S vφce ne₧ 370 miliony spot°ebitel∙ je jednotn² evropsk² trh nejv∞tÜφm jednotn²m trhem pr∙myslovΘho sv∞ta. Podniky mohou nabφzet svΘ v²robky a slu₧by kdekoli v EU a takΘ lidΘ a kapitßl se mohou voln∞ pohybovat po celΘ Evrop∞. To p°inßÜφ i konkrΘtnφ v²hody obΦan∙m EvropskΘ unie û od nakupovßnφ v sousednφch zemφch a₧ po uznßvßnφ diplom∙.

 

Od roku 1968 v rßmci EU neexistujφ cla a u dovoz∙ z neΦlensk²ch stßt∙ se uplat≥ujφ spoleΦnΘ celnφ tarify. 1. ledna 1993 byl projekt vytvo°enφ velkΘho a jednotnΘho evropskΘho trhu ukonΦen. S vφce ne₧ 370 miliony spot°ebitel∙ a hospodß°sk²m v²konem (HDP) p°esahujφcφm sedm bilion∙ euro je jednotn² evropsk² trh nejv∞tÜφm jednotn²m trhem pr∙myslovΘho sv∞ta.

 

Podniky mohou produkovat svΘ v²robky ve v∞tÜφm mno₧stvφ a sni₧ovat tak nßklady. D∙sledkem toho nejsou jen ni₧Üφ ceny pro spot°ebitele, ale i zv²Üenφ mezinßrodnφ konkurenceschopnosti evropskΘho hospodß°stvφ.

 

Kontroly zbo₧φ na hranicφch byly zruÜeny. Podnik∙m, kterΘ cht∞jφ nabφzet svΘ zbo₧φ a slu₧by v jin²ch zemφch EU, ji₧ nestojφ v cest∞ ₧ßdnΘ p°ekß₧ky. Voln² pohyb kapitßlu umo₧≥uje investovat penφze kdekoli v EU. Patrn∞ nejd∙le₧it∞jÜφm prvkem je voln² pohyb osob. ObΦanΘ EU mohou cestovat, ₧φt, studovat a pracovat kdekoli v EU.

 

Ka₧d² se m∙₧e uchßzet o zam∞stnßnφ a uzav°φt pracovnφ smlouvu v jinΘ zemi EU. Nikdo nesmφ b²t diskriminovßn na zßklad∞ svΘho obΦanstvφ. Nßrok na d∙chod zφskan² v zahraniΦφ nezanikß. ObΦanΘ EU mohou obchodovat nebo pracovat v oboru, kter² vystudovali. VysokoÜkolskΘ vzd∞lßnφ se uznßvß na zßklad∞ reciprocity. Rovn∞₧ cestovßnφ a nakupovßnφ se pro obyvatele EU zjednoduÜilo. Zbo₧φ osobnφ spot°eby je mo₧nΘ koupit kdekoli v Evrop∞ a p°evΘzt p°es hranici bez placenφ celnφch poplatk∙ (odliÜnß pravidla platφ p°i nßkupu nov²ch automobil∙ a u zßsilkov²ch slu₧eb).

 

V roce 1999 v∞tÜina Φlensk²ch zemφ vstoupila do Hospodß°skΘ a m∞novΘ unie a zavedla spoleΦnou evropskou m∞nu euro. Euro je nynφ v zemφch euroz≤ny spoleΦnou m∞nou.

 

Cesta k jednotnΘmu trhu

U₧ smlouva z roku 1957 zaklßdajφcφ EHS zabezpeΦila vytvo°enφ spoleΦnΘho trhu. Zlom k jednotnΘmu trhu p°iÜel s Jednotn²m evropsk²m aktem v roce 1987. ╚lenskΘ stßty se dohodly nejen na odstran∞nφ kontroly zbo₧φ na vnit°nφch hranicφch, ale i na zavedenφ Φty° zßkladnφch svobod, tj. volnΘho pohybu zbo₧φ, osob, slu₧eb a kapitßlu. Nejsiln∞jÜφ podn∞t vÜak p°iÜel, kdy₧ nejvyÜÜφ p°edstavitelΘ stßt∙ a vlßd EU stanovili konkrΘtnφ datum vytvo°enφ jednotnΘho evropskΘho trhu na 31. prosince 1992. Spolu s tφm se takΘ zjednoduÜil zp∙sob hlasovßnφ v Rad∞ EU. Jednomyslnß rozhodnutφ byla od tΘto doby ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ nahrazena rozhodovßnφm kvalifikovanou v∞tÜinou.

