Z rozpoΦtu EU je financovßna °ada evropsk²ch aktivit, ale v porovnßnφ s ve°ejn²mi rozpoΦty Φlensk²ch stßt∙ je velmi mal². Nejv∞tÜφ Φßst v²daj∙ sm∞°uje do zem∞d∞lstvφ a na regionßlnφ pomoc. ╚lenskΘ stßty EU p°ispφvajφ do rozpoΦtu EU v souladu s v²konnostφ sv²ch ekonomik.

 

V roce 2001 Φinil rozpoΦet EU 96,2 mld. eur, co₧ p°edstavovalo asi 2,5 % ve°ejn²ch v²daj∙ Φlensk²ch stßt∙ EU.

 

SpoleΦnß zem∞d∞lskß politika mß stßle lvφ podφl na v²dajφch EU. Roku 2001Φinily v²daje do zem∞d∞lstvφ 43,3 mld. eur, tedy 45 % rozpoΦtu. Druhou nejv∞tÜφ polo₧ku v²daj∙ p°edstavuje strukturßlnφ politika (32,7 mld. eur Φili 34 %), kterß pomßhß p°edevÜφm rozvoji chud²ch region∙ EU. Na chod institucφ EU je vynaklßdßno jen 5 % rozpoΦtu.

 

V n∞kter²ch oblastech politiky, p°edevÜφm v zem∞d∞lskΘ a strukturßlnφ politice, orgßny Φlensk²ch stßt∙ ΦßsteΦn∞ °φdφ Φinnost fond∙ EU. V jin²ch oblastech Evropskß komise vyplßcφ penφze p°φmo t∞m, kter²m jsou urΦeny.

 

P°φjmy

EU nemß pravomoc vybφrat od obΦan∙ nebo firem dan∞. RozpoΦet EU je financovßn systΘmem ävlastnφch zdroj∙ô, kterΘ se sklßdajφ z celnφch poplatk∙ za zbo₧φ dovß₧enΘ z neΦlensk²ch zemφ a z p°φsp∞vk∙ placen²ch Φlensk²mi stßty. Pravidla, kterß se vztahujφ na tyto zdroje, jsou pevnß û ΦlenskΘ stßty ka₧doroΦn∞ nejednajφ a nehlasujφ o Φßstce, kterou majφ platit. Rozd∞lenφ rozpoΦtov²ch p°φjm∙ je nßsledujφcφ:

• tradiΦnφ vlastnφ zdroje, ke kter²m pat°φ dovoznφ cla vybφranß na vn∞jÜφch hranicφch EU, poplatky ze zem∞d∞lsk²ch produkt∙ a da≥ z cukru (v roce 2001 tvo°ily 15,4 % celkov²ch p°φjm∙);
• fixnφ Φßst p°φjm∙ Φlensk²ch stßt∙ z DPH (roku 2001 36,2 % celkov²ch p°φjm∙);
• variabilnφ Φßst HDP jednotliv²ch Φlensk²ch stßt∙ (roku 2001 46,7 % celkov²ch p°φjm∙);
• jinΘ p°φjmy (roku 1997 1,7 % celkov²ch p°φjm∙).

Z rozd∞lenφ p°φjm∙ rozpoΦtu EU je vid∞t, ₧e ka₧d² Φlensk² stßt p°ispφvß podle ·rovn∞ svΘho hospodß°stvφ. V²znam tradiΦnφch vlastnφch zdroj∙ a zdroj∙ z DPH p°itom postupn∞ klesß, zatφmco podφl p°φjm∙ z HDP se zvyÜuje.

 

RozpoΦtovΘ procedury

Ka₧doroΦnφ rozpoΦet EU navrhuje Evropskß komise a rozhoduje o n∞m zvlßÜtnφ procedura v EvropskΘm parlamentu a Rad∞ EvropskΘ unie. Parlament m∙₧e navrhnout zm∞ny v mandatornφch v²dajφch, kterΘ vypl²vajφ p°φmo z prßva SpoleΦenstvφ a uzav°en²ch smluv, ale koneΦnΘ slovo mß v₧dy Rada. To se t²kß p°edevÜφm zem∞d∞lskΘ politiky.

 

U nemandatornφch v²daj∙ jsou pravomoci EvropskΘho parlamentu mnohem v∞tÜφ. Zde m∙₧e upravovat Φßstky navr₧enΘ Komisφ pro ka₧dou rozpoΦtovou polo₧ku a prosazovat svΘ p°edstavy i proti nßzoru Rady.

 

Takto sestavovanΘ roΦnφ rozpoΦty EU se musφ pohybovat v rßmci urΦit²ch limit∙, kterΘ byly stanoveny v rßmci dlouhodobΘ dohody, tzv. äfinanΦnφ perspektivyô. Podle finanΦnφ perspektivy 2000û2006 se poda°φ i nadßle udr₧et dosavadnφ strop v²daj∙ na 1,27 % hrubΘho domßcφho produktu EU.