Justice a vnit°nφ v∞ci V Evrop∞ bez hraniΦnφch kontrol hraje vnit°nφ bezpeΦnost obzvlßÜt∞ d∙le₧itou roli. V rßmci boje proti organizovanΘmu zloΦinu musφ stßty EU najφt spoleΦnß °eÜenφ n∞kter²ch problΘm∙ spojen²ch s p°ist∞hovaleckou a azylovou politikou. V MaastrichtskΘ smlouv∞ se ΦlenskΘ stßty EU rozhodly, ₧e budou spolupracovat na poli justice a vnit°nφch v∞cφ. Tato oblast p°edstavuje tzv. t°etφ pilφ° EU, v jeho₧ rßmci se uplat≥ujφ odliÜnΘ procedury ne₧ ve v∞tÜin∞ ostatnφch oblastφ aktivit EU.
Celnφ kontroly na hranicφch mezi Φlensk²mi stßty EU byly zcela zruÜeny 1. ledna 1993. Dosud vÜak nebyla dosa₧ena ·plnß svoboda pohybu osob. Na hranicφch mezi stßty EU se stßle jeÜt∞ provßd∞jφ namßtkovΘ kontroly.
Tyto kontroly jsou v²razem boje Φlensk²ch stßt∙ proti mezinßrodnφmu zloΦinu a reakcφ na obavy obΦan∙, ₧e zruÜenφ hraniΦnφch kontrol naruÜφ vnit°nφ bezpeΦnost jejich zem∞. Ve svobodnΘ a otev°enΘ Evrop∞ hraje otßzka vnit°nφ bezpeΦnosti velmi v²znamnou roli.
Stßty EvropskΘ unie zaΦaly v tΘto oblasti spolupracovat ji₧ v roce 1976. Minist°i vnitra zemφ EvropskΘho spoleΦenstvφ se tehdy setkali v ╪φm∞, kde zalo₧ili skupinu TREVI, kterß se zab²vala problematikou terorismu, radikßlnφch hnutφ, extremismu a mezinßrodnφho zloΦinu. Koncem 80. let byla tato spoluprßce jeÜt∞ zintenzφvn∞na.
Oblasti spoleΦnΘho zßjmu Maastrichtskß smlouva z roku 1993 prohlßsila jistΘ oblasti justice a vnit°nφch v∞cφ za äv∞c spoleΦnΘho zßjmuô. To znamenß, ₧e vlßdy cht∞jφ na tomto poli, kterΘmu se takΘ °φkß ät°etφ pilφ° EUô, spolupracovat.
SpoleΦnß rozhodnutφ mohou b²t nynφ uΦin∞na v nßsledujφcφch oblastech:
V t∞chto oblastech ΦlenskΘ stßty rozhodujφ na zßklad∞ ämezivlßdnφ spoluprßceô. Tento druh spoluprßce je zalo₧en na zßkonodßrstvφ Φlensk²ch stßt∙. V Rad∞ mohou zaujmout spoleΦnΘ stanovisko jednohlasn∞, rozhodujφ o spoleΦn²ch krocφch nebo doporuΦujφ ·mluvy k ratifikaci.
V tomto ohledu se justice a vnit°nφ v∞ci liÜφ od v∞tÜiny rozhodnutφ EU, kterß pat°φ k äprvnφmu pilφ°iô (EvropskΘ spoleΦenstvφ), kde legislativnφ procedury tvo°φ zßkonodßrstvφ EU a rozhodnutφ lze Φasto p°ijmout v∞tÜinou hlas∙.