 

äBφlß kniha o dokonΦenφ jednotnΘho trhuô, kterou Evropskß komise p°edlo₧ila v roce 1985, obsahovala seznam legislativnφch opat°enφ pot°ebn²ch k vytvo°enφ jednotnΘho trhu.

 

Bylo t°eba schvßlit tΘm∞° 300 prßvnφch na°φzenφ a v mnoha p°φpadech je i p°evzφt do nßrodnφch legislativ. Ka₧d² Φlensk² stßt postupoval vlastnφm tempem. V∞tÜina prßce byla vykonßna v dohodnutΘm termφnu do konce roku 1992. Do zaΦßtku roku 1998 jednotlivΘ ΦlenskΘ stßty p°evzaly do sv²ch legislativ 92 a₧ 98 procent vÜech pravidel jednotnΘho trhu.

 

Zavedenφ jednotnΘho trhu proto nebylo dφlem okam₧iku. èlo spφÜe o postupn² proces, kter² dosud nenφ zcela ukonΦen. Nap°φklad jeÜt∞ nebyla schvßlena koneΦnΘ na°φzenφ v oblasti nep°φm²ch danφ.

 

╚ty°i zßkladnφ svobody:

Voln² pohyb zbo₧φ

Dosßhnout volnΘho pohybu zbo₧φ byl v²znamn² ·kol. Pohyb zbo₧φ zt∞₧ovaly r∙znΘ nßrodnφ normy a na°φzenφ, tzv. netarifnφ obchodnφ p°ekß₧ky. V n∞kter²ch p°φpadech byl jejich ·Φinek stejn∞ drastick² jako ·Φinek cel, kv≤t a dovoznφch omezenφ z p°edchßzejφcφch let. Bylo t°eba vytvo°it spoleΦnß pravidla upravujφcφ kvalitu a podmφnky prodeje mnoha druh∙ zbo₧φ. Hlavnφ pozornost byla p°itom zam∞°ena na ochranu spot°ebitel∙.

 

V souΦasnΘ dob∞ se na vnit°nφch hranicφch kontrola zbo₧φ ji₧ nevykonßvß. Spot°ebitelΘ mohou zbo₧φ osobnφ spot°eby koupit v zahraniΦφ a p°evΘzt p°es hranice bez dalÜφch formalit, ale jen pokud je zbo₧φ urΦeno k osobnφ spot°eb∞ cestujφcφho, ne k dalÜφmu prodeji.

 

P°eΦt∞te si vφce o mo₧nostech nakupovßnφ na jednotnΘm trhu.

 

Voln² pohyb osob

ObΦanΘ EU mohou v rßmci EU voln∞ cestovat. Dosud vÜak nebylo mo₧nΘ zruÜit hraniΦnφ kontroly ·pln∞. Na n∞kter²ch hranicφch jsou v zßjmu boje proti mezinßrodnφmu zloΦinu stßle jeÜt∞ vykonßvßny namßtkovΘ pasovΘ kontroly. VÜechny stßty EU krom∞ VelkΘ Britßnie a Irska podepsaly tzv. Schengenskou dohodu, kterß umo₧nila ·plnΘ zruÜenφ kontrol na jejich vzßjemn²ch hranicφch.

 

Voln² pohyb osob neznamenß jen neomezenΘ cestovßnφ, ale i svobodu ₧φt kdekoli podle vlastnφho v²b∞ru, svobodnou volbu pracovnφho mφsta a svobodu podnikat. Prßvo na prßci kdekoli v EU by nem∞lo velk² v²znam, kdyby v zahraniΦφ nebylo uznßvßno dosa₧enΘ vzd∞lßnφ. ╚lenskΘ stßty proto uznßvajφ odbornou kvalifikaci z jinΘho ΦlenskΘho stßtu EU, pokud tato kvalifikace oprav≥uje jejφho dr₧itele vykonßvat ₧ivnost nebo povolßnφ v jeho domovskΘ zemi a v²uka se p°φliÜ neliÜφ od v²uky v zemi, kde chce dr₧itel kvalifikace pracovat. UΦni a studenti mohou zlepÜit svΘ pracovnφ vyhlφdky tφm, ₧e strßvφ Φßst studia a praktickΘ v²uky v zahraniΦφ. Za tφm ·Φelem EU nabφzφ celou °adu pomocn²ch program∙.

 

Voln² pohyb slu₧eb

Architekti, r∙znφ odbornφci, banky, pojiÜ¥ovny, softwarovΘ firmy, reklamnφ agentury û vÜichni mohou nabφzet svΘ slu₧by v rßmci EU. Kdy₧ N∞mci uzav°ou britskou pojistku, Francouzi si otev°ou ·Φet ve Üpan∞lskΘ bance nebo ╪ekovΘ vyu₧ijφ slu₧eb italskΘho architekta, majφ prosp∞ch z volnΘho pohybu slu₧eb. Ka₧d² by m∞l mφt mo₧nost vybrat si to, co mu z celΘho evropskΘho spektra slu₧eb nejvφc vyhovuje.

 

Jednotn² trh bankovnφch slu₧eb byl liberalizovßn v roce 1993. Rozsah nabφzen²ch finanΦnφch slu₧eb se rozÜφ°il a v n∞kter²ch p°φpadech jsou tyto slu₧by levn∞jÜφ. Banky, kterΘ vlastnφ licenci v jednom ΦlenskΘm stßt∞, smφ nabφzet bankovnφ slu₧by v celΘ Evrop∞. Nemusφ v ka₧dΘm stßt∞ EU ₧ßdat o novou licenci a nadßle se na n∞ vztahuje bankovnφ dohled v jejich domovskΘ zemi.

 

Za ·Φelem ochrany spot°ebitel∙ byl v celΘ Evrop∞ harmonizovßn bankovnφ dohled. Sm∞rnice o solventnosti urΦuje pravidla zabezpeΦenφ bankovnφch podnikatelsk²ch aktivit. Od roku 1995 je v platnosti sm∞rnice, kterß st°adatel∙m a investor∙m zajiÜ¥uje ochranu pro p°φpad insolventnosti bank, kterΘ p∙sobφ ve vφce ne₧ jednΘ zemi.

 

Od poloviny roku 1994 existuje i trh pojiÜ¥ovnictvφ. ZahraniΦnφ pojiÜ¥ovny smφ poskytovat pojiÜt∞nφ, ani₧ by musely v zemi otev°φt poboΦku. To podporuje konkurenci a pomßhß spot°ebitel∙m najφt v²hodn∞jÜφ podmφnky. Podobn∞ jako banky jsou pojiÜ¥ovny pod dohledem dozorΦφho ·°adu tam, kde majφ ·st°edφ.

 

PovinnΘ pojiÜt∞nφ, nap°. za Ükody zp∙sobenΘ motorov²m vozidlem, a soukromΘ zdravotnφ pojiÜt∞nφ vÜak na sφdle centrßly nezßvisφ. SpoleΦnosti se v t∞chto p°φpadech musφ °φdit zßkony platn²mi v zemi, kde nabφzejφ svΘ slu₧by.

 

Voln² pohyb kapitßlu

Otev°enφ kapitßlovΘho trhu m∞lo znaΦn² vliv na pohyb kapitßlu mezi zem∞mi EU. Liberalizace znamenala zruÜenφ omezenφ platebnφch transakcφ a omezenφ mno₧stvφ pen∞z, kterΘ se sm∞lo dovß₧et Φi vyvß₧et. Kontrola pen∞z je ji₧ minulostφ.

 

Kapitßl se m∙₧e voln∞ pohybovat p°es hranice a evropÜtφ obΦanΘ a podniky majφ voln² p°φstup k finanΦnφm slu₧bßm ve vÜech ostatnφch Φlensk²ch stßtech. Stßty EU majφ zßjem pomocφ vhodn²ch regulacφ spoleΦn∞ bojovat proti da≥ov²m ·nik∙m a pranφ Üpinav²ch pen∞z.