Hospodß°skß a m∞novß unie V MaastrichtskΘ smlouv∞ z roku 1993 se zem∞ EU dohodly, ₧e 1. ledna 1999 zalo₧φ Hospodß°skou a m∞novou unii a vytvo°φ jednotnou evropskou m∞nu euro. Pro vstup do m∞novΘ unie stanovily p°φsnß kritΘria û ·Φastnit se mohly jen zem∞ se stabilnφ ekonomikou. Odpov∞dnost za m∞novou politiku le₧φ na novΘ EvropskΘ centrßlnφ bance, jejφm₧ hlavnφm cφlem je udr₧enφ stability eura.
M∞novß unie je dohoda stßt∙ o vytvo°enφ spoleΦnΘ m∞ny. P∙vodnφ m∞ny t∞chto stßt∙ byly v jist²ch pom∞rech konvertovßny na novou, spoleΦnou m∞nu. Kupnφ sφla obyvatel t∞chto zemφ p°itom z∙stala nedotΦena.
Vytvo°enφ evropskΘ Hospodß°skΘ a m∞novΘ unie (HMU) je ·st°ednφm bodem MaastrichtskΘ smlouvy z roku 1993. V pr∙b∞hu mnohaletΘho vyjednßnφ, kterΘ vedlo k podpisu tΘto smlouvy, m∞l nejvyÜÜφ prioritu jeden cφl û stabilita eura, novΘ evropskΘ m∞ny.
ProΦ je spoleΦnß m∞na v²hodnß? M∞novß unie stimuluje ekonomiku a spot°ebitel∙m p°inßÜφ znaΦnΘ v²hody. V∞tÜφ transparentnost cen posiluje konkurenci a zlev≥uje zbo₧φ a slu₧by.
Obchod mezi Φlensk²mi stßty tvo°φ asi 60 % celkovΘho zahraniΦnφho obchodu stßt∙ EU. Proto je euro logick²m pokraΦovßnφm jednotnΘho trhu û obchod mezi Φlensk²mi stßty se zjednoduÜφ a vzniknou novß pracovnφ mφsta.
Kolφsßnφ sm∞nn²ch kurs∙ p∙sobilo v minulosti evropskΘ ekonomice vß₧nΘ problΘmy a zap°φΦinilo ztrßtu tisφc∙ pracovnφch mφst. P°esto₧e podφl USA na sv∞tovΘm obchodu Φinφ pouh²ch 16 % (Evropa 42 %), zhruba 50 % vÜech exportnφch transakcφ se uskuteΦ≥uje v dolarech. Pouze euro jako stabilnφ evropskß m∞na m∙₧e zφskat srovnatelnΘ postavenφ s dolarem Φi jenem. Stane se z n∞j jedna z hlavnφch obchodnφch a rezervnφch m∞n, co₧ jeÜt∞ zv²Üφ vliv Evropy ve sv∞tovΘm obchodu. M∞novß unie sni₧uje rizika vypl²vajφcφ ze zm∞n sm∞nn²ch kurs∙, tak₧e se firmy proti nim ji₧ nemusφ pojiÜ¥ovat. M∞novß unie tak Üet°φ penφze a zvyÜuje konkurenceschopnost evropskΘ ekonomiky.
Euro vÜak nep°inßÜφ pouze finanΦnφ v²hody. M∞novß unie je v²razem p°ßnφ Evropan∙ a evropsk²ch nßrod∙ spolupracovat mnohem efektivn∞ji a mφt z toho spoleΦn² prosp∞ch. P°edstavuje p°φle₧itost k postupnΘmu prohlubovßnφ hospodß°skΘ a politickΘ stability v celΘ Evrop∞.
T°i etapy Smlouva o EvropskΘ unii stanovila vytvo°enφ evropskΘ Hospodß°skΘ a m∞novΘ unie ve t°ech etapßch:
KonvergenΦnφ kritΘria P°ed vstupem do t°etφ etapy Hospodß°skΘ a m∞novΘ unie proÜly ΦlenskΘ stßty EvropskΘ unie jistou prov∞rkou stability. Bylo rozhodnuto, ₧e se Φleny jednotnΘ m∞novΘ oblasti mohou stßt jen ty stßty, kterΘ splnφ p°φsnß konvergenΦnφ kritΘria:
Zem∞ usilujφcφ o Φlenstvφ v HMU musely tΘ₧ poskytnout zßruku, ₧e jejich ve°ejnΘ rozpoΦty budou i nadßle stabilizaΦnφm faktorem:
V kv∞tnu 1998 Rada ministr∙ financφ na zßklad∞ hospodß°sk²ch ·daj∙ za rok 1997 a na nßvrh EvropskΘ komise a EvropskΘho m∞novΘho institutu rozhodla o tom, kterΘ ΦlenskΘ stßty vyhovujφ po₧adavku stability. Definitivnφ rozhodnutφ p°ijali nejvyÜÜφ p°edstavitelΘ stßt∙ a vlßd na summitu EU.