Europol (Evropsk² policejnφ ·°ad) ┌kolem Europolu je usnadnit v²m∞nu informacφ o zloΦinech spojen²ch s drogami a jin²ch oblastech mezinßrodnφho organizovanΘho zloΦinu. Protidrogovß jednotka Europolu (EDU û Europol Drugs Unit), kterß byla p°edch∙dcem Europolu, zahßjila svou Φinnost v Haagu v roce 1994 a pomßhala p°i v²m∞n∞ informacφ v boji proti drogovΘ kriminalit∞. Od roku 1995 se tΘ₧ zapojila do p°φpad∙ krßde₧φ aut, paÜovßnφ jadernΘho materißlu, nelegßlnφ imigrace a obchodu s lidmi. Europol p°evzal aktivity protidrogovΘ jednotky 1. Φervence 1999. Vedle v²Üe jmenovan²ch oblastφ se zam∞°uje i na boj proti terorismu a pad∞lßnφ pen∞z. Navφc plnφ i dalÜφ ·koly jako je koordinace vyÜet°ovßnφ provßd∞n²ch r∙zn²mi orgßny Φlensk²ch stßt∙ a specializovanΘ expertizy.
Schengen Signatß°i SchengenskΘ dohody se shodli na konkrΘtnφch opat°enφch pro zajiÜt∞nφ vnit°nφ bezpeΦnosti. Od roku 1995 u₧ neexistuje kontrola osob na hranicφch mezi Belgiφ, Franciφ, Lucemburskem, N∞meckem, Nizozemskem, Portugalskem a èpan∞lskem. Dßle se p°ipojily i Itßlie, ╪ecko, Rakousko, èvΘdsko, Finsko a Dßnsko. JedinΘ dv∞ zem∞ EU, kterΘ z∙stßvajφ mimo Schengensk² systΘm jsou Velkß Britßnie a Irsko, zato se ke smlouv∞ p°ipojily Norsko a Island, p°esto₧e nejsou Φleny EU.
Amsterodamskß smlouva Vstupem AmsterodamskΘ smlouvy z Φervna 1997 v platnost bylo mno₧stvφ opat°enφ t²kajφcφch se justice a vnit°nφch v∞cφ p°eneseno do rßmce SpoleΦenstvφ. V pr∙b∞hu p∞ti let cht∞jφ ΦlenskΘ stßty stanovit spoleΦnß pravidla vnit°nφ bezpeΦnosti a politiky ohledn∞ azylu, uprchlφk∙, p°ist∞hovalectvφ, vφz, kontrol na vn∞jÜφch hranicφch EU a spoluprßce justice v obΦansk²ch zßle₧itostech. Na zßklad∞ postup∙ SpoleΦenstvφ majφ instituce EU prßvo rozhodovßnφ, monitorovßnφ a iniciativy. Krom∞ toho je zaruΦena mo₧nost soudnφho p°ezkoumßnφ Evropsk²m soudnφm dvorem.
B∞hem p°echodnΘho obdobφ je vÜak mo₧nΘ p°ijφmat rozhodnutφ Rady v tΘto oblasti pouze jednomysln∞. Po p∞ti letech bude posouzeno, zda je mo₧nΘ p°ejφt na systΘm v∞tÜinovΘho hlasovßnφ.
Boj proti mezinßrodnφmu zloΦinu Aby byly ΦlenskΘ stßty lΘpe p°ipraveny k boji proti mezinßrodnφmu zloΦinu, ud∞lily v∞tÜφ pravomoci evropskΘmu policejnφmu ·°adu Europol. Ten zφskßvß postupn∞ i operativnφ pravomoci. Spoluprßce mezi policejnφmi slo₧kami a dalÜφmi orgßny na ochranu zßkona se vÜak stßle uskuteΦ≥uje prost°ednictvφm mezivlßdnφ spoluprßce. To se t²kß jak prßvnφ pomoci v trestnφch v∞cech, tak hlavnφch oblastφ spoluprßce mezi Φlensk²mi stßty, jako je terorismus, organizovan² zloΦin, trestnΘ Φiny v∙Φi osobßm, obchod s drogami a zbran∞mi, mezinßrodnφ podvody a korupce. Mechanismy a nßstroje spoluprßce vÜak zlepÜila a zefektivnila Amsterodamskß smlouva.
Ustanovenφ SchengenskΘ dohody byla na zßklad∞ dodatk∙ p°ijat²ch v Amsterodamu p°enesena do Smlouvy o EU. Voln² pohyb p°es vnit°nφ hranice se tak stßvß vÜeobecn²m obΦansk²m prßvem. |