznaΦovßnφ geneticky modifikovan²ch potravin. NovΘ v²robky musφ b²t oznaΦeny jako geneticky modifikovanΘ, pokud ji₧ nejsou ekvivalentem n∞jakΘho existujφcφho potravinß°skΘho v²robku. To znamenß, ₧e jakmile je v∞decky dokßzßno, ₧e nov² potravinß°sk² v²robek se od b∞₧n²ch produkt∙ liÜφ sv²m slo₧enφm, nutriΦnφ hodnotou, v²znamem pro v²₧ivu nebo zam²Ülen²m pou₧itφm, musφ v²robce na obalu uvΘst vÜe, co bylo modifikovßno, vΦetn∞ metod pou₧it²ch p°i v²rob∞.
Na obalu musφ b²t uvedeno, zda v²robek obsahuje slo₧ky, kterΘ nejsou v tradiΦnφch potravinßch a mohou n∞kter²m lidem Ükodit, nap°φklad alergeny. TakΘ musφ b²t uvedeny p°φsady, proti kter²m mohou mφt lidΘ etickΘ v²hrady.
Spot°ebitele je t°eba v₧dy informovat, zda potravina obsahuje ₧ivΘ geneticky modifikovanΘ organismy. Proto je d∙le₧itΘ, ₧e v²robci musφ u sv²ch v²robk∙ vyznaΦit, zda obsahujφ geneticky modifikovanΘ organismy nebo zda nepochßzejφ z v²robk∙, kterΘ takovΘ organismy obsahujφ.
KosmetickΘ v²robky Sm∞rnice vydanß Evropskou uniφ t²kajφcφ se kosmetick²ch v²robk∙ obsahuje p°edpisy o jejich slo₧enφ, oznaΦenφ a balenφ. V²robky osobnφ hygieny, jako nap°φklad ko₧nφ krΘmy, lφΦidla, deodoranty, m²dla nebo zubnφ pasty nesm∞jφ obsahovat ₧ßdnΘ lßtky, kterΘ by mohly b²t zdravφ ÜkodlivΘ. P°φsnß pravidla EU stanovujφ, ₧e n∞kterΘ lßtky, kterΘ se v minulosti pou₧φvaly na v²robu kosmetiky, musφ b²t z trhu sta₧eny. U₧φvßnφ jin²ch lßtek je povoleno jen v omezenΘm mno₧stvφ nebo za specifick²ch podmφnek.
Roku 1995 vstoupila v platnost sm∞rnice, podle kterΘ musφ b²t na obalu v²robku uvedeno jeho slo₧enφ a zp∙sob pou₧itφ. Podle tΘto sm∞rnice byl takΘ v roce 2000 v celΘ EU zakßzßn prodej kosmetiky, kterß obsahuje lßtky testovanΘ na zvφ°atech.
LΘky Na°φzenφ EU se vztahujφ na testovßnφ, zdan∞nφ, povolovßnφ, oznaΦovßnφ a patentovßnφ lΘk∙. LΘky povolenΘ v Φlensk²ch stßtech se mohou prodßvat v celΘ EvropskΘ unii. Od roku 1995 platφ evropsk² systΘm schvalovßnφ lΘk∙. Jeho cφlem je zlepÜenφ ve°ejnΘho zdravφ a umo₧n∞nφ volnΘho obchodu s farmaceutick²mi v²robky.
Evropsk² systΘm schvalovßnφ lΘk∙ je zalo₧en na spoluprßci mezi kompetentnφmi orgßny jednotliv²ch Φlensk²ch stßt∙ a Evropskou agenturou pro hodnocenφ lΘΦiv (EMEA), kterou EU zalo₧ila v Lond²n∞. UrΦitΘ typy nov²ch lΘΦiv jsou v∞decky ov∞°ovßny lond²nskou Agenturou, jinΘ jsou monitorovßny nßrodnφmi laborato°emi.
D∞tskΘ hraΦky U hraΦek se nejv∞tÜφ pozornost v∞nuje jejich bezpeΦnosti. Od roku 1990 musφ hraΦky prodßvanΘ v EU odpovφdat minimßlnφm bezpeΦnostnφm standard∙m. Na d∙kaz toho, ₧e hraΦka vyhovuje stanoven²m po₧adavk∙m, m∙₧e v²robce oznaΦovat v²robky znaΦkou äCEô. V²robce musφ v∞novat pozornost i mo₧n²m rizik∙m p°i pou₧φvßnφ hraΦek a zp∙sob∙m, jak se t∞mto rizik∙m vyhnout. ╚lenskΘ stßty majφ provßd∞t namßtkovΘ kontroly, zda nenφ znaΦka CE zneu₧φvßna.
Kupnφ smlouvy Na smlouvßch Φasto b²vß mal²m pφsmem ukryt dodatek, kter² je v rozporu se zßjmy spot°ebitele. Sm∞rnice z roku 1993 chrßnφ p°ed t∞mito nep°φjemn²mi p°ekvapenφmi spot°ebitele ve vÜech zemφch EU. Podle tΘto sm∞rnice nejsou dodatky ke smlouv∞ p°φpustnΘ, pokud neod∙vodn∞n∞ omezujφ odpov∞dnost obchodnφka.
V p°φpad∞ v²skytu takov²ch neΦestn²ch dodatk∙ se mohou sdru₧enφ spot°ebitel∙ v n∞kter²ch Φlensk²ch stßtech obrßtit na soudy nebo administrativnφ orgßny.
EU chrßnφ p°ed l₧ivou reklamou Sm∞rnice zakazujφcφ l₧ivou reklamu byla vydßna roku 1984. Nap°φklad v²raz äbiologicky rozlo₧iteln²ô nesmφ vzbuzovat dojem, ₧e se vztahuje na v²robek, pokud se t²kß jen obalu. Spot°ebitelΘ, kte°φ majφ pocit, ₧e byli reklamou podvedeni, nemusφ dokazovat, ₧e tvrzenφ v reklam∞ byla nepravdivß. Pokud dojde ke sporu, musφ naopak inzerent dokazovat, ₧e tvrzenφ obsa₧enß v reklam∞ jsou pravdivß.
BezpeΦnost v²robk∙ a odpov∞dnost za vady v²robk∙ K nejv²znamn∞jÜφm p°φnos∙m v oblasti ochrany spot°ebitel∙ pat°φ pravidla EU o ävÜeobecnΘ bezpeΦnosti v²robk∙ô a äodpov∞dnosti za vady v²robk∙ô. V p°φpad∞ vzniklΘ Ükody mß spot°ebitel na jednotnΘm evropskΘm trhu v∞tÜφ nßrok na odÜkodn∞nφ v²robcem.
Informovanost spot°ebitel∙ Ka₧d², kdo si p°eje nakupovat v jinΘ zemi EU, pot°ebuje dostat podrobnΘ informace. Z toho d∙vodu EU podporuje zalo₧enφ sφt∞ spot°ebitelsk²ch informaΦnφch center, tzv. Euroguichet. |