Usnesli se, ₧e euro bude 1. ledna 1999 zavedeno v Belgii, Finsku, Francii, Nizozemsku, Irsku, Lucembursku, N∞mecku, Portugalsku, Rakousku, èpan∞lsku a Itßlii. Ostatnφ ΦlenskΘ stßty EU se mohou na zßklad∞ stejn²ch konvergenΦnφch kritΘriφ p°ipojit pozd∞ji.
Ze zb²vajφcφch Φty° Φlensk²ch stßt∙ EU èvΘdsko nesplnilo kritΘria, Velkß Britßnie a Dßnsko se rozhodly m∞novΘ unie ne·Φastnit, ╪ecko splnilo konvergenΦnφ kritΘria v roce 2000 a souΦßstφ m∞novΘ unie a euroz≤ny se stalo 1. ledna 2001.
P°φchod eura Hospodß°skß a m∞novß unie se stala skuteΦnostφ 1. ledna 1999 a sm∞nnΘ kursy z·Φastn∞n²ch m∞n byly zafixovßny. ECU bylo nahrazeno eurem v pom∞ru jedna ku jednΘ. Za m∞novou politiku od tohoto data odpovφdß Evropskß centrßlnφ banka. V pr∙b∞hu t°φletΘho p°echodnΘho obdobφ vÜak nßrodnφ m∞ny z∙staly jedin²m zßkonn²m platidlem. Euro se mohlo vyu₧φvat na principu dobrovolnosti v bezhotovostnφm platebnφm styku a tam, kde tak bylo v²slovn∞ dohodnuto. K pou₧φvßnφ eura nemohl b²t nikdo nucen.
T°i roky po spuÜt∞nφ HMU, tedy na poΦßtku roku 2002, byly uvedeny do ob∞hu eurobankovky a euromince. V²m∞na nßrodnφch m∞n byla p∙vodn∞ omezena na Üest m∞sφc∙, vÜechny stßty euroz≤ny si vÜak stanovily vlastnφ data, od 31. prosince 2001 (N∞mecko) a₧ po 28. ·nora 2002 (celkem 9 zemφ). PotΘ se euro stalo jedin²m zßkonn²m platidlem. Nßrodnφ centrßlnφ banky vÜak i nadßle pokraΦujφ ve v²m∞n∞ star²ch bankovek a mincφ za novΘ.
Nejde o m∞novou reformu Zavedenφ eura nikomu nezp∙sobilo finanΦnφ ztrßty. VÜechny formy pen∞z, nap°φklad hotovost, ·v∞rovΘ programy ve spo°itelnßch, dluhy, platy, d∙chody, ceny, nßjemnΘ, ₧ivotnφ pojiÜt∞nφ a hypoteΦnφ p∙jΦky, byly p°evedeny z nßrodnφch m∞n na euro se stejn²m p°evodnφm koeficientem. Konverze tak byla pouze technickou zßle₧itostφ. Reßlnß hodnota pen∞z se nezm∞nila. P°i p°echodu na euro nedoÜlo k devalvaci a nevznikly ₧ßdnΘ kursovnφ rozdφly: struΦn∞ °eΦeno, nikdo nic nezφskal ani neztratil.
Prßvnφ postavenφ eura Na°φzenφ EU, kterΘ bylo p°ijato v Φervnu 1997, zajistilo, aby se p°echod na euro obeÜel bez jakΘkoli prßvnφ nejistoty. P°echod na novou m∞nu proto nem∞l ₧ßdn² vliv na smlouvy a zßkonnΘ p°edpisy, ve kter²ch figurujφ starΘ nßrodnφ m∞ny nebo ECU. VÜechna ostatnφ ustanovenφ smluv, jako jsou nap°φklad ·rokovΘ mφry, z∙stala nedotΦenß. P°echod na novou m∞nu se tedy nemohl stßt zßminkou pro zm∞nu smluv nebo jejich vypov∞zenφ.
DruhΘ na°φzenφ, kterΘ vstoupilo v platnost 1. ledna 1999, uvßdφ, ₧e euro je od 1. 1. 1999 jedinou a standardnφ m∞nou z·Φastn∞n²ch stßt∙. Nßrodnφ m∞ny vÜak z∙staly v ob∞hu a₧ do p°echodu na spoleΦnou m∞nu poΦßtkem roku 2002.
Kurs mezi eurem a nßrodnφmi m∞nami byl rozhodnutφm Rady zafixovßn, a to neodvolateln∞. Euro nahradilo ECU v pom∞ru jedna ku jednΘ 1. ledna 1999.
NovΘ bankovky a mince Rozhodnutφ o podob∞ budoucφch eurobankovek bylo p°ijato v prosinci 1996. Na rozdφl od nßrodnφch m∞n nezd∙raz≥ujφ nßrodnφ charakter, ale spφÜe to, co majφ EvropanΘ spoleΦnΘ. Na lφcnφ stran∞ vÜech bankovek jsou motivy oken a bran, na rubovΘ motivy most∙, a to v₧dy z jednoho um∞leckΘho slohu. Okna a mosty nejsou zobrazenφm konkrΘtnφch staveb, n²br₧ symbolizujφ evropskΘ kulturnφ d∞dictvφ a äotev°enostô a äspojenφô s jin²mi lidmi. Bankovky majφ hodnotu 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro.
Mince majφ na jednΘ stran∞ jednotn² motiv s evropskou tematikou a hodnotou a na druhΘ stran∞ nßrodnφ symbol v kruhu dvanßcti hv∞zd EU. Euro se d∞lφ na 100 cent∙. Mince majφ hodnoty: 1 euro, 2 eura, 1, 2, 5, 10, 20 a 50 cent∙.
Jako symbol eura bylo zvoleno Ç.
Stabilita ┌sp∞Ünß centrßlnφ banka nem∙₧e p∙sobit ve vakuu. Pot°ebuje podporu hospodß°skΘ a finanΦnφ politiky. Aby byla zabezpeΦena stabilita jednotnΘ m∞ny, dohodly se ΦlenskΘ stßty na urΦit²ch cφlech finanΦnφ a hospodß°skΘ politiky. Tyto principy, obsa₧enΘ ve Smlouv∞ o EvropskΘ unii, mimo jinΘ zakazujφ jakΘkoli financovßnφ stßtnφch orgßn∙ za zvlßÜtnφch podmφnek. Krom∞ toho ΦlenskΘ stßty, kterΘ se ocitnou ve finanΦnφch potφ₧φch v d∙sledku nesprßvnΘ rozpoΦtovΘ politiky, nebudou mφt nßrok zφskat od ostatnφch Φlensk²ch stßt∙ automatickou pomoc.
Mechanismy, kterΘ majφ chrßnit ΦlenskΘ stßty p°ed nadm∞rn²mi rozpoΦtov²mi deficity, jsou zakotveny ji₧ ve Smlouv∞ o EvropskΘ unii. Nap°φklad:
Pakt o stabilit∞ a r∙stu Aby stabilizaΦnφ rßmec Smlouvy odolal mo₧n²m ot°es∙m, uzav°ely stßty EU tzv. pakt o stabilit∞ a r∙stu. ╚lenskΘ stßty EU majφ za cφl dosßhnout vyrovnan²ch rozpoΦt∙ nebo dokonce rozpoΦtov²ch p°ebytk∙. Ani v t∞₧k²ch dobßch nesmφ deficit stßtnφho rozpoΦtu p°ekroΦit hranici 3 % hrubΘho domßcφho produktu. V p°φzniv²ch dobßch je nutnΘ schodek udr₧ovat pod t°φprocentnφ hranicφ. Aby ΦlenskΘ stßty tuto rozpoΦtovou disciplφnu dodr₧ovaly, k tomu slou₧φ systΘm vΦasnΘho varovßnφ. Ka₧d² Φlensk² stßt musφ p°ipravit dlouhodob² program stability, ve kterΘm stanovφ cφle svΘ rozpoΦtovΘ politiky. Tyto programy schvaluje a zve°ej≥uje Rada EU.
Komise a Rada nep°etr₧it∞ monitorujφ pln∞nφ t∞chto program∙ a v p°φpadech, kdy dojde k odchylkßm, doporuΦujφ opravnß opat°enφ. Pokud dan² Φlensk² stßt nebude tato doporuΦenφ respektovat, mohou b²t proti n∞mu po komplikovan²ch procedurßch uplatn∞ny sankce. DotyΦn² Φlensk² stßt pak musφ slo₧it ne·roΦen² ästabilizaΦnφ vkladô, kter² mu bude vrßcen a₧ po dosa₧enφ konsolidace. Pokud vÜak ani po dvou letech nedojde ke stabilizaci rozpoΦtu, tento vklad se zm∞nφ v pokutu a p°esune se do rozpoΦtu EU.
O paktu o stabilit∞ a r∙stu bylo oficißln∞ rozhodnuto na amsterodamskΘm summitu EU v Φervnu 1997. Podrobnosti jsou obsahem dvou na°φzenφ.
Zd∙vodn∞nß rozpoΦtovß politika pomßhß nejen udr₧ovat dlouhodobou ·rokovou mφru na nφzkΘ ·rovni, ale takΘ uvol≥uje prost°edky pro investice a spot°ebu. Z ·daj∙ EvropskΘ komise vypl²vß, ₧e kdyby byly schodky stßtnφch rozpoΦt∙ v Evrop∞ snφ₧eny jen o jedno procento hrubΘho domßcφho produktu, uvolnilo by se na investice a spot°ebu 66 mld. eur.
Nejde o rozd∞lenφ EU KonvergenΦnφ kritΘria jsou tak p°φsnß, ₧e u₧ v dob∞ jejich stanovenφ bylo nepravd∞podobnΘ, ₧e by se k HMU byly schopny p°ipojit vÜechny stßty EU hned 1. ledna 1999. HMU vÜak Evropskou unii nerozd∞luje:
